Peter Graham: Wabi. Krása nedořečeného

Peter Graham: Wabi. Krása nedořečeného

Komorní hudba, intimita, nedkončené věty. Další album ze série věnované členům a skladatelům blízkým sdružení Konvergence reflektuje tvorbu Petra Grahama.

Zařadit hudbu Petera Grahama – vlastním jménem Jaroslava Šťastného – do konkrétního žánru nebo proudu je prakticky nemožné. Posluchač chtivý klasifikace se nejspíš bude muset spokojit s vágním označením soudobá hudba. Její soudobost pochopitelně nespočívá v datu vzniku, to by bylo málo. Šest různorodých skladeb CD Wabi spojuje jako neznatelná spojující linka především pocit, že jsou otiskem chvíle, kdy vznikaly. A nezáleží na tom, zda ta chvíle byla jen několikavteřinovým mžikem nebo dvacetiminutovým omámením. Bylo tu něco silného a vytrvalého, co autor musel nutně zachytit a nedoříct. Snad v naději, že se ten pocit ještě vrátí. 

Peter Graham působí v několika hudebních sdruženích, věnuje se hudbě od volných improvizací až po jazzem silně prosycenou skupinu Next Phase. Na albu Wabi se projevuje jako skladatel bez jednoznačných preferencí, co se týká obsazení, rozsahu kompozic či jejich atmosféry. Cembalo a zpěv, sólový klavír, tenorsaxofon a kontrabas, violoncello a zpěv, trio klarinet viola a klavír a na závěr sólová viola. Zcela odlišná komorní sdružení v kombinaci s pocitem intimity a důvěrného sdělování vzbuzují dojem, že skladatel hledá mezi interprety i adresáty své hudby především spřízněné duše.

Úvodní Song of Fixed Accord hraje Barbara Maria Willi na cembalo, se zpěvem se přidává Iva Bittová. Dominující cembalo má rockovou energii, proud stále zahuštěnějších rozložených akordů je podložený riffem jako z věčně začínaného a nikdy nedokončeného Smoke on the Water. Návrat zpěvu zarazí prudký pohyb skladby vpřed. Kompozici à René Magritte pro sólový klavír hraje Eva Hutyrová a jedná se možná o nejcharakterističtější Grahamovu kompozici na albu. Mnohokrát opakované a variované motivy se střídají v prudkých kontrastech, v nichž ale nedochází k pocitu přerušení hudebního proudu. Pedál a přeznívající tóny mají výrazný podíl na zvukovém charakteru skladby.

Šest kompozic (nebo snad jednu šestivětou) COAX I–VI spolu hrají Pavel Zlámal na tenorsaxofon a George Cremaschi na kontrabas. Oba se zaměřují na práci se zvukem nástrojů i ve svých sólových projektech a Grahamův COAX je zřejmě napsán oběma hráčům na tělo. Šestidílné schéma kontrastních „vět“ připomene suitu, zvuk tenorsaxofonu jde navíc s hlubokými smyčci výborně dohromady sám o sobě. Po této stránce se jedná o velmi klasický přístup skladatele, který ovšem posílá oba nástroje spíš na výzkum zvukových polí. Kontrasty mezi jednotlivými částmi spočívají právě ve zvuku, skladba evokuje volnou improvizaci. Jako krátký dovětek ze zvukového světa „mezi saxofonem a kontrabasem“ působí Every Song v podání violoncellisty Štěpána Filípka. Křehký, citlivě hraný part violoncella se prolíná se zpěvem na hranici přijatelné nejistoty.

Skladbu What Passes, What Stays? hraje jedna z variabilních sestav sdružení Konvergence v čele s jeho hybatelem, violistou Ondřejem Štochlem. Spolu s ním se na interpretaci podílejí klarinetista Jiří Mráz a opět klavíristka Eva Hutyrová. Úvod s dominující violou vzbuzuje dojem skladby pro sólový nástroj s doprovodem, brzy se ale role všech tří hráčů vyrovnávají a prplétají v jakémsi souboji bez násilí. Soupeři si spíš ustupují a hledí si neublížit.

Jako lehce úsměvný epilog působí závěrečné Haiku v podání sólové violy Ondřeje Štochla. Schéma 5 – 7 – 5 z miniatury sice přímo netrčí, ale vysledovat jej lze velmi snadno.

Album Wabi vyšlo v nakladatelství Rosa Classic jako čtvrté v „konvergentní“ řadě, předcházela mu profilová alba Ondřeje Štochla, Tomáše Pálky a Pavla Zemka Nováka. Stejně jako předchozí disky je i Wabi vypraven důstojně, s grafickou úpravou odpovídající hudebnímu obsahu. Zůstává i kouzlo hudby, která není příliš nápadná, ale láká k návratům.

Peter Graham: Wabi. Celková stopáž 73:48. RD2401. Rosa Classic 2015.

Foto Ivan Palacký

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V setkání s hudbou Pavla Zemka Nováka je vždy cosi očistného a zároveň tajemného. Je to pohled do pramene, který vyvěrá z dávných časů a plyne si dneškem, aniž ho spoutává okolí. Hledá přitom vlastní cestu bez halasného pokřikování, bez okázalých skoků, teče si kudy chce a zároveň nic neničí. A posluchač jen žasne, kolik krásy se může skrývat v jednohlasu.  více

V řadě profilových nahrávek členů skladatelského sdružení Konvergence se Tomáš Pálka objevil jako druhý. Mezi úvodním Na cestě k vlídnosti Ondřeje Štochla a třetími Hovory o jednohlasu Pavla Zemka Nováka tvoří album Ztišením k poznání další pohled do hudebního a myšlenkového světa autorů, které sdružuje především vnitřní klid a programové směřování stranou světského ruchu. V jejich hudbě se to projevuje v různé míře, ale u Tomáše Pálky možná nejvíc ze tří dosavadních alb.  více

V brněnské Redutě včera odehrál svůj první letošní koncert Ensemble Opera Diversa, na programu byla premiéra Komorní symfonie č. 2 kmenového autora souboru Ondřeje Kyase. Součástí večera byla také prezentace CD se skladbami Jana Nováka.  více




Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více