Pavel Zemek Novák. Jednohlasé hovory o mnohém

Pavel Zemek Novák. Jednohlasé hovory o mnohém

V setkání s hudbou Pavla Zemka Nováka je vždy cosi očistného a zároveň tajemného. Je to pohled do pramene, který vyvěrá z dávných časů a plyne si dneškem, aniž ho spoutává okolí. Hledá přitom vlastní cestu bez halasného pokřikování, bez okázalých skoků, teče si kudy chce a zároveň nic neničí. A posluchač jen žasne, kolik krásy se může skrývat v jednohlasu.

Skladatelské sdružení Konvergence v čele se skladatelem Ondřejem Štochlem je ztělesněním nedestruktivních hudebních přístupů a v tomto směru do něj i Pavel Zemek Novák bezpochyby patří. Ondřej Štochl se kromě koncertně-organizační činnosti pustil i do iniciování nahrávek a ve vydavatelství Rosa začaly vycházet profily jednotlivých členů sdružení. Skladatelský profil Pavla Zemka Nováka Hovory o jednohlasu je třetí po Štochlovi a Tomáši Pálkovi a obsahuje výběr skladeb z let 1995–2013. Může se zdát jako vysloveně paradoxní, když se k jednohlasu dopracuje skladatel, který jako žák Gérarda Griseyho přišel do intenzivního styku se spektralismem. Ale co jiného než jednohlas ponechává hudbě zvukové spektrum jako jeden ze základních výrazových prostředků. Z tohoto hlediska se paradox začíná vytrácet a samotná hudba vyvede nepřipraveného posluchače i z případného pocitu, že jej pouhá melodie nemůže uspokojit.

Ústřední kompozicí alba je cyklus Bohuslavu Reynkovi, k němuž odkazuje i obal digipacku s výřezem z Reynkova obrazu Ostružina a šípek. Je možná hloupé začínat od obalu, ale edice nahrávek Konvergence je chvályhodně pečlivě vypravená i po této stránce. Zemek navíc s Reynkovou syntézou venkovanství a křesťanského intelektuálství souzní s nebývalou samozřejmostí. A je to skutečná syntéza, spíš splynutí, tedy nikoli kontrapunkt nebo harmonie, které nakonec ani v samotné hudbě prvoplánově nejsou přítomny. Ale stejně jako může křehká větvička z Reynkova obrazu vypíchnout oko, tak se z jednohlasu vyvalí síla alikvótních tónů, jejichž shluky místy nabývají síly lisztovských akordů.

Výrazová křivka reynkovské „suity“ je ukrytá už v různých přístupech k jednohlasu vymezených podtituly jednotlivých částí. Unisono je označováno jako „poněkud“ (Podzimní cesty), „jakoby“ (Zimní krajina), v PietěJarním větru přichází unisono bez přívlastků. Čtvrtá část (Dies Irae) a šestá (Psi oblaka) jsou označeny jako „Vrstvy“. Ondřej Štochl (viola) a Eva Hutyrová (klavír) interpretují skladbu až s romantickou vášní, vážným zaujetím a přesně – Zemkovy kompozice kladou značné interpretační nároky a jako indikátory chyb jsou klasicistně průzračné.

Nahrávku otvírají kompozice pro sólové nástroje, úvodní Světlo svíce zazní po první verzi s kytarou Jana Tuláčka ještě ve dvou variantách s klavírem (opět Eva Hutyrová). Skladba album zahajuje, láme na poloviny i uzavírá. Mariánské květiny pro sólový klavír hraje Eva Hutyrová křehce, s impresionistickou barevností a řekl bych v soustředěném zasnění. Výrazově na ni navazuje klarinetista Jiří MrázSedmi slovech Kristových na kříži, jen jako by se posunul do nižší, mužské hlasové polohy. Sonáta č. 2 pro sólové violoncello (Lukáš Svoboda) je nejstarší skladba na CD a ukazuje mimo jiné na konzistentnost Zemkova hudebního uvažování, které evidentně nechodí po náhodných cestách, ale postupně se oprošťuje k maximálně čistému stylu. Fantasie | Unisono zaujme už tempovým označením – všech pět částí Presto. Houslista Milan Paľa a klavírista Ondrej Olos pestrým provedením podtrhují, že udané tempo nemusí samo o sobě znamenat vůbec nic.

Dvoudílnou kompozici O Kráse pozemské a Kráse Ráje III. jsem slyšel před čtyřmi lety při světové premiéře na zámku v Miloticích. I tehdy hrál na hoboj Vilém Veverka a na harfu Kateřina Englichová, jen u klavíru byl Ivo Kahánek, kterého na nahrávce nahradil Daniel Wiesner. Je to fantastická skladba, jejíž melancholická první část dává především Vilému Veverkovi příležitost ukázat množství zvukových nuancí, které hoboj ukrývá. Harfa a klavír se přidávají k táhlé, teskné melodické lince se stejně barevnou, i když možná méně nápadnou pestrostí. Termín „nekonečná melodie“ zde dostává další, specifický obsah. Druhá, výrazně kratší část působí spíš dojmem kódy – pozemské a rajské krásy nejsou oddělené, ale prolínají se celou skladbou.

Památce Evžena Plocka je věnován 3. kvartet, k jehož živému provedení na koncertu Konvergence na Pražském jaru 2014 jsem měl možná až příliš přísné výhrady➚. Kompozice věnovaná člověku, který se upálil po Janu Palachovi a Janu Zajícovi v roce 1969, zní na nahrávce bezvadně. Kvarteto Jiří Mráz (klarinet), Matěj Vlk (housle), Ondřej Štochl (viola) a Sebastian Tóth (violoncello) zní naléhavě, a především jednotně i ve složitých rytmických a tempových zákrutech myšlenkově i hudebně náročné skladby. Když na její energický závěr naváže třetí verze Světla svíce v křehkém pianissimu, jako by v ní dohasínala lidská pochodeň. Jen pomalu a klidně, než svíce dohoří a úplně zhasne.

Pavel Zemek Novák, Hovory o jednohlasu. Světlo svíce I–III, Mariánské květiny I–V, Sedm slov Kristových na kříži, Bohuslavu Reynkovi, Sonáta č. 2, Fantasie | Unisono, O Kráse pozemské a Kráse Ráje III., 3. Kvartet. Jan Tuláček (kytara), Eva Hutyrová (klavír), Jiří Mráz (klarinet), Ondřej Štochl (viola), Lukáš Svoboda (violoncello), Milan Paľa (housle), Ondrej Olos (klavír), Vilém Veverka (hoboj), Kateřina Englichová (harfa), Daniel Wiesner (klavír), Matěj Vlk (housle), Sebastian Tóth (violoncello). Text CZ, A. Vydáno 2014,. TT: 68:47. 1 CD. Rosa RD 2353.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Soudobou a romantickou hudbu měly na programu poslední dva koncerty letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Dvanáct fantazií Georga Philippa Telemanna, šest metamorfóz Benjamina Brittena a jeden hoboj. Svou zatím poslední supraphonskou nahrávku přirovnává Vilém Veverka k sólovýstupu na osmitisícovku – je to hodně sebevědomé prohlášení, ale také oprávněné.  více




Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více