Poctivá americká klasika. Britský komik Hugh Laurie a jeho band roztančili Rondo

Poctivá americká klasika. Britský komik Hugh Laurie a jeho band roztančili Rondo

Někdo má rád Hugha Laurieho a hudbu, kterou hraje. Někdo má rád Hugha Laurieho hlavně pro jeho herecké výkony a někdo má rád prostě jen dr. House. Ať už byly pohnutky návštěvníků brněnského koncertu jakékoliv, Hugh Laurie nezůstal nikomu z nich nic dlužen.

Úvodní přivítání kapely na scéně předznamenalo, že lidé vědí, proč přišli. Hned při zahajovací písni Iko Iko se publikum téměř automaticky roztleskalo a entuziasmus se v průběhu večera už jen stupňoval. Jako herec a komik se Laurie nezapře a celému vystoupení to dodává vstřícnou atmosféru. Navíc k americké hudební klasice to vlastně tak trochu patří, tak proč se tomu bránit. Vstupní scénku věnoval češtině, obtížím s její výslovností s důrazem na slovo Brno. S průpovídkou „I am a typical english idiot…“ pobídl anglicky rozumějící diváky k překládání ostatním a při té příležitosti k navázání nových přátelství či něčeho víc. Společně jsme si pak všichni mohli zazpívat píseň Let The Good Times Roll.

Zřejmě především divačky nashromáždily na podium květiny již před samotným vystoupením. Laurie neváhal a využil je pro svou další komickou vložku hned po písni Evenin‘, kdy seskočil z pódia a věnoval jednu z darovaných růží smutnému muži v první řadě. Snad pánovi přišlo vhod, že potom dostaly větší prostor vokalistky Jean McClainGaby Moreno v písni What Kind Of Man Are You nebo Day And Night. Při argentinském tangu El Choclo v americké verzi Kiss Of Fire došlo i na tanec s růží v zubech a Laurie opět poděkoval za květiny. Zavtipkoval, že je neprodleně dá do whiskey a pustil se do písně Junco Partner.

Se strhujícími pěveckými výkony pak opět přišly Jean McClain v písni Send Me To The 'Lectric Chair a Gaby Moreno v The Weed Smoker’s Dream. A v jednom dechu je potřeba dodat, že nepostradatelným členem celého večera byl i celý The Copper Bottom Band. Rytmická i dechová sekce šlapala jako hodinky a tak po zásluze zhruba uprostřed koncertu přišel Bill a donesl občerstvení v podobě panáka whiskey pro všechny. Neboť whisky pijí přece všichni muzikanti a pitný režim se dodržovat musí. V drobné pauze Laurie jako správný profesionál neopomněl pochválit město a přívětivost místních lidí a navnadil si publikum na další písně ať už z nového alba Didn’t It Rain nebo z prvotiny Let Them Talk.

Ozdobou druhé poloviny koncertu byla vokální vložka mužské části souboru. Saxofonista, který v průběhu večera hrál také na klarinety či foukací harmoniku, ukázal dokonce stepařské vlohy, což jen potvrdilo všestrannost a profesionalitu všech účinkujících. Hlas Jean McClain nenechal naprosto nikoho chladným a při písni I Wish I Knew How It Would Feel přišlo na ovace ve stoje, kterých potom plynule využili tance chtiví diváci. Nahrnuli se před pódium a zbytek koncertu už pak „rock’n’rollově protrsali. To nakoplo i samotné muzikanty a po dvou hodinách poctivého hraní protáhli koncert o tři přídavky.

Celé vystoupení korunovala píseň Chucka Berryho You Never Can Tell dobře známá díky filmu Pulp Fiction. Při ní jsem si naposledy posteskla nad zvukem, který hala Rondo poskytuje a zauvažovala jsem, zda by si koncert nezasloužil lepší místo. Nebo dokonce drobný risk a v letním festivalovém období třeba nějaký open air prostor. Jinak to byl velmi vydařený večer až na blýskající fotoaparáty, na jejichž majitele se neustále v průběhu koncertu vrhali členové security. Hugh Laurie a jeho Copper Bottom Band s grácií a nadšením oprášil dnes už skoro stoleté písně, které padly do noty jak náctiletým tak jejich babičkám. A všichni pak po společně strávených dvou a půl hodinách odcházeli spokojení a s úsměvem na rtech.

Hugh Laurie a The Copper Bottom Band. 22. července 2014, hala Rondo, Brno.

Hugh Laurie, foto archiv

Komentáře

Reagovat
  • Katka

    12. prosinec 2014, 0:02
    Moc pěkně napsaný a výstižný článek. Děkuji za oživení nádherných vzpomínek! Jen na obhajobu fotících musím říct jediné. Kdo by si nechtěl tak úžasné chvíle oživit i za pomocí fotek? :) Hugh a všichni členové kapely už navždy zůstanou zapsáni hluboko v mém srdci, a proto jsem ráda, že je možné spojit se s nimi prostřednictvím Twitteru a Facebooku.

Dále si přečtěte

Poslední deska Jany Kirschner Moruša biela vyšla minulý rok na podzim. Na projektu se podílelo velké množství muzikantů ze Slovenska, České republiky, ale také z Velké Britanie, a tak bylo komplikované přivést ho také na koncertní podia. Turné k novému albu bylo rozděleno na dvě části a Brno se dočkalo Jany Kirschner a jejích třinácti hudebníků až nyní. Poštěstilo se mu to jako jednomu z mála českých měst.  více

Stejní muzikanti, stejná hudba a dva rozdílné koncerty. Koncert Brada Mehldaua s jeho triem v turecké Antalyi a v Brně, aneb jaké to je, když si diváci vytvářejí atmosféru sami.  více

Pokud člověk může o koncertě Fanfare Ciocărlia psát, neprožil ho správně. Tahle muzika má jediný úkol – vytancovat z hlavy všechny myšlenky.  více


Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více