Psychedelic Morning: Cigareta ve dvou

Psychedelic Morning: Cigareta ve dvou

Název kapely Prasklá struna zní punkově. A skutečně, tato brněnská kapela na svém internetovém profilu svůj styl charakterizuje takto: „Hrajeme psychedelic rock’n’roll neboli punkrock nebo garage punk.“ Psychedelic Morning je sólový projekt člena Prasklé struny, který si říká Gregory a kterému sluší označení punkový písničkář. Neznamená to, že by jeho písně byly hlučné, drásavé a dštily kolem sebe energii. Album Cigareta ve dvou je klidné, melancholické, možná až příliš unavené, moderně řečeno chill-outové. Gregory jako autor si však nedělá starosti se svým tónovým rozsahem, s vytříbeností rýmů ani s pestrostí. Na to všechno zvysoka punkově… rezignoval. Výsledkem je album, které na první poslech může působit naivně, na druhý nedotaženě, na třetí rozpačitě… a po deseti posleších si je zamilujete pro kouzlo, které z psychedelické ranní melancholie prýští.

Cigareta ve dvou je album, které snese jakoukoli kritiku. Jestliže recenzent v Rock & popu píše o „sladkobolné romantice“ a o snaze „oslovit okruh přátel a ctitelek, ne si hrát na umění“, je to trefné. Pokud vydavatel na svém webu trochu kostrbatě zdůrazňuje, že „Gregory staví svoje skladby na feelingu spojeném s originálním způsobem zpěvu“, je to také pravda. Připomíná mi to mou nedávnou výměnu názorů s jedním textařem o písních nejmenovaného autora – já jsem jeho texty označil jako dadaistické nebo surrealistické, on mluvil o blábolech. Jde pouze o to, jak chceme skutečnost nazvat a jaké stanovisko zaujmeme. A podobně to platí i o Psychedelic Morning a Cigaretě ve dvou.

Gregory na svém folkovém albu opravdu porušuje snad všechna psaná i nepsaná pravidla. Gramatické rýmy jako „přečíst/dočíst“, špatně kladené přízvuky, citoslovce tam, kde se textaři přetrhne nit, různé variace na jednu a tutéž melodii, která se – pokud jde o aranže – jen velmi nenápadně rozvíjejí. Polykání koncovek, neučesané texty, které spíše připomínají deníkové záznamy. A stále podobné ranně psychedelické tempo, které se víc než k hektickému ránu hodí k ospalému zimnímu večeru. Doprovod postavený na jednoduchých akordech akustické kytary, jen občas podbarvovaný dalšími nástroji v rukou hostujících muzikantů. Rytmičtější pasáže se ozvou jen výjimečně. To je jeden pohled.

Jenže jestliže vydržíte poslouchat opakovaně a budete usilovně pátrat po myšlence alba a po záchytném bodu, kouzlo Gregoryho svérázné „punkové“ poetiky nakonec objevíte. Vůbec nejde o kvalitu rýmů a čistotu artikulace. Gregory je vypravěč s kytarou víc než zpěvák a muzikant. A jeho vyprávění nemá podobu třinácti samostatných písní, ale jednoho uceleného příběhu, alba, tedy čehosi v době internetové nemoderního, co však nedávno úspěšně vzkřísila k životu například kladenská skupina Zrní. Album jako koncept se v Gregoryho případě vyznačuje nejen opakováním melodických motivů (najednou nejde o prohřešek, ale o klad), ale především návraty některých zásadních momentů v textech. Jednak jde o motiv cigarety, který se objevuje v několika písních a může v každém z nás vzbuzovat jiné pocity (u mě silně negativní, ale o to tady nejde). Ještě důležitější je však provázání příběhu alba se slavným Saroyanovým Tracyho tygrem. Postavy Tracyho a Laury se během třičtvrtěhodiny opakovaně vynořují a skrývají, někdy prvoplánově („Jsem Thomas Tracy a ty jsi ta Laura“), jindy trochu nečekaně („Laura tiše hlídá ten můj divnej tmavej svět“ v závěrečné písni, vtipně nazvané Robert Kodym říká). Jedním z nejsilnějších momentů alba je pak píseň Tracy, kde jsi, do které Gregory nasamploval úryvky z audioknihy Tracyho tygr v podání Vlastimila Brodského.

Vedle hry s literárními motivy a s nikotinovým symbolem je nakonec zajímavý (rozuměj sympatický) Gregoryho naivní způsob zpěvu a zejména to, jak dokáže neotřele frázovat texty, které při pouhém přečtení znějí školácky. I umírněné aranže mají své kouzlo. Jen je třeba za hradbou všudypřítomné akustické kytary hledat probublávající melodie v pozadí, odchytit jemné elektronické zvuky a objevit dynamiku ve všudypřítomné melancholii. Cigareta ve dvou je album možná trochu naivní a punkově nedotažené, ale rozhodně není sladkobolné a zacílené pouze na malý okruh ctitelek.

Vydavatel: Indies Scope 2013
13 skladeb, celková stopáž: 45:26

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Do ticha je občas potřeba říznout, album Nůž na ticho už bylo pokřtěno v Divadle Na provázku i v českém centru ve Vídni. Přečtěte si, co od takového nože můžete čekat.  více


V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více