Pouť smíření – Concentus Moraviae. Průnik historie a současnosti na Starém Brně

Pouť smíření – Concentus Moraviae. Průnik historie a současnosti na Starém Brně

Festival Concentus Moraviae letos slaví dvacáté narozeniny a svou cestu po Moravě zahájil netradičně v Brně. Jeho začátek se tu střetl s poutí, která symbolicky vrátila do města nenávratně zmizelé německé obyvatelstvo.

Concentus Moraviae má mezi hudebními festivaly poněkud zvláštní postavení vyplývající z jeho putovního charakteru. Není spojený s jedním konkrétním městem, ale potuluje se po Vysočině a Jižní Moravě – zámek v Miloticích, kostel v Doubravníku, Luteránské gymnázium ve Velkém Meziříčí, kino v Tišnově… No jistě, kolik už jsme slyšeli v krásných místech podprůměrného vrzání, hlavně že je to na zámku. Tato mnohdy oprávněná skepse na Concentu neplatí – festival nespoléhá na to, že venkovské publikum nic nepozná, nechová se jako šarlatán, který místo zázračné medicíny prodává obarvenou vodu. Spojuje krásu míst s výbornými hudebníky i dobře zvoleným repertoárem, nezaměřuje se na okamžitý zisk, ale na něco mnohem důležitějšího: buduje značku. Z festivalových koncertů se dá vybírat prakticky se zavřenýma očima a pravděpodobnost zklamání je velmi malá – i když nafrněný kritik si vždycky něco najde➚. Znám festival od jeho počátků, intenzivně ho sleduji➚ přinejmenším posledních pět let a pokládám za nezbytné přiznat, že mě to nakonec přivedlo i ke spolupráci s jeho ředitelem Davidem Dittrichem. Ne snad přímo na festivalu, ale na projektu Brno – město hudby. Nebudu se tedy tvářit jako zcela nezávislý recenzent, ale přece jen si dovolím několik postřehů.

Dvacátý ročník festivalu si říká o mimořádný přístup sám o sobě a letošní podtitul „Pojďme slavit!“ je lakonicky vyzývavý. Jeho naplnění ale zůstává v duchu, který Concentus Moraviae provází od začátku – nezříká se vnějšího veselí a lesku, ale hledá význam slova „slavit“ i hlouběji. Slavíme památku svých předků, slavíme zápalnou oběť, slavíme mši svatou. Začátek festivalu se odrazil právě od této vážnější polohy a podíval se poněkud výjimečně i přímo do Brna. Včera skončila na Mendlově náměstí Pouť smíření➚, která připomínala vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce a symbolicky jej vracela do města. Missa Omnium Sanctorum, tedy Mše všech Svatých Jana Dismase Zelenky v bazilice Nanebevzetí Panny Marie nejen zahájila festival, ale zároveň završila pietní akci Roku smíření, který na letošek vyhlásila Rada města Brna.

Zahájení Concentu Moraviae (Moravského souzvuku) s sebou vždy přináší vlajkoslávu zúčastněných měst, která je pojatá náležitě slavnostně – tentokrát nesli vlajky členové Sokolské obce v parádních uniformách – ale také sympaticky svižně. Posledním z defilujících představitelů byl brněnský primátor Petr Vokřál, který také festival oficiálně zahájil. Přiznání osobního vztahu ke starobrněnské bazilice, kde býval jeho dědeček ředitelem kůru, jsem sdílel – několik let jsem zpíval v místním sboru. S kostelem a přilehlým augustiniánským klášterem jsou ale svým způsobem svázaní všichni obyvatelé Brna, siločáry města se tu stýkají ve dvou nejvýraznějších osobnostech našich moderních dějin: žili a pracovali zde Johann Gregor Mendel i Leoš Janáček.

Včera se hudba samozřejmě přenesla z kůru před oltář, místo amatérů z chrámového sboru přišlo Collegium 1704Collegiem Vocale 1704 a místo legendárního regenschoriho dirigent Václav Luks. Dílo Jana Dismase Zelenky je v nejužším centru jeho zájmu a těžko pro něj hledat poučenějšího interpreta. Zelenka (1679–1745) byl současník Johanna Sebastiana Bacha a stejně jako on se vymykal dobovým hudebním konvencím. Dobou působení si ho snadno zařadíme k pozdnímu baroku, ale samotnou hudbou jako by se pohyboval v jakémsi samorostlém bezčasí. Jeho harmonická odvaha a neotřelost kombinovaná s dokonalým zvládnutím kontrapunktu je dráždivá a pozoruhodná v každé době. Je to typ hudby, která může občas zapadnout, ale vždy se opět odněkud s novou platností v nových souvislostech vynoří.

Včerejší provedení bylo energické, jisté, v ostře kontrastních tempech. Kostelní akustika dodávala zvuku ambientní ráz, zvuk starých nástrojů byl éterický, jako by se vznášel nad orchestrem. Velký dozvuk samozřejmě páchal i obvyklou neplechu, ubíral na srozumitelnosti sólovým pěvcům i sboru a akcentoval sykavky. Celková atmosféra koncertu ale odsunula tyto aspekty na okraj. Historické nástroje, komorní sbor a zpěv s minimem vibrata se nakonec s podmínkami místa spojily jako jeho přirozená součást. V bazilice se střetává gotická architektura s barokním interiérem a secesními nástěnnými malbami, Zelenkova hudba se stala další položkou v časově nesourodé, ale esteticky zcela konzistentní mozaice. Concentus Moraviae se po zdařilém začátku vydává na tradiční pouť po moravských městech a oslava bude dlouhá, potrvá až do konce června.

Jan Dismas Zelenka: Missa Omnium Sanctorum. Hudební nastudování – Václav Luks, Dora Pavlíková – soprán, Kamila Mazalová – alt, Václav Čížek – tenor, Jaromír Nosek – bas, Collegium 1704, Collegium Vocale 1704. 30. května 2015, bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Brno. V rámci festivalu Concentus Moraviae.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V sobotu začíná 20. ročník festivalu Concentus Moraviae a kromě oslav kulatých narozenin jej čeká také jedno loučení. Soubor Accordone i jeho zpěváka Marca Beasleyho publikum dobře zná z minulých ročníků, ale jejich umělecké cesty se teď rozcházejí – v dobrém, ale přece. S Marcem jsme mluvili o Neapoli a Itálii, o hudbě, o jeho práci před Accordone, s nimi i po nich. A díky studiu v Bologni se rozhovorem mihl také Umberto Eco.  více

Festival Concentus Moraviae letos slaví dvacet let svého trvání. Sestava účinkujících bude opravdu slavnostní, ale pokud má mít festival i vyšší smysl než být pouhou přehlídkou jmen, potřebuje k nim dobrého dramaturga. Pro letošní ročník Concentu Moraviae je to belgický muzikolog a básník Jelle Dierickx. Sešli jsme se v hotelové restauraci, kde naštěstí fungovala klimatizace. V opačném případě totiž může dojít k nepředvídatelným věcem.  více



Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více