Precizní Schuman a emocemi nabitý Šostakovič

28. březen 2025, 17:00
Precizní Schuman a emocemi nabitý Šostakovič

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlis.

Koncert otevřel Violoncellový koncert a moll německého skladatele Roberta Schumanna (1810–1856). Přestože byl jeho život protkán mnohými neúspěchy a zemřel v poměrně nízkém věku 46 let v sanatoriu pro duševně choré, tato kompozice vznikala naopak v jednom z jeho nejšťastnějších období. Přesto se skladatel nedožil premiéry, která se odehrála až čtyři roky po jeho smrti. Ihned po uvedení se ovšem tento koncert stal jedním ze základních pilířů romantického koncertantního repertoáru. Steven Isserlis se sólového partu zhostil s patřičnou grácií. Vedle dokonalé techniky předváděl v celé skladbě snad ještě důležitější aspekt – velmi silnou procítěnost a muzikálnost. Isserlis se nebál krajních výrazových poloh a divákům tak předvedl jak zpěvné, pomalejší a lyrické, tak silně expresivní pasáže. Procítěnost partu byla podpořena dokonalou intonací a výbornou souhrou s orchestrem. Problémy s intonací či souhrou se neobjevovaly ani uvnitř Filharmonie Brno. Muzikanti šli dirigentovi dobře na gesto, čímž nedošlo k žádnému výraznějšímu zaváhání. Přesto se zdálo, jako by se Davies snažil orchestr držet na uzdě. Dynamické rozdíly se ve hře vyskytovaly, ale některé forte pasáže by si klidně zasloužily o něco mohutnější zvuk. Je možné, že dirigent celkový zvuk krotil úmyslně, aby se zvuk violoncella neutopil, což se povedlo. Sólista byl vždy slyšet dobře, filharmonie mohla v některých částech i lehce přidat. Výkony orchestru i sólisty lze však i tak označit za velmi povedené. Úspěch měl také Isserlisův přídavek v podobě Chonguri od gruzínského skladatele Sulkhana Tsintsadzeho (1925–1991), během kterého violoncellista odložil smyčec, neboť tato krátká skladba byla celá založená na brnkání rukou.

Druhou, výrazně delší polovinu koncertu vyplnila Symfonie č. 4 a moll ruského skladatele Dimitrije Šostakoviče (1906–1975). Tato rozsáhlá, více než hodinová symfonie se dá označit za poslední dílo, které Šostakovič napsal, než se alespoň částečně přizpůsobil tehdejším požadavkům komunistické vlády. Ačkoliv byla symfonie dopsána již v roce 1936, na svoji premiéru musela čtvrtstoletí čekat. To bylo dozajisté způsobeno i anonymním útokem na skladatelovu osobu v podobě článku Chaos místo hudby v deníku Pravda.

Hned s prvními tóny se mi potvrdila domněnka o úmyslném krocení orchestru v první polovině. Zde totiž mohutná fortissima ihned zvukově zaplnila celý sál akusticky ne příliš příznivého Janáčkova divadla. V provedení se objevilo několik nepřesností v podobě špatných tónů žesťů v úvodu, několika drobných chyb smyčců v Prestu (druhá část první věty) či lehce rozhozeného ritardanda. Tyto chyby se vždy objevily pouze na krátké ploše a velice rychle došlo k jejich napravení. Několik míst by si také zasloužilo o něco rychlejší tempa, zejména zmíněné Presto. Orchestru se ale pod Daviesovým vedením i tak podařilo neztratit tah. Všechny tyto drobné nedostatky byly dohnány pozoruhodnou energií, kterou všichni muzikanti do hry vkládali. Ač se toto tvrzení může zdát jako klišé, v případě čtvrtečního provedení této symfonie to platí stoprocentně. Obdivuhodná vášeň byla navíc podpořená čistou intonací všech muzikantů a až na pár zmíněných míst i perfektní sehraností, díky čemuž mohla naplno vyznít Šostakovičova hořkostí protkaná humornost. V závěru symfonie naopak v podání Filharmonie Brno nádherně vyzněla jemná intimita, při které byla dynamika postupně snižována až do ztracena. Na výbornou se povedly také sólové vstupy hoboje, celesty, fagotu a zejména pak prvních houslí a lesního rohu.

I když byl první polovině orchestr lehce „přitažený“, hrál rytmicky a intonačně přesně. Výkon sólisty byl výborný a provedení Schumannova Violoncellového koncertu si dozajisté pochvalu zaslouží. V druhé polovině pak Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese předvedla nadstandartní výkon plný dobrých instrumentálních výkonů a naprosto ukázkové energie. Vyznění Šostakovičovy Čtvrté symfonie každopádně lehce ubralo několik diváků, kteří absolutně nepochopili, že dílo takto hluboké je potřeba nechat alespoň několik sekund doznít a začali tleskat hned při posledním tónu. I tak lze koncert označit za dosavadní vrchol letošní sezóny.

Robert Schumann: Violoncellový koncert a moll o. 129

Dimitrij Šostakovič: Symfonie č 4 c moll op. 43

Steven Isserlis – violoncello

Filharmonie Brno

Dennis Russell Davies – dirigent

Foto Jakub Joch

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více