Q Vox a jeho komorní putování za krásou velkých sborů

13. listopad 2015, 9:59

Q Vox a jeho komorní putování za krásou velkých sborů

Vocalfest Brno včera vstoupil do šestého ročníku vystoupením pořádajícího mužského pěveckého souboru Q Vox. Sbory Leoše Janáčka a Pavla Křížkovského v provedení vokálního kvarteta získaly nezvyklý náboj, který do nich vnesly individuality jednotlivých pěvců i jejich vzájemné souznění. Posluchač si během večera sotva vzpomněl na to, že by mu měl chybět mohutný zvuk velkého sboru.

Festival zaměřený na pěvecké umění se letos tematicky točí kolem vokálního díla Leoše Janáčka. Dá se říci, že tím do značné míry vyplňuje „díru na trhu“ janáčkovské interpretace, která se v běžném provozu obvykle omezuje na zralé opery, Glagolskou mši a Sinfoniettu. Provádění dalších děl už kvantitativně kolísá, s mnohými se setkáváme jen příležitostně. Možná k nejvíce opomíjeným patří Janáčkovy mužské sbory, a to i přes svoji nepochybnou dráždivost, pronikavost a především krásu. Rozsáhlejší opusy na Bezručovy texty lze jen s malou nadsázkou označit za vokální básně, ale i menší úpravy lidových písní mají vždy působivost ostře vykreslené, charakteristické skladby. Mnohé z těchto partitur jsou ale také neobyčejně obtížné a pro zpěváky i poněkud bezohledně napsané. O to více obdivu vzbuzuje Q Vox, který se do takových kusů pustil pouze ve čtyřech.

Svůj zahajovací festivalový program Q Vox sestavil z úprav lidových písní Leoše Janáčka proložených několika sbory jeho učitele Pavla Křížkovského. Provozování sborových skladeb čtyřmi sólovými hlasy je podnik velmi riskantní a vyžaduje značnou dávku muzikantského řemesla i sebevědomí. Q Voxu evidentně nechybí v přiměřeném množství ani jedno. Tvoří jej pěvci, kteří mají na jedné straně dostatečně charakteristické hlasy a osobité projevy, na druhé jsou ale také schopni spolupráce a neroztříštěného souznění v ansámblu. Možná to nejsou ansámbloví virtuózové, kteří oslňují totální technickou dokonalostí, v níž se jednotliví členové za komplexním zvukem souboru až ztratí. Ale mají zato ve svém projevu kus zdravé zemitosti, která právě Janáčkovi a lidovým písním jednoznačně sluší.

Program večera ukázal ve druhém plánu stylový posun od inspirací lidovou tvořivostí, jak ji do svého díla vstřebával romantik Křížkovský, po Janáčkův spíše folkloristický přístup. Pavel Křížkovský – významný spolutvůrce české sborové tradice – si bere lidová témata, idealizuje je a předává dále v ušlechtilém balení vysokého umění. Části jeho děl připomenou až operu hudební stylizací smíchu i jiných citových pohnutí (tato romanticky ušlechtilá stylizace lidu přetrvávala hlavně v interpretačním umění ještě hodně dlouho, stačí si poslechnout, jak zpívala lidové písně Ema Destinnová). Leoš Janáček lidovou píseň samozřejmě také stylizuje, ale nesnaží se ji osvítit a proměnit dotekem shůry a zvenku. Spíš do ní proniká, jeho umění působí zevnitř, odkud prosvěcuje zdrojový materiál a nechává jej zářit jeho vlastními barvami.

Na klavír hrál Martin Jakubíček a jeho role nebyla zdaleka jen doprovazečská. Propojoval jednotlivé skladby improvizacemi na janáčkovská témata a byl v improvizacích především ohromně stylový. Jediný aspekt, v němž se příliš nedržel na uzdě, byla dynamika, klavír po většinu času opravdu hřměl. Jako kontrastní prvek k měkce působícímu zpěvu v tom na malých hudebních plochách nebyl problém, o něco větší pozor si ale přece jen měl dát při doprovázení sólových partů – ve druhé části večera se v tomto směru zlepšil. Klavír se ale svojí bouřlivou přítomností stal rovnocenným partnerem zpěvu a večeru to velmi prospělo. Praktická potřeba dopřát pěvcům mezi jednotlivými čísly aspoň malý odddech nezůstala u pouhé výplně a stala se z ní funkční součást koncertu.

Q Vox stál v seskupení s krajními hlasy – tedy prvním tenorem a basem – uprostřed, druhý tenor a baryton na krajích. To na jedné straně zřejmě ztěžuje vzájemné naslouchání, každý hlas má vedle sebe na pódiu jen jednoho přímého souseda, přispívá to ale ke kompaktnímu zvuku, který jde k posluchačům. Všichni členové souboru měli také příležitost k sólovým výstupům, kterých se zhostili podle svých temperamentů. První tenor Petr Julíček lyricky s lehkým sklonem k úsměvné poloze – sešel se výborně s Křížkovského Výpraskem. Druhý tenor Tomáš Badura měl své nejsilnější chvíle v úpravě Putovali hudci Leoše Janáčka. Aleš Procházka má opravdu hluboký bas, na němž může projev celého souboru spolehlivě stát. Barytonista Tomáš Krejčí má opravdový baryton – průbojný a světlý, bez umělého zatmavování a u jiných časté snahy přiblížit jej barvou k basu. Je také uměleckým vedoucím Q Voxu a jeho hudební inteligence má bezpochyby velký podíl na soudržném, stylovém a působivém výkonu, jaký včera soubor předvedl.

Za zmínku stojí i dramaturgie letošního ročníku Vocalfestu. Leoš Janáček je v centru pozornosti všech tří večerů festivalu, zbylé dva je možné navštívit ještě dnes a zítra v konventu Milosrdných bratří na Starém Brně. Obsazení účinkujících těles postupuje od včerejšího kvarteta přes dnešní dvanáctičlenný ansámbl Martinů Voices až po sobotní smíšený sbor Vox Iuvenalis. Martinů Voices provedou mimo jiné Exercitia mythologica Jana Nováka, Janáčkovy Ukvalské písněPět českých Madrigalů Bohuslava Martinů. Českou tvorbu obklopí Francis PoulencMichael Tippett. Vox Iuvenalis kromě Janáčka a Křížkovského provede sborové cykly Zdeňka Lukáše Pět písní na lidovou poeziiPocta tvůrcům. Nezapomene ani na Alfreda Schnittkeho, který je pro Vox Iuvenalis příznačným autorem. Je zřejmě mimo možnosti malého festivalu, aby si objednal nastudování Janáčkových velkých sborů – Maryčky Magdónovy, Kantora Halfara a dalších. Takový program by ve špičkovém provedení měl konečně jednou přijít v rámci festivalu Janáček Brno.

Pro úplnost ještě kompletní program zahajovacího koncertu Vocalfestu. Leoš Janáček: Orání, Láska opravdivá, Divím se milému, Vínek stonulý, Pavel Křížkovský – Rozchodná, Leoš Janáček – Šest národních písní (1. Něumrem ja na zemi, 2. Šiel som cez mesto, 3. Štyry kosy, 4. Na Slatinských lúkách, 5. Široko ďaleko, 6. Už těbe Anička), Pavel Křížkovský – Výprask, Leoš Janáček – Ach vojna, vojna!, Pavel Křížkovský – Odvedeného prosba, Utonulá, Leoš Janáček – Ó lásko!, Na košatej jedli, Klekánica, Pavel Křížkovský – Klekání, Leoš Janáček – Pět národních písní (1. Išly panny, 2. V tom velickém širém poli, 3. Proč,kalino, 4. Putovali hudci, 5. A byl jeden zeman).

Mužské vokální kvarteto Q Vox: Leoš Janáček, Pavel Křížkovský. Klavír – Martin Jakubíček. 12. listopadu 2015, konvent Milosrdných bratří, Brno. V rámci festivalu Vocalfest Brno 2015.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Vocalfest Brno 2015 - Martinů Voices

13.11.2015, 19:15 / Konvent Milosrdných bratří

Vocalfest Brno 2015 - Vox Iuvenalis

14.11.2015, 19:15 / Konvent Milosrdných bratří

Dále si přečtěte

Šestý ročník festivalu Vocal fest Brno 2015, pořádaný mužským vokálním kvartetem Q VOX je letos věnovaný osobnosti Leoše Janáčka. Kromě výběru z jeho díla zazní také skladby Pavla Křížkovského, Jana Nováka, Bohuslava Martinů, Francise Poulenca a dalších.  více

Socha Pavla Křížkovského stojí na úpatí Špilberku na cestě od Údolní. Jeho žák Leoš Janáček si ji tam nepřál a napsal o tom kratičkou zmínku do Lidových novin. Pavel Křížkovský se narodil před sto devadesáti čtyřmi lety, což je dobrá příležitost si jeho památku i Janáčkovy výhrady připomenout.  více

Pět článků o činnosti brněnských pěveckých spolků napsal Leoš Janáček v listopadu a prosinci 1875. Je to nejen zpráva o tehdejším hudebním životě ve městě, ale také příležitost porovnat si jej s dneškem. Při vědomí všech současných potíží a nedostatků člověk nakonec musí říct: ne, nebyly to tenkrát staré zlaté časy. První část je věnována Besedě brněnské.  více





Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více