Prolnutí finské a české lidové kultury v Janáčkově divadle

22. červen 2024, 17:00
Prolnutí finské a české lidové kultury v Janáčkově divadle

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetsky.

Čtvrteční večer zahájil Houslový koncert a moll Antonína Dvořáka (1841–1904). V díle, jenž patří k vrcholům autorova slovanského období, se spojuje nápaditě upravená tradiční forma instrumentálního koncertu se silnými vlivy lidové hudby, které se projevují zejména ve výrazné melodice. Orchestr pod vedením Michaela Schønwandta začal přesně a dobře si poradil i s výrazně rytmizovanými pasážemi. Podobně přesvědčivě započal svůj part i houslista Alexander Sitkovetsky, který si už v samém úvodu musel poradit s kratšími, přesto náročnými běhy, které byly zakončeny na velmi vysokých tónech. V případě první výšky nenastal žádný problém, při druhém takovém zakončení ale sólistovi nejvyšší tón nezaladil zcela přesně. To bylo ale jen malé zaváhání, které se později už neopakovalo. Sitkovetsky brněnskému publiku dokázal, že disponuje velice dobrou techniku, kterou skladba prověřila v rychlých pasážích, náročnějších rytmech, dvojhmatech nebo opakujících se oktávových skocích. Oproti tomu zpěvná, lyrická místa dala naplno vyznít houslistovu krásnému sametovému tónu. Jeho hra byla ale v pár místech lehce utopená v celkovém zvuku orchestru, což bylo do jisté míry zapříčiněno i nepříznivou akustikou Janáčkova divadla.

fb_dvorak_a_sibelius_foto_stepan_pulcar_2024

Orchestr pod Schønwandtovým vedením předvedl obstojný výkon. Během díla nedošlo, v rámci orchestru samotného, k většímu problému v souhře, práce s dynamikou byla pěkná a skvěle se povedly krátké sólové vstupy jednotlivých nástrojů. Provedení Dvořákova koncertu by neuškodila o něco větší energie. Nebylo tomu ale tak, že by muzikanti hráli bez nasazení, pouze výsledku v některých místech chyběla výrazová špička. Té se posluchači dočkali až v závěrečné větě, kde zejména v jejím samém začátku dirigent perfektně navedl orchestr k výrazovým rozdílům mezi doprovodem sólisty a místy, kde měla filharmonie hlavní slovo. Muzikantům se na výbornou povedly také jednotlivé změny tempa, ať prudké nebo naopak pozvolné. Obzvláště během třetí věty se však objevilo několik míst, ve kterých nebyl orchestr se sólistou úplně sehraný. V těchto pasážích by neuškodilo, kdyby dirigent na houslistu o něco lépe reagoval. První polovinu koncertu zakončil přídavek sólisty, který bez sebemenšího zaváhání provedl Sarabandu z Partity d moll Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750).

Druhá polovina večera patřila Jeanu Sibeliovi (1865–1957) a jeho Symfonii č. 1 e moll. Ačkoliv dílo nevychází z konkrétního mimohudebního obsahu, je v něm patrná inspirace finskou kulturou, přírodou a folklórem. Kompozice začíná rozsáhlejším klarinetovým sólem, pod kterým se ozve pouze několik úderů tympánů. Klarinetista nezaváhal a sólo se mu velice povedlo. Po celou jeho dobu se držel v nízké dynamice, ale obzvláště v jeho zakončení předvedl naprosto ukázkové pianissimo. Po nástupu smyčců se hudebníkům pod Schønwandtovým vedením povedlo naprosto ukázkové accelerando a celkově všechny změny tempa se orchestru podařily velmi dobře. Od prvních tónů bylo slyšet, že dirigentovi Sibeliova hudba sedí o něco lépe než ta Dvořákova. Pod jeho taktovkou byla filharmonie dobře sehraná a tam kde to bylo zapotřebí, se orchestr nebál do hry vložit potřebnou energii. K výraznějšímu zaváhání došlo jen v pár místech: na konci první věty nebyla pizzicata smyčců stoprocentně sehraná, k lehkému rozhození orchestru došlo i na konci věty třetí a v krátké vyhrávce kontrabasů v závěrečné větě také chyběla větší usazenost. Oproti tomu všechna krátká, přesto technicky náročná sóla, která se objevovala v různých nástrojích orchestru, vyzněla naprosto perfektně.

Poslední koncert filharmonické sezóny nabídl dvě díla, která v sobě nesou výraznou inspiraci lidovou kulturou, první českou a druhé finskou. Ačkoliv se v interpretaci objevilo několik chyb, výkon sólisty ani Filharmonie Brno pod vedením Michaela Schønwandta vůbec nebyl špatný a jednalo se o hezké a důstojné rozloučení se sezónou 2023/24.

Antonín Dvořák: Houslový koncert a moll op. 53

Jean Sibelius: Symfonie č. 1 e moll op. 39

Alexander Sitkovetsky – housle

Filharmonie Brno

Michael Schønwandt – dirigent

čtvrtek 20. června v 19:00, Janáčkovo divadlo

Foto Štěpán Pulcar

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Na prkna Janáčkova divadla zavítala v české premiéře opera Král Roger polského hudebního skladatele Karola Szymanowského. Titulní postavy se zhostil Jiří Brückler, královu choť, Roxanu, ztvárnila Veronika Rovná, Rogerovy pravé ruky, mudrce Edrisiho, se ujal Vít NosekPetr Nekoranec vystoupil coby Pastýř a hlavní zdroj Rogerova příkoří. Roli Velekněze nastudoval David Szendiuch, jako Diakonistka se objevila Jana Hrochová a sólový soprán a tenor zazněly v podání Evy Daňhelové a Pavla Valenty. Kromě sólistů vystoupil také Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB pod vedením Martina Buchty a Dětský sbor Brno se sbormistryní Valerií Maťašovou. Režie byla dílem Vladimíra Johna, scénu navrhl Martin Chocholoušek a kostýmy Barbora Rašková. Světelného designu se chopil Martin Kroupa a choreografii zpracovali Jan Kodet a Michal Heriban. Hudebního nastudování se ujal Robert Kružík, který premiérové provedení rovněž řídil.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.  více

Šestý koncert abonentního cyklu Filharmonie doma, který nesl název Beethoven, „český Beethoven“ a Martinů, se uskutečnil ve čtvrtek 22. května v Besedním domě. Jak název napovídá, na programu se objevila díla Jana Václava Huga Voříška, Bohuslava Martinů a Ludwiga van Beethovena. Do čela Filharmonie Brno se tentokrát postavila dirigentka Alena Hron a v první polovině koncertu brněnský orchestr doplnilo Trio Bohémo ve složení Matouš Pěruška – housle, Kristina Vocetková – violoncello a Jan Vojtek – klavír. Celý večer byl věnován nedávno zesnulé prof. Aleně Štěpánkové Veselé, brněnské varhanici, bývalé rektorce JAMU a jedné z nejvýraznějších osob brněnského kulturního dění.  více

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Nejčtenější

Kritika

Na prkna Janáčkova divadla zavítala v české premiéře opera Král Roger polského hudebního skladatele Karola Szymanowského. Titulní postavy se zhostil Jiří Brückler, královu choť, Roxanu, ztvárnila Veronika Rovná, Rogerovy pravé ruky, mudrce Edrisiho, se ujal Vít NosekPetr Nekoranec vystoupil coby Pastýř a hlavní zdroj Rogerova příkoří. Roli Velekněze nastudoval David Szendiuch, jako Diakonistka se objevila Jana Hrochová a sólový soprán a tenor zazněly v podání Evy Daňhelové a Pavla Valenty. Kromě sólistů vystoupil také Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB pod vedením Martina Buchty a Dětský sbor Brno se sbormistryní Valerií Maťašovou. Režie byla dílem Vladimíra Johna, scénu navrhl Martin Chocholoušek a kostýmy Barbora Rašková. Světelného designu se chopil Martin Kroupa a choreografii zpracovali Jan Kodet a Michal Heriban. Hudebního nastudování se ujal Robert Kružík, který premiérové provedení rovněž řídil.  více