Pět světových premiér na latinskou poezii Jana Nováka

10. říjen 2021, 15:00
Pět světových premiér na latinskou poezii Jana Nováka

Jedním z koncertů hudebního festivalu Moravský podzim, které jsou věnovány památce skladatelského – a v tomto případě i básnického – odkazu Jana Nováka, se stal páteční večer s názvem Ludicra. V sále Besedního domu zaznělo v provedení violoncellisty Štěpána Filípka a ansámblu Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra pět světových premiér na latinskou poezii Jana Nováka z částečně autobiograficky laděné sbírky Ludicra. Novákovu poezii zhudebnili Jakub Rataj, Lenka Nota, Barry Wan, David Carpenter a Jana Vöröšová.

Úvodní skladbou večera se stala Fabella (Bajka) Jakuba Rataje o zakoupené, avšak záhy uprchlé sově jednoho „vidláka“. (Nejen za půvabný překlad slova rūsticus je třeba pochválit Martina Doležela a Josefa Valentu. Jejich texty umožnily posluchačům proniknout do Novákovy poezie, ale zachovaly také absurdnost, hravost, barvitost a místy i lehkou vulgaritu původní latinské poezie.) Ratajova plíživá hudební plocha s výraznými pizzicaty, pozvolnou gradací i náhlými výboji sice formálně odpovídá stavbě Novákovy básně – určitá stagnace a bezčasovost, navracející se motivy či nezvratně se blížící rozuzlení jsou přítomné jak v Novákově poezii, tak i v Ratajově hudbě – avšak z její lehkosti, rozmarnosti a absurdnosti si skladatel vzal pramalou inspiraci. Smrtelně vážné uchopení drobné bajky o sově a vidlákovi je sice svým způsobem absurdní a komické, ale novákovské tak úplně není. Dílo jako takové bylo však z kompozičního hlediska povedené – pestré barevné plochy, dramatické výbuchy, napínavá práce s velmi pozvolnou gradací, a to vše propojeno klidným, kráčivým pulzem. Také provedení orchestru bylo homogenní a dynamicky vyvážené.

Cantilena Aeaea (Píseň Aeaey) skladatelky Lenky Noty nabídla zcela jiný a Novákovou předlohou slyšitelněji inspirovaný hudební útvar. Báseň o Kirké, sirénách a prasátcích zhudebnila spíše tradičnějším hudebním jazykem s výrazným zastoupením fléten a harfy – jasných to odkazů na antickou hudební kulturu. Snad až na úvodní vstup harfy (proslulé glissando, které právem patří do oblasti kýče) je třeba autorku pochválit za výtečnou práci s nástroji. (Ačkoliv bych se nedivil, kdyby se jednalo o záměrný žertík.) V jejím autorském arzenálu kromě fléten a harfy nechyběla ani mandolína a skladatelka barevné možnosti, které jí tyto nástrojové kombinace společně s orchestrem dovolovaly, příkladně využívala. Obzvláště pozoruhodná však byla hlavní melodie skladby, kterou autorka umístila přirozeně do rukou sólového violoncellisty Štěpána Filípka. Její teskná, ve Filípkově frázování navíc nebývale zpěvná linka se přirozeně vplétala do hudební faktury a tvořila s ní jednotný celek.

Rozverně frivolní báseň Anna o děvčeti s „ozdobenými prsíčky“ a „zadečkem jako kachničky“ zhudebnil skladatel Barry Wan z Hong Kongu. Zatímco skladbu Jakuba Rataje lze považovat za volnou imaginaci nad textem Novákovy Fabelly, Wanova Anna je děvčetem, které nahání hrůzu – drsné disonance, absence jakékoliv rozvernosti či sexuality, a dokonce ani zvukomalebné prvky, ke kterým Novákova Anna přímo vybízí („amo annam anna amat ananassam“) nehrají ve skladbě roli. Pokud chtěl skladatel vyjádřit temné erotické touhy plné násilí bez špetky něhy, podařilo se mu to. Jestli však měl v plánu zhudebnit nestydatě chtivou lásku ke slečně Anně, nejsem si výsledkem zcela jistý. Třetí možností pak je, že skladatel zkomponoval dílo dle své chuti a stylu a nálepku Anna dodal ex post. Zajímalo by mě, zda by si Novák svoji Annu ve skladbě našel a zda by stále chtěl „kachničky … jemně dlaní tisknout … a z druhé strany dokončit sladké dílo“. Přiznávám však, že když se od kontrabasu ozvalo ostré pizzicato, přemítal jsem, zda jde o pomyslné plácnutí po Anniných „kachničkách“. Kdoví, možná se tedy skladatel díla přece jen držel.

Somnium (Sen) amerického skladatele Davida Carpentera hovořilo k posluchačům opět spíše tradičním hudebním jazykem, čemuž nahrávala i báseň samotná, která kromě snových prvků v sobě skrývala také jistý duchovní přesah. Autor tak stavěl částečně na melancholii, líbeznosti, ale i jisté hudební zdrženlivosti, která snovou atmosféru zdařile prohlubovala. Orchestr byl dynamicky i barevně pestrý a povedeně akcentoval hravá i něžná místa skladby.

Závěrečným dílem se stalo Oratio philippica (Řeč útočná) Jany Vöröšové, která dle mého výtečně spojila Novákovu až absurdně sprostou a komickou předlohu s vlastním skladatelským vkladem. Kromě výrazné pestrosti hudebních myšlenek – které však nevedly k přeplácanosti – zaujala mj. množstvím zvuků navíc. Ty tvořily například šustění a krčení papírů a podobně. Invenčně pracovala také s glissandem, které se v jednu chvíli stalo zajímavým středobodem skladby. Výkon Štěpána Filípka ve všech dílech byl na vysoké úrovni a zaujal nejen práci s barvou tónu a dynamikou, ale obzvláště výrazným frázováním.

Pět světových premiér na latinskou poezii Jana Nováka dalo nahlédnout do širokého prostoru, kterým je současná artificiální tvorba. Z tohoto hlediska naprosto splnil svůj účel. Každý ze skladatelů se k Novákovým básním postavil s vlastní hudební ideou a propojil ji více či méně s Novákovým humorem, jeho oplzlostmi a zvukomalebností. A především opět dokázal, jak rozmanitá může soudobá hudba být.

LUDICRA – pět světových premiér na latinskou poezii Jana Nováka

koncertní básně pro violoncello a komorní orchestr

JAKUB RATAJ

Fabella, světová premiéra

LENKA NOTA

Cantilena aeaea, světová premiéra

BARRY WAN

Anna, světová premiéra

DAVID CARPENTER

Somnium, světová premiéra

JANA VÖRÖŠOVÁ

Oratio philippica, světová premiéra

 

Štěpán Filípek violoncello

BCO – Brno Contemporary Orchestra

dirigent Pavel Šnajdr

Projekt je spolufinancován městem Brnem, partnerstvím Premiéry OSA a Nadací Český hudební fond.

Foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více