Povedený večer s triumfálním závěrem

23. listopad 2024, 17:00
Povedený večer s triumfálním závěrem

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirové.

Program zahájily Tři chorály pro orchestr Ottorina Respighiho (1879–1936), které vzniky úpravou tří varhanních předeher Nun komm‘ der Heiden Heiland, Meine Seele erhebt den Herren a Wachet auf, ruft uns die Stimme Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750). Orchestr si s těmito třemi krátkými skladbami poradil velmi pěkně. Muzikanti byli dobře sehraní, neobjevila se intonační zaváhání a zvuk celé filharmonie byl jemný a jednotný. Robert Kružík zacházel s dynamikou střídmě a povedeně, opravdu zdařile vytahoval nástroje/nástrojové skupiny, které byly v daný moment nejdůležitější a pod jeho taktovkou do sebe jednotlivé hlasy perfektně zapadaly. Poté přišla na řadu Bachova Sonáta e moll, opět v aranži Respighiho, pro housle, varhany a smyčce. Zatímco sólový part houslí zůstal nepozměněn, v orchestrálním doprovodu se projevuje rukopis tvůrce transkripce, ačkoliv k Bachově originálu pro continuo přistupuje s patřičnou ctí. Během interpretace se objevilo pár problémů v sehranosti, které se výrazněji projevovaly zejména v první a druhé větě mezi orchestrem a varhanami. Ve zbytku skladby už to bylo o poznání lepší. Sehranost uvnitř smyčcového orchestru byla v pořádku. Houslista Martin Pavlík podal, i přes pár drobných intonačních zaváhání, velmi dobrý výkon a v jeho podání krásně vyzněl Bachův mistrovský sólový part.

Závěr první poloviny patřil taktéž skladbě Johanna Sebastiana Bacha, tentokrát však v úpravě Igora Stravinského (1882–1971). Ve svérázné instrumentaci zazněly Bachovy Chorální variace „Vom Himmel hoch da komm‘ ich her“. K Filharmonii Brno se při jejich provedení přidal pěvecký sbor Gaudeamus Brno, který stál na balkóně po obou stranách varhan, rozdělený na mužskou a ženskou část. Kompozice, ač se na první pohled tváří velmi klasicky, v sobě ukrývá spoustu nepravidelností například v podobě různě posunutých rytmů nebo drobných synkop. Orchestr si s těmito záludnostmi však poradil se ctí a k výraznějšímu zaváhání nedošlo. Ačkoliv došlo v pár místech k lehkému rozhození sboru s muzikanty, ve většině případů zvládl Gaudeamus Brno svoje party bez problémů. Přesto by interpretaci neuškodila o něco pestřejší práce s dynamikou.

Druhá část koncertu byla věnována Symfonii č. 4 pro sólisty, smíšený sbor a orchestr Alfreda Schnittkeho (1934–1998). Toto hluboké dílo, jehož motivický materiál vychází z melodických modelů církví pravoslavné, katolické, protestanské a židovské, je inspirováno růžencem. Striktně následuje jeho strukturu sestávající ze tří okruhů tajemství: radostný, bolestný a slavný, z nichž každý je rozdělen na dalších pět dílčích tajemství. Analogicky k tomu je Schnittkeho symfonie rozdělena do tří bloků po pěti variacích. Než muzikanti spustili, vystoupil před publikum dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš a kompozici publiku představil. Poskytnul tak posluchačům krátký, přesto velice přínosný dramaturgický úvod.

Provedení Symfonie č. 4 je jen stěží co vytknout. Mezzosopranistka Hana Kopřivová i tenorista Pavel Valenta zazpívali svá sóla beze slov bez jediného zaváhání a oba sólisté krásnou barvou svých hlasů zaplnili sál křišťálově čistou intonací. Stejně povedený byl i výkon Filharmonie Brno. Muzikanti následovali taktovku Roberta Kružíka, což se projevilo ve skvělé sehranosti, a především v několika náhlých zaseknutích, po kterých přišlo přesné opětovné nasazení. Hloubka dynamiky orchestru byla velká a na výbornou vyšly jak náhlé skoky, tak pomalé a velice plynulé dynamické gradace. Ve všech dynamických pásmech pak byla intonace jednotlivých nástrojových skupin naprosto čistá, a to jak v tutti pasážích, tak v Kružíkem zvýrazňovaných melodiích jednotlivých nástrojů či skupin. Vyzdvihnout je potřeba výkon klavíristy, jehož part hrál bezesporu v kompozici prim. Všechna sóla i ostatní pasáže zahrál naprosto brilantně. K perfektním technickým aspektům hry orchestr navíc přidal úctyhodnou procítěnost. Nasazení jednotlivých muzikantů se tak slilo ve výtečnou energii, kterou dokázala Filharmonie vtáhnout diváky do hudebního toku. I výkon sboru Gaudeamus Brno byl velice dobrý. Sbormistryně Daša Karasová a Martina Kirová připravily „své“ zpěváky a zpěvačky poctivě a závěrečná modlitba v jejich podání povedeně doplnila výkon orchestru. Za zmínku stojí také úplný závěr, kdy nechal Robert Kružík dílo doznít ještě několik chvil po tom, co se ozval poslední tón, což celému provedení ještě přidalo.

Zatímco první polovina nabídla tři skladby, ve kterých se mísila hudba stará s moderní aranží, celá druhá polovina byla věnována jedné kompozici, která starou hudbu sice neupravovala, ale velmi výrazně z ní vycházela. Dramaturgicky pestrý program mohl naplno vyniknout díky dobrým výkonům v první části večera a naprosto brilantnímu provedení druhé. Perfektnímu vyznění Schnittkeho Symfonie č. 4 dozajisté pomohlo i zvolené přítmí, které celou atmosféru povedeně dokreslilo.

Johann Sebastian Bach / arr. Ottorino Respighi: Tři chorály pro orchestr P. 167

Johann Sebastian Bach / arr. Ottorino Respighi: Houslová sonáta e moll (podle BWV 1023) P. 85

Johann Sebastian Bach / arr. Igor Stravinskij: Chorální variace „Vom Himmel hoch da komm‘ ich her“

Alfred Achnittke: Symfonie č. 4 pro sólisty, smíšený sbor a orchestr

Martin Pavlík –housle

Hana Kopřivová – mezzosoprán

Pavel Valenta – tenor

pěvecký sbor Gaudeamus Brno

Daša Karasová a Martina Kirová – sbormistryně

Filharmonie Brno

Robert Kružík – dirigent

čtvrtek 21. listopadu v 19 hodin, Besední dům

Foto Jakub Joch

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Nejčtenější

Kritika

Jedním z největších lákadel letošního ročníku Expozice nové hudby bylo bezpochyby uvedení skladby Communicating Vessels v okouzlujících prostorách vodojemů na Žlutém kopci. Společné dílo Radima Hanouska (*1971), Michala Wróblewského (*1988), Františka Chaloupky (*1981), Iana Mikysky (*1994) a Kristýny Švihálkové (*1997) zaznělo ve čtvrtek 17. října v podání skladatelů samotných ve světové premiéře. Kompozice Communicating Vessels (Spojené nádoby) vznikla na objednávku festivalu a byla vytvořena speciálně pro prostor brněnských vodojemů. Spojené nádoby tematizují a „oslavují“ uchovávání látek různých fyzikálních skupenství, které se staly samozřejmostí našeho každodenního života až do míry, že je téměř nevnímáme. Za nádobu je také možné označit člověka vnímajícího a myslícího, jehož mysl může být naplněna různým obsahem. Za spojení nádob by se pak také dalo považovat spojení pěti muzikantů–skladatelů v tomto jedinečném projektu.   více