Roman Dragoun & His Angels: Andělé ve studiu Sono

30. duben 2015, 7:30

Roman Dragoun & His Angels: Andělé ve studiu Sono

Tři roky po sólové desce Piano vydává Roman Dragoun další průřez svým repertoárem. Nové album Andělé ve studiu Sono lze vnímat jako samostatné „best of“, ale současně jde o zajímavý doplněk k předchozímu titulu.

Jestliže jsem v souvislosti s albem Piano poukazoval na to, že Dragoun coby jeden z našich nejvýraznějších rockových zpěváků zvládne odzpívat a odehrát celý program sám – a posluchač se nenudí –, tentokrát máme před sebou tucet písní v košatých aranžích. Zpěv se ani zde neztrácí – stačí se zaposlouchat například do Ptáků vesmíru. Nicméně tentokrát se o slovo mnohem vehementněji hlásí hudební složka – saxofon Radka Kašpara, kytara Miloše Švece, basa Filipa Benešovského, bicí Ondry Pomajsla, trubka Míra Barabáše a v neposlední řadě také klávesy, za nimiž samozřejmě sedí sám zpěvák. Jestliže na albu Piano hrál akustický klavír především doprovodnou úlohu a nechával vyniknout texty, novinka přináší koncert pro celou rockovou kapelu – včetně výrazných sól piana, respektive elektrických kláves.

A propos koncert… Andělé ve studiu Sono jsou i nejsou živá nahrávka. Natáčelo se v našem asi nejlépe vybaveném studiu, ve spolupráci se dvěma skutečnými profesionály – Milanem Cimfem (jeho „otevřený přístup, bohaté hudební, technické i nahrávací zkušenosti, profesionalistu a pochopení hudebně-zvukového záměru“ nedávno v časopisu Harmonie vyzdvihoval kytarista David Dorůžka) a Pavlem Karlíkem (mastering). Na druhou stranu se však Dragoun a jeho spoluhráči rozhodli točit ve studiu živě, tedy tak, aby se na CD co nejlépe přenesla energie a syrovost jejich vystoupení. Výsledek je autentický a přitom bez rušivých elementů, jako jsou potlesky mezi písněmi nebo mluvené úvody ke skladbám, které by vás po druhém poslechu iritovaly.

Je zajímavé srovnat nové album s předchozí deskou, pokud jde o výběr skladeb. Do sólového programu Roman Dragoun vybírá pochopitelně zčásti jiné písně než při vystoupeních s kapelou. S albem Piano se novinka nicméně shoduje ve čtyřech položkách, které patří v jeho repertoáru k nejsilnějším – Padesát, Kronikář, Ptáci vesmíru a v neposlední řadě hymnický Zdroj, původně z repertoáru skupiny Futurum. Protože však Piano bylo svým způsobem také výběrem hitů, je zajímavé sledovat, v jakém poměru Dragoun tentokrát čerpá ze svých jednotlivých řadových desek. Ze sólového debutu Stín mý krve (1995) pocházejí čtyři písně, z následujícího Slunci blíž (2000) dvě, ze zatím posledního Otlučená srdce (2009) pět skladeb a ze staršího období, v tomto případě z poloviny 80. let, je pouze zmíněná píseň Zdroj.

Přestože rockový nebo poprockový zvuk alba nenahrává vnímání textů tak jako komorní podání na předchozím CD, má i zde smysl vnímat pozorně texty. Vzhledem k energičtějšímu projevu a svižnějším tempům některých písní (Střepy) se posluchač pochopitelně soustředí spíše na výrazné slogany než na text jako celek. I při takovém mozaikovitém vnímání však vyplouvá na povrch základní východisko novější Dragounovy tvorby – pocity stárnoucího člověka pevně zakotveného ve víře: „Být stár a přitom mladým být“ (Lák); „Tak si každý svůj kříž nesem“ (Důvěřuj). Roman Dragoun je z české rockové špičky možná jediným zpěvákem, který ve svých písních s naprostou samozřejmostí komunikuje s Bohem (Ptáci vesmíru, Zdroj), a přitom jsou slova jeho písní přirozená a lidská. Na tom mají pochopitelně zásluhu jeho dva dvorní textaři-básníci – zpěvákův již zesnulý otec František Roman Dragoun a Milan Princ.

Andělé ve studiu Sono však nejsou jen fontánou tryskajících veršů napasovaných na rockovou energii. Hudební a textová složka jsou zde díky dobrému zvuku studia Sono naprosto rovnocenné. Slovům je i ve vypjatějších pasážích rozumět, naopak i v klidnějších písních (Ptáci vesmíru) vnímáme syrovost živého vystoupení. Jestliže bylo cílem zaznamenat, jak Dragounova koncertní kapela zní na pódiu, povedlo se to i mezi čtyřmi stěnami studia výtečně. A vzhledem k tomu, že například album Otlučená srdce bylo po aranžérské stránce koncipováno úplně jinak (v původní verzi písně Lák byly například mnohem více zdůrazněny elektronické zvuky), má smysl novinku porovnávat nejen s Pianem, ale i s řadovými deskami. Nabízí se však otázka, co dál. Mám pocit, že alby Piano a Andělé ve studiu Sono Roman Dragoun uzavřel určitou kapitolu, dvakrát – pokaždé jinak – shrnul to nejpodstatnější z posledních dvaceti let. Teď by to chtělo přijít s novými písněmi.

Roman Dragoun & His Angels – Andělé ve studiu Sono. Vydal Pavel Kopřiva – FT Records 2015. 12 skladeb, celkový čas 57:17

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..



Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více