Rozporuplný Floex na Flédě

Rozporuplný Floex na Flédě

Ve středu vystoupil Floex v brněnském klubu Fléda. V posledních letech ustálená sestava ve složení Tomáš Dvořák, Sára Vondrášková, Jiří Javůrek a Marián Petžela předvedla svůj standardní výkon v hodinovém setu.

Nevím, jestli to tak cítili všichni posluchači, ale mně se celý zážitek ze středečního koncertu roztříštil na spoustu nesourodých vjemů. Ač byl koncert ze strany umělců jako vždy výborný, celkově převažuje jakási vnitřní nespokojenost. Faktorů, které tuhle situaci zapříčinily, je mnoho.

Věc, kterou více méně nelze ovlivnit, je zaplněnost sálu. Když v místnosti s kapacitou 800 osob postává v půl deváté s bídou stovka lidí, cítíte se prostě nepatřičně. V průběhu prvních písní se sál ještě trošku, alespoň opticky, zaplnil, přesto byla účast na umělce Floexova formátu téměř tristní. Faktorů, kvůli kterým tato situace nastala, může být mnoho, ale možná by se brněnská scéna měla zamyslet nad přesyceností trhu. Na druhou stranu publikum vytvořilo příjemnou atmosféru a vytleskalo si dva přídavky.

Po zvukové stránce už jsem také zažila lepší Floexova vystoupení. Trend v hlasitosti zvučení asi způsobil, že se díky basovým efektům místy slil zvuk do jednoho hluku tak, že na několik minut zaléhalo v uších, což znemožňovalo prožitek z mnohovrstevnaté hudební struktury Dvořákových skladeb. Nevím, jestli se Floexův zvukař nechal strhnout novou zvukovou technikou Flédy, ale koncertu jako takovému to bohužel neprospělo.

Posledním faktorem, který značně ovlivnil celý zážitek z koncertu, byla přítomnost televizních kamer. Záznamy živých vystoupení k hudbě neodmyslitelně patří a abyste mohli odvést kvalitní práci, potřebujete hodně kamer i asertivních kameramanů, ale po zážitku z tohoto natáčení další koncerty s účastí televizních štábů raději vynechám.

Floex: Isemipofix, Birdsong

Co se samotného vystoupení týče, všichni vystupující zahráli s entuziasmem sobě vlastním, jak už je u Floex bandu standardem. Na podiu vše šlapalo jak má a playlist se točil především okolo oceňovaného alba Zorya. Některé skladby od svého vzniku prošly různorodými proměnami, takže například píseň Mecholup zazněla ve variantě číslo 5. Novou verzi Below ze čtrnáct let staré desky Pocustone už by podle samotného Floexe málokdo poznal. Vše okořenili novým trackem s tajemným názvem Isemifopix, která je k poslechu na soundcloudu stejně jako remix Birdsongu, který vznikl pro Clarinet Factory.

Flexova hudba je bezpochyby unikátní záležitost. Propojování elektronické a akustické hudby s přesahy do jazzu i klasiky ale potřebuje na živo speciální péči a té se jí tentokrát bohužel nedostalo. Každopádně jsem zvědavá, jak tento večer vyzní v pořadu Kombo, vyčkejte zveřejnění na ČT Art.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat
  • J.Deer

    18. květen 2015, 11:25
    Autorčina recenze je místy trochu schizofrenní a protiřečí si. Na jednom místě autorka zmiňuje unikátnost hudby Floex, v jiném odstavci se ale zamýšlí nad přesyceností trhu. Nevím jestli se trh přesycený unikátními záležitostmi dá nazývat jako přesycený trh, dle mého názoru nikoli, jelikož unikátní záležitosti si vždy svůj (byť logicky vždy menšinovější) okruh posluchačů najdou. Nižší návštěvnost koncertu bych ale přikládal spíše obecně nižšímu procentu posluchačů podobných stylů v Brně, což ale není způsobeno nezájmem brněnského publika, nýbrž obecně menším počtem obyvatel tohoto města. Stejné procento posluchačů vyjmutých z celku obyvatel Prahy by jistě zaplnilo identickou kapacitu klubu mnohem více. Klub Fléda ale s takto nižší návštěvností již počítal a samotná plná kapacita sálu byla od začátku snížena z uvedených 800 na menší číslo, jelikož zadní třetina sálu byla zahrazena posuvnými stěnami. Dle mého názoru to bylo všeobecně ku prospěchu koncertu Floex, jelikož k jejich hudbě mi více sednou komorněji uspořádané prostory než tisícihlavové sály.
  • Vojta

    15. květen 2015, 13:10
    Návštěvnost je daná tím, že Floex hraje relativně často a nenabízí na koncertech příliš mnoho nového materiálu, takže jsem ho všichni slyšeli pětkrát a víckrát už to nemá význam...

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více