Roman Dragoun & His Angels: Andělé ve studiu Sono

30. duben 2015, 7:30

Roman Dragoun & His Angels: Andělé ve studiu Sono

Tři roky po sólové desce Piano vydává Roman Dragoun další průřez svým repertoárem. Nové album Andělé ve studiu Sono lze vnímat jako samostatné „best of“, ale současně jde o zajímavý doplněk k předchozímu titulu.

Jestliže jsem v souvislosti s albem Piano poukazoval na to, že Dragoun coby jeden z našich nejvýraznějších rockových zpěváků zvládne odzpívat a odehrát celý program sám – a posluchač se nenudí –, tentokrát máme před sebou tucet písní v košatých aranžích. Zpěv se ani zde neztrácí – stačí se zaposlouchat například do Ptáků vesmíru. Nicméně tentokrát se o slovo mnohem vehementněji hlásí hudební složka – saxofon Radka Kašpara, kytara Miloše Švece, basa Filipa Benešovského, bicí Ondry Pomajsla, trubka Míra Barabáše a v neposlední řadě také klávesy, za nimiž samozřejmě sedí sám zpěvák. Jestliže na albu Piano hrál akustický klavír především doprovodnou úlohu a nechával vyniknout texty, novinka přináší koncert pro celou rockovou kapelu – včetně výrazných sól piana, respektive elektrických kláves.

A propos koncert… Andělé ve studiu Sono jsou i nejsou živá nahrávka. Natáčelo se v našem asi nejlépe vybaveném studiu, ve spolupráci se dvěma skutečnými profesionály – Milanem Cimfem (jeho „otevřený přístup, bohaté hudební, technické i nahrávací zkušenosti, profesionalistu a pochopení hudebně-zvukového záměru“ nedávno v časopisu Harmonie vyzdvihoval kytarista David Dorůžka) a Pavlem Karlíkem (mastering). Na druhou stranu se však Dragoun a jeho spoluhráči rozhodli točit ve studiu živě, tedy tak, aby se na CD co nejlépe přenesla energie a syrovost jejich vystoupení. Výsledek je autentický a přitom bez rušivých elementů, jako jsou potlesky mezi písněmi nebo mluvené úvody ke skladbám, které by vás po druhém poslechu iritovaly.

Je zajímavé srovnat nové album s předchozí deskou, pokud jde o výběr skladeb. Do sólového programu Roman Dragoun vybírá pochopitelně zčásti jiné písně než při vystoupeních s kapelou. S albem Piano se novinka nicméně shoduje ve čtyřech položkách, které patří v jeho repertoáru k nejsilnějším – Padesát, Kronikář, Ptáci vesmíru a v neposlední řadě hymnický Zdroj, původně z repertoáru skupiny Futurum. Protože však Piano bylo svým způsobem také výběrem hitů, je zajímavé sledovat, v jakém poměru Dragoun tentokrát čerpá ze svých jednotlivých řadových desek. Ze sólového debutu Stín mý krve (1995) pocházejí čtyři písně, z následujícího Slunci blíž (2000) dvě, ze zatím posledního Otlučená srdce (2009) pět skladeb a ze staršího období, v tomto případě z poloviny 80. let, je pouze zmíněná píseň Zdroj.

Přestože rockový nebo poprockový zvuk alba nenahrává vnímání textů tak jako komorní podání na předchozím CD, má i zde smysl vnímat pozorně texty. Vzhledem k energičtějšímu projevu a svižnějším tempům některých písní (Střepy) se posluchač pochopitelně soustředí spíše na výrazné slogany než na text jako celek. I při takovém mozaikovitém vnímání však vyplouvá na povrch základní východisko novější Dragounovy tvorby – pocity stárnoucího člověka pevně zakotveného ve víře: „Být stár a přitom mladým být“ (Lák); „Tak si každý svůj kříž nesem“ (Důvěřuj). Roman Dragoun je z české rockové špičky možná jediným zpěvákem, který ve svých písních s naprostou samozřejmostí komunikuje s Bohem (Ptáci vesmíru, Zdroj), a přitom jsou slova jeho písní přirozená a lidská. Na tom mají pochopitelně zásluhu jeho dva dvorní textaři-básníci – zpěvákův již zesnulý otec František Roman Dragoun a Milan Princ.

Andělé ve studiu Sono však nejsou jen fontánou tryskajících veršů napasovaných na rockovou energii. Hudební a textová složka jsou zde díky dobrému zvuku studia Sono naprosto rovnocenné. Slovům je i ve vypjatějších pasážích rozumět, naopak i v klidnějších písních (Ptáci vesmíru) vnímáme syrovost živého vystoupení. Jestliže bylo cílem zaznamenat, jak Dragounova koncertní kapela zní na pódiu, povedlo se to i mezi čtyřmi stěnami studia výtečně. A vzhledem k tomu, že například album Otlučená srdce bylo po aranžérské stránce koncipováno úplně jinak (v původní verzi písně Lák byly například mnohem více zdůrazněny elektronické zvuky), má smysl novinku porovnávat nejen s Pianem, ale i s řadovými deskami. Nabízí se však otázka, co dál. Mám pocit, že alby Piano a Andělé ve studiu Sono Roman Dragoun uzavřel určitou kapitolu, dvakrát – pokaždé jinak – shrnul to nejpodstatnější z posledních dvaceti let. Teď by to chtělo přijít s novými písněmi.

Roman Dragoun & His Angels – Andělé ve studiu Sono. Vydal Pavel Kopřiva – FT Records 2015. 12 skladeb, celkový čas 57:17

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..



Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více