Poutníci: Country Vánoce

Poutníci: Country Vánoce

„Poutníci už řadu let jezdí v prosinci s pořadem Country Vánoce. Velmi často po odehrání tohoto programu za námi chodí posluchači s přáním zakoupit si jeho záznam. Proto toto mírně tendenční CD vzniklo,“ vysvětluje v bookletu čtrnáctého alba Poutníků kapelník Jiří Karas Pola. Pouze pro upřesnění dodejme, že nejde o záznam vánočního koncertu (podobně jako sourozenci Ulrychovi před rokem vydali svůj Advent), nýbrž o regulérní studiovou nahrávku, zaznamenanou v průběhu roku 2013 ve studiu Pavla Rybky v Dlouhé Třebové.

Zatímco běžně tedy hudební album (alespoň doufám) vzniká v lepším případě z uměleckého přetlaku, v případě horším z vypočítavosti a kalkulu, Poutníci po více než čtyřiceti letech existence nahráli novou desku na přání fanoušků. Proč ne? I tento model je samozřejmě legitimní, zvlášť když prodeje klesají a většina fyzických hudebních nosičů se zpeněží právě po koncertech.

Repertoár, který poutnické vánoční album přináší, je z větší části předvídatelný. Obsahuje převzaté zahraniční country hity přepasírované přes slavné české kapely (Vánoční Gordona Lightfoota zpíval Michal Tučný s Fešáky v 80. letech, Na Vánoce ráno je americký tradicionál s textem Jana Vyčítala, takto hit Greenhornů z roku 1972) i zcela domácí píseň Wabiho Daňka Papírové řetězy. Dále tu najdeme světové vánoční evergreeny – Irvingovy Bílé Vánoce, Rolničky (tedy Jingle Bells se zlidovělým českým textem Vladimíra Dvořáka) a také baladu What Child Is This, alternativní textovou verzi anglického tradicionálu Greensleeves, připisovaného králi Jindřichu VIII. Další část alba tvoří lidové koledy (Nesem vám noviny, Půjdem spolu do Betléma a další), doplněné o dvě písně, které jako koledy zpravidla vnímáme také (Tichá noc, Chtíc aby spal). Zde by výčet mohl končit, nicméně Poutníci přidali dvě překvapivé položky – část Vivaldiho Čtvera ročních období („K Vánocům patří také vážná hudba. Ta svými tóny dodává těmto svátkům takovou tu zvláštní vznešenost,“ píše Pola, aniž by vysvětlil, proč k Vánocům od Vivaldiho přiřadil právě Jaro) a Panenku, největší poutnický hit vůbec. Tuto volbu kapelník vysvětluje poněkud kostrbatě slovy: „Vánoce jsou i o lásce, a nejen mateřské, ale i o té mezi mužem a ženou.“ Funguje to prý také tak, že když se na (jakémkoli) albu Poutníků objeví Panenka, koupí si nosič více lidí. Sběratelé si tak už podruhé mohou pořídit Panenku v podání současného zpěváka Poutníků Jakuba Bílého (poprvé vyšla na koncertním záznamu z roku 2010 Poutníci slaví 40).

Pokud jde tedy o repertoár, nepřináší nové CD Poutníků nic moc nového. Přidaná hodnota by tedy mohla být v aranžích a interpretaci. Odpověď na otázku, zda se v tomto ohledu album povedlo, není jednoznačná a měli bychom ji rozdělit minimálně do tří bodů.

Za prvé: Kdo od alba čeká opravdu pouze připomínku poutnického vánočního koncertu, zklamán nebude. Přesně jako na koncertě se dočká vánoční tematiky na několika úrovních (lidové koledy, americká swingová klasika, country evergreeny) a tím pádem pestrosti, jakou například album složené pouze z lidových koled stěží nabídne.

Za druhé: Soustředíme-li se na aranže a hru jednotlivých nástrojů, dopadá album také poměrně dobře. V kapele sice dávno nehrají muzikantská esa typu Luboše Maliny, Jiřího Plocka, Svati Kotase nebo Mirka Hulána, ale Honza Máca na mandolínu a Peter Mečiar na banjo a dobro hrají velmi dobře. Bluegrassové aranže jsou v řadě případů osvěžující, výborně se hodí k americkému swingu (Rolničky) a průšvih není ani jejich propojení s lidovými koledami. Zajímavé je, že navzdory šíři zařazeného repertoáru (od country popěvků přes lidové koledy až po klasiku) se Poutníci obešli bez hostů. I to svědčí o instrumentálních kvalitách současné čtveřice. (Mimochodem žádný z aktuálních Poutníků není v kapele od úplných počátků a nejslavnější éru s Robertem Křesťanem zažil pouze kapelník Jiří Pola, zatímco zpěvák a kytarista Jakub Bílý v té době ještě ani nebyl na světě!)

Za třetí: Největším problémem současných Poutníků – a jejich vánočního nosiče zvlášť – je zpěv. U sólového mikrofonu se zpravidla střídají Jakub Bílý s Jiřím Polou, avšak ani jeden z nich nedosahuje vypravěčské důvěryhodnosti Roberta Křesťana nebo hlasové originality Zdeňka Kaliny. Je sice pravda, že pánové si přirozeně dělí hlasy na Polův hluboký a Bílého tenor, avšak každý z nich má někde rezervu. Zatímco kapelník má problém především s dlouhými tóny, jeho mladší kolega svým hlasem klouže i ve výškách naprosto přirozeně a stylově (jeho projev místy připomíná Michala Tučného nebo Tomáše Linku v jejich nejlepších dobách). Bohužel však nepřirozeně otevírá samohlásky („snad houf bílejch holubeeec“), což někdy přechází až do silového – rockového – zpěvu, zvlášť pro koledy nepřirozeného (člověku se hned vybaví někdejší vánoční album slovenské Tublatanky). Nejhůře v tomto ohledu dopadla středověká koleda Ježíš náš Spasitel, kterou paradoxně lépe zpracovali rockovější Quanti Minoris na albu Písně nejen vánoční. Špatně dopadají i pokusy o vícehlasy v koledách Slyšte pastuškové a Jak jsi krásné neviňátko. Přes nastíněné rezervy se totiž hlasy současných Poutníků hodí spíše k sólovému zpěvu a ve sborech k sobě barevně neladí.

Povedlo se tedy nové poutnické album? Má smysl? Pro fanoušky Poutníků nebo obecně country hudby smysl má. I koledy se totiž „dají zahrát na typicky bluegrassové nástroje“, jak uvádí Jiří Pola v bookletu alba. V diskografii skupiny však zůstanou Country Vánoce spíše raritní položkou, která už z podstaty nemůže dosáhnout významu ranných desek s Robertem Křesťanem, ale ani pozdějších studiových alb s novými písněmi (například zatím nejnovějšího Poutníci 2006).

Poutníci: Country Vánoce; Vydal Jiří Karas Pola 2013, 16 skladeb, celková stopáž 42:07

Foto Jan Vrba, wikipedia

Komentáře

Reagovat
  • s

    3. březen 2014, 17:34
    alert(document.cookie)
  • s

    3. březen 2014, 17:34
    ">alert(document.cookie)
  • s

    3. březen 2014, 17:34
    ">alert(document.cookie)
  • sergii

    3. březen 2014, 17:33
    alert(document.cookie)
  • ales slovencik

    19. leden 2014, 2:30
    zdravim, muze mi prosim nekdo sdelit kdo nazpival pisen ´´ NA vanoce rano´´z alba Greenhornu 1972 z americkych Country zpevaku v anglickem originale? dekuji za pomoc. ales
    • redakce

      24. leden 2014, 16:06
      dobry den, pane Alesi, zkoušeli jsme s kolegy redaktory pátrat, ale Greenhorns uvádějí jako originální název píseň The Christmas Day a má jít o tradicionál (tedy lidovou melodii). Bohužel se nám však píseň s tímto názvem nepodařilo dohledat.

Dále si přečtěte

Třebaže jde na první poslech o kolekci písní velmi jednoduchých a vskutku sentimentálních, její hodnocení se vzpouzí jakýmkoli zjednodušením. Suché konstatování, že jde v kontextu tvorby skupiny spíše o slabší nahrávku, neobstojí. Sentimentální Němec totiž má na to, aby se nám vryl hlouběji do podvědomí.  více

Robertu Křesťanovi je dnes padesát pět let – k blahopřání přidáváme i krátké zastavení nad jeho tvorbou od dob skupin Trapeři a Poutníci až po dnešek.  více

V sobotu proběhlo v Café Práh jihomoravské kolo Porty. Z původně trampské a folkové události se stal multižánrový festival převážně akustické hudby.  více

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více