Pestré matiné studentů Janáčkovy akademie múzických umění

11. listopad 2024, 17:00
Pestré matiné studentů Janáčkovy akademie múzických umění

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.

Na samém začátku před publikum předstoupila trojice průvodkyň. Bedřiška Ponížilová, Anna Porubanová a Edita Košnárová se s příjemnou dávkou humoru vyjádřily k české hudbě a připomněly, že se hraje všude na světe, ale také na Měsíci (Dvořákova Novosvětská). Poté přivítaly publikum a krátce představily účinkující. V aule, ve které byly všechny tři skupiny ještě pospolu, nejprve zazněla experimentální kompozice Nápěvkové patternlude Filipa Zázvorky a Jakuba Kuba, kteří se představili také v roli interpretů. Kub obsluhoval irský buben a Zázvorka elektroniku, kterou doplňoval vlastním hlasem. Za rytmického doprovodu bubnu se ozývalo opakování slov dobrý den, pivo, nebo ty vrata nejdou zavřít, ad. Mluva byla zkreslována a doplňována pomocí syntezátorů. Ze skladby bylo patrné, že se interpreti/skladatelé neberou příliš vážně a hlavním úkolem bylo diváky pobavit, což se povedlo. Jako další vystoupil Dan Dlouhý se svojí Sublimací pro theremin a elektronickou složku a video. Záběry mrakodrapů, taxíků nebo například lidí na ulici doprovázela zvuková složka, ve které se objevovaly různé ruchy, šumy, ale také zvonky nebo konkrétní tóny. K tomu Dlouhý přidával zvuky efektově zkresleného thereminu. První část matiné mohla být pro mnohé velkým překvapením, obě kompozice se ale ukázaly jako poměrně funkční experimenty.

Po úvodní části došlo k rozdělení na skupiny podle barvy koleček. Modrá skupina (ve které jsem byl i já) se vydala z auly do učebny 09, kde zazněla árie Potkal jsem jeseň z kantáty Otvírání studánek Bohuslava Martinů (1890–1959). Kvartet instrumentalistů ve složení Marek Rajnoch: klavír, František Čech: housle, Pavel Popelka: housle a Miguel Alexandr Jara: viola byl hezky sehraný, intonace smyčců byla čistá a dynamicky se soubor velice dobře podřídil zpěvákovi Simeonu Hánovi. Naplno tak mohla vyznít jeho nádherná a plná barva hlasu. Jeho intonace byla na velmi vysoké úrovni a textu bylo dobře rozumět.

Následně se „modrá skupina“ přesunula do varhanního sálu, kde nejprve zazněly dvě z celkových pěti cembalových skladeb z cyklu Vingt-cinquième ordre Françoise Couperina (1668–1733) v podání Silvie Sommrové. Až na několik drobných přehmatů se Sommrové podařila povedená a historicky poučená interpretace dvou skladbiček. Ve varhanním sále zazněla taktéž Sonata seconda Daria Castella (1602–1631). Duo ve složení Bohdana Hinerová (housle) a Kateřina Maňáková (theorba) bylo dobře sehrané. Jen na samotný závěr muzikantky neskončily úplně sjednoceně. Během rychlých běhů v houslích se několikrát stalo, že tóny neladily zcela přesně. Vždy se ale jednalo jen o krátký okamžik a během chvíle se intonace napravila.

matine_JAMU_02

Předposlední zastavení se odehrálo v klenbovém sále. Zde zaznělo nejprve Postludium z Glagolské mše Leoše Janáčka (1854–1928) v úpravě pro dvě marimby Martina Opršála, který se společně s Martinem Švecem ujal také paliček. Aranže tohoto díla byla odvážná a po bubenících vyžadovala velkou technickou zdatnost. Ve většině případů to však bicistům nedělalo žádný problém. Následně zazněla úprava druhé věty Smyčcového kvartetu č. 8 Dimitrije Šostakoviče (1906–1975), kterou pro ansámbl bicích nástrojů zaranžoval Jakub Kub. Bicí ansámbl ve složení Jakub Kub, Anežka Nováková, David Paša, Adéla Spurná, Martin Kučík, Filip Zázvorka a Lenka Titzová si s interpretací poradil velmi dobře. Tato aranže fungovala o něco lépe než výše zmíněná úprava Janáčkova Postludia. Občas bylo sice těžší rozeznat jednotlivé nástroje v celkové mase zvuku, což ale mohlo z části být vlastním prostorem. Naopak pochválit je potřeba zvukovou barevnost aranže.

V závěru matiné se opět všechny skupiny sešly v aule, kde v podání klavíristy Adama Závodského zazněla Janáčkova klavírní sonáta 1. X. 1905. Závodský hned s několika prvními notami ukázal, že má výborný cit pro tón. Měl také skvěle podchycené frázování a veškerá zrychlení nebo zpomalení měla jasný smysl. S tím souviselo i velice dobré uchopení dynamických a výrazových rozdílů. Ačkoliv se do provedení vloudilo pár přehmatů, Adam Závodský to jednoznačně dohnal nasazením a výrazem, které do hry vkládal.

Matiné Hudební fakulty JAMU v sobě dokázalo zkombinovat povedené hudební výkony se zajímavým dramaturgickým uchopením. Divákům se tak naskytla i příležitost, aby navštívili místa, kam se třeba ještě nedostali. HF JAMU dlouhodobě ukazuje, že do brněnského kulturního prostoru dozajista a právem patří.

Filip Zázvorka, Jakub Kub: Nápěvkové patternlude

Dan Dlouhý: Sublimace pro theremin a elektronickou složku a video

François Couperin: Vingt-cinquième ordre (La Visionaire, Les ombres errantes)

Dario Castello: Sonata seconda

Leoš Janáček: Postludium (arr. pro dvě marimby Martin Opršál)

Dimitrij Šostakovič: Smyčcový kvartet č. 8, II. Allegro molto (arr. pro bicí ansámbl Jakub Kub)

Bohuslav Martinů: árie z kantáty Otvírání studánekPotkal jsem jeseň

Leoš Janáček: 1. X. 1905

Průvodkyně: Bedřiška Ponížilová, Anna Porubanová, Edita Košnárová

Filip Zázvorka: hlas a elektronika

Jakub Kub: perkuse

Dan Dlouhý: theremin

Silvie Sommrová: cembalo

Bohdana Hinerová: housle

Kateřina Maňáková: theorba

Martin Opršál: marimba

Martin Švec: marimba

Anežka Nováková: perkuse

David Paša: perkuse

Adéla Spurná: perkuse

Martin Kučík: perkuse

Filip Zázvorka: perkuse

Lenka Titzová: perkuse

Marek Rajnoch: klavír

František Čech: housle

Pavel Popelka: housle

Miguel Alexandr Jara: viola

Simeon Hána: zpěv

Adam Závodský: klavír

sobota 9. 11. v 11 hodin, Hudební fakulta JAMU

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Nejčtenější

Kritika

Jedním z největších lákadel letošního ročníku Expozice nové hudby bylo bezpochyby uvedení skladby Communicating Vessels v okouzlujících prostorách vodojemů na Žlutém kopci. Společné dílo Radima Hanouska (*1971), Michala Wróblewského (*1988), Františka Chaloupky (*1981), Iana Mikysky (*1994) a Kristýny Švihálkové (*1997) zaznělo ve čtvrtek 17. října v podání skladatelů samotných ve světové premiéře. Kompozice Communicating Vessels (Spojené nádoby) vznikla na objednávku festivalu a byla vytvořena speciálně pro prostor brněnských vodojemů. Spojené nádoby tematizují a „oslavují“ uchovávání látek různých fyzikálních skupenství, které se staly samozřejmostí našeho každodenního života až do míry, že je téměř nevnímáme. Za nádobu je také možné označit člověka vnímajícího a myslícího, jehož mysl může být naplněna různým obsahem. Za spojení nádob by se pak také dalo považovat spojení pěti muzikantů–skladatelů v tomto jedinečném projektu.   více