Předvánoční zpívání s Take 6

2. prosinec 2014, 0:27

Předvánoční zpívání s Take 6

Sono Centrum s čalouněnými stěnami, s koberci a vůní novoty a s netradičně řešeným interiérem je ideálním prostorem pro koncert americké šestice Take 6. Pánové v padnoucích oblecích totiž předvádějí luxusní show, která uspokojí i to nejsnobštější publikum. Ale pozor – současně vše berou s nadhledem a vtipem a přitom ani v jedné vteřině nesníží vysoko nastavenou laťku hudební preciznosti, čistoty a invence. Jinými slovy – ideální formace, která dokáže právem nadchnout dámy a pány v gala i jedince, kteří jdou za hudbou a dress code neřeší.

Take 6 v Brně poprvé vystoupili před deseti lety. Tehdy o jejich koncertě v Janáčkově divadle v rámci JazzFestuBrno psala Petra Konrádová: „Fenomenalita téhle americké šestice […] spočívá v tom, že nemusíte vůbec nic vědět o hudbě, abyste si je po několika minutách jejich pódiové show zamilovali. A pokud o hudbě či přímo o nich něco víte, zasáhne vás ta jejich neskutečná lehkost interpretace a všudypřítomnost vkusu. […] Je fascinující, že na jejich do detailu promyšlené a přece bezprostřední herecké stylizace nepadá sebemenší stín rutiny ani předstírací patiny šoubyznysu. Snad je to opravdu živou křesťanskou vírou v poselství hudby v kombinaci s osvíceným managementem, že nadpřirozené vokální umění může být prezentováno tak přirozeně.“ Tato slova se výtečně hodí i na show, kterou pánové předvedli na první neděli adventní roku 2014 v Sono Centru. A přitom byl jejich program nutně jiný, přizpůsobený nejen prostředí, ale i roční době.

Od prvních minut na pódiu se zpěváci snažili předat lidem sváteční atmosféru. Přísně vzato advent sice ještě nejsou Vánoce, ale už jsme si tak nějak zvykli, že na koncertech posloucháme koledy i pár týdnů před Štědrým dnem. A anglosaské vánoční hity typu I’ll Be Home For Christmas se k době adventní svou nostalgií pochopitelně výtečně hodí. Snad tedy jen úvodní We Wish You a Merry Christmas (and Happy New Year) malinko předběhla dobu, ale proč si vlastně nepopřát už teď…

Naštěstí desetinásobní držitelé Grammy (a stejně tak desetinásobní laureáti křesťanské hudební ceny Dove) nezůstali pouze u písní s vánoční tematikou. Dostalo se na klasiku z 50. let (Charlesova Hallelujah I Love Her So) i na disco z let 70. (Stayin’ Alive od Bee Gees). To vše pochopitelně v bravurních a cappella úpravách, protože právě vlastními vokálními aranžemi je skupina Take 6 proslulá. Nástrojový doprovod se omezil na piano v menším než malém počtu písní, jinak si pánové opravdu vystačili pouze se svými ústy, jimiž imitovali i rytmické a další nástroje. Přestože má skupina hlasy rozdělené ve zdánlivém nepoměru čtyři tenory, baryton a bas, strhávaly na sebe pozornost jak hlubší polohy (basista Alvin Chea je opravdu úžasný), tak pasáže zpívané falsetem.

Relativně velkou část koncertu pánové věnovali ukázkám hudby, která je osobně přivedla k pěvecké dráze. Byla to pestrá směs – od chrámového zpěvu (ale samozřejmě toho afroamerického, velmi živého) přes Earth, Wind & Fire až po Michaela Jacksona. Je otázka, nakolik měli zpěváci dramaturgii koncertu připravenou a do jaké míry naopak reagovali na reakci diváků. Zdálo se však, že právě proto, že na fragment Jacksonovy písně české publikum reagovalo bouřlivěji než na ostatní inspirační zdroje, zařadili pánové scatový souboj dvou členů kapely prokládaný několikavteřinovými úryvky z dalších skladeb někdejšího „krále popu“.

Vedle dokonalé hudební složky má skupina do posledního detailu promyšleno i vše ostatní – od zmíněných padnoucích obleků přes jednoduchou a přitom vtipnou choreografii až po komunikaci s publikem. Zpěváci například požádali diváky, aby si vyndali z kapes mobilní telefony, na Facebooku našli stránku Take 6 a ihned se kliknutím stali fanoušky kapely. V době, kdy vzniká tento článek, má skupina na Facebooku téměř 34 000 příznivců a řadu z nich jistě „ulovila“ tímto způsobem na koncertech.

Výtky? Snad dvě. Jednak byl koncert poměrně krátký. První přídavek si publikum vytleskávalo asi po hodině a pěti minutách od prvních tónů. Naštěstí přídavky trvaly dalších dvacet minut a jedním z nich byla i krásně zaranžovaná píseň Alleluia, kterou pánové zazpívali do ztichlého Sono Centra bez mikrofonů. Tím trochu vyvážili nepoměr mezi světskými a duchovními písněmi. Skupina Take 6 totiž vznikla v prostředí Církve adventistů sedmého dne a pro spoustu posluchačů ve Spojených státech, ale i u nás, je především představitelem kvalitní moderní duchovní hudby. Předpokládám, že nemálo návštěvníků brněnského koncertu čekalo ukázek z tohoto okruhu přece jen o něco víc – a to je ta druhá drobná výtka. Ani ona však nic nemění na tom, že vystoupení Take 6 v rámci Moravia Music Festu bylo luxusní – v tom nejlepším slova smyslu.

Take 6 (v rámci Moravia Music Festu), 30. listopadu 2014, Sono Centrum, Brno

Foto Tino Kratochvil

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Stačilo se soustředit na způsob, jakým se král kláves odráží od prvotního nápadu a jak z něj s naprostou samozřejmostí buduje pevnou stavbu, do které se vejde opravdu všechno – od akustického jazzu přes jazzrock až po kosmické zvuky a úlety v podobě kláves „štěkajících“ krátké slabiky.  více

Kurt Elling je v současné době považován za jednoho z nejlepších jazzových zpěváků světa. Jaké to je absolvovat s ním turné, už dnes vědí zpěvák Vojtěch DykB-Side Band s vedoucím Josefem Buchtou. Rozhovor nám poskytli těsně před vyprodaným koncertem v Janáčkově divadle.  více

Cyklus koncertů staré hudby Hudební lahůdky se netradičně vypravil do rockového klubu. Publikum si kromě zážitku mělo odnést i poznání, že improvizace patřila do hudby dávno před jazzem.  více


Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více