Poutníci: Country Vánoce

Poutníci: Country Vánoce

„Poutníci už řadu let jezdí v prosinci s pořadem Country Vánoce. Velmi často po odehrání tohoto programu za námi chodí posluchači s přáním zakoupit si jeho záznam. Proto toto mírně tendenční CD vzniklo,“ vysvětluje v bookletu čtrnáctého alba Poutníků kapelník Jiří Karas Pola. Pouze pro upřesnění dodejme, že nejde o záznam vánočního koncertu (podobně jako sourozenci Ulrychovi před rokem vydali svůj Advent), nýbrž o regulérní studiovou nahrávku, zaznamenanou v průběhu roku 2013 ve studiu Pavla Rybky v Dlouhé Třebové.

Zatímco běžně tedy hudební album (alespoň doufám) vzniká v lepším případě z uměleckého přetlaku, v případě horším z vypočítavosti a kalkulu, Poutníci po více než čtyřiceti letech existence nahráli novou desku na přání fanoušků. Proč ne? I tento model je samozřejmě legitimní, zvlášť když prodeje klesají a většina fyzických hudebních nosičů se zpeněží právě po koncertech.

Repertoár, který poutnické vánoční album přináší, je z větší části předvídatelný. Obsahuje převzaté zahraniční country hity přepasírované přes slavné české kapely (Vánoční Gordona Lightfoota zpíval Michal Tučný s Fešáky v 80. letech, Na Vánoce ráno je americký tradicionál s textem Jana Vyčítala, takto hit Greenhornů z roku 1972) i zcela domácí píseň Wabiho Daňka Papírové řetězy. Dále tu najdeme světové vánoční evergreeny – Irvingovy Bílé Vánoce, Rolničky (tedy Jingle Bells se zlidovělým českým textem Vladimíra Dvořáka) a také baladu What Child Is This, alternativní textovou verzi anglického tradicionálu Greensleeves, připisovaného králi Jindřichu VIII. Další část alba tvoří lidové koledy (Nesem vám noviny, Půjdem spolu do Betléma a další), doplněné o dvě písně, které jako koledy zpravidla vnímáme také (Tichá noc, Chtíc aby spal). Zde by výčet mohl končit, nicméně Poutníci přidali dvě překvapivé položky – část Vivaldiho Čtvera ročních období („K Vánocům patří také vážná hudba. Ta svými tóny dodává těmto svátkům takovou tu zvláštní vznešenost,“ píše Pola, aniž by vysvětlil, proč k Vánocům od Vivaldiho přiřadil právě Jaro) a Panenku, největší poutnický hit vůbec. Tuto volbu kapelník vysvětluje poněkud kostrbatě slovy: „Vánoce jsou i o lásce, a nejen mateřské, ale i o té mezi mužem a ženou.“ Funguje to prý také tak, že když se na (jakémkoli) albu Poutníků objeví Panenka, koupí si nosič více lidí. Sběratelé si tak už podruhé mohou pořídit Panenku v podání současného zpěváka Poutníků Jakuba Bílého (poprvé vyšla na koncertním záznamu z roku 2010 Poutníci slaví 40).

Pokud jde tedy o repertoár, nepřináší nové CD Poutníků nic moc nového. Přidaná hodnota by tedy mohla být v aranžích a interpretaci. Odpověď na otázku, zda se v tomto ohledu album povedlo, není jednoznačná a měli bychom ji rozdělit minimálně do tří bodů.

Za prvé: Kdo od alba čeká opravdu pouze připomínku poutnického vánočního koncertu, zklamán nebude. Přesně jako na koncertě se dočká vánoční tematiky na několika úrovních (lidové koledy, americká swingová klasika, country evergreeny) a tím pádem pestrosti, jakou například album složené pouze z lidových koled stěží nabídne.

Za druhé: Soustředíme-li se na aranže a hru jednotlivých nástrojů, dopadá album také poměrně dobře. V kapele sice dávno nehrají muzikantská esa typu Luboše Maliny, Jiřího Plocka, Svati Kotase nebo Mirka Hulána, ale Honza Máca na mandolínu a Peter Mečiar na banjo a dobro hrají velmi dobře. Bluegrassové aranže jsou v řadě případů osvěžující, výborně se hodí k americkému swingu (Rolničky) a průšvih není ani jejich propojení s lidovými koledami. Zajímavé je, že navzdory šíři zařazeného repertoáru (od country popěvků přes lidové koledy až po klasiku) se Poutníci obešli bez hostů. I to svědčí o instrumentálních kvalitách současné čtveřice. (Mimochodem žádný z aktuálních Poutníků není v kapele od úplných počátků a nejslavnější éru s Robertem Křesťanem zažil pouze kapelník Jiří Pola, zatímco zpěvák a kytarista Jakub Bílý v té době ještě ani nebyl na světě!)

Za třetí: Největším problémem současných Poutníků – a jejich vánočního nosiče zvlášť – je zpěv. U sólového mikrofonu se zpravidla střídají Jakub Bílý s Jiřím Polou, avšak ani jeden z nich nedosahuje vypravěčské důvěryhodnosti Roberta Křesťana nebo hlasové originality Zdeňka Kaliny. Je sice pravda, že pánové si přirozeně dělí hlasy na Polův hluboký a Bílého tenor, avšak každý z nich má někde rezervu. Zatímco kapelník má problém především s dlouhými tóny, jeho mladší kolega svým hlasem klouže i ve výškách naprosto přirozeně a stylově (jeho projev místy připomíná Michala Tučného nebo Tomáše Linku v jejich nejlepších dobách). Bohužel však nepřirozeně otevírá samohlásky („snad houf bílejch holubeeec“), což někdy přechází až do silového – rockového – zpěvu, zvlášť pro koledy nepřirozeného (člověku se hned vybaví někdejší vánoční album slovenské Tublatanky). Nejhůře v tomto ohledu dopadla středověká koleda Ježíš náš Spasitel, kterou paradoxně lépe zpracovali rockovější Quanti Minoris na albu Písně nejen vánoční. Špatně dopadají i pokusy o vícehlasy v koledách Slyšte pastuškové a Jak jsi krásné neviňátko. Přes nastíněné rezervy se totiž hlasy současných Poutníků hodí spíše k sólovému zpěvu a ve sborech k sobě barevně neladí.

Povedlo se tedy nové poutnické album? Má smysl? Pro fanoušky Poutníků nebo obecně country hudby smysl má. I koledy se totiž „dají zahrát na typicky bluegrassové nástroje“, jak uvádí Jiří Pola v bookletu alba. V diskografii skupiny však zůstanou Country Vánoce spíše raritní položkou, která už z podstaty nemůže dosáhnout významu ranných desek s Robertem Křesťanem, ale ani pozdějších studiových alb s novými písněmi (například zatím nejnovějšího Poutníci 2006).

Poutníci: Country Vánoce; Vydal Jiří Karas Pola 2013, 16 skladeb, celková stopáž 42:07

Foto Jan Vrba, wikipedia

Komentáře

Reagovat
  • s

    3. březen 2014, 17:34
    alert(document.cookie)
  • s

    3. březen 2014, 17:34
    ">alert(document.cookie)
  • s

    3. březen 2014, 17:34
    ">alert(document.cookie)
  • sergii

    3. březen 2014, 17:33
    alert(document.cookie)
  • ales slovencik

    19. leden 2014, 2:30
    zdravim, muze mi prosim nekdo sdelit kdo nazpival pisen ´´ NA vanoce rano´´z alba Greenhornu 1972 z americkych Country zpevaku v anglickem originale? dekuji za pomoc. ales
    • redakce

      24. leden 2014, 16:06
      dobry den, pane Alesi, zkoušeli jsme s kolegy redaktory pátrat, ale Greenhorns uvádějí jako originální název píseň The Christmas Day a má jít o tradicionál (tedy lidovou melodii). Bohužel se nám však píseň s tímto názvem nepodařilo dohledat.

Dále si přečtěte

Třebaže jde na první poslech o kolekci písní velmi jednoduchých a vskutku sentimentálních, její hodnocení se vzpouzí jakýmkoli zjednodušením. Suché konstatování, že jde v kontextu tvorby skupiny spíše o slabší nahrávku, neobstojí. Sentimentální Němec totiž má na to, aby se nám vryl hlouběji do podvědomí.  více

Robertu Křesťanovi je dnes padesát pět let – k blahopřání přidáváme i krátké zastavení nad jeho tvorbou od dob skupin Trapeři a Poutníci až po dnešek.  více

V sobotu proběhlo v Café Práh jihomoravské kolo Porty. Z původně trampské a folkové události se stal multižánrový festival převážně akustické hudby.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více