Peter Graham: Wabi. Krása nedořečeného

Peter Graham: Wabi. Krása nedořečeného

Komorní hudba, intimita, nedkončené věty. Další album ze série věnované členům a skladatelům blízkým sdružení Konvergence reflektuje tvorbu Petra Grahama.

Zařadit hudbu Petera Grahama – vlastním jménem Jaroslava Šťastného – do konkrétního žánru nebo proudu je prakticky nemožné. Posluchač chtivý klasifikace se nejspíš bude muset spokojit s vágním označením soudobá hudba. Její soudobost pochopitelně nespočívá v datu vzniku, to by bylo málo. Šest různorodých skladeb CD Wabi spojuje jako neznatelná spojující linka především pocit, že jsou otiskem chvíle, kdy vznikaly. A nezáleží na tom, zda ta chvíle byla jen několikavteřinovým mžikem nebo dvacetiminutovým omámením. Bylo tu něco silného a vytrvalého, co autor musel nutně zachytit a nedoříct. Snad v naději, že se ten pocit ještě vrátí. 

Peter Graham působí v několika hudebních sdruženích, věnuje se hudbě od volných improvizací až po jazzem silně prosycenou skupinu Next Phase. Na albu Wabi se projevuje jako skladatel bez jednoznačných preferencí, co se týká obsazení, rozsahu kompozic či jejich atmosféry. Cembalo a zpěv, sólový klavír, tenorsaxofon a kontrabas, violoncello a zpěv, trio klarinet viola a klavír a na závěr sólová viola. Zcela odlišná komorní sdružení v kombinaci s pocitem intimity a důvěrného sdělování vzbuzují dojem, že skladatel hledá mezi interprety i adresáty své hudby především spřízněné duše.

Úvodní Song of Fixed Accord hraje Barbara Maria Willi na cembalo, se zpěvem se přidává Iva Bittová. Dominující cembalo má rockovou energii, proud stále zahuštěnějších rozložených akordů je podložený riffem jako z věčně začínaného a nikdy nedokončeného Smoke on the Water. Návrat zpěvu zarazí prudký pohyb skladby vpřed. Kompozici à René Magritte pro sólový klavír hraje Eva Hutyrová a jedná se možná o nejcharakterističtější Grahamovu kompozici na albu. Mnohokrát opakované a variované motivy se střídají v prudkých kontrastech, v nichž ale nedochází k pocitu přerušení hudebního proudu. Pedál a přeznívající tóny mají výrazný podíl na zvukovém charakteru skladby.

Šest kompozic (nebo snad jednu šestivětou) COAX I–VI spolu hrají Pavel Zlámal na tenorsaxofon a George Cremaschi na kontrabas. Oba se zaměřují na práci se zvukem nástrojů i ve svých sólových projektech a Grahamův COAX je zřejmě napsán oběma hráčům na tělo. Šestidílné schéma kontrastních „vět“ připomene suitu, zvuk tenorsaxofonu jde navíc s hlubokými smyčci výborně dohromady sám o sobě. Po této stránce se jedná o velmi klasický přístup skladatele, který ovšem posílá oba nástroje spíš na výzkum zvukových polí. Kontrasty mezi jednotlivými částmi spočívají právě ve zvuku, skladba evokuje volnou improvizaci. Jako krátký dovětek ze zvukového světa „mezi saxofonem a kontrabasem“ působí Every Song v podání violoncellisty Štěpána Filípka. Křehký, citlivě hraný part violoncella se prolíná se zpěvem na hranici přijatelné nejistoty.

Skladbu What Passes, What Stays? hraje jedna z variabilních sestav sdružení Konvergence v čele s jeho hybatelem, violistou Ondřejem Štochlem. Spolu s ním se na interpretaci podílejí klarinetista Jiří Mráz a opět klavíristka Eva Hutyrová. Úvod s dominující violou vzbuzuje dojem skladby pro sólový nástroj s doprovodem, brzy se ale role všech tří hráčů vyrovnávají a prplétají v jakémsi souboji bez násilí. Soupeři si spíš ustupují a hledí si neublížit.

Jako lehce úsměvný epilog působí závěrečné Haiku v podání sólové violy Ondřeje Štochla. Schéma 5 – 7 – 5 z miniatury sice přímo netrčí, ale vysledovat jej lze velmi snadno.

Album Wabi vyšlo v nakladatelství Rosa Classic jako čtvrté v „konvergentní“ řadě, předcházela mu profilová alba Ondřeje Štochla, Tomáše Pálky a Pavla Zemka Nováka. Stejně jako předchozí disky je i Wabi vypraven důstojně, s grafickou úpravou odpovídající hudebnímu obsahu. Zůstává i kouzlo hudby, která není příliš nápadná, ale láká k návratům.

Peter Graham: Wabi. Celková stopáž 73:48. RD2401. Rosa Classic 2015.

Foto Ivan Palacký

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V setkání s hudbou Pavla Zemka Nováka je vždy cosi očistného a zároveň tajemného. Je to pohled do pramene, který vyvěrá z dávných časů a plyne si dneškem, aniž ho spoutává okolí. Hledá přitom vlastní cestu bez halasného pokřikování, bez okázalých skoků, teče si kudy chce a zároveň nic neničí. A posluchač jen žasne, kolik krásy se může skrývat v jednohlasu.  více

V řadě profilových nahrávek členů skladatelského sdružení Konvergence se Tomáš Pálka objevil jako druhý. Mezi úvodním Na cestě k vlídnosti Ondřeje Štochla a třetími Hovory o jednohlasu Pavla Zemka Nováka tvoří album Ztišením k poznání další pohled do hudebního a myšlenkového světa autorů, které sdružuje především vnitřní klid a programové směřování stranou světského ruchu. V jejich hudbě se to projevuje v různé míře, ale u Tomáše Pálky možná nejvíc ze tří dosavadních alb.  více

V brněnské Redutě včera odehrál svůj první letošní koncert Ensemble Opera Diversa, na programu byla premiéra Komorní symfonie č. 2 kmenového autora souboru Ondřeje Kyase. Součástí večera byla také prezentace CD se skladbami Jana Nováka.  více




Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více