Radim Babák: Tutepeto. Soustředěný písničkářský minimalismus

Radim Babák: Tutepeto. Soustředěný písničkářský minimalismus

Zdánlivě nesmyslný název druhého alba písničkáře Radima Babáka dostane obsah, když si pozorně poslechneme píseň Tety u Maneta, případně si v bookletu CD pročteme její text. Podobným způsobem, tedy soustředěným poslechem a čtením veršů, lze k Babákově tvorbě proniknout. Stejně dobře však funguje i opačný přístup – brát jeho texty a písně jako dadaistické hříčky a nad jejich poselstvím nebádat. Úplně stačí užívat si širokou škálu vyjadřovacích prostředků, které akordeonista se zkušenostmi z nejrůznějších kapel a divadel používá.

Radim Babák, který prošel skupinami jako Čvachtavý lachtan, Čočka nebo [che], to ostatně sám shrnul v jednom rozhovoru: „Akordeon je mi varhanami, houslemi, flétnou, basou, sborem, bicími, plícemi…“ A skutečně. V Lorelaj, jediné písni s převzatým textem na albu (Guillaume Apollinaire), zní nástroj opravdu jako chrámové varhany. Dlouhé tóny v závěrečných Krajinách evokují smyčcový nástroj (spíše cello než housle). V téměř pětiminutové Obsesi se pravidelně střídá „lidovkový“ motiv s táhlými pasážemi (a také se zpěvem à la Petr Váša). A v hravém Tygrovi akordeon kluše v rytmickém staccatu. Pro Babákův hudební humor je však příznačné i to, že mezi několika málo skladbami, v nichž harmoniku odloží, jsou i některé stěžejní momenty desky. Tak třeba hned v úvodní miniatuře Mé milé se doprovází minimalistickým způsobem na ukulele. A v písni Tety u Maneta, jejíž závěr dal desce jméno, použil pro změnu bluesovou kytaru.

Na počátku Babákovy tvorby byly prý básnické texty a snaha o jejich zhudebnění. Album Tutepeto jej představuje jako svérázného básníka-pozorovatele (kratičká Na kohoutích zápasech), originálního epika (Hrouza a ponožky), dadaistu (Divé děvy), surrealistu (Krásný dnešek), erotika (Mé milé) i poetika všedního dne (začátek Balady o zápalce). Jeho slovní obraty jsou někdy předvídatelné (spojení slov teta a tetovat nebo rým koňadro/na ňadro, který kdysi použil už Karel Kryl), ale po zasazení do undergroundové poetiky alba jako celku ve většině případů působí neotřele. A to, co by při pouhém čtení působilo jen jako výčet nápadů (Obhajoba masožrouta), ve spojení s hudebním doprovodem dostává nový rozměr.

Při prvním poslechu alba neznámého umělce většinou hledáme záchytné body, snažíme se přirovnávat. Troufnu si odhadovat, že Radim Babák vedle už zmíněného Petra Váši může evokovat Jiřího Konvrzka (především v Obhajově masožrouta), v pomalých pasážích velmi vzdáleně Oldřicha Janotu a ve slovních hříčkách pozapomenutého Standu Kahudu. Naštěstí žádné z přirovnání neplatí absolutně a píseň od písně se důraz na jednotlivé aspekty tvorby (text, doprovod, zpěv) liší.

I když Radim Babák na albu Tutepeto shrnuje svou tvorbu za posledních deset let (a některé písně jsou ještě starší), podařilo se mu z miniatur a několika delších písní sestavit sevřený celek. Ačkoli se to na prvních pár poslechů možná nezdá, základním tématem je láska, kterou explicitně akcentuje v první písni Mé milé, a implicitně se k němu vrací v závěrečné Krajině. Téma mužského a ženského se však skrývá i v dalších písních (tygr loví špačky pro svou ženu na natáčky, dva pankáči skotačí na kohoutích zápasech nad vítěznou slepicí) a jinde si autor půjčuje zdánlivě erotický slovník k vyjádření „nevinných“ skutečností („holubí jazýčky na víně po francouzsku líbám“, „vítr kopuloval s dírou v ponožce“). Apollinairovo „Ó krásná Lorelaj, tvé oči jsou drahokamy“ pak v rámci alba působí jako Píseň písní ve Starém zákoně. Je to možná překvapivá poetika, ale do kontextu naprosto zapadá.

Poznámka na závěr: Drobnou vadou na kráse jinak vkusného a decentního obalu alba je nesprávné pořadí skladeb 9–11 (asi se s dramaturgií hýbalo ještě po dokončení obalu) a sloučení textů Balada o zápalce a Krásný dnešek (zřejmě z nedostatku místa).

 Radim Babák: Tutepeto, Polí5, 2015. 14 skladeb. Celkový čas: 39:11

Foto Jana Navaříková

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více