Pistolník, který v Brně míří na všechny generace

24. říjen 2016, 12:00
Pistolník, který v Brně míří na všechny generace

Hudební komedii Limonádový Joe připravilo na muzikálové scéně Městské divadlo Brno. Na zdejší velké jeviště se tak o víkendu vrátil jeden z nejoblíbenějších poválečných hrdinů, který česká pódia brázdí už do roku 1944. Kontury nesmrtelnosti mu dal v roce 1964 geniální film, jehož repliku nyní ovšem nečekejte. Divadelní verze jednak obsahuje mnohem více písniček, ale i scénář je v některých momentech a ve finálním řešení jiný než mimořádná celuloidová verze. Nová inscenace režiséra Petra Gazdíka známý titul přetavila do rozevláté výpravné muzikálové šou, která se ke slavnému snímku nehlásí. Novinka se naopak díky originálnímu humoru a způsobu jeho používání snaží klestit cestu samozřejmě přes všechny zlidovělé hlášky k vlastní a legitimní inscenační verzi.

Výsledek má ambici oslovit nejen pamětníky, pro které je abstinující westman nedotknutelnou legendou, ale také mladší generaci či zdejší muzikálové diváctvo. A Gazdík na to šel po svém. Pro ty mladší do inscenace propašoval třeba choreograficky velmi vydařenou citaci slavné Jacksonovy měsíční chůze a to včetně názvuku písně krále popu nebo číslo v současném tanečním stylu. Choreografii Lucie Holánkové lze označit za zdařilou napříč celým večerem. Starší se zase v příběhu hrdiny, který místo whisky pije limonádu a přísně dbá na mravnost, dočkají ústrojně použitého názvuku z Morriconeho hudby k filmové westernové legendě Tenkrát na západě. Nebo si vyslechnou dlouhý úryvek z kdysi proslulého romantického klavíru Jiřího Maláska. A pro milovníky a fanoušky muzikálových produkcí Městského divadla Brno Gazdík ještě inscenaci vyvložkoval jemnými narážkami na zdejší tituly. A tak se v jednom momentě dočkáte světelného obrazu upomínajícího na zdejší romantický muzikál Duch či vám do ucha brnknou tóny z West Side Story.

Aby ovšem nedošlo k mýlce. Nejde o žádný obrazoborecký přístup zásadně reinterpretující předlohu milovanou Čechy už sedmdesát let. Publikum samozřejmě čeká poctivá Koňská opera, jak se Limonádový Joe v podtitulu jmenuje. Přihlížející si dosyta užijí střílení z koltů, westernových oblečků a atmosféry Divokého západu. Jen se to tady vše děje v přiznaném zdůraznění divadelnosti a třeba výše popsaném způsobu hledání nového humoru ve staré story. Ostatně už původní Brdečkův scénář byl tvořený na způsob hravé divadelní estrády. A tento rozměr inscenaci přiznává i scéna Petra Hlouška, který vytvořil opuletní malované kulisy jakoby z amerického kukátkového divadla konce devatenáctého století. Což má samozřejmě svoji logiku, protože děj nás zavádí do arizonského městečka roku 1885, kde se všichni scházejí v místním saloonu a poslouchají arizonskou pěnici Tornádo Lou. Hlouškova zdařilá výprava (čekají vás opět jeho výtečné animované projekce) kýžený starosvětský rozměr ještě podtrhuje šrafováním, schodiště, nábytku, baru i dalšího mobiliáře ve stylu litografických ilustrací tiskovin právě z konce předminulého věku.

K poněkud zjednodušenému a přepjatému až operetnímu herectví jistých velkolepých muzikálových produkcí vede Gazdík záměrně také ansámbl. Limonádový Joe Lukáše Janoty je oním klaďasem na první dobrou. Svého hrdinu protagonista v komickém odstupu nekomentuje, on prostě tím správňákem s averzí proti lihovinám prostě je. Nevinnost Winnifred je tady v podání Ivany Odehnalové rovnou na druhou běloskvoucí, nejde ale o banálně podanou nezkaženou blondýnku koulející infantitilně očima. Potměšilost Horáce s navoskovaným knírkem, jak ho hraje Viktor Skála, je tady také násobená a hrubě obtahovaná předpisovou úskočností zloducha jakoby z filmových grotesek.  Zdůrazňovaná divadelní přeťáplost, od níž herci naoko nemají distanc,  je ponejvíce zřejmá u Buffalo Billa, jak ho udělal Lukáš Kantor. Tento symbol Divokého západu je tady vlastně snaživý nekňuba, který se dokáže na jevišti (samozřejmě, že „nechtěně“) zaplést do opony či žertovně zakopávat. Všichni prostě hrají s vervou bez přehnané herecké stylizace, ale s barvotiskovostí rodokapsových hrdinů. Dlužno říci, že to pospolu funguje, Gazdíkovy přimyšlené hudební či divadelní fórky inscenaci nedrobí, nepůsobí rušivě, ale naopak ji organicky tmelí. Je to způsobeno hlavně tím, že režisér správně odhadnul míru zmiňovaných legračních vsuvek.

Také tento Limonádový Joe si samozřejmě zakládá na perfektním zvuku (Gazdík byl i jeho supervizorem) a dosahuje ho. Však to bylo při premiéře slyšet i z hudebního nastudování dirigenta Dana Kalouska.  Nešlo jen o sólové písničky, ale také o sborová čísla, která nejen díky nasazení lechtivě oblečených kankánových tanečnic dodávají večeru onu správnou halasnost zábavné šou. A nic více než kratochvíli ani není třeba v této inscenaci hledat. Strůjci této divácky relaxační legrace, která si už díky Brdečkově vkladu střílela z lásky, smrti a citu obecně,  vzali rozptylování hlediště z gruntu. Dokládá to i fakt, že si v jemných aluzích dokážou jemně utahovat ze zdejšího muzikálového snažení sebe samých. Pokud toužíte po obveselení v takovém duchu, musíte si pospíšit. Inscenaci Limonádový Joe Městské divadlo Brno na Hudební scéně uvádí pouze v říjnu a listopadu v bloku sedmatřiceti repríz.

Limonádový Joe/ foto archiv MdB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více