Pět světových premiér na latinskou poezii Jana Nováka

10. říjen 2021, 15:00
Pět světových premiér na latinskou poezii Jana Nováka

Jedním z koncertů hudebního festivalu Moravský podzim, které jsou věnovány památce skladatelského – a v tomto případě i básnického – odkazu Jana Nováka, se stal páteční večer s názvem Ludicra. V sále Besedního domu zaznělo v provedení violoncellisty Štěpána Filípka a ansámblu Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra pět světových premiér na latinskou poezii Jana Nováka z částečně autobiograficky laděné sbírky Ludicra. Novákovu poezii zhudebnili Jakub Rataj, Lenka Nota, Barry Wan, David Carpenter a Jana Vöröšová.

Úvodní skladbou večera se stala Fabella (Bajka) Jakuba Rataje o zakoupené, avšak záhy uprchlé sově jednoho „vidláka“. (Nejen za půvabný překlad slova rūsticus je třeba pochválit Martina Doležela a Josefa Valentu. Jejich texty umožnily posluchačům proniknout do Novákovy poezie, ale zachovaly také absurdnost, hravost, barvitost a místy i lehkou vulgaritu původní latinské poezie.) Ratajova plíživá hudební plocha s výraznými pizzicaty, pozvolnou gradací i náhlými výboji sice formálně odpovídá stavbě Novákovy básně – určitá stagnace a bezčasovost, navracející se motivy či nezvratně se blížící rozuzlení jsou přítomné jak v Novákově poezii, tak i v Ratajově hudbě – avšak z její lehkosti, rozmarnosti a absurdnosti si skladatel vzal pramalou inspiraci. Smrtelně vážné uchopení drobné bajky o sově a vidlákovi je sice svým způsobem absurdní a komické, ale novákovské tak úplně není. Dílo jako takové bylo však z kompozičního hlediska povedené – pestré barevné plochy, dramatické výbuchy, napínavá práce s velmi pozvolnou gradací, a to vše propojeno klidným, kráčivým pulzem. Také provedení orchestru bylo homogenní a dynamicky vyvážené.

Cantilena Aeaea (Píseň Aeaey) skladatelky Lenky Noty nabídla zcela jiný a Novákovou předlohou slyšitelněji inspirovaný hudební útvar. Báseň o Kirké, sirénách a prasátcích zhudebnila spíše tradičnějším hudebním jazykem s výrazným zastoupením fléten a harfy – jasných to odkazů na antickou hudební kulturu. Snad až na úvodní vstup harfy (proslulé glissando, které právem patří do oblasti kýče) je třeba autorku pochválit za výtečnou práci s nástroji. (Ačkoliv bych se nedivil, kdyby se jednalo o záměrný žertík.) V jejím autorském arzenálu kromě fléten a harfy nechyběla ani mandolína a skladatelka barevné možnosti, které jí tyto nástrojové kombinace společně s orchestrem dovolovaly, příkladně využívala. Obzvláště pozoruhodná však byla hlavní melodie skladby, kterou autorka umístila přirozeně do rukou sólového violoncellisty Štěpána Filípka. Její teskná, ve Filípkově frázování navíc nebývale zpěvná linka se přirozeně vplétala do hudební faktury a tvořila s ní jednotný celek.

Rozverně frivolní báseň Anna o děvčeti s „ozdobenými prsíčky“ a „zadečkem jako kachničky“ zhudebnil skladatel Barry Wan z Hong Kongu. Zatímco skladbu Jakuba Rataje lze považovat za volnou imaginaci nad textem Novákovy Fabelly, Wanova Anna je děvčetem, které nahání hrůzu – drsné disonance, absence jakékoliv rozvernosti či sexuality, a dokonce ani zvukomalebné prvky, ke kterým Novákova Anna přímo vybízí („amo annam anna amat ananassam“) nehrají ve skladbě roli. Pokud chtěl skladatel vyjádřit temné erotické touhy plné násilí bez špetky něhy, podařilo se mu to. Jestli však měl v plánu zhudebnit nestydatě chtivou lásku ke slečně Anně, nejsem si výsledkem zcela jistý. Třetí možností pak je, že skladatel zkomponoval dílo dle své chuti a stylu a nálepku Anna dodal ex post. Zajímalo by mě, zda by si Novák svoji Annu ve skladbě našel a zda by stále chtěl „kachničky … jemně dlaní tisknout … a z druhé strany dokončit sladké dílo“. Přiznávám však, že když se od kontrabasu ozvalo ostré pizzicato, přemítal jsem, zda jde o pomyslné plácnutí po Anniných „kachničkách“. Kdoví, možná se tedy skladatel díla přece jen držel.

Somnium (Sen) amerického skladatele Davida Carpentera hovořilo k posluchačům opět spíše tradičním hudebním jazykem, čemuž nahrávala i báseň samotná, která kromě snových prvků v sobě skrývala také jistý duchovní přesah. Autor tak stavěl částečně na melancholii, líbeznosti, ale i jisté hudební zdrženlivosti, která snovou atmosféru zdařile prohlubovala. Orchestr byl dynamicky i barevně pestrý a povedeně akcentoval hravá i něžná místa skladby.

Závěrečným dílem se stalo Oratio philippica (Řeč útočná) Jany Vöröšové, která dle mého výtečně spojila Novákovu až absurdně sprostou a komickou předlohu s vlastním skladatelským vkladem. Kromě výrazné pestrosti hudebních myšlenek – které však nevedly k přeplácanosti – zaujala mj. množstvím zvuků navíc. Ty tvořily například šustění a krčení papírů a podobně. Invenčně pracovala také s glissandem, které se v jednu chvíli stalo zajímavým středobodem skladby. Výkon Štěpána Filípka ve všech dílech byl na vysoké úrovni a zaujal nejen práci s barvou tónu a dynamikou, ale obzvláště výrazným frázováním.

Pět světových premiér na latinskou poezii Jana Nováka dalo nahlédnout do širokého prostoru, kterým je současná artificiální tvorba. Z tohoto hlediska naprosto splnil svůj účel. Každý ze skladatelů se k Novákovým básním postavil s vlastní hudební ideou a propojil ji více či méně s Novákovým humorem, jeho oplzlostmi a zvukomalebností. A především opět dokázal, jak rozmanitá může soudobá hudba být.

LUDICRA – pět světových premiér na latinskou poezii Jana Nováka

koncertní básně pro violoncello a komorní orchestr

JAKUB RATAJ

Fabella, světová premiéra

LENKA NOTA

Cantilena aeaea, světová premiéra

BARRY WAN

Anna, světová premiéra

DAVID CARPENTER

Somnium, světová premiéra

JANA VÖRÖŠOVÁ

Oratio philippica, světová premiéra

 

Štěpán Filípek violoncello

BCO – Brno Contemporary Orchestra

dirigent Pavel Šnajdr

Projekt je spolufinancován městem Brnem, partnerstvím Premiéry OSA a Nadací Český hudební fond.

Foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Polská skupina MØW vystoupí ve čtvrtek 11. srpna na nádvoří Místodržitelského paláce v centru Brna v rámci jazzové scény festivalu Maraton hudby Brno. Na naše otázky odpovídají kapelnice a zpěvačka Ania Bratek a pianistka Aga Derlak, která se v minulosti v Brně představila i se svým vlastním jazzovým triem. Skupina MØW tentokrát představí své nové album W jednym pokojuvíce

V rámci festivalu Ibérica vystoupila 17. června 2022 v Brně katalánská písničkářka Magalí Sare s kytaristou z Mallorky Sebastià Grisem. Následující rozhovor jsme vedli bezprostředně po skončení koncertu.  více

Ostatně jako každý rok tak i letos přinesl Hudební festival Znojmo svým návštěvníkům operní dílo ve vlastní produkci. Pro letošní 18. ročník s podtitulem Návraty domů a naši andělé strážní si pořadatelé připravili scénické provedení oratoria Josepha Haydna Návrat Tobiášův. Starozákonní příběh o zkoušeném manželství i slepém otci mohli diváci shlédnout v interpretaci Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka a režii Tomáše Ondřeje Pilaře při premiéře 15. července 2022 (toto představení navštívil autor recenze) v jízdárně Louckého kláštera – repríza a derniéra pak připadají na následující dva dny. V sólových rolích vystoupili Shira Patchornik (Sára), Lucie Kaňková (d’Azaria), Dagmar Šašková (Anna), Theodore Browne (Tobiáš) a Adam Plachetka (Tobit). Kostýmy navrhla Ivana Ševčíková Miklošková, choreografii vytvořil Martin Šinták a světelný design připravil Tomáš Příkrývíce

Loni byli hvězdami festivalu Brasil Fest Brno. Letos je přivítá Náměšť nad Oslavou, kde vystoupí 25. července na Folkových prázdninách v rámci večera nazvaného Poezie v každé písni. Mezitím si zahráli například na světovém hudebním veletrhu WOMEX v Portugalsku nebo na vyprodaném jarním festivalu Budapest Ritmo. A především dostali prestižní cenu časopisu Songlines, současného nejuznávanějšího periodika v oblasti world music. Říkají si Ayom a vedle brazilské zpěvačky Jabu Morales je tvoří hudebníci z Angoly, Řecka a Itálie. Na naše otázky odpovídají akordeonista a skladatel Alberto Becucci, kytarista Pedro Bastos João a samozřejmě charismatická zpěvačka a bubenice.  více

V pátek 29. července vystoupí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou skupina L’Alba z Korsiky, která propojuje tradiční středomořskou polyfonii s hudbou řady nejen jihoevropských národů. Její album A Principiu, které vyšlo loni v březnu, vyhodnotila porota žebříčku World Music Charts Europe jako šesté nejlepší album z celého světa v roce 2021. se stalo šestou nejlepší nahrávkou z celého světa za rok 2021. Za skupinu L’Alba na naše otázky odpovídá kytarista a zpěvák Ghjuvanfrancescu Mattei.  více

Letošní 27. ročník festivalu Concentus Moraviae je po takřka měsíci plném hudby minulostí. Slavnostní závěrečný koncert v Kongresovém centru Zlín představil program složený z písní Ernesta Chaussona, Igora Stravinského, Johannese Brahmse, Richarda Strausse, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka. Jako sólistka vystoupila mezzosopranistka a patronka přehlídky Magdalena Kožená. Po jejím boku stanuli klavírista a dirigent Sir Simon Rattle, flétnista a dramaturg tohoto ročníku Kaspar Zehnder, houslista Giovanni Guzzo, houstlistka Rahel Maria Rilling, violista Amihai Grosz, violoncellista Dávid Adorján a klarinetista Christopher Richards. Dvořákovy písně speciálně pro tento soubor zaranžoval anglický skladatel a dirigent Duncan Ward.  více

Letošní 27. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae pomalu spěje k velkému finále v podobě společného koncertu flétnisty a rezidenčního umělce Kaspara Zehndera, mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a jejího chotě, klavíristy a dirigenta Sira Simona Rattlea. Na jednom z posledních koncertů vrcholícího festivalu vystoupil v pátek 24. června společně s přáteli – Giovanni Guzzo (housle), Rahel Maria Rilling (housle), Amihai Grosz (viola), Dávid Adorján (violoncello), Wolfgang Klinser (klarinet) a Anaïs Gaudemard (harfa) – právě rezidenční umělec Kaspar Zehnder, který dramaturgii pátečního komorního koncertu v knihovně náměšťského zámku připravil.  více

Ostravská rodačka Nikol Bóková byla dlouho považována za jedinečný talent v oboru vážné hudby. V devíti letech si jako sólová klavíristka zahrála s Janáčkovou filharmonií a studium na konzervatoři a následně na JAMU bylo tedy samozřejmostí. Ale už během studií hudební klasiky se formoval a postupně projevovalo další její nadání a to kompoziční. Spolu se svým triem (Nikol Bóková-klavír, Martin Kocián-kontrabas, Michal Wierzgoń-bicí) nahrála v roce 2019 debutové autorské album Inner Place a ihned se prosadila mezi českou (a vlastně i evropskou) jazzovou elitu. Během covidu následovaly další dva projekty – Unravel (2020) pro stejnou jmenovanou sestavu a loňský Prometheus natočený s mimořádným nasazením v pozoruhodné studiové sestavě. Z ní a z několika následných koncertů (mimo jiné v rámci JazzFestu Brno vloni na podzim) vykrystalizovalo také zcela logické rozšíření jejího tria o univerzálního a empatického kytaristu Davida Dorůžku, Vznikl Nikol Bóková Quartet. V této sestavě se rodilo i nejnovější autorské album Elements, s nímž se pro Nikol a jejího partnera a spolutvůrce Jana Valu otevírá nová tvůrčí etapa.  více

Do prostor atria Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na ulici Arne Nováka zavítal 22. června soubor Ensemble Opera Diversa s programem Tance v zahradách, který navázal na loni započatou sérii projektů pod širým nebem. Jako sólisté vystoupili fagotista Pavel Horák a hráč na marimbu Martin Švec. Koncert řídil dirigent Patrik Červák, který před smyčcovým orchestrem Ensemble Opera Diversa stanul vůbec poprvé.  více

Opatství na starém Brně, kde až do své smrti působil Gregor Johann Mendel, skrývá za svými zdmi několik krásných zákoutí. Jedním z nich je i Rajský dvůr, do kterého se vchází nenápadným vchodem vedle Baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Ve čtvrtek 16. června tento starobylý prostor s kamennými zdmi hostil úvodní koncert projektu Brno a jeho chrámy. Zahrála na něm Horňácká muzika Petra Mičky a jedinečným způsobem tuto akci zahájila.  více

Dnes, tedy v pátek 17. června, vystoupí v Brně v rámci festivalu Ibérica katalánská písničkářka Magalí Sare. Její aktuální album Eponja je v červnu 2022 na šestém místě prestižního žebříčku World Music Charts Europe, který sestavuje 45 evropských rozhlasových publicistů z alb z celého světa. Jako pozvánku na koncert vám přinášíme recenzi tohoto alba.  více

Po prvním úspěšném koncertu rezidenčního souboru festivalu Concentus Moraviae na zámku ve Slavkově se těleso vedené houslistou Pavlem Fischerem rozšířilo o klavíristku Katyu Apekishevu. V této sestavě v neděli 12. června ve Velkém sále mikulovského zámku představilo mnohým neznámou tvář hudebního jazyka maďarského skladatele Bély Bartóka v podobě jeho Klavírního kvintetu C dur. Spolu s Fischerem a Apekishevou vystoupili také houslistka Markéta Janoušková, violista Diede Verpoest a violoncellista Erich Oskar Hüttervíce

Na tuzemské jazzové scéně stále ještě rezonuje loňské 100. výročí od narození Gustava Broma. Na samém konci roku 2021 vyšel komplet 4 CD Gustav Brom – 100 let, který nabízí průřez repertoárem orchestru od písňové tvorby přes jazz až po průniky k soudobé vážné hudbě. Vedle toho se u téhož vydavatele (Indies Happy Trails) objevilo i album mapující dlouholetou spolupráci Bromova orchestru s Karlem Velebným. Na obou počinech se jako jeden z producentů podílel rozhlasový redaktor a jazzový hudebník a pedagog Jan Dalecký.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae zavítal ve své sedmadvacetileté existenci již na celou řadu netradičních a jedinečných míst. Nedělní program Homo sapiens – příběh rytmu ve Velkém Meziříčí získal potenciál patřit mezi ty vůbec nejzáslužnější koncerty festivalu. V běžně nepřístupných prostorách Nové synagogy, která již po léta slouží jako centrum levného nákupu, vystoupili 5. června hudebníci OK Percussion Duo – Martin Opršál a Martin Kleibl – společně s hosty a svými studenty Tomášem Javorou a Kryštofem Vašíčkem. Koncert se konal ve spolupráci s Evropským festivalem filosofie, Židovskou obcí Brno a městem Velké Meziříčí. Současně šlo o součást projektu Z obchodního centra ke kulturní komunitěvíce

Letošní 27. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae je sice stále ještě na začátku svého takřka měsíčního programu, přesto se dramaturgicky vůbec nedrží zpátky. Po zahajovacím průletu argentinským a uruguayským tangem v Boskovicích a balkánské hudbě v Ivančicích přivedl festival ve čtvrtek 2. června do atria radnice v Kyjově smyčcové kvarteto Arcadia, které společně s přáteli z Transylvánské filharmonie provedlo Smyčcový oktet C dur rumunského skladatele George Enesca. Kromě členů kvarteta (houslisté Ana TörökRăsvan Dumitru, violista Traian Boală a violoncellista Zsolt Török) tedy vystoupili houslisté Vlad RăceuValentin Șerban, violista Mihai Oșvat a violoncellista Ștefan Cazacu. Záštitu nad koncertem převzala velvyslankyně Rumunska v České republice J. E. Antoaneta Barta.  více

Nejčtenější

Kritika

Ostatně jako každý rok tak i letos přinesl Hudební festival Znojmo svým návštěvníkům operní dílo ve vlastní produkci. Pro letošní 18. ročník s podtitulem Návraty domů a naši andělé strážní si pořadatelé připravili scénické provedení oratoria Josepha Haydna Návrat Tobiášův. Starozákonní příběh o zkoušeném manželství i slepém otci mohli diváci shlédnout v interpretaci Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka a režii Tomáše Ondřeje Pilaře při premiéře 15. července 2022 (toto představení navštívil autor recenze) v jízdárně Louckého kláštera – repríza a derniéra pak připadají na následující dva dny. V sólových rolích vystoupili Shira Patchornik (Sára), Lucie Kaňková (d’Azaria), Dagmar Šašková (Anna), Theodore Browne (Tobiáš) a Adam Plachetka (Tobit). Kostýmy navrhla Ivana Ševčíková Miklošková, choreografii vytvořil Martin Šinták a světelný design připravil Tomáš Příkrývíce