Pretty Woman po roce září také v Brně

12. září 2021, 19:00
Pretty Woman po roce září také v Brně

Českou premiéru broadwayského muzikálového hitu Pretty Woman včera zažili návštěvníci Městského divadla Brno. Inscenace v režii Stanislava Moši v tomto divadelním zpracování slavného filmového trháku zdůraznila jeho přednosti. Do přestávky se divák v tomto příběhu o novodobé Popelce ponejvíce královsky směje a baví, ve druhé půli je potom rýsovaná zejména jímavost a lyričnost celého titulu.

Není potřeba představovat snímek a kasovní trhák z roku 1990, v němž v hlavní rolích zářili Julia Roberts a Richard Gere. Ostatně na tento celuloidový ikonický příběh o prostitutce, která přišla ke štěstí a lásce s miliardářem, si divák brněnské muzikálové produkce nejednou vzpomene při replikách některých šatů nejen hlavní hrdinky. Film inspirovaný divadelní hrou Pygmalion, v níž bohatý muž vyvede chudou ženu z ulice a "vymodeluje" z ní dámu (jedním dechem mluvíme také o divadelním muzikálovém velehitu My Fair Lady), měl kouzelnou atmosféru počátků devadesátek, kterou se snaží uchovat také divadelní adaptace: v muzice, kostýmech a celkovém dobovém odéru.

Pro pořádek a jako vstupní plus brněnské inscenace nutno připomenout, že světová premiéra show Pretty Woman: The Musical se odehrála v Oriental Theater v Chicagu v březnu 2018 a hrála se pět týdnů až do 15. dubna, aby byla přesunutá na Broadway. Kromě amerických inscenačních verzí se tato muzikálová novinka objevila v září 2019 v Hamburku a v únoru 2020 v Londýně. Oficiální westendská premiéra proběhla v březnu 2020 a kvůli covidovým omezením muselo uvádění titulu vzápětí také skončit. Městské divadlo Brno opět dostálo své pověsti pohotové hudební arény, kde se divák potkává se současnými muzikálovými trendy a novinkami – inscenaci nazkoušelo už v loňském září a z výše uvedených pandemických důvodů ji před publikum mohlo postavit až nyní.

Jaká tedy brněnská Pretty Woman je? Režisér brněnské inscenace a ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša, který měl možnost zhlédnout titul autorů Garry Marshalla, Jonathana Fredericka, Lawtona, Bryana Adamse a Jima Vallanceho už v Chicagu, připravil svižnou tříhodinovou inscenaci, v níž se divák střídavě směje i dojímá. Tady není možné kalkulovat s překvapováním hlediště, které důvěrně celou love story a také mnohé výjevy z ní už tři desetiletí důvěrně zná. V této inscenaci musí být divák zasažený kvalitou nastudování: bravurně odehranou i zazpívanou hudbou a špičkovým muzikálovým herectvím. A tím vším brněnská inscenace v retro stylu roku 1990 disponuje.

pretty_woman_foto_MdB_03

Hudebnímu nastudování Dana Kalouska, který premiéru také dirigoval, lze vytknout máloco. Všechny písničky mají ražbu devadesátých let a hudební projev Briana Adamse je nevtíravý a posluchačsky velmi srozumitelný i přístupný. Převažuje tady kombinace žánrů jako je pop a rock. A diváka možná mile překvapí, že se hudební polohy inscenace nakrátko stočí také k jazzu a klasické opeře a v jednom momentě se tyto naoko nesourodé žánry dokonce prostupují. Možná lze prozradit, že ústřední melodie z filmu v samotném příběhu nezazní jen v polovině představení publikum zachytí její názvuk. Divák ale o Pretty Woman nepřijde a celé téma zazní až při děkovačce, jak to předepsali autoři.

Vítejte v Hollywoodu, zazní na začátku i na konci celého kusu, snad aby si divák uvědomil, že v této továrně na sny je možné skutečně cokoliv. A právě sem diváky příběh zavede. Scénograf Christoph Weyers musel vyřešit požadavek na častá střídání prostředí, a tak vstupní foyer hotelu Beverly Wilshire i jeho nejvyšší apartmá často vystihují jen kreslené sjíždějící kulisy. Výprava je ale funkční a divák ve vstupním výjevu z hollywoodské ulice ocení i vtípek jakým je třeba plakát na film Míle od domova, v němž hrál hlavní roli Richard Gere a jehož jméno z této reklamy také ční.

pretty_woman_foto_MdB_02

Většina rolí je alternovaných, v prvním premiérovém obsazení se v hlavní rolích uvedli Svetlana Janotová a Petr Štěpán. Je potěšitelné, že nijak neimitují své slavnější americké kolegy z filmu. Janotová dokáže rozehrát vtípek, ani jako oražená prostitutka nepřekračuje hranici vkusu a její pěvecká sólová čísla s táhlými zakončeními jsou požitkem pro uši. V inscenaci má dobře vybalancovanou polohu přidrzlé holky z ulice a sexuální služebnice do podoby spanilé labutě, která našla svoji hrdost, duši, cenu a konečně i ženicha. Toho suverénně hraje Petr Štěpán, na jehož výkonu lze cenit, že nepředvádí jen do mamonu zahleděného bonvivána, ale také bez cukrkandlové pachutí zvládne proměnu do hromotluka uvědomujícího si význam a cenu lásky.

Jak již jsem uvedl, mile mě v této přece jen nasládlé limonádě, překvapily skvěle rozehrané valéry komiky a humoru. Ve vedlejších rolích se v tomto směru opravdu velmi blýskli Kristýna Daňhelová, Robert Jícha a Daniel Rymeš. Toto trio (které místy vydatně šlape na paty hlavním představitelům) přináší ve svých rolích na jeviště výtečný humor. Rymešovo taneční číslo s Jíchou budí oprávněné salvy smíchu, prvně jmenovaný herec v roli hotelového pikolíka skvěle pracuje s gestikou, mimikou a komplexním tanečním projevem. Daňhelová v roli ofrklé šlapky Kit si hlediště získá mimořádným pěveckým projevem s působivě vystavěnými a interpretovanými feelingovými polohami. Dokáže i v malé replice udělat vtip a herecky jej jakoby mimoděk hodit vděčnému publiku.

pretty_woman_foto_MdB_01

K těmto individuálním projevům připočtěte naplno rozehraná sborová čísla a zdatnou taneční i pěveckou company a v úhrnu máte zdařilou hudebně lyrickou komedii, která divákům nabídne vše, za čím na muzikály chodí. Brněnská Pretty Woman se prostě i s roční odstávkou povedla a divadlo na Lidické ulici má vděčný a zřejmě i dlouho vyhledávaný, veselý stejně jako jímavý muzikálový hit.

Městské divadlo Brno

Garry Marshall, Jonathan Frederick Lawton, Bryan Adams, Jim Vallance

Pretty Woman

Režie a úprava: Stanislav Moša

Překlad: Zdeněk Bartoš

Hudební nastudování a dirigenti: Dan Kalousek, Josef Javora

Klavírní výtah: Zdeněk Bartoš

Úprava hudebního aranžmá: Daniel Kyzlink

Scéna: Christoph Weyers

Kostýmy: Andrea Kučerová, Adéla Kučerová

Choreografie: Michal Matěj

Sbormistr: Dan Kalousek

Korepetice: Monika Jakubíčková, Jaroslava Michalíková

Světelná režie: David Kachlíř

Zvuková režie: Michal Hula

Zvuková supervize: Jiří Topol Novotný, Petr Gazdík

Dramaturgie: Miroslav Ondra

První premiéra 11. září 2021 na Hudební scéně MdB

Foto archiv MdB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V dramaturgické linii chrámových koncertů se hudební těleso Ensemble Opera Diversa v úterý 17. května vydalo do prostor nového brněnského kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné. Zde na koncertě s názvem Misericordia představilo duchovní tvorbu současných britských autorů – Davida Matthewse, Jamese MacMillana – v kontrastu k dílům vycházejícím z tradice evropského kontinentálního minimalismu v podobě skladeb lotyšského autora Pēterise Vaskse a slovenského skladatele Lukáše Borzíka. Kromě instrumentalistů orchestru Ensemble Opera Diversa a sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase vystoupili sólově trumpetisté Vít Otáhal a Josef Zimka. Koncert řídila dirigentka souboru Gabriela Tardonovávíce

Dlouholetá spolupráce houslového virtuosa Milana Paľy a souboru Ensemble Opera Diversa přinesla milovníkům soudobé hudební tvorby celou řadu pozoruhodných (a v mnoha případech i premiérových) koncertů. Jejich zatím posledním společným projektem se stala dvojice sólových recitálů Milana Paľy. První projekt nesl název Dotyky. Za zrkadlom (30. dubna) se stejnojmennou skladbou Adriána Demoče a středeční koncert v prostorách brněnské Káznice se jmenoval O tvojej tvári (11. května) a představil dílo Dve vety o tvojej tvári skladatelky Jany Kmiťové, která kompozici Milanu Paľovi věnovala. Nahrávky obou kompozic jsou již nějakou dobu dostupné – obě vyšly u nakladatelství Pavlík Records v roce 2021. Svých světových premiér se však díla dočkala až nyní.  více

Brněnští muzikanti rozmanitých žánrů jsou dlouhověcí a vitální jedinci. Potvrdila to také oslava životního jubilea pedagoga, skladatele, aranžéra a především virtuózního hráče na trombon Mojmíra Bártka. Jubilejní koncert s pracovním názvem Mojda Bártek 80 do brněnského Sono Centra připravili jeho přátelé pod vedením trumpetisty a kapelníka B-Side Bandu Josefa Buchty. Oslavenec, ač si dvouapůlhodinový program nepokrytě (a s dojetím) užíval, až na krátké okamžiky oddechu zůstával aktivním účastníkem celé hudební produkce. Představil se jako autor mnohých skladeb, ale především hráč, s trombonem v rukách a v plném nasazení.  více

Závěrečný koncert abonentní řady brněnských filharmoniků Filharmonie v divadle II udělal bezpochyby radost všem fanouškům animátorského studia Ghibli. Přestože dramaturgie večera nebyla vystavěna na melodiích z nespočtu filmových partitur, které hlavní hvězda večera dirigent a skladatel Joe Hisaishi pro studio Ghibli zkomponoval, již jen samotná přítomnost oblíbeného umělce přilákala celou řadu posluchačů, kteří koncerty artificiální hudby pravděpodobně pravidelně nenavštěvují. Program dvou koncertů v Janáčkově divadle (28. a 29. dubna) zahrnoval Symfonii č. 7 cis moll Sergeje Prokofjeva, českou premiéru Hisaishiho skladby Variace 57 pro dva klavíry a orchestr, v níž se jako sólisté představili Dennis Russell Davies a Maki Namekawa, a českou premiéru Symfonie č. 2 estonského skladatele Lepa Sumery. (Autor recenze navštívil čtvrteční provedení).  více

Po rozeznění pádové zkušebny FSI VUT sestoupila desátá slavnostní sezona ansámblu Brno Contemporary Orchestra s podtitulem We are the world do podzemí. Odpolední nedělní koncert totiž zavedl milovníky soudobé hudební tvorby do jeskyně Výpustek v Moravském krasu. Koncert s díly Šarūnase Nakase, Giacinta Scelsiho, Michala Wróblewského a Miroslava Tótha vznikl v rámci speciálního environmentálního projektu v režii Radima Nejedlého a koncipovaného u příležitosti Světového dne vody. Součástí koncertu bylo také literární pásmo z textů Radka Štěpánka napsaných pro tuto akci, které recitoval Petr Kubes. Texty tvořily na vhodných místech předěly mezi jednotlivými skladbami či větami. Přednes skladby Rany, kterou na objednávku Brno Contemporary Orchestra složil Miroslav Tóth, zajistila sama autorka předlohy Zuzana Husárová. Koncert řídil dirigent a umělecký vedoucí orchestru Pavel Šnajdrvíce

Brněnskou stopu najdeme na jednom z nejpozoruhodnějších mezinárodních hudebních alb roku 2021. Na nahrávce Live at Tou skupiny Angrusori, která nedávno získala na Slovensku ocenění Radio_Head Award v kategorii World music a folk, se totiž výraznou měrou podílela Iva Bittová. Houslistka a zpěvačka, kterou si už několik dekád spojujeme s brněnskou scénou.  více

Na čtyři stovky diváků si s nadšením užily mimořádný koncert čtveřice špičkových muzikantů v čele s frontmanem Deanem Brownem, už několik desetiletí výrazného protagonisty fusion stylu, a jeho tří rovnocenných spoluhráčů: saxofonisty Boba Franceschiniho, baskytaristy Victora Wootena a bubeníka Dennise Chamberse. Jarní otvírák 15. ročníku festivalu Groove Brno tak byl mimořádný především hudební extratřídou, v níž čtyři sólisté v naprostém souznění mezi sebou vzájemně, a především s publikem po dvě hodiny prolínali jazz, rock, funk i blues v gejzíru energie a nevázané muzikantské radosti.  více

Nejnovější operní inscenace Národního divadla Brno přenesla Mozartovu Kouzelnou flétnu v režii Miroslava Krobota do mezihvězdného prostoru a do daleké budoucnosti: vesmírná loď Sedm slunečních kruhů se tady střetne s pásem asteroidů a záchranné moduly dopraví cestovatele na povrch nejbližší obyvatelné planety. Posádka lodi se marně snaží navázat spojení s vesmírným plavidlem a již tak problematickou situaci umocní smrt kapitána, který přenechá velení druhému důstojníkovi Sarastrovi, a nikoliv své manželce a první důstojnici přezdívané Královna noci. Rozdělení na dvě znepřátelené frakce je nevyhnutelné a Královna noci i se svými stoupenci opouští tábor. Vzájemná nevraživost ani po deseti letech, které od nehody již uplynuly, nevyvanula. Když však Sarastro unese Paminu, dceru Královny noci, uvede tím do chodu záchrannou misi, která změní osudy trosečníků i původních obyvatel planety. Modernizovanou podobu Mozartova singspielu pomohli Miroslavu Krobotovi vytvořit Andrej Ďurík (scéna), Jana Preková (kostýmy), Přemysl Janda (světelný design), Hana Achilles (choreografie) a Patricie Částková (dramaturgie). Hudebního nastudování se chopil Pavel Šnajdr a druhou premiéru (14. dubna), kterou autor textu navštívil, dirigoval Ondrej Olos. Sbor řídila Klára Složilová Roztočilová a sólově vystoupili David Szendiuch (Sarastro), Daniel Matoušek (Tamino), Martina Masaryková (Královna noci), Andrea Široká (Pamina), Tadeáš Hoza (Papageno), Eva Esterková (Papagena), Vít Nosek (Monostatos), Eliška Gattringerová (První dáma), Jana Hrochová (Druhá dáma), Jarmila Balážová (Třetí dáma), Josef Škarka (Mluvčí/Kněz) a Eliška CrhákováZuzana Vítková a Markéta Kolářová v rolích Tří géniů.  více

Třetí koncert 29. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby s tématem Tělo / Vtělení / Oslavení rozezněly 12. dubna skladby Antona Brucknera, Knuta Nystedta, Vytautase Barkauskase a Toivo Tuleva v brněnské katedrále svatých Petra a Pavla. Večer s názvem Rozjímání pro orchestr představil posluchačům tři odlišné hudební polohy – ryze instrumentální, vokální a jejich kombinaci. Kromě orchestru Filharmonie Brno s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem vystoupil také sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kollera. Sólových partů v nově nastudované a po třech letech festivalem znovu uvedené kantátě So Shall He Descend Toivo Tuleva se chopili sopranistka Claudia Goebl, altistka Johanna Krokovay, tenorista Jan Petryka a barytonista Wolfgang Resch. Malý sbor obsadily Lucie Netušilová KarafiátováJana Vondrů a Pavla Radostová. Kvůli nemoci museli být zastoupeni původně ohlášení sólisté Martina Fender (soprán) a Klemens Sander (baryton). Změny zaznamenal také program, ze kterého byly vynechány původně plánované sborové skladby Antona Brucknera (In jener letzten der Nächte) a Josefa Gabriela Rheinbergera (Sanctus z Cantus Misae Es dur).  více

Po dvouleté pauze vynucené covidovou pandemií se včera do brněnských chrámů vrátil Velikonoční festival duchovní hudby. Letošní 29. ročník se nese v dramaturgické linii Tělo / Vtělení / Oslavení a svým způsobem se jedná o symbolické splynutí neuskutečněných programů z minulých let. Původní emblémy umučeného i oslaveného těla se tak staly ještě aktuálnějšími. Festival zahájil v kostele sv. Janů na Květnou neděli ansámbl Musica Figuralis s uměleckým vedoucím a hráčem na klávesové nástroje Markem Čermákem. Kromě instrumentalistů a choralistů (pod vedením Vladimíra Maňase, hru na pozitiv obstaral Ondřej Múčka) vystoupili také sopranistka Lenka Cafourková Ďuricová, mezzosopranistka Monika Jägerová, tenorista Matúš Šimko a basista Tomáš Šelc. Lákadlem klasicistního programu s názvem Affettuoso („s mocným vzruchem duševním“ dle Ottova slovníku naučeného) bylo nejen Haydnovo málo známé, přesto hudebně fascinující Salve Regina, ale především premiéry děl Josepha Puschmanna (novodobá) a Antona Zimmermanna (česká novodobá).  více

Osmdesáté narozeniny bývají pro jubilanta obvykle příležitostí k bilancování a retrospektivě. U výročního úterního koncertu Miloše Štědroně, stále aktivně píšícího, přednášejícího, vyučujícího a komponujícího, však tento přístup nehrozil. Program večera na jeho počest v Divadle Husa na provázku naopak nabídl několik méně známých hudebních miniatur z pera skladatelů, kteří byli s formováním tvůrčí osobnosti Miloše Štědroně různou měrou spojeni – jubilantova úhlavního skladatele a objektu bádání tedy Leoše Janáčka a trojice jeho učitelů i pozdějších kolegů Miroslava Ištvana, Ctirada Kohoutka a Jana Kapra. Přímo pro svůj narozeninový koncert zkomponoval oslavenec cyklus písní pro soprán a komorní orchestr na slova básní dalšího svého spřízněnce, básníka Jana Skácela.  více

Ve čtvrtek 24. března diváci v Brně dostali možnost zažít opravdu výjimečný večer. Režisér Břetislav Rychlík se svojí ženou připravili na hudební scéně Městského divadla Brno koncert na podporu ukrajinských umělců, kteří utekli před válkou ze své země. Večer nesl název Společné kořeny a publiku měl přiblížit analogie lidové kultury Ukrajiny a Moravy. Já jsem při programu cítila zejména paralely v hudbě obecně. Výjimeční umělci navrch dokážou předávat krásu kdekoliv na světě.  více

V těchto dnech spatřilo světlo světa nové CD; nahrávka folklorních muzikantů muzikanty se však v žánru trochu vymyká. Autory desky jsou členové kapely Lilium liste Luďka Běťáka a její název zní Dovolte eště malučkovíce

Duo Ensoi tvoří zpěvačka Tereza Kopecká a bubeník a producent elektronické hudby Martin Čech. I když je jejich společný projekt stále ještě nový, oba mají bohaté zkušenosti z různých (nejen) brněnských kapel. Terezu si můžeme pamatovat především z Narcotic Fields, případně z jejich akustické odnože Acoustic Fields. Martin hraje ve skupině Lesní zvěř. Díky těmto zkušenostem je debutové album dua Ensoi hudebně vyzrálé a přesvědčivé, i když je určitě méně rockové než Narcotic Fields a méně (nu)jazzové než Lesní zvěř. Ensoi sice používají výrazové a zvukové prostředky elektronické hudby, ale hrají pop. Příjemný pop založený na pocitech a náladách více než na příbězích.  více

V prvních měsících roku 2022 se Filharmonie Brno může pyšnit již dvěma novými hudebními nosiči z vlastní produkce. První nahrávkou je CD s hudbou estonského skladatele Arvo Pärta, tou druhou záznam Symfonie č. 12 „Lodger“ Philipa Glasse, kterou brněnští filharmonici pod taktovkou Dennise Russella Daviese natočili dokonce jako první na světě. Věnujme se první ze zmiňovaných nahrávek se skladbami LamentateNekrolog a Symfonie č. 3 Arva Pärta v nastudování šéfdirigenta Daviese. V díle Lamentate vystoupila jako sólistka klavíristka Maki Namekawa. Nahrávka vznikla v Besedním domě v Brně v listopadu 2020 a v únoru 2021.  více

Nejčtenější

Kritika

V dramaturgické linii chrámových koncertů se hudební těleso Ensemble Opera Diversa v úterý 17. května vydalo do prostor nového brněnského kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné. Zde na koncertě s názvem Misericordia představilo duchovní tvorbu současných britských autorů – Davida Matthewse, Jamese MacMillana – v kontrastu k dílům vycházejícím z tradice evropského kontinentálního minimalismu v podobě skladeb lotyšského autora Pēterise Vaskse a slovenského skladatele Lukáše Borzíka. Kromě instrumentalistů orchestru Ensemble Opera Diversa a sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase vystoupili sólově trumpetisté Vít Otáhal a Josef Zimka. Koncert řídila dirigentka souboru Gabriela Tardonovávíce