Roman Horký a Kamelot: Babí léto

15. říjen 2015, 9:20

Roman Horký a Kamelot: Babí léto

Nové album Kamelotu je současně folkové i popové, se všemi klady i zápory těchto žánrových označení. Je postavené na textech, ale pozitivně zaujme především hráčskou profesionalitou. Překvapí novými tématy, ale i opakováním důvěrně známých. Nepřekvapí jistou kostrbatostí, která k tvorbě Romana Horkého neodmyslitelně patří. A kvůli níž je vlastně více lidovým či populárním umělcem než folkovým písničkářem.

Současně s vydáním svého nového alba Babí léto poskytl Roman Horký propagační rozhovor, ve kterém mluvil nejen o tom, že život je jako role toaletního papíru („Na začátku odmotáváš pomalu, ale jak se blížíš k závěru, ubývá to strašně rychle“), ale také prohlásil: „Kdysi na Portě Kamelot zaškatulkovali mezi folk a country, ale my nic takového nejsme.“ Věta, která ve folkových kruzích vyvolala nemalé diskuse (a oživení dlouhodobých sporů o to, které album Kamelotu ještě stálo za to), nabízí několik možných výkladů a tak trochu v sobě skrývá esenci albové novinky.

Jestliže to kapelník Kamelotu myslel tak, že na počátku jeho skupina folk a country hrála, ale nyní je jí stylová košilka malá, pak proti tomu nelze nic namítat. Horký jako výborný kytarista a zpěvák znělého hlasu s pečlivou výslovností (pominu-li příliš otevřené „e“, jehož vinou slyším v titulní písni „nádhernááá babí léto“) portovní žánry skutečně přesahuje. Vždyť už album Paměť slonů z roku 2001 – to byla doba, kdy vydavatelství Universal prosazovalo sólisty před kapelami, a z Kamelotu tedy udělalo Romana Horkého & Kamelot – tíhlo k rádiovému popu a singlová píseň Dlouhá pláž splňovala parametry komerčního hitu. Ostatně i celý mechanismus propagace alba skrze singly zasílané do komerčních rádií se tak nějak vymyká trampské filosofii. V tomto ohledu tedy Babí léto skutečně nepřináší nic nového.

Minimálně patnáct let už také trvá jiná praxe. Totiž že na obalu alba sice najdeme fotografii současného Kamelotu, ale ten zůstává především koncertní sestavou. Ve studiových nahrávkách se členové skupiny střídají s přizvanými hosty a ve svém současném složení Kamelot nenatočil ani jednu z dvanácti písní. Horkého dlouholetý koncertní souputník Viktor Porkristl se na novém albu objeví pouze jako doprovodný vokalista v jedné písni, zatímco kytary si téměř kompletně nahrál sám kapelník. Naopak současná rytmika Kamelotu se na desce podílí měrou vrchovatou. A je třeba zdůraznit, že v této etapě svého neustálého hledání si k sobě Horký vybral opravdu elitní hráče se zkušenostmi z různých žánrů: Basista Tomáš Vunderle Koudelka (v bookletu alba opakovaně chybně uveden jako „Vonderle“) hrával ve Fleretu a dnes je muzikantskou i autorskou oporou B-Side Bandu. A bubeník Vladimír Třebický se vedle Kamelotu věnuje například improvizované hudbě a experimentálnímu jazzu ve skupině Next Phase. I přítomnost těchto dvou hudebníků je tedy dokladem toho, že Horkému je folkové pískoviště malé.

Úplně z jiné strany nabourává Roman Horký zažité představy o sobě jako folkovém či trampském písničkáři výběrem hostů-zpěváků. Nepřekvapí účast Petra Bendeho, který své štěstí také kdysi zkoušel – bez výraznějšího úspěchu – na Portě. S někdejší „Laurou“ a později nevýraznou popovou zpěvačkou Ilonou Csákovou už Horký také v minulosti spolupracoval. Další pozvaný, Dalibor Janda, pro mnohé esence normalizačního popu, si většinu svých hitů napsal sám, takže je vlastně písničkářem. Posledním na obalu zvýrazněným hostem je Chris de Pino, americký hráč na chromatickou harmoniku, u nás známý například z koncertů s Lacem Deczim. K tomu přidejme smyčcové kvarteto složené z členů cimbálové muziky Grajcar nebo zpěv Blanky Šrůmové (která se dnes po intenzivnější spolupráci s Kamelotem věnuje svému projektu s Janem Saharou Hedlem). Takový výběr spolupracovníků potvrzuje pokračování Horkého citátu: „Nám jde hlavně o písničku jako takovou.“

Jaká je tedy aktuální Horkého „písnička“? Kapelník Kamelotu ve zmíněném interview tvrdí, že podstata jeho písniček „není v kytaře a dalších nástrojích, to je jen prostředek, ale v textech. Ten dělá osmdesát procent výsledku“. Jenže právě texty jsou opět kamenem úrazu nového alba. Roman Horký je excelentní kytarista a zajímavý zpěvák, ale zůstává „lidovým“ textařem se všemi nešvary, které si pod tímto slovním spojením můžeme představit. Do uší i tentokrát bijí špatně kladené přízvuky („z NovéHO světa“, s božím posLEM“) i nepřirozené konstrukce („jsem hříšník velikán“ místo – zřejmě – „velký hříšník“). Samozřejmostí jsou četné gramatické rýmy (soukolí/údolí) a asonance (mobil/lovil), kombinace knižních vazeb („aniž by platil“) a básnických obratů („s okoralou kůrkou luny v nebeském soukolí“) s civilním jazykem („zahodil mobil“) a nelogickými detaily („spálil pin a kreditkartu“ – PIN přece nosíme v hlavě, nebo ne?), a to vše v rámci jedné písně (Rajské údolí). Ano, vím, že zde má jít především o obsah a ne formu (ostatně ani Zachraňte koně nebyl žádný vrchol folkové poezie), ale eklektický textařský styl Romana Horkého jistě nejen mne při poslechu ruší. Mezi nejméně povedené písně Kamelotu vůbec pak řadím ódu na Jana Eskymo Welzla s rýmem „Welzl/vlezl“ a s vykonstruovaným příběhem o tom, že „v milování není zrovna žáček, důkazem je špalír Eskymaček“. Opravdu je plození potomků to, čím český dobrodruh na severu vynikal?

Výše zmíněné výhrady však neznamenají, že by album Babí léto nebylo hodno pozornosti. Fanoušci Romana Horkého a Kamelotu na něm najdou nejen dobře zahranou muziku, ale především hitové písně důvěrně známého stylu, ať už je to úvodní Babí léto nebo závěrečný Anděl, který se ovšem objevil už na trojalbu Platinum Collection v roce 2013. Pokud jde o texty – a tentokrát myslím skutečně na obsah, nikoli na formu –, zůstává Roman Horký především trampským a folkovým autorem. Jeho neustálá fascinace přírodou a životem v ní je zřetelná z „programového prohlášení“ Rajské údolí i z titulního Babího léta. Sociální téma, další leitmotiv Horkého tvorby, se objevuje v písni Chceš to vzdát. Důležitou roli pak na albu zaujímá rodina – Roman Horký napsal písně pro další své děti (Ester, Anděl) i pro svou další ženu (Vyznání). Tentokrát však vzpomíná i na maminku (Nad Černými poli) a v jedné z nejpozoruhodnějších písní alba na babičku (Segen Gottes). Mimochodem napsat píseň v nářečí, kterým se mluvilo v Zastávce u Brna, není špatný nápad. K dotažení k dokonalosti stačilo krátit dlouhá „ů“ (tedy „nušo“ místo „nůšo“ apod.) a dlouhá „í“, což by Romanovi poradil každý bohemista-dialektolog. Další velmi silnou písní je Kavčice, také zveřejněná už na trojdiskovém výběru – o dvou kamarádech, které zatklo na základě udání Gestapo. Tedy skladba, která by se svou koncepcí výborně hodila třeba do pozitivně přijatého projektu Kotlina výrazně mladší skupiny Epydemye. Ovšem ani historické téma není ve zpěvníku Kamelotu novinkou – vzpomeňme třeba na Dopis z Borodina odkazující na napoleonské války.

Roman Horký & Kamelot – Babí léto, Warner Music 2015, 12 skladeb, celková stopáž: 46:37

Foto archiv skupiny Kamelot

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Nejdná se vlastně jenom o folk, ke sdružení Vondrák – Bodlák – Polák se střídavě připojovali spoluhráči od rocku až po alternativu. Album Barvy přináší výběr nahrávek ze začátku 80. let, ale koncentruje v nich dlouhý úsek vývoje brněnské hudební scény, jak se formovala předtím i potom.  více

Label FT Records vydal kompilační CD s písněmi Wabiho Ryvoly v podání především brněnských skupin. Vedle Karabiny a T. E. Bandu, které mají na kompilaci po čtyřech písních, jsou zastoupeny skupiny FT Prim, Přístav a Kati (po dvou písních) a jednou se připomíná už neexistující Monsun.  více

Všechno nejlepší a upřímnou soustrast – nejde to moc dohromady, ale já jsem si život nevymyslel.  více

Když se někdo nemůže celé měsíce rozejít se svým Josefem, píše zoufalé dotazy online psychologům, pláče kamarádkám do telefonu nebo napíše písníčky na album Josefene. Poslední album kapely Mucha je většinou o lásce, která zanechává dlouhé a často nepříjemné stopy.  více




Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více