Pavel Zemek Novák. Jednohlasé hovory o mnohém

Pavel Zemek Novák. Jednohlasé hovory o mnohém

V setkání s hudbou Pavla Zemka Nováka je vždy cosi očistného a zároveň tajemného. Je to pohled do pramene, který vyvěrá z dávných časů a plyne si dneškem, aniž ho spoutává okolí. Hledá přitom vlastní cestu bez halasného pokřikování, bez okázalých skoků, teče si kudy chce a zároveň nic neničí. A posluchač jen žasne, kolik krásy se může skrývat v jednohlasu.

Skladatelské sdružení Konvergence v čele se skladatelem Ondřejem Štochlem je ztělesněním nedestruktivních hudebních přístupů a v tomto směru do něj i Pavel Zemek Novák bezpochyby patří. Ondřej Štochl se kromě koncertně-organizační činnosti pustil i do iniciování nahrávek a ve vydavatelství Rosa začaly vycházet profily jednotlivých členů sdružení. Skladatelský profil Pavla Zemka Nováka Hovory o jednohlasu je třetí po Štochlovi a Tomáši Pálkovi a obsahuje výběr skladeb z let 1995–2013. Může se zdát jako vysloveně paradoxní, když se k jednohlasu dopracuje skladatel, který jako žák Gérarda Griseyho přišel do intenzivního styku se spektralismem. Ale co jiného než jednohlas ponechává hudbě zvukové spektrum jako jeden ze základních výrazových prostředků. Z tohoto hlediska se paradox začíná vytrácet a samotná hudba vyvede nepřipraveného posluchače i z případného pocitu, že jej pouhá melodie nemůže uspokojit.

Ústřední kompozicí alba je cyklus Bohuslavu Reynkovi, k němuž odkazuje i obal digipacku s výřezem z Reynkova obrazu Ostružina a šípek. Je možná hloupé začínat od obalu, ale edice nahrávek Konvergence je chvályhodně pečlivě vypravená i po této stránce. Zemek navíc s Reynkovou syntézou venkovanství a křesťanského intelektuálství souzní s nebývalou samozřejmostí. A je to skutečná syntéza, spíš splynutí, tedy nikoli kontrapunkt nebo harmonie, které nakonec ani v samotné hudbě prvoplánově nejsou přítomny. Ale stejně jako může křehká větvička z Reynkova obrazu vypíchnout oko, tak se z jednohlasu vyvalí síla alikvótních tónů, jejichž shluky místy nabývají síly lisztovských akordů.

Výrazová křivka reynkovské „suity“ je ukrytá už v různých přístupech k jednohlasu vymezených podtituly jednotlivých částí. Unisono je označováno jako „poněkud“ (Podzimní cesty), „jakoby“ (Zimní krajina), v PietěJarním větru přichází unisono bez přívlastků. Čtvrtá část (Dies Irae) a šestá (Psi oblaka) jsou označeny jako „Vrstvy“. Ondřej Štochl (viola) a Eva Hutyrová (klavír) interpretují skladbu až s romantickou vášní, vážným zaujetím a přesně – Zemkovy kompozice kladou značné interpretační nároky a jako indikátory chyb jsou klasicistně průzračné.

Nahrávku otvírají kompozice pro sólové nástroje, úvodní Světlo svíce zazní po první verzi s kytarou Jana Tuláčka ještě ve dvou variantách s klavírem (opět Eva Hutyrová). Skladba album zahajuje, láme na poloviny i uzavírá. Mariánské květiny pro sólový klavír hraje Eva Hutyrová křehce, s impresionistickou barevností a řekl bych v soustředěném zasnění. Výrazově na ni navazuje klarinetista Jiří MrázSedmi slovech Kristových na kříži, jen jako by se posunul do nižší, mužské hlasové polohy. Sonáta č. 2 pro sólové violoncello (Lukáš Svoboda) je nejstarší skladba na CD a ukazuje mimo jiné na konzistentnost Zemkova hudebního uvažování, které evidentně nechodí po náhodných cestách, ale postupně se oprošťuje k maximálně čistému stylu. Fantasie | Unisono zaujme už tempovým označením – všech pět částí Presto. Houslista Milan Paľa a klavírista Ondrej Olos pestrým provedením podtrhují, že udané tempo nemusí samo o sobě znamenat vůbec nic.

Dvoudílnou kompozici O Kráse pozemské a Kráse Ráje III. jsem slyšel před čtyřmi lety při světové premiéře na zámku v Miloticích. I tehdy hrál na hoboj Vilém Veverka a na harfu Kateřina Englichová, jen u klavíru byl Ivo Kahánek, kterého na nahrávce nahradil Daniel Wiesner. Je to fantastická skladba, jejíž melancholická první část dává především Vilému Veverkovi příležitost ukázat množství zvukových nuancí, které hoboj ukrývá. Harfa a klavír se přidávají k táhlé, teskné melodické lince se stejně barevnou, i když možná méně nápadnou pestrostí. Termín „nekonečná melodie“ zde dostává další, specifický obsah. Druhá, výrazně kratší část působí spíš dojmem kódy – pozemské a rajské krásy nejsou oddělené, ale prolínají se celou skladbou.

Památce Evžena Plocka je věnován 3. kvartet, k jehož živému provedení na koncertu Konvergence na Pražském jaru 2014 jsem měl možná až příliš přísné výhrady➚. Kompozice věnovaná člověku, který se upálil po Janu Palachovi a Janu Zajícovi v roce 1969, zní na nahrávce bezvadně. Kvarteto Jiří Mráz (klarinet), Matěj Vlk (housle), Ondřej Štochl (viola) a Sebastian Tóth (violoncello) zní naléhavě, a především jednotně i ve složitých rytmických a tempových zákrutech myšlenkově i hudebně náročné skladby. Když na její energický závěr naváže třetí verze Světla svíce v křehkém pianissimu, jako by v ní dohasínala lidská pochodeň. Jen pomalu a klidně, než svíce dohoří a úplně zhasne.

Pavel Zemek Novák, Hovory o jednohlasu. Světlo svíce I–III, Mariánské květiny I–V, Sedm slov Kristových na kříži, Bohuslavu Reynkovi, Sonáta č. 2, Fantasie | Unisono, O Kráse pozemské a Kráse Ráje III., 3. Kvartet. Jan Tuláček (kytara), Eva Hutyrová (klavír), Jiří Mráz (klarinet), Ondřej Štochl (viola), Lukáš Svoboda (violoncello), Milan Paľa (housle), Ondrej Olos (klavír), Vilém Veverka (hoboj), Kateřina Englichová (harfa), Daniel Wiesner (klavír), Matěj Vlk (housle), Sebastian Tóth (violoncello). Text CZ, A. Vydáno 2014,. TT: 68:47. 1 CD. Rosa RD 2353.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Soudobou a romantickou hudbu měly na programu poslední dva koncerty letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Dvanáct fantazií Georga Philippa Telemanna, šest metamorfóz Benjamina Brittena a jeden hoboj. Svou zatím poslední supraphonskou nahrávku přirovnává Vilém Veverka k sólovýstupu na osmitisícovku – je to hodně sebevědomé prohlášení, ale také oprávněné.  více




Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více