Robert Plant: hluboké a živé kořeny rocku

Robert Plant: hluboké a živé kořeny rocku

„Nejsem součást jukeboxu,“ prohlásil Robert Plant minulý rok pro časopis Rolling Stone, a měl pravdu. Kdo čekal od jeho koncertu pietní procházku starými hity Led Zeppelin, mohl by být i zklamaný. Včerejší večer v Brně ale byl v podstatě dokonalý výlet ke kořenům rockové hudby a k těm už dnes patří i Plantova domovská kapela.

Hned na začátku je nutno říci, že zklamaný zřejmě nebyl vůbec nikdo, ať už očekával cokoliv. Publikum bylo mírně řečeno dychtivé a Robert Plant ho měl na lopatě v té samé chvíli, kdy přišel na pódium a spustil Trampled Under Foot. Po celý koncert si zaplněné Rondo suverénně vodil jako dobře vycvičeného koně, k roztleskávačkám a společnému zpěvu ani nemusel moc vybízet a chvílemi jsem přemýšlel, jak by to asi popsal Eduard Bass v Cirkusu Humberto. Zkrátka stačilo hnout prstem a všichni šli tam, kde je pan ředitel chtěl mít. Plant ale nepropadal samožerství, v jeho projevu byl občas cítit i kus sebeironie a hlavně: hudbě ani vystoupení vlastně není co vytknout. V takovém cirkusu se vám chce i poklízet stáje, i když s touto evropskou devotností se maličko počítá: na americké části turné bylo v ceně lístku i stažení posledního alba.

Současná Plantova kapela Sensational Space Shifters má k tradičnímu rockovému základu (dvě kytary, baskytara, bicí) ještě klávesy a samply Johna Baggotta z Massive Attack a jednostrunné africké housle ritti, na které hraje Juldeh Camara. Vedle hráčské suverenity, na této úrovni samozřejmé, je fascinující především schopnost přecházet z nálady do nálady a ze stylu do stylu jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě. Těžkotonážní hardrockové nakládačky se střídaly s tichými, až éterickými momenty – zvlášť u nich jsem ocenil, jak publikum visí Plantovi na rtech a nechává jemná místa vyznít. S nadšeným přijetím se setkával výkon celé kapely včetně hodně exponovaného houslisty z Gambie: doufám, že si na to aspoň někteří vzpomenou při debatách o afrických uprchlících.

Koncert se pohyboval mezi materiálem z posledního alba Roberta Planta a Sensational Space Shifters Lullaby and...the Ceaseless Roar, a osvědčenými kusy z repertoáru Led Zeppelin. Jejich absenci by koncertu asi neodpustil nikdo, ale pravda je taková, že zpěvák ani kapela se za starou slávu schovávat nepotřebují. Jejich současný repertoár je natolik silný, že obstojí sám o sobě. Proplouvá skrz vlivy blues, country, africké i keltské hudby a zastřešuje je do jednolitého, soudržného celku. Zeppelinovská čísla nekopírují originály, ale zpracovávají původní materiál spíš jako cover verze. A abychom nezapomněli: nad tím vším Plantův zpěv.

Je pochopitelné a rozumné, že se Plant netlačí za každou cenu do takových výšek jako kdysi a jeho hlas už je také méně řezavý. Pěkně se ale posunul trošku k barytonové barvě a pocitu většího objemu, drží perfektně, je v něm energie na rozdávání – jako by se do něj ještě o maličko víc zaklínil Howlin’ Wolf. Výrazově je Plant vytříbený, písně má propracované málem po slabikách. To se málokdy slyší i na klasických pódiích a v takových chvílích opravdu padají hranice mezi světy. „Hudba je jen jedna“ je sice škaredé klišé, ale ve vzácných chvílích člověk pocítí, že může mít i pravdu.

Fotoreportáž Petra Tibiho na ireport.cz➚

Asi devadesátiminutový set včetně dvou přídavků uplynul jako nic a člověk nakonec nevěděl, jestli má dát přednost písním Rainbow nebo Little Maggie z posledního alba, starému blues Willieho Dixona Spoonful, tradicionálu Satan Your Kingdom Must Come Down nebo klasikám jako jsou Black Dog nebo perfektně zpracovaná Whole Lotta Love, která se objevila i na aktuálním EP. Rock And Roll s okatým utíráním slziček při „lonely, lonely, lonely, lonely, lonely time“ nasadil všemu korunu.

Nechci zapomenout ani na předkapelu Please the Trees, která měla strašně těžkou pozici, ale neodolatelné možnosti k nevděčnému vystoupení se zhostila dobře a byla i vlídně přijata. Jejich kytarový rock s prvky noise začátek večera hezky rozproudil a koneckonců – Trees a Plant k sobě svým způsobem patří.

„It’s a good idea to be here, isn’t it?“ poznamenal ten druhý během koncertu. No ano, byl to fakt dobrý nápad.

Robert Plant a Sensational Space Shifters. 23. 7. 2015, DRFG aréna (hala Rondo), Brno.

Foto Petr Tibi, ireport.cz

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Zpěvák jedné z nejdůležitějších skupin rockové historie Led Zeppelin se ve středu představí v DRFG aréně se svojí současnou kapelou The Sensational Space Shifters. Do České republiky se vrací po roce.  více

Někdo má rád Hugha Laurieho a hudbu, kterou hraje. Někdo má rád Hugha Laurieho hlavně pro jeho herecké výkony a někdo má rád prostě jen dr. House. Ať už byly pohnutky návštěvníků brněnského koncertu jakékoliv, Hugh Laurie nezůstal nikomu z nich nic dlužen.  více




Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více