Point Nemo jako první vlaštovka komorních koncertů Ensemble Opera Diversa

Point Nemo jako první vlaštovka komorních koncertů Ensemble Opera Diversa

První koncert z nové, komorně laděné linie souboru Ensemble Opera Diversa včera nabídl v kavárně PF Café domácí i zahraniční tvorbu. Dramaturgickým specifikem bylo využití nového smyčcového kvarteta Diversa Quartet, sestaveného z vedoucích nástrojových sekcí smyčcového orchestru ve složení: 1. housle – Barbara Tolarová, 2. housle – Jan Bělohlávek, viola – David Křivský, violoncello – Iva Wiesnerová. Projekt vzešel z nedostatku provádění i tvoření kvartetní tvorby v českém hudebním prostoru a proto je kladený důraz na uvádění především tuzemských skladatelů.

Malý klenbový sál kavárny PF Café umocňoval komorní pojetí a intimitu koncertu, nedokázal bohužel pojmout větší počet lidí. Dalším nedostatkem prostoru byl fakt, že takto malou místnost lidé rychle vydýchali. Bylo proto potřeba nechat otevřené dveře a v krátkém programu vyhlásit pauzu. Samotná přestávka na občerstvení byla vhodná, ponechání otevřených dveří do sálu však napomohlo ke zvýraznění hluku z kavárny, který posluchače rušil a rozptyloval.

Koncert zahájila světová premiéra Smyčcového kvartetu č. 5 (2021) skladatele a hudebníka Ondřeje Kyase (*1979), jednoho ze zakladatelů souboru. Jednovětá kompozice je vystavěna na střídání kontrastních částí v podobě rytmicky členěných úseků, ostinátních motivů a témbrových ploch. Zajímavé je také využití pizzicata, jemného a ve všech ohledech odlišného prvku, který ve skladbě často nabourává temné, disonantní pasáže a jako protiváha k nim dodává potřebnou lehkost. Díky své dynamičnosti ve zvukové i strukturní stránce klade kompozice velké nároky na souhru. Hráčům se dobře podařilo si s tímto aspektem poradit. Při provedení bylo vidět i slyšet, že kvarteto mezi sebou komunikuje a muzikanti jsou zvyklí společně hrát. Zároveň bylo cítit, že hudební jazyk skladatele jim není cizí. Menší výtku představuje, že v určitých chvílích, kdy především houslisté hráli ve vyšších polohách a v silnější dynamice, se barva tónu jevila až příliš ostrá možno až surová. To však bylo nejpravděpodobněji zapříčiněno akustikou prostoru, která nebyla vždy k hráčům přívětivá.

point_nemo_foto_archiv_souboru_02

Další bod programu představoval 2. smyčcový kvartet (1986) brněnského skladatele 2. poloviny 20. století Miloslava Ištvana (1928–1990). Kompozice se řadí k jeho nejvýznamnějším dílům a je spojením modálního, seriálního a minimalistického myšlení, a tedy i dokladem Ištvanova postmoderního pojetí skladby. Provedení Diversa Quartet nabídlo barevnost, energii, souhru a neutichající napětí, díky kterému tento posluchačsky náročnější kus měl spád. Je také nutno zmínit suverénní a barevně pestrá sóla houslistky Barbary Tolarové v úvodu skladby a violisty Davida Křivského ve druhé větě. Zároveň je namístě smyčcové kvarteto ocenit za interpretační suverenitu, s níž dílo zahrálo.

Závěr patřil české premiéře estonského skladatele Tõnu Kõrvitse(*1969) s názvem Point Nemo (2022), podle tohoto titulu organizátoři pojmenovali celý koncert. Taktéž se jedná o smyčcový kvartet, pro který byl skladateli inspirací bod, respektive místo v Pacifiku považované za nejizolovanější a nejosamocenější místo planety. Podobně jako předchozí skladba, je dílo rozděleno do pěti částí, z nichž každá v sobě nese určitý charakteristický prvek a náladu. První věta byla věnována sólovému partu houslí s doprovodem ostatních nástrojů. Náročný part, opět skvěle zahraný v podání Barbary Tolarové, podkreslovaly křehké melancholické prodlevy. Barevnost a melancholičnost se přenesla i do druhé věty, po které následovala charakterem i hudebním materiálem první výraznější část. V třetí větě se totiž skladatel obrátil k disonancím, hojnému užívání flažoletů a unison, které se občas pro hráče jevily jako intonačně kritické. Po dramatičtější třetí větě zvolil skladatel opět kontrastní díl, začínající motivem, který posluchačům mohl tematicky připomínat zvuky racků nebo vln. Zvukomalebnost pak ještě více ukotvila práce hráčů s dynamikou a agogikou, umocňující celkovou atmosféru. Závěrečná pátá věta přicházela s meditativností a křehkostí. Celá skladba byla zakončena ostinátním motivem, který se prolínal do všech nástrojů, postupně dynamicky slábnul, až se naprosto rozplynul. Dílo bylo vhodně vybrané na závěr koncertu, jelikož svou poetikou a naprosto odlišným hudebním materiálem vytvářelo pomyslný protipól k předešlým dvěma skladbám.

point_nemo_foto_archiv_souboru_03

Nově vzniklé smyčcové kvarteto Diversa Quartet posluchačům nabídlo pestrý program zaměřený na interpretačně i kompozičně náročnou disciplínu. I přes výše zmíněné nedostatky byl koncert dramaturgicky dobře sestavený. Uskupení ukázalo, že mu není cizí se pohybovat v odlišných interpretačních polohách a tuhle všestrannost rádo využívá. Zviditelnit a zpřístupnit komorní tvorbu běžným posluchačům je více než potřebné. Proto je namístě ocenit odhodlání souboru Ensemble Opera Diversa tuto myšlenku zrealizovat a díky ní nastavit určitý nový standard.

Ensemble Opera Diversa - Point Nemo

Ondřej Kyas: Smyčcový kvartet č. 5 (2021) PREMIÉRA

Miloslav Ištvan: 2. smyčcový kvartet (1986)

Tõnu Kõrvits: Point Nemo (2022) ČESKÁ PREMIÉRA

1. housle: Barbara Tolarová

2. housle: Jan Bělohlávek

Viola: David Křivský

Violoncello: Iva Wiesnerová

Klenbový sál kavárny PF Café, Brno

19. října 2022, 19:00

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V úterý 22. listopadu uplynulo 20 let od úmrtí významného muzikologa, pedagoga, redaktora a vedoucího Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity – profesora Jiřího Fukače (15. ledna 1936 – 22. listopadu 2002).  více

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce

Folklor sice ve své prapůvodní podobě patří na venkov, ale už od roku 1892, kdy Leoš Janáček zorganizoval známý Lidový koncert, ho mohou Brňané vídat i v honosných městských sálech. Stejně tomu bylo i 19. listopadu, kdy v Mahenově divadle oslavil své třicátiny slovenský folklorní soubor Púčik.  více

Dvě velké inscenace Janáčkových oper na letošní festival Janáček Brno přijely z ciziny, a to s kompletním ansámblem včetně orchestrů. V obou případech se orchestry představily i na samostatných koncertech. Oba večery byly interpretačně špičkové, ale také osobitě pojaté. Oba večery řídili přední světoví dirigenti střední generace, oba původem z Moravy.  více

Minulou středu měli návštěvníci mezinárodního festivalu Janáček Brno možnost shlédnout skladatelovu operu Káťa Kabanová v nastudování Národního divadla Praha. Následujícím operním představením, které se v rámci 8. ročníku přehlídky uskutečnilo, se v Janáčkově divadle stala opět Káťa Kabanová v interpretaci Grand Théâtre de Genève a v koprodukci s Deutsche Oper am Rhein Düsseldorf Duisburg a souboru Orchestre de la Suisse Romande. Režie se chopila Tatjana Gürbaca, scénu navrhl Henrik Ahr, kostýmy připravila Barbara Drosihn a světelný design Stefan Bolliger. V titulní roli se představila Corinne Winters, jejího milého Borise Grigorjeviče ztvárnil Aleš Briscein, manžela Tichona Magnus Vigilius a jeho matku Kabanichu Elena Zhidkova. Role mladičké Varvary se ujala Ena Pongrac, učitele Váňy Kudrjáše Sam Furness a postavy kupce Dikoje Tomas Tomasson. Sbor vystoupil pod vedením Alana Woodbridge a hudebního nastudování, stejně jako samotného řízení, se chopil dirigent Tomáš Netopilvíce

Osmý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno 2022 nabízí několik dramaturgických linií. Jedna z nich poukazuje na Janáčkovu lásku k Rusku, které také několikrát navštívil, a na skladatelovu náklonnost k myšlence panslavismu. Není tedy divu, že letošní program nesoutěžní přehlídky se zaměřil na uvádění děl ruských skladatelů. Týkalo se to také koncertu v divadle Reduta, kde v režii ansámblu Brno Contemporary Orchestra zazněl různorodý program zahrnující skladby ovlivněné pozdním romantismem.  více

Festival Janáček Brno není pouze přehlídkou rozmanitých režisérských a dirigentských interpretací Janáčkových operních děl. Mohli se o tom návštěvníci jeho osmého ročníku přesvědčit při sobotním Duchovním koncertu v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Program sestávající z Janáčkovy Chorální fantazie, proslulého Otčenáše a neméně pozoruhodných kompozic Hospodine! a Zdrávas Maria doplnila Mše Igora Stravinského. V rámci večera vystoupili harfenistka Dominika Svozilová, tenorista Aleš Briscein, basista Ondřej Musil, sbor Canticum Ostrava se sólisty Marcelou Gurbaľovou (soprán), Janem Rychtářem (alt), Petrem Němcem (tenor), Alešem Pirnosem (tenor) a Romanem Vlkovičem (bas), dále pak posluchači Hudební Fakulty Janáčkovy akademie múzických umění: Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), trumpetisté Petr ČižinskýRadek Juračka a Radek Hrdlička, trombonisté Ondřej MotalRadim HromádkoJaroslav Petráš a Jaroslav Broža, tubista Vít Andrýsek, fagotistky Teresa Bínová a Natálie Khemlová, hobojistky Alexandra Bláhová a Amaliia Ivanus, hráčka na anglický roh Yelyzaveta Chkhartishvili, houslista Marián Hrdlička a varhanice Petra Kujalová. Sbor řídil Jurij Galatenko. Vše znělo pod taktovkou Jakuba Kleckeravíce

Hostování Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR) s ambiciózním programem na festivalu Janáček Brno patřil páteční večer. Janáčkovo koncertní dílo není obsáhlé a pro jeho festivalovou prezentaci je důležité, aby se mu dostalo jasných dramaturgických souvislostí. Po Šumařově dítěti tak následoval čtvrtý klavírní koncert Antona Rubinštejna, jeden z hitů doby, kdy Janáček teprve tříbil svůj hudební jazyk. Po pauze pak přítomní slyšeli Vokální symfonii Vladimíra Sommera, jejíž vznik a první provedení po uplynutí tří dekád od Janáčkovy smrti podstatně ovlivnily chápání soudobého českého symfonismu.  více

Ačkoliv osmý ročník představuje u hudebních festivalů většinou ještě stále ranou fázi vývoje, mezinárodní přehlídka Janáček Brno se za sedm ročníků své existence vypracovala v jednu z nejzásadnějších operních a hudebních akcí tohoto typu nejen u nás, ale i v širším evropském prostoru. Letošním programem se prolíná téma Quo vadis jakožto citace z duchovní kantáty Felikse Nowowiejského, oblíbeného díla Leoše Janáčka. Nese s sebou velké humanistické poselství, které se zrcadlí v Janáčkově tvorbě, zejména v dílech se slovanskou inspirací. Mezi ta patří i opera Z mrtvého domu, která ve spojení s Glagolskou mší zahájila ve středu 2. listopadu v Janáčkově divadle letošní třítýdenní oslavy skladatelova hudebního odkazu. Již tradičně patří zahájení festivalu souboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno, který nyní na premiéře vystoupil pod taktovkou Jakuba Hrůši, který je zodpovědný také za samotné hudební nastudování. Režie, stejně jako světelného designu, se chopil Jiří Heřman, umělecký šéf opery Národního divadla Brno. Choreografii navrhnul Jan Kodet, scénu připravil Tomáš Rusín, kostýmy pak Zuzana Štefunková Rusínová. V hlavních pěveckých rolích vystoupili Kateřina KněžíkováPavol KubáňRoman HozaPeter BergerGianluca Zampieri a další.  více

Nejnovějším přírůstkem do koncertní řady pořádané brněnským souborem Ensemble Opera Diversa se stal komorní recitál houslisty Milana Paľy a klavíristky Kataríny Paľové s názvem Pokánie. Program, který v neděli 30. října ve vile Stiassni zazněl, představil v rámci dušičkového diptychu díla skladatelů Valentina Bibika a nedávno zesnulého Romana Bergera, jehož Adagio č. 2 „Pokánie“ inspirovalo i název večera.  více

Lidověk je první sólové album Matěje Metoděje Štrunce, mladého herce, zpěváka a hudebníka původem z Brna, frontmana kapely Ateliér, syna cimbalisty Dalibora a houslistky Kateřiny Štruncových ze skupin Cimbal Classic a Javory. Jablko skutečně nepadlo daleko od stromu, ale zároveň se přiblížilo ke stromům jiným a zabarvilo se originálními barvami.  více

Městské divadlo Brno uvedlo na své Hudební scéně českou premiéru muzikálu Medicus španělských autorů Ivána Macíase a Félixe Amadora. Režisér Stanislav Moša před diváky postavil současné dílo, které v mnoha ohledech snese přívlastek velké. Nešetří se tady hudbou, počtem postav a výpravou. Bombastický výsledek naštěstí nepřekryl základní téma ambiciózního, hudebně i výtvarně velkolepého opusu, kterým je síla vědění i lásky.  více

První koncert z nové, komorně laděné linie souboru Ensemble Opera Diversa včera nabídl v kavárně PF Café domácí i zahraniční tvorbu. Dramaturgickým specifikem bylo využití nového smyčcového kvarteta Diversa Quartet, sestaveného z vedoucích nástrojových sekcí smyčcového orchestru ve složení: 1. housle – Barbara Tolarová, 2. housle – Jan Bělohlávek, viola – David Křivský, violoncello – Iva Wiesnerová. Projekt vzešel z nedostatku provádění i tvoření kvartetní tvorby v českém hudebním prostoru a proto je kladený důraz na uvádění především tuzemských skladatelů.  více

Brazilský písničkář s (nejen) japonskými kořeny Luiz Murá se na Moravě poprvé představil před pěti lety, kdy vystoupil na Folkových prázdninách v Náměšti se svou tehdejší mezinárodní kapelou Miramundo. Letos v létě přijel do Brna. Nikoli jako hudebník, ale jako pořadatel klubových koncertů v Barceloně, kde posledních několik let žije. Jako oficiální zahraniční delegát se zúčastnil dvoudenního Central European Jazz Showcase v divadle Husa na provázku. Během jeho pobytu v Brně jsme sympatickému světoběžníkovi, který je stále v první řadě hudebníkem, položili několik otázek. Už proto, že Luizův minulý pobyt na Moravě se odrazil na jeho nejnovějším sólovém albu.  více

V téměř tříhodinovém dvojkoncertu písničkářky Lucie Redlové a hudebního projektu Hrubá Hudba si ve čtvrtek brněnská Fléda dosyta užila lidových písniček. Obě části večera spojovala osobnost Jiřího Hradila v roli muzikantské, producentské, ale hlavně tvůrčí. Jak v tónech Hrubé hudby s Muzikou Petra Mičky, tak v Lucčině čistém folku byl celou dobu přítomen. Evidentní to mohlo být spíše v písních, ve kterých muzikanti hráli bez něj. Ve folkloru je to samozřejmé, u starších písniček Lucie Redlové bylo patrné, že zní jinak.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce