Poctivá americká klasika. Britský komik Hugh Laurie a jeho band roztančili Rondo

Poctivá americká klasika. Britský komik Hugh Laurie a jeho band roztančili Rondo

Někdo má rád Hugha Laurieho a hudbu, kterou hraje. Někdo má rád Hugha Laurieho hlavně pro jeho herecké výkony a někdo má rád prostě jen dr. House. Ať už byly pohnutky návštěvníků brněnského koncertu jakékoliv, Hugh Laurie nezůstal nikomu z nich nic dlužen.

Úvodní přivítání kapely na scéně předznamenalo, že lidé vědí, proč přišli. Hned při zahajovací písni Iko Iko se publikum téměř automaticky roztleskalo a entuziasmus se v průběhu večera už jen stupňoval. Jako herec a komik se Laurie nezapře a celému vystoupení to dodává vstřícnou atmosféru. Navíc k americké hudební klasice to vlastně tak trochu patří, tak proč se tomu bránit. Vstupní scénku věnoval češtině, obtížím s její výslovností s důrazem na slovo Brno. S průpovídkou „I am a typical english idiot…“ pobídl anglicky rozumějící diváky k překládání ostatním a při té příležitosti k navázání nových přátelství či něčeho víc. Společně jsme si pak všichni mohli zazpívat píseň Let The Good Times Roll.

Zřejmě především divačky nashromáždily na podium květiny již před samotným vystoupením. Laurie neváhal a využil je pro svou další komickou vložku hned po písni Evenin‘, kdy seskočil z pódia a věnoval jednu z darovaných růží smutnému muži v první řadě. Snad pánovi přišlo vhod, že potom dostaly větší prostor vokalistky Jean McClainGaby Moreno v písni What Kind Of Man Are You nebo Day And Night. Při argentinském tangu El Choclo v americké verzi Kiss Of Fire došlo i na tanec s růží v zubech a Laurie opět poděkoval za květiny. Zavtipkoval, že je neprodleně dá do whiskey a pustil se do písně Junco Partner.

Se strhujícími pěveckými výkony pak opět přišly Jean McClain v písni Send Me To The 'Lectric Chair a Gaby Moreno v The Weed Smoker’s Dream. A v jednom dechu je potřeba dodat, že nepostradatelným členem celého večera byl i celý The Copper Bottom Band. Rytmická i dechová sekce šlapala jako hodinky a tak po zásluze zhruba uprostřed koncertu přišel Bill a donesl občerstvení v podobě panáka whiskey pro všechny. Neboť whisky pijí přece všichni muzikanti a pitný režim se dodržovat musí. V drobné pauze Laurie jako správný profesionál neopomněl pochválit město a přívětivost místních lidí a navnadil si publikum na další písně ať už z nového alba Didn’t It Rain nebo z prvotiny Let Them Talk.

Ozdobou druhé poloviny koncertu byla vokální vložka mužské části souboru. Saxofonista, který v průběhu večera hrál také na klarinety či foukací harmoniku, ukázal dokonce stepařské vlohy, což jen potvrdilo všestrannost a profesionalitu všech účinkujících. Hlas Jean McClain nenechal naprosto nikoho chladným a při písni I Wish I Knew How It Would Feel přišlo na ovace ve stoje, kterých potom plynule využili tance chtiví diváci. Nahrnuli se před pódium a zbytek koncertu už pak „rock’n’rollově protrsali. To nakoplo i samotné muzikanty a po dvou hodinách poctivého hraní protáhli koncert o tři přídavky.

Celé vystoupení korunovala píseň Chucka Berryho You Never Can Tell dobře známá díky filmu Pulp Fiction. Při ní jsem si naposledy posteskla nad zvukem, který hala Rondo poskytuje a zauvažovala jsem, zda by si koncert nezasloužil lepší místo. Nebo dokonce drobný risk a v letním festivalovém období třeba nějaký open air prostor. Jinak to byl velmi vydařený večer až na blýskající fotoaparáty, na jejichž majitele se neustále v průběhu koncertu vrhali členové security. Hugh Laurie a jeho Copper Bottom Band s grácií a nadšením oprášil dnes už skoro stoleté písně, které padly do noty jak náctiletým tak jejich babičkám. A všichni pak po společně strávených dvou a půl hodinách odcházeli spokojení a s úsměvem na rtech.

Hugh Laurie a The Copper Bottom Band. 22. července 2014, hala Rondo, Brno.

Hugh Laurie, foto archiv

Komentáře

Reagovat
  • Katka

    12. prosinec 2014, 0:02
    Moc pěkně napsaný a výstižný článek. Děkuji za oživení nádherných vzpomínek! Jen na obhajobu fotících musím říct jediné. Kdo by si nechtěl tak úžasné chvíle oživit i za pomocí fotek? :) Hugh a všichni členové kapely už navždy zůstanou zapsáni hluboko v mém srdci, a proto jsem ráda, že je možné spojit se s nimi prostřednictvím Twitteru a Facebooku.

Dále si přečtěte

Poslední deska Jany Kirschner Moruša biela vyšla minulý rok na podzim. Na projektu se podílelo velké množství muzikantů ze Slovenska, České republiky, ale také z Velké Britanie, a tak bylo komplikované přivést ho také na koncertní podia. Turné k novému albu bylo rozděleno na dvě části a Brno se dočkalo Jany Kirschner a jejích třinácti hudebníků až nyní. Poštěstilo se mu to jako jednomu z mála českých měst.  více

Stejní muzikanti, stejná hudba a dva rozdílné koncerty. Koncert Brada Mehldaua s jeho triem v turecké Antalyi a v Brně, aneb jaké to je, když si diváci vytvářejí atmosféru sami.  více

Pokud člověk může o koncertě Fanfare Ciocărlia psát, neprožil ho správně. Tahle muzika má jediný úkol – vytancovat z hlavy všechny myšlenky.  více


Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více