Pouť smíření – Concentus Moraviae. Průnik historie a současnosti na Starém Brně

Pouť smíření – Concentus Moraviae. Průnik historie a současnosti na Starém Brně

Festival Concentus Moraviae letos slaví dvacáté narozeniny a svou cestu po Moravě zahájil netradičně v Brně. Jeho začátek se tu střetl s poutí, která symbolicky vrátila do města nenávratně zmizelé německé obyvatelstvo.

Concentus Moraviae má mezi hudebními festivaly poněkud zvláštní postavení vyplývající z jeho putovního charakteru. Není spojený s jedním konkrétním městem, ale potuluje se po Vysočině a Jižní Moravě – zámek v Miloticích, kostel v Doubravníku, Luteránské gymnázium ve Velkém Meziříčí, kino v Tišnově… No jistě, kolik už jsme slyšeli v krásných místech podprůměrného vrzání, hlavně že je to na zámku. Tato mnohdy oprávněná skepse na Concentu neplatí – festival nespoléhá na to, že venkovské publikum nic nepozná, nechová se jako šarlatán, který místo zázračné medicíny prodává obarvenou vodu. Spojuje krásu míst s výbornými hudebníky i dobře zvoleným repertoárem, nezaměřuje se na okamžitý zisk, ale na něco mnohem důležitějšího: buduje značku. Z festivalových koncertů se dá vybírat prakticky se zavřenýma očima a pravděpodobnost zklamání je velmi malá – i když nafrněný kritik si vždycky něco najde➚. Znám festival od jeho počátků, intenzivně ho sleduji➚ přinejmenším posledních pět let a pokládám za nezbytné přiznat, že mě to nakonec přivedlo i ke spolupráci s jeho ředitelem Davidem Dittrichem. Ne snad přímo na festivalu, ale na projektu Brno – město hudby. Nebudu se tedy tvářit jako zcela nezávislý recenzent, ale přece jen si dovolím několik postřehů.

Dvacátý ročník festivalu si říká o mimořádný přístup sám o sobě a letošní podtitul „Pojďme slavit!“ je lakonicky vyzývavý. Jeho naplnění ale zůstává v duchu, který Concentus Moraviae provází od začátku – nezříká se vnějšího veselí a lesku, ale hledá význam slova „slavit“ i hlouběji. Slavíme památku svých předků, slavíme zápalnou oběť, slavíme mši svatou. Začátek festivalu se odrazil právě od této vážnější polohy a podíval se poněkud výjimečně i přímo do Brna. Včera skončila na Mendlově náměstí Pouť smíření➚, která připomínala vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce a symbolicky jej vracela do města. Missa Omnium Sanctorum, tedy Mše všech Svatých Jana Dismase Zelenky v bazilice Nanebevzetí Panny Marie nejen zahájila festival, ale zároveň završila pietní akci Roku smíření, který na letošek vyhlásila Rada města Brna.

Zahájení Concentu Moraviae (Moravského souzvuku) s sebou vždy přináší vlajkoslávu zúčastněných měst, která je pojatá náležitě slavnostně – tentokrát nesli vlajky členové Sokolské obce v parádních uniformách – ale také sympaticky svižně. Posledním z defilujících představitelů byl brněnský primátor Petr Vokřál, který také festival oficiálně zahájil. Přiznání osobního vztahu ke starobrněnské bazilice, kde býval jeho dědeček ředitelem kůru, jsem sdílel – několik let jsem zpíval v místním sboru. S kostelem a přilehlým augustiniánským klášterem jsou ale svým způsobem svázaní všichni obyvatelé Brna, siločáry města se tu stýkají ve dvou nejvýraznějších osobnostech našich moderních dějin: žili a pracovali zde Johann Gregor Mendel i Leoš Janáček.

Včera se hudba samozřejmě přenesla z kůru před oltář, místo amatérů z chrámového sboru přišlo Collegium 1704Collegiem Vocale 1704 a místo legendárního regenschoriho dirigent Václav Luks. Dílo Jana Dismase Zelenky je v nejužším centru jeho zájmu a těžko pro něj hledat poučenějšího interpreta. Zelenka (1679–1745) byl současník Johanna Sebastiana Bacha a stejně jako on se vymykal dobovým hudebním konvencím. Dobou působení si ho snadno zařadíme k pozdnímu baroku, ale samotnou hudbou jako by se pohyboval v jakémsi samorostlém bezčasí. Jeho harmonická odvaha a neotřelost kombinovaná s dokonalým zvládnutím kontrapunktu je dráždivá a pozoruhodná v každé době. Je to typ hudby, která může občas zapadnout, ale vždy se opět odněkud s novou platností v nových souvislostech vynoří.

Včerejší provedení bylo energické, jisté, v ostře kontrastních tempech. Kostelní akustika dodávala zvuku ambientní ráz, zvuk starých nástrojů byl éterický, jako by se vznášel nad orchestrem. Velký dozvuk samozřejmě páchal i obvyklou neplechu, ubíral na srozumitelnosti sólovým pěvcům i sboru a akcentoval sykavky. Celková atmosféra koncertu ale odsunula tyto aspekty na okraj. Historické nástroje, komorní sbor a zpěv s minimem vibrata se nakonec s podmínkami místa spojily jako jeho přirozená součást. V bazilice se střetává gotická architektura s barokním interiérem a secesními nástěnnými malbami, Zelenkova hudba se stala další položkou v časově nesourodé, ale esteticky zcela konzistentní mozaice. Concentus Moraviae se po zdařilém začátku vydává na tradiční pouť po moravských městech a oslava bude dlouhá, potrvá až do konce června.

Jan Dismas Zelenka: Missa Omnium Sanctorum. Hudební nastudování – Václav Luks, Dora Pavlíková – soprán, Kamila Mazalová – alt, Václav Čížek – tenor, Jaromír Nosek – bas, Collegium 1704, Collegium Vocale 1704. 30. května 2015, bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Brno. V rámci festivalu Concentus Moraviae.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V sobotu začíná 20. ročník festivalu Concentus Moraviae a kromě oslav kulatých narozenin jej čeká také jedno loučení. Soubor Accordone i jeho zpěváka Marca Beasleyho publikum dobře zná z minulých ročníků, ale jejich umělecké cesty se teď rozcházejí – v dobrém, ale přece. S Marcem jsme mluvili o Neapoli a Itálii, o hudbě, o jeho práci před Accordone, s nimi i po nich. A díky studiu v Bologni se rozhovorem mihl také Umberto Eco.  více

Festival Concentus Moraviae letos slaví dvacet let svého trvání. Sestava účinkujících bude opravdu slavnostní, ale pokud má mít festival i vyšší smysl než být pouhou přehlídkou jmen, potřebuje k nim dobrého dramaturga. Pro letošní ročník Concentu Moraviae je to belgický muzikolog a básník Jelle Dierickx. Sešli jsme se v hotelové restauraci, kde naštěstí fungovala klimatizace. V opačném případě totiž může dojít k nepředvídatelným věcem.  více



K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Nejčtenější

Kritika

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více