Pokus o singspiel Pa-papapapa-pa-pa je variací na Mozartovu Kouzelnou flétnu

16. duben 2015, 8:28

Pokus o singspiel Pa-papapapa-pa-pa je variací na Mozartovu Kouzelnou flétnu

Studenti ateliéru muzikálového herectví doc. Sylvy Talpové předvedli svou letošní poslední premiéru, konkrétně titul Pa-papapapa-pa-pa. Vypráví o kontroverzním rakouském herci a někdejším řediteli brněnské Reduty Emanuelu Schikanederovi, který byl autorem libreta Kouzelná flétna.

Příběh není nijak obsáhlý: jde o vystižení doby, kdy Emanuel Schikaneder přijíždí do Brna a uvažuje, jak naložit se zdejší kulturní zaostalostí. Nakonec se rozhodne těžit právě z nízké úrovně zdejšího publika a hraje singspiely, tedy žánry spíše pro nižší vrstvy. Paralelně s příběhem o Schikanederovi se na jevišti odehrávají parafrázované obrazy z Kouzelné flétny. Od té Mozartovy se liší především dobovou aktualizací postav – Královnou noci je Marie Terezie a Sarastru nahradil Napoleon.

Autor libreta Martin Sládeček dal před epičností příběhu přednost situačnímu humoru. Někdy je ovšem velmi znát snaha zavděčit se vtipem za každou cenu. Patrné to bylo především na začátku představení, kdy většina pokusů o vtip vyzněla do prázdna. Jen sem tam se nějaký divák zasmál na jevišti zazněvší vulgaritě, které bylo zbytečně mnoho. Od prvoplánových dvojsmyslů, jako když Schikaneder zpívá píseň se slovy "Takového fógla já mám" a doprovází ji pohyby pánve, až po zcela nezastřené vulgarity. Dalším typem nefungujících vtipů byly anachronismy nebo vyložené nesmysly, například jméno „Vládi Morávků“, současného režiséra působícího v divadle Husa na provázku, které se objevilo v písni o orchestrionu, nebo tvrzení, že Schikaneder vymyslel pojem "Gesamtkunstwerk". Autor se tímto vystavuje nebezpečí, že neznalý divák vtip nepochopí. Naopak dobře fungoval humor odvíjející se od brněnského nářečí "hantecu" a místních dobových germanismů.

Spontánně vtipné a nápadité byly díky interakci s divákem scény koštování vína,které umožnily jmenovat (skutečné) sponzory inscenace s dodatkem, že příště může na jevišti zaznít i naše jméno. Scénu, která diváky vybízela k adopci herců za desetikorunu, scénografie podpořila nasvícením velké desetikoruny s charakteristickým obrázkem brněnského Petrova nad jevištěm.

Paralela mezi příběhem Emanuela Schikanedera a Kouzelnou flétnou byla účelně vytvořena na základě podobnosti vztahů, výborně fungovala dobová aktualizace postav. V původní Kouzelné flétně jsou Královna noci a Sarastro nepřátelé, podobně jsou jako úhlavní nepřátelé představeni Marie Terezie, příslušnice rodu Habsburků a Napoleon. Královna noci sama hned několikrát během představení říká, že je už několik let mrtvá, což vysvětluje historický anachronismus a autor tím tak otevřeně dává najevo, že o tomto anachronismu ví. Přesto tato paralela úhlavních nepřátel na jevišti fungovala. Další spojnici představuje princezna Pamina (dcera Královny noci a ta po níž prahne hlavní záporná postava, zde Napoleon), tři radní jako paralela k třem pannám a fakt, že při vysvobozování sehraje klíčovou roli Papagenův důvtip (zde přepije Napoleona při koštovačce).

Autorem hudby a spoluautorem písňových textů je Mario Buzzi. Jeho hudba je bohatá, různorodá a žánrově nezařaditelná. Divák, který se před představením dozví, že "studenti 4. ročníku muzikálového herectví prostřednictvím téměř zapomenutého žánru singšpílu odvypráví příběh..." (citováno z webu Divadla na Orlí) by mohl očekávat, že se muzikáloví herci pokusí představení zazpívat operní technikou. Tyto snahy bohužel narazily buď na nekultivovanost projevu, nebo nesrozumitelnost textu při interpretaci. Lépe dopadly pokusy o citaci Mozartovy hudby z Kouzelné flétny v písních. Živá hudba v podání Brno Contemporary Orchestra byla doplňována hudbou reprodukovanou prostřednictvím jedné z rekvizit "redutského orchestrionu". Zajímavým zpestřením bylo rozestavění orchestru na začátku, kdy každý muzikant seděl v jiném rohu divadla, dále orchestr pokračoval z vyvýšeného jeviště za hrací plochou.

Režisér představení Lukáš Kopecký očividně neměl vyšší ambice než zaujmout diváka vtipem, stejně jako libreto (opět odkazuji na píseň "Takového fógla já mám"). Jeho záměr tak nutil herce k notné dávce podbízivosti, proto mnohé pokusy o vtip vyzněnly do ticha až trapna. Jedním z mála momentů, který v režii nesl druhý plán, bylo vytvoření trojúhelníku z rukou herců během písně o Napoleonovi. Znak svobody, rovnosti a bratrství podpořila hudební citace Marseillaisy.

Vyzdvihnout musím scénu Jitky Fleislebr, která evokovala zaostalost tehdejšího Brna instalací scény sestávající hlavně z palet, režijně fungovaly také opony ze zlatých třásní, skrze něž mohl divák vidět, co se odehrává "za oponou" Plnily i funkci symbolickou tím, že představovaly jakési "roztrhané zlato" nebo něco, co se zlatě jeví, ale člověk onu zlatavost "prohlédne".

V hlavní roli Emanuela Schikanedera a zároveň "fóglfengra" Papagena se představil Jiří Daniel. Temperament postavy byl Danielovi zdánlivě šitý na míru. Od počátku však byla znát jistá nepřirozenost, některé reakce vyzněly až jaksi naučeně. Jindy v místech, kde postava Schikanedera vyžadovala určitý nadhled a noblesu, hrál Daniel jakoby za sebe. Jeho zpěv byl naopak už zpěvem muzikálového herce připraveného na profesionální scénu. Jenom místy byla ve vyšších polohách znát trocha křeče a neuvolněnosti. Roli Schikanederovy manželky Eleonory a zároveň roli Královny noci – Marie Terezie si zahrála Markéta Pešková. Jejímu hereckému výkonu není co vytknout, naopak je třeba zmínit její noblesu a přesvědčivost především v roli Královny noci. Pěvecky se předvedla jako velmi zdatná sopranistka, ovšem při pokusu o operní zpěv, zvláště u závěrečných dlouhých hodnot, se ukázala neúplná kultivovanost jejího hlasu a ostrý zvuk diváka až bodal do uší. Daniel Rymeš zahrál Nicolase (člena Schikanederova hereckého souboru) a především prince Tamina ve velmi něžných intenzích. Třeba jej ale pochválit také za velmi dobrou a přitom nepřehnanou artikulaci. Michaela Baladová v obou svých rolích (Franziska a princezna Pamina) předvedla, že se nebojí odhodit ostych stranou. Obě role měla velmi svůdně a eroticky laděné. Jako u předchozích zpěváků nebyl ani její operní zpěv příliš srozumitelný. Ondřej Bábor v rolích Antonia a především Napoleona Bonaparta byl jediným hercem, který vystavěl své postavy zcela realisticky a promyšleně. Roli Napoleona navíc oddělil od Antonia větší dávkou mužnosti a sebevědomí. Pěvecky i herecky předvedl naprosto profesionální výkon. Linii o Schikanederovi s linií příběhu Kouzelné flétny spojovali tři radní: Katarína Mikulová, Kristýna Štarhová a Štěpán Kaminský. Většinou se jich týkaly ansámblové zpěvy, které místy nebyly úplně čisté, ale Katarína Mikulová se Štěpánem Kaminským předvedli, že by byli také zdatnými rapery.

Jiří Daniel a Markéta Pešková v představení ještě předvedli, že umí poměrně dobře stepovat. Choreografie Kateřiny Čadové nebyla úplně nejjednodušší a oba herci se s ní vypořádali dobře.

Představení končilo pozváním na raut spojený s koštem na jevišti podávaného vína, již zmíněným jmenováním sponzorů a závěrečnou mnohonásobnou děkovačkou za doprovodu písně s textem "čím divadlo může být", načež si sami herci odpověděli, že "vším". Když zhodnotím všechna pozitiva i negativa představení a připomenu, že hlavní postava hrála ptáčníka, nezbývá mi než herce doplnit, že divadlo může být třeba i po rozporuplném pocitu z představení mám na mysli kladný i záporný význam toho vyjádření - pěknou "ptákovinou".

Mario Buzzi: Pa-papapapa-pa-pa, libreto: Martin Sládeček. Dirigent: Pavel Šnajdr, režie: Lukáš Kopecký, scéna a kostýmy: Jitka Fleislebr, hudební nastudování: Dada Klementová, Mario Buzzi, Pavel Šnajdr,hudební doprovod: Brno Contemporary Orchestra, produkce: Michaela Žůrková. Schikaneder Jiří Daniel, Eleonora Markéta Pešková, Franziska GünschlMichaela Baladová, Nicolas Heurteur Daniel Rymeš, Antonio Arrigoni Ondřej Bábor, první radní Katarína Mikulová, druhý radní Kristýna Štarhová, třetí radní Štěpán Kaminský / Jonáš Florián . 12. dubna 2015, Divadlo na Orlí, Brno.

Foto Jakub Jíra

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Poslední letošní orchestrální koncert Ensemblu Opera Diversa, uvedený pod názvem Double Concerto, kladl důraz na speciální vztah mezi tímto souborem a slovenským, v Brně působícím houslistou Milanem Paľou (*1982). Toto propojení bylo na úterním koncertu v Domě umění zdůrazněno nejen v obvyklé rovině interpretační, ale Paľa se tentokrát publiku představil v trojroli houslisty, violisty a skladatele. Orchestr pod vedením Mariána Lejavy, který se souborem navázal spolupráci po roční odmlce, provedl světovou premiéru Paľova koncertu pro housle a smyčce Ossth (2019).  více

Poslední operní premiérou Národního divadla Brno uvedenou v tomto roce se stal titul Hurvínek prodává nevěstu, který vznikl v koprodukci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. Premiéra pokračuje v tematickém zaměření spojeném s rokem české hudby a odehrála se 24. listopadu ve velkém sále divadla Reduta.  více

Čtvrtečním koncertem s titulem Bruckneriana odstartovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese abonentní řadu Filharmonie v divadle I. Orchestr provedl skladby Antona Brucknera a Stanisława Skrowaczewského, polsko-amerického dirigenta a skladatele, který se Brucknerovu dílu celoživotně věnoval. Před publikum nastoupili hráči s karmínovými šerpami s nápisem Hraju forte!, čímž se připojili k iniciativě Nenechme kulturu utichnout, která upozorňuje na podfinancování kultury a staví se proti vládnímu plánu investovat v příštím roce do kultury pouhých 0,64 % státního rozpočtu a vzdaluje se tak čím dál více svému slibu vydávat alespoň jedno procento.  více

Nejnovější produkcí Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stala Korunovace Poppey italského skladatele přelomu renesance a baroka Claudia Monteverdiho a libretisty Giovanniho Francesca Busenella. Tato Monteverdiho poslední opera měla premiéru v roce 1643 při benátském karnevalu a je jednou z prvních oper, které námět čerpaly z reálných historických událostí. V Divadle na Orlí mělo nové nastudování, v režii Vladimíra Johna, který poněkud upravil obsazení a několik rolí sloučil, premiéry 18. a 19. listopadu 2023. V hlavních rolích během první reprízy 21. listopadu vystoupili Jana Tajovská Krajčovičová (Agripina), Zuzana Jeřábková (Nerone), Zuzana Badárová (Poppea), Anna Zedníčková (Ottavia), Laura Uhorskaiová (Ottone), Václav Jeřábek (Seneca), Michael Robotka (Arnalta), Pavel Valenta (Lucano, Nutrice, 1. voják, 1. Senekův žák), Vladislav Agamuradov (Liberto, Console, 2. voják, 2. Senekův žák), Denis Zjatik (Mercurio, Littore, Tribuno, 3. Senekův žák), Nela Drozdová (Fortuna, Valleto), Veronika Zaplatilová (Virtu, Drusilla) a Petra Burgetová (Amore, Damigella).  více

Britská skupina The Beatles je širokou veřejností i mnohými hudebními kritiky považována za jednu z nejúspěšnějších, nejvlivnějších a nejpokrokovějších kapel všech dob. Zájem o jejich hudbu neochabuje ani po více než půl století od rozpadu legendy a vydání posledního alba Let It Be v roce 1970. Což mj. potvrzuje výběr písní na novém albu kytaristy, pedagoga a publicisty Milana Bátora, který na svoje nově vzniklé LP I Beatles nahrál osmnáct písní této čtyřky v úpravě pro sólovou kytaru z pera italského kytaristy a skladatele Maria Gangiho. Brněnský křest alba proběhl v pondělí 20. 11. ve vile Löw-Beer, tedy týden po křtu ostravském.  více

Pod Filharmonií Brno již devět sezón funguje projekt Orchestrální akademie Filharmonie Brno (OAFB) umožňující mladým talentovaným hudebníkům získat orchestrální praxi v profesionálním tělese. Touto cestou si orchestr vychovává další generace hráčů, ať už stálých či externích. Působení zde však dává mladistvým také příležitost ukázat svůj um v komorní hudbě a v koncertní řadě s názvem Mladá krev aneb Hudba zblízka. Její první sezónní koncert se konal ve středu 15. listopadu v Besedním domě.  více

Baladas da Luta, Bojové balady, je název šestého alba brazilské zpěvačky Mariany Da Cruz a její švýcarsko-brazilské kapely Da Cruz. Jde o kombinaci moderní hudby, která spojuje latinskoamerickou tradici a současné elektronické prvky, se silnými texty. V nich autorka bojuje za práva žen, vymezuje se proti diktaturám a konkrétně kritizuje atmosféru, jaké se v Brazílii vytvořila za vlády dnes už bývalého autoritářského prezidenta Bolsonara. Skupina Da Cruz vystoupila v srpnu 2023 na festivalu Brasil Fest Brno. Rozhovorem, který jsme po skončení jejich koncertu na Zelném trhu pořídili, se k tomuto festivalu vracíme. Odpovídají zpěvačka Mariana Da Cruz a hráč na klávesové nástroje a producent Ane Hebeisn, vystupující jako Ane H.  více

První abonentní koncert 68. filharmonické sezony se nesl v duchu oslav. Ve čtvrtek se v Besedním domě připomínalo významné životní jubileum brněnského skladatele, sbormistra a ředitele Českého filharmonického sboru Brno Petra Fialy (*1943). Na koncertě zazněla dvě oslavencova díla, z toho v prvním případě dokonce světová premiéra Pocta Leoši Janáčkovi vzniklá na objednávku Filharmonie Brno a Nadace Leoše Janáčka, v podání Filharmonického dechového kvinteta Brno, varhaníka Petra Kolaře a Filharmonie Brno, kterou řídil Robert Kružík. Druhá půle večera patřila jinému jubileu a sice 190. výročí narození Johannese Brahmse (1833–1897), na jehož počest zazněl Koncert a moll pro housle a violoncello v nastudování Romana Patočky (housle) a Václava Petra (violoncello) za doprovodu Filharmonie Brno.  více

Román Doktor Faustus německého spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Thomase Manna se stal inspiračním východiskem Brno Contemporary Orchestra v čele s dirigentem Pavlem Šnajdrem pro uspořádání stejnojmenného koncertu v neděli 5. listopadu v bývalé pitevně dnešní Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně (FaVU VUT). Hlavní postava knihy, skladatel Adrian Leverkühn, trpí zákeřnou nemocí (zastupující Faustova Mefistofela), která ho dovede až k šílenství a přesvědčení o krizi evropské kultury – hudby především. V zoufalství je Leverkühn ochoten přistoupit i na smlouvu s ďáblem, když pro něj bude znamenat schopnost dále tvořit. Svými skladbami však popírá dosavadní vývoj. O hledání dokonalosti v hudbě, popírání všech předchozích funkčních principů a postavení racia – logiky a přísné matematiky do popředí se snažili také skladatelé, jejichž díla na koncertě zazněla v podání jmenovaného ansámblu a zpěvaček Ireny Troupové (soprán), Sylvy Čmugrové (mezzosoprán).  více

Janáček na start! – tak se jmenoval koncert u příležitosti programového představení 9. ročníku Mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno 2024. Mahenovo divadlo se v sobotu 4. listopadu zaplnilo nejen festivalovými fanoušky, ale také zahraničními novináři, politiky a významnými osobnostmi z oblasti kultury. Kromě hudebních děl posluchačům nabídl řadu zvučných jmen – Kateřina Kněžíková (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Josef Špaček (housle) a v neposlední řadě Robert Kružík, který se v rámci večera představil jak v roli dirigenta řídícího Orchestr Janáčkovy Opery NdB, tak i violoncellisty.  více

Muzikálová komedie The Addams Family se stala poslední novinkou na Hudební scéně Městského divadla Brno. Diváky čeká ironická, lehce morbidní a lákavě hororová podívaná pro celou rodinu. Vznikla hudební inscenace, která servíruje slavný popkulturní fenomén dneška, dále velkou dávku nadsázky i chytlavých melodií. A o tom že je po této švihlé famílii divácký hlad, svědčí i fakt, že je třicet nabízených repríz bezmála vyprodáno…  více

Komorní Koncert premiér III navázal na linii započatou na podzim roku 2021. Program byl složen výhradně ze světových premiér děl autorů, kteří byli osloveni uskupením ConTRIOlogy. Až na výjimku v podobě ...con un oir... bolivijského skladatele Elgara Alandii, zazněly 26. října ve sklepní scéně Divadla Husa na provázku skladby českých autorů: Matouše Hejla, Iana Mikysky, Vojtěcha Dlaska a Tomáše Vtípila. Uskupení ConTRIOlogy, ve složení Jana Vondrů – zpěv, Žaneta Vítková – akordeon a Michal Grombiřík – cimbál, se zrodilo v roce 2016 v prostředí Janáčkovy akademie múzických umění a zaměřuje se na interpretaci soudobé klasické hudby a volnou improvizaci.  více

Jak zní propojení starých a novodobých nástrojů se soudobým hudebním jazykem předvedl v Červeném kostele sbor Ensemble Versus za doprovodu tělesa Ensemble Opera Diversa pod taktovkou Gabriely Tardonové. Dramaturgická linie úterního večera se nesla v duchu spojení díla Carla Gesualda da Venosy (1566–1613) a světové premiéry skladby Exsultet kmenového autora Ondřeje Kyase (*1979), která v sobě nese i party psané pro cink (Radovan VašinaJan Klimeš), trombón (Pavel Novotný) a theorbu (Marek Kubát).  více

Jednotka akademického rapu známá spíše pod zkratkou J.A.R. vydala v červnu letošního roku, po více než šesti letech od poslední desky, dlouho očekáváné album Jezus Kristus Neexistus? a na podzim vyjela na turné s názvem Co tě nezabije, to tě zmrzačí. Zahajovací koncert se uskutečnil 19. října v brněnském klubu Fléda. Jelikož byl ale velmi rychle vyprodaný, kapela se spolu s pořadateli dohodla na přidání reprízy o dva dny později.  více

Hudební festival Moravský podzim včera nabídnul poslední koncert. Návštěvníkům letos předložil pestrý program opírající se o myšlenku zvýraznění pozapomenutých děl či méně známých autorů z řad staré i nové hudby. Festival svým paralelním projektem Nový svět Moravského podzimu také poukázal na mladé talenty, které na sebe už nyní upozorňují.  více

Nejčtenější

Kritika

Poslední letošní orchestrální koncert Ensemblu Opera Diversa, uvedený pod názvem Double Concerto, kladl důraz na speciální vztah mezi tímto souborem a slovenským, v Brně působícím houslistou Milanem Paľou (*1982). Toto propojení bylo na úterním koncertu v Domě umění zdůrazněno nejen v obvyklé rovině interpretační, ale Paľa se tentokrát publiku představil v trojroli houslisty, violisty a skladatele. Orchestr pod vedením Mariána Lejavy, který se souborem navázal spolupráci po roční odmlce, provedl světovou premiéru Paľova koncertu pro housle a smyčce Ossth (2019).  více