Rozporuplný Floex na Flédě

Rozporuplný Floex na Flédě

Ve středu vystoupil Floex v brněnském klubu Fléda. V posledních letech ustálená sestava ve složení Tomáš Dvořák, Sára Vondrášková, Jiří Javůrek a Marián Petžela předvedla svůj standardní výkon v hodinovém setu.

Nevím, jestli to tak cítili všichni posluchači, ale mně se celý zážitek ze středečního koncertu roztříštil na spoustu nesourodých vjemů. Ač byl koncert ze strany umělců jako vždy výborný, celkově převažuje jakási vnitřní nespokojenost. Faktorů, které tuhle situaci zapříčinily, je mnoho.

Věc, kterou více méně nelze ovlivnit, je zaplněnost sálu. Když v místnosti s kapacitou 800 osob postává v půl deváté s bídou stovka lidí, cítíte se prostě nepatřičně. V průběhu prvních písní se sál ještě trošku, alespoň opticky, zaplnil, přesto byla účast na umělce Floexova formátu téměř tristní. Faktorů, kvůli kterým tato situace nastala, může být mnoho, ale možná by se brněnská scéna měla zamyslet nad přesyceností trhu. Na druhou stranu publikum vytvořilo příjemnou atmosféru a vytleskalo si dva přídavky.

Po zvukové stránce už jsem také zažila lepší Floexova vystoupení. Trend v hlasitosti zvučení asi způsobil, že se díky basovým efektům místy slil zvuk do jednoho hluku tak, že na několik minut zaléhalo v uších, což znemožňovalo prožitek z mnohovrstevnaté hudební struktury Dvořákových skladeb. Nevím, jestli se Floexův zvukař nechal strhnout novou zvukovou technikou Flédy, ale koncertu jako takovému to bohužel neprospělo.

Posledním faktorem, který značně ovlivnil celý zážitek z koncertu, byla přítomnost televizních kamer. Záznamy živých vystoupení k hudbě neodmyslitelně patří a abyste mohli odvést kvalitní práci, potřebujete hodně kamer i asertivních kameramanů, ale po zážitku z tohoto natáčení další koncerty s účastí televizních štábů raději vynechám.

Floex: Isemipofix, Birdsong

Co se samotného vystoupení týče, všichni vystupující zahráli s entuziasmem sobě vlastním, jak už je u Floex bandu standardem. Na podiu vše šlapalo jak má a playlist se točil především okolo oceňovaného alba Zorya. Některé skladby od svého vzniku prošly různorodými proměnami, takže například píseň Mecholup zazněla ve variantě číslo 5. Novou verzi Below ze čtrnáct let staré desky Pocustone už by podle samotného Floexe málokdo poznal. Vše okořenili novým trackem s tajemným názvem Isemifopix, která je k poslechu na soundcloudu stejně jako remix Birdsongu, který vznikl pro Clarinet Factory.

Flexova hudba je bezpochyby unikátní záležitost. Propojování elektronické a akustické hudby s přesahy do jazzu i klasiky ale potřebuje na živo speciální péči a té se jí tentokrát bohužel nedostalo. Každopádně jsem zvědavá, jak tento večer vyzní v pořadu Kombo, vyčkejte zveřejnění na ČT Art.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat
  • J.Deer

    18. květen 2015, 11:25
    Autorčina recenze je místy trochu schizofrenní a protiřečí si. Na jednom místě autorka zmiňuje unikátnost hudby Floex, v jiném odstavci se ale zamýšlí nad přesyceností trhu. Nevím jestli se trh přesycený unikátními záležitostmi dá nazývat jako přesycený trh, dle mého názoru nikoli, jelikož unikátní záležitosti si vždy svůj (byť logicky vždy menšinovější) okruh posluchačů najdou. Nižší návštěvnost koncertu bych ale přikládal spíše obecně nižšímu procentu posluchačů podobných stylů v Brně, což ale není způsobeno nezájmem brněnského publika, nýbrž obecně menším počtem obyvatel tohoto města. Stejné procento posluchačů vyjmutých z celku obyvatel Prahy by jistě zaplnilo identickou kapacitu klubu mnohem více. Klub Fléda ale s takto nižší návštěvností již počítal a samotná plná kapacita sálu byla od začátku snížena z uvedených 800 na menší číslo, jelikož zadní třetina sálu byla zahrazena posuvnými stěnami. Dle mého názoru to bylo všeobecně ku prospěchu koncertu Floex, jelikož k jejich hudbě mi více sednou komorněji uspořádané prostory než tisícihlavové sály.
  • Vojta

    15. květen 2015, 13:10
    Návštěvnost je daná tím, že Floex hraje relativně často a nenabízí na koncertech příliš mnoho nového materiálu, takže jsem ho všichni slyšeli pětkrát a víckrát už to nemá význam...

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více