Peter Graham: Wabi. Krása nedořečeného

Peter Graham: Wabi. Krása nedořečeného

Komorní hudba, intimita, nedkončené věty. Další album ze série věnované členům a skladatelům blízkým sdružení Konvergence reflektuje tvorbu Petra Grahama.

Zařadit hudbu Petera Grahama – vlastním jménem Jaroslava Šťastného – do konkrétního žánru nebo proudu je prakticky nemožné. Posluchač chtivý klasifikace se nejspíš bude muset spokojit s vágním označením soudobá hudba. Její soudobost pochopitelně nespočívá v datu vzniku, to by bylo málo. Šest různorodých skladeb CD Wabi spojuje jako neznatelná spojující linka především pocit, že jsou otiskem chvíle, kdy vznikaly. A nezáleží na tom, zda ta chvíle byla jen několikavteřinovým mžikem nebo dvacetiminutovým omámením. Bylo tu něco silného a vytrvalého, co autor musel nutně zachytit a nedoříct. Snad v naději, že se ten pocit ještě vrátí. 

Peter Graham působí v několika hudebních sdruženích, věnuje se hudbě od volných improvizací až po jazzem silně prosycenou skupinu Next Phase. Na albu Wabi se projevuje jako skladatel bez jednoznačných preferencí, co se týká obsazení, rozsahu kompozic či jejich atmosféry. Cembalo a zpěv, sólový klavír, tenorsaxofon a kontrabas, violoncello a zpěv, trio klarinet viola a klavír a na závěr sólová viola. Zcela odlišná komorní sdružení v kombinaci s pocitem intimity a důvěrného sdělování vzbuzují dojem, že skladatel hledá mezi interprety i adresáty své hudby především spřízněné duše.

Úvodní Song of Fixed Accord hraje Barbara Maria Willi na cembalo, se zpěvem se přidává Iva Bittová. Dominující cembalo má rockovou energii, proud stále zahuštěnějších rozložených akordů je podložený riffem jako z věčně začínaného a nikdy nedokončeného Smoke on the Water. Návrat zpěvu zarazí prudký pohyb skladby vpřed. Kompozici à René Magritte pro sólový klavír hraje Eva Hutyrová a jedná se možná o nejcharakterističtější Grahamovu kompozici na albu. Mnohokrát opakované a variované motivy se střídají v prudkých kontrastech, v nichž ale nedochází k pocitu přerušení hudebního proudu. Pedál a přeznívající tóny mají výrazný podíl na zvukovém charakteru skladby.

Šest kompozic (nebo snad jednu šestivětou) COAX I–VI spolu hrají Pavel Zlámal na tenorsaxofon a George Cremaschi na kontrabas. Oba se zaměřují na práci se zvukem nástrojů i ve svých sólových projektech a Grahamův COAX je zřejmě napsán oběma hráčům na tělo. Šestidílné schéma kontrastních „vět“ připomene suitu, zvuk tenorsaxofonu jde navíc s hlubokými smyčci výborně dohromady sám o sobě. Po této stránce se jedná o velmi klasický přístup skladatele, který ovšem posílá oba nástroje spíš na výzkum zvukových polí. Kontrasty mezi jednotlivými částmi spočívají právě ve zvuku, skladba evokuje volnou improvizaci. Jako krátký dovětek ze zvukového světa „mezi saxofonem a kontrabasem“ působí Every Song v podání violoncellisty Štěpána Filípka. Křehký, citlivě hraný part violoncella se prolíná se zpěvem na hranici přijatelné nejistoty.

Skladbu What Passes, What Stays? hraje jedna z variabilních sestav sdružení Konvergence v čele s jeho hybatelem, violistou Ondřejem Štochlem. Spolu s ním se na interpretaci podílejí klarinetista Jiří Mráz a opět klavíristka Eva Hutyrová. Úvod s dominující violou vzbuzuje dojem skladby pro sólový nástroj s doprovodem, brzy se ale role všech tří hráčů vyrovnávají a prplétají v jakémsi souboji bez násilí. Soupeři si spíš ustupují a hledí si neublížit.

Jako lehce úsměvný epilog působí závěrečné Haiku v podání sólové violy Ondřeje Štochla. Schéma 5 – 7 – 5 z miniatury sice přímo netrčí, ale vysledovat jej lze velmi snadno.

Album Wabi vyšlo v nakladatelství Rosa Classic jako čtvrté v „konvergentní“ řadě, předcházela mu profilová alba Ondřeje Štochla, Tomáše Pálky a Pavla Zemka Nováka. Stejně jako předchozí disky je i Wabi vypraven důstojně, s grafickou úpravou odpovídající hudebnímu obsahu. Zůstává i kouzlo hudby, která není příliš nápadná, ale láká k návratům.

Peter Graham: Wabi. Celková stopáž 73:48. RD2401. Rosa Classic 2015.

Foto Ivan Palacký

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V setkání s hudbou Pavla Zemka Nováka je vždy cosi očistného a zároveň tajemného. Je to pohled do pramene, který vyvěrá z dávných časů a plyne si dneškem, aniž ho spoutává okolí. Hledá přitom vlastní cestu bez halasného pokřikování, bez okázalých skoků, teče si kudy chce a zároveň nic neničí. A posluchač jen žasne, kolik krásy se může skrývat v jednohlasu.  více

V řadě profilových nahrávek členů skladatelského sdružení Konvergence se Tomáš Pálka objevil jako druhý. Mezi úvodním Na cestě k vlídnosti Ondřeje Štochla a třetími Hovory o jednohlasu Pavla Zemka Nováka tvoří album Ztišením k poznání další pohled do hudebního a myšlenkového světa autorů, které sdružuje především vnitřní klid a programové směřování stranou světského ruchu. V jejich hudbě se to projevuje v různé míře, ale u Tomáše Pálky možná nejvíc ze tří dosavadních alb.  více

V brněnské Redutě včera odehrál svůj první letošní koncert Ensemble Opera Diversa, na programu byla premiéra Komorní symfonie č. 2 kmenového autora souboru Ondřeje Kyase. Součástí večera byla také prezentace CD se skladbami Jana Nováka.  více




První brněnský koncert 30. ročníku „putovního“ festivalu Concentus Moraviae se odehrál v neděli 22. června v sále konventu Milosrdných bratří. V podání ansámblu a nocte temporis ve složení Anna Besson (traverso, musette), Myriam Rignol (viola da gamba), Béatrice Martin (cembalo), Simon Linné (theorba) a Reinoud Van Mechelen (tenor, umělecký vedoucí) zazněl program pojmenovaný Oh, ma belle brunette! (Ó, má krásna brunetko). Název brunetka je vedle označení hnědovlasé dámy také hudební forma vycházející z dvorské písně, která byla velmi populární ve Francii na přelomu 17. a 18. století. Pařížský vydavatel Christophe Ballard publikoval mezi lety 1703–1711 tři sbírky těchto brunetek, které doplňovaly i písně dvorské či pijácké. Tento repertoár při nedělním koncertu doplnilo několik instrumentálních kompozic.  více

Právě teď se ve francouzském městě na okraji Paříže Enghien-les-Bains koná XVII. výroční zasedání Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Brno na tomto zasedání reprezentuje koordinátorka Brna - města hudby UNESCO Jana Padrnosová a Lukáš Pavlica z Odboru kultury Magistrátu města Brna, kteří se aktivně zapojují do odborných panelů, síťování a mezinárodní výměny zkušeností.  více

Jedním z nejzajímavějších souborů, které se na letošním ročníku mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae objevily, byl bezesporu Zefiro Torna pod vedením loutnisty Jurgena De bruyn. Jejich hudební program s názvem Balzám zazněl v sobotu 14. června na Panském dvoru v Telči a o den později na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Tento text se věnuje prvnímu z vystoupení.  více

Na prkna Janáčkova divadla zavítala v české premiéře opera Král Roger polského hudebního skladatele Karola Szymanowského. Titulní postavy se zhostil Jiří Brückler, královu choť, Roxanu, ztvárnila Veronika Rovná, Rogerovy pravé ruky, mudrce Edrisiho, se ujal Vít NosekPetr Nekoranec vystoupil coby Pastýř a hlavní zdroj Rogerova příkoří. Roli Velekněze nastudoval David Szendiuch, jako Diakonistka se objevila Jana Hrochová a sólový soprán a tenor zazněly v podání Evy Daňhelové a Pavla Valenty. Kromě sólistů vystoupil také Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB pod vedením Martina Buchty a Dětský sbor Brno se sbormistryní Valerií Maťašovou. Režie byla dílem Vladimíra Johna, scénu navrhl Martin Chocholoušek a kostýmy Barbora Rašková. Světelného designu se chopil Martin Kroupa a choreografii zpracovali Jan Kodet a Michal Heriban. Hudebního nastudování se ujal Robert Kružík, který premiérové provedení rovněž řídil.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.  více

Šestý koncert abonentního cyklu Filharmonie doma, který nesl název Beethoven, „český Beethoven“ a Martinů, se uskutečnil ve čtvrtek 22. května v Besedním domě. Jak název napovídá, na programu se objevila díla Jana Václava Huga Voříška, Bohuslava Martinů a Ludwiga van Beethovena. Do čela Filharmonie Brno se tentokrát postavila dirigentka Alena Hron a v první polovině koncertu brněnský orchestr doplnilo Trio Bohémo ve složení Matouš Pěruška – housle, Kristina Vocetková – violoncello a Jan Vojtek – klavír. Celý večer byl věnován nedávno zesnulé prof. Aleně Štěpánkové Veselé, brněnské varhanici, bývalé rektorce JAMU a jedné z nejvýraznějších osob brněnského kulturního dění.  více

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Nejčtenější

Kritika

První brněnský koncert 30. ročníku „putovního“ festivalu Concentus Moraviae se odehrál v neděli 22. června v sále konventu Milosrdných bratří. V podání ansámblu a nocte temporis ve složení Anna Besson (traverso, musette), Myriam Rignol (viola da gamba), Béatrice Martin (cembalo), Simon Linné (theorba) a Reinoud Van Mechelen (tenor, umělecký vedoucí) zazněl program pojmenovaný Oh, ma belle brunette! (Ó, má krásna brunetko). Název brunetka je vedle označení hnědovlasé dámy také hudební forma vycházející z dvorské písně, která byla velmi populární ve Francii na přelomu 17. a 18. století. Pařížský vydavatel Christophe Ballard publikoval mezi lety 1703–1711 tři sbírky těchto brunetek, které doplňovaly i písně dvorské či pijácké. Tento repertoár při nedělním koncertu doplnilo několik instrumentálních kompozic.  více