Rez Abbasi Trio – splynutí americké a indické hudby v Semilassu

23. duben 2013, 2:42

Rez Abbasi Trio – splynutí americké a indické hudby v Semilassu

Rez Abbasi ve svém stylu sjednocuje vlivy indické hudby a amerického jazzu. Není to jazz obohacený o exotiku, oba dva přístupy splývají a vytvářejí osobitý celek. V jeho základech se střetává bebop a melodické uvažování indických rág – je to hudba, která jde ke svým americkým i asijským kořenům. Abbasi má smysl pro nápadité riffy – ty je občas potřeba lovit z hudebních vrstev, které se vzájemně proplétají a překrývají. Ale okamžiky, kdy se sejdou unisono třeba kytara se saxofonem, pomáhají posluchačům v orientaci. Bylo pro mě hodně poučné slyšet úvodní skladbu koncertu během workshopu, který vedla kapela o den dříve na JAMU. Slyšet kompozici rozebranou při „školním“ provedení byl dobrý úvod do uvažování Reze Abbasiho i celého tria i pro posluchače.

S Abbasiho současným triem přijel hostující saxofonista Rudresh Mahanthappa, který už ale s Abbasim spolupracoval i dříve. Bylo pro mě překvapivé, že mi projev tria v mnohém připomněl alternativu a jazzrock začátku sedmdesátých let. Alternativou mám na mysli především Beefheartovo album Trout Mask Replica, na němž se prolínají zdánlivě nezávislé linie jednotlivých nástrojů a drží perfektně pohromadě díky bicím. Tuto funkci plnil skvěle Satoshi Takeishi, jehož rytmický základ sjednocoval rozbíhající se melodické linky ostatních nástrojů včetně kontrabasu. John Hébert jej používal s důrazem na melodickou stránku věci, ale splývání melodické a rytmické funkce se v různé míře týkalo všech nástrojů. Koncert se s postupujícím časem stále víc blížil k jazzrockovým vzorcům, způsob použití elektroniky a smyček mi evokoval Franka Zappu. To všechno s technickou dokonalostí a především se zvukem, který patří jednoznačně do současnosti. Odzbrojující byla samozřejmost, s jakou všichni muzikanti hráli melodická místa i zběsile chrlená sóla, jak kouzlili se zvukem. V těchto chvílích už je úplně jedno, jak je samotná hudba složitá – lehkost provedení z ní dělá požitek přístupný komukoliv.

Večer v Semilassu zahájil Nikolaj Nikitin Quartet, s nímž přijel jako host trumpetista Patches Stewart. Kromě amerického hosta se jedná prakticky o all stars band slovenského jazzu, který přijel přehrát svoje aktuální album New Winter Stories. Kapela podala přijatelný výkon, ale v sousedství skvělého tria Reze Abbasiho nemohla obstát se vším všudy. Ve skutečnosti bylo těžké přijmout večer jako dvojkoncert, dokonce si myslím, že Nikitin Quartet měl zahrát kratší set a splnit jen funkci předkapely. Byl to solidně zahraný jazzový mainstream s hojným sólováním, v němž se občas nic pozoruhodného nedělo. U sklady On the Snow-bound Path (Po zasněženém chodníčku) upozorňoval Nikolaj Nikitin na souvislost s Janáčkem a jeho cyklem Po zarostlém chodníčku (On the Overgrown Path). Hudební vazbu jsem žádnou neobjevil, navíc Gabriel Jonáš citoval v klavírním sóle standard Honeysuckle Rose, což jsem v rámci údajných janáčkovských vazeb nepochopil. Nikitinovo kvarteto mi přišlo v kombinaci s Abbasim dramaturgicky i hudebně úplně vedle. Navíc se tu podle mého názoru ukázalo, jak je důležité obracet se ke svým skutečným kořenům. Rez Abbasi se narodil v Pákistánu, později se vrátil do Indie studovat tradiční hudbu, mezitím žil v Kalifornii a nyní pracuje v New Yorku. Pracuje s vlivy, v nichž vyrostl a mísí se v něm zcela přirozeně. Marnost snahy Nikolaj Nikitin Quartetu o ryze americký jazz v tomto srovnání bila do očí i do uší.

Rez Abbasi hrál především vlastní kompozice, došlo ale také na The Cure Keitha Jarreta a v závěru na Lament, jehož autorem je zpěvák hudebního stylu qawwali Nusrat Fateh Ali Khan. Charakter převzatých skladeb přiblížil hudební projev Abbasiho tria asi nejblíž k jazzrocku. Rez Abbasi Trio zahrálo vynikající současný jazz s lehkostí a samozřejmostí dětské písničky. Jestli mě něco mrzelo, tak nemalá část publika spěchající okamžitě po skončení poslední skladby setu pryč ze sálu. Vytrvalci, kteří vydrželi asi tak minutu, se dočkali ještě přídavku. Rez Abbasi i jeho  spoluhráči jsou muzikantské hvězdy zcela bez hvězdných manýr, ať už na pódiu, při workshopu nebo během jam session po koncertě. Je bezvadné mít takové lidi občas po ruce, třeba už jen pro ten pocit blízkosti.

Foto Martin Zeman

Nikolaj Nikitin Quartet & Patches Stewart (Patches Stewart – trubka, Nikolaj Nikitin – saxofony, Gabriel Jonáš – klavír, Juraj Griglák – kontrabas, baskytara, Jozef Döme – bicí), Rez Abbasi Trio & Rudresh Mahanthappa (Rez Abbasi – kytara, John Hébert – kontrabas, Satoshi Takeishi – bicí, Rudresh Mahanthappa – alt saxofon). 19. 4. 2013, Semilasso, Brno. V rámci festivalu JazzFestBrno.

Hodnocení autora: 80 %

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..




Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více