Počátek románu a Rákoš Rákoczy podle studentů Konzervatoře Brno

24. listopad 2018, 17:00
Počátek románu a Rákoš Rákoczy podle studentů Konzervatoře Brno

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno je v plném proudu, posluchači si ještě nestačili vychutnat povedenou instrumentaci Ondřeje Kyase v novém scénickém nastudování Šárky a už se na ně valí další produkce. Jednoaktová opera Počátek románu a balet Rákoš Rákoczy zazněly v provedení studentů Konzervatoře Brno s Orchestrem a sborem studentů téže instituce. Vystoupil také umělecký soubor Hradišťan. Režie se chopila Kristiana Belcredi, scénu a kostýmy navrhla Sylva Marková. Obě působí v tělese Ensemble Opera Diversa. Choreografie se ujala umělecká vedoucí souboru Hradišťan Ladislava Košíková. Představení řídil Tomáš Krejčí.

Uvedení opery Počátek románu i baletu Rákoš Rákoczy v jednom večeru dává smysl – obě díla spadají do Janáčkova folkloristického období a svojí délkou na celovečerní představení nestačí. Náměty z venkovského života navíc tvoří jejich základní stavební kostru, a tak uvedení těchto děl vedle sebe není v zásadě nic překvapivého. Inscenátoři se však rozhodli zajít ještě dál a obě díla propojili stejnou scénou, kostýmy i postavami. A to i přesto, že kromě výše zmíněné lidové stylizace nemají tato díla mnoho společného.

Příběh o prosté venkovské dívence, která se bláhově zamiluje do baronova syna a rázem zapomíná na svého milého Tonka je univerzální a naleznemFe jej v různých obměnách v řadě divadelních her a oper. Nebýt hudby vycházející z lidové kultury, mohli bychom děj zasadit do jakéhokoliv prostředí. Poté, co je Poluša s mladým šlechticem (a současně zkušebním pilotem) Adolfem vyfotografována kmotrem Mudrochem, nastává dohadování, domlouvání, prosba o sňatek u starého barona a náhlé vystřízlivění a její návrat do Tonkovi náruče. Režie spojila toto operní vyprávění s baletem Rákoš Rakoczy, ze kterého využila pouze jména hlavních postav. Kaťuška postrádá milého Janka, který dle úmrtního oznámení padnul ve válce, po několika letech se rozhodne k netradičnímu kroku – čarováním si přivést chlapce nového. Místo muže svých snů však vyčaruje bytosti v pestrobarevném ošacení, které napadají městečko a dotknou-li se někoho, je přeměněn v podobné stvoření. Rákoš Rákoczy funguje jako vymítač, kterého oslovují zoufalí radní s prosbou o pomoc, Rákoczy však vyžaduje spoustu peněz a než se objeví, ukáže se, že barevní tanečníci nepřišli škodit, ale přinést veselí a harmonii do nefungujícího šedivého světa. Tyto dva příběhy propojila režisérka Kristiana Belcredi již na samém počátku promítáním fotografií znázorňujících oba šťastné páry i odchod mužů do války. Jednalo se o kvalitně provedenou a úsměvnou grafiku vycházející z novinové estetiky dvacátých let dvacátého století; autorka ostatně i v průběhu opery promítala výstřižky z novin, které dokreslovaly její režijní záměr. Po úvodní předehře se scéna ustálila na zdánlivě prázdném prostoru, který lemovala pouze projekce fotografie lesa, velmi záhy se však na scéně objevilo letadlo na velkých pružinách, kolo, nebo například povoz tažený dvěma koňmi-herci, tyto objekty šikovně využívaly otočného jeviště divadla. Všechny ostatní objekty byly znázorňovány lidmi – humorný byl například tenis, při kterém se černobíle oděné ženy seřadily do šiku a utvořily stylizovanou síť. Vtip ostatně provázel celé představení a je jedno, jestli se jednalo o hlavní zápletku, nebo předávání vkladní knížky mezi postavami v pozadí. Často bývá snaha o nucený vtip kamenem úrazu, v případě opery Počátek románu a koneckonců i u baletu Rákoš Rákoczy působila komika zdravě, uměřeně, a především skutečně vtipně. Užití stejných principů evokovalo dojem, že po přestávce následuje spíše druhá polovina opery než jiné dílo. Balet však k funkční režijní formuli přidal ještě poutavou choreografii Ladislavy Košíkové. Podobně jako samotná hudba, skládající se převážně ze stylizovaných písní, oscilovala mezi orchestrálním zvukem a přiznanou lidovostí, tak i tanec zcela samozřejmě vycházel z lidové kultury, kterou okořenil současnými prvky umělecké choreografie. Tanečníci navíc působili v obou polohách přirozeně a nenuceně. Zaslouží si velkou pochvalu.

Pěvecké výkony byly převážně kvalitní a vezmeme-li v úvahu, že účinkující byli vesměs studenti konzervatoře, je třeba jim některé drobné intonační nejistoty odpustit. Hana Kuželová, představitelka Polušky, se prezentovala temnějším a operně školeným hlasem, který s přehledem zvládal i vyšší polohy. Občasná škobrtnutí v intonaci snadno zastínil povedený zbytek. Hostující Ondřej Koplík ztvárnil rozverného svůdníka Adolfa s humorem, a především s precizním pěveckým výkonem. Společně s taktéž hostujícím Alešem Janigou tvořili profesionální oporu pro zbývající zpěváky. Zvučným, pevným, srozumitelným, intonačně jistým a po všech stránkách vybroušeným projevem oblažil publikum Vladimír Jindra v roli kmotra Mudrocha. Lukáš Fendrych, který se chopil role barona Halužanského, potěšil jemným, kultivovaným, ale naneštěstí málo průrazným hlasem, který si k posluchačům jen těžce razil cestu přes naříkajícího Janigova otce. Také představitelka jeho ženy Marie Rosová se divákům trochu ztrácela, přesto i její výkon lze bez debaty označit jako povedený. Eliška Rejmanová se ujala role Katušky v celé své křehkosti, která se na začátku projevila i v jejím zpěvu, již velmi brzy však nalezla potřebnou jistotu intonační i výrazovou. Tadeáš Janošek zpíval kvalitně, avšak ve vyšších polohách mu scházela intonační i dechová jistota. František Sliž v roli Janka předváděl především taneční kreace, které byly povedené a plné energie. Orchestr pod vedením Tomáše Krejčího podal vyvážený a dynamicky dobře odstupňovaný výkon, v některých extrémnějších momentech dosahoval doslova ohlušující kvality, jindy zase skvěle dobarvoval jemný tanec na jevišti. Občasné intonační nedostatky nemohly přebít celkově kvalitní vyznění hudby.

Opera Počátek románu i balet Rákoš Rákoczy v provedení studentů Konzervatoře Brno a v režii Kristiani Belcredi představoval povedený hudební a taneční zážitek. Přiblížil posluchačům folkloristické období, které v životě i pozdější tvorbě Leoše Janáčka zastávalo důležité místo. Mladická energie a lidová naivita se v tomto případě spojily v půvabný a hravý celek, který mladí umělci korunovali výkony, na které mohou být právem hrdí.

Dirigent: Tomáš Krejčí

Režie: Kristiana Belcredi

Scéna: Sylva Marková

Kostýmy: Sylva Marková

Sbormistr: Tomáš Krejčí

Choreografie a pohybová spolupráce: Ladislava Košíková

Projekce: Tomáš Hrůza

Obsazení

Počátek románu

Studenti Konzervatoře Brno a hosté

Poluška: Hana Kuželová

Irma: Alexandra Vostrejžová

Jurásková: Marie Rosová

Tonek: Tadeáš Janošek

Adolf: Ondřej Koplík, j.h.

Mudroch: Vladimír Jindra

Jurásek: Aleš Janiga, j.h.

Halužanský: Fendrych Lukáš

Rákoš Rákoczy

Katuška: Eliška Rejmanová

Janek: František Sliž

Starosta: Vilém Cupák

Učitel: Vojtěch Tesař

Farář: Pavel Janečka

Tetka: Kateřina Karzelová

Hospodská Mudrochová: Kristýna Vrbovská

Sbor

Hradišťan

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více