Rozporuplný Floex na Flédě

Rozporuplný Floex na Flédě

Ve středu vystoupil Floex v brněnském klubu Fléda. V posledních letech ustálená sestava ve složení Tomáš Dvořák, Sára Vondrášková, Jiří Javůrek a Marián Petžela předvedla svůj standardní výkon v hodinovém setu.

Nevím, jestli to tak cítili všichni posluchači, ale mně se celý zážitek ze středečního koncertu roztříštil na spoustu nesourodých vjemů. Ač byl koncert ze strany umělců jako vždy výborný, celkově převažuje jakási vnitřní nespokojenost. Faktorů, které tuhle situaci zapříčinily, je mnoho.

Věc, kterou více méně nelze ovlivnit, je zaplněnost sálu. Když v místnosti s kapacitou 800 osob postává v půl deváté s bídou stovka lidí, cítíte se prostě nepatřičně. V průběhu prvních písní se sál ještě trošku, alespoň opticky, zaplnil, přesto byla účast na umělce Floexova formátu téměř tristní. Faktorů, kvůli kterým tato situace nastala, může být mnoho, ale možná by se brněnská scéna měla zamyslet nad přesyceností trhu. Na druhou stranu publikum vytvořilo příjemnou atmosféru a vytleskalo si dva přídavky.

Po zvukové stránce už jsem také zažila lepší Floexova vystoupení. Trend v hlasitosti zvučení asi způsobil, že se díky basovým efektům místy slil zvuk do jednoho hluku tak, že na několik minut zaléhalo v uších, což znemožňovalo prožitek z mnohovrstevnaté hudební struktury Dvořákových skladeb. Nevím, jestli se Floexův zvukař nechal strhnout novou zvukovou technikou Flédy, ale koncertu jako takovému to bohužel neprospělo.

Posledním faktorem, který značně ovlivnil celý zážitek z koncertu, byla přítomnost televizních kamer. Záznamy živých vystoupení k hudbě neodmyslitelně patří a abyste mohli odvést kvalitní práci, potřebujete hodně kamer i asertivních kameramanů, ale po zážitku z tohoto natáčení další koncerty s účastí televizních štábů raději vynechám.

Floex: Isemipofix, Birdsong

Co se samotného vystoupení týče, všichni vystupující zahráli s entuziasmem sobě vlastním, jak už je u Floex bandu standardem. Na podiu vše šlapalo jak má a playlist se točil především okolo oceňovaného alba Zorya. Některé skladby od svého vzniku prošly různorodými proměnami, takže například píseň Mecholup zazněla ve variantě číslo 5. Novou verzi Below ze čtrnáct let staré desky Pocustone už by podle samotného Floexe málokdo poznal. Vše okořenili novým trackem s tajemným názvem Isemifopix, která je k poslechu na soundcloudu stejně jako remix Birdsongu, který vznikl pro Clarinet Factory.

Flexova hudba je bezpochyby unikátní záležitost. Propojování elektronické a akustické hudby s přesahy do jazzu i klasiky ale potřebuje na živo speciální péči a té se jí tentokrát bohužel nedostalo. Každopádně jsem zvědavá, jak tento večer vyzní v pořadu Kombo, vyčkejte zveřejnění na ČT Art.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat
  • J.Deer

    18. květen 2015, 11:25
    Autorčina recenze je místy trochu schizofrenní a protiřečí si. Na jednom místě autorka zmiňuje unikátnost hudby Floex, v jiném odstavci se ale zamýšlí nad přesyceností trhu. Nevím jestli se trh přesycený unikátními záležitostmi dá nazývat jako přesycený trh, dle mého názoru nikoli, jelikož unikátní záležitosti si vždy svůj (byť logicky vždy menšinovější) okruh posluchačů najdou. Nižší návštěvnost koncertu bych ale přikládal spíše obecně nižšímu procentu posluchačů podobných stylů v Brně, což ale není způsobeno nezájmem brněnského publika, nýbrž obecně menším počtem obyvatel tohoto města. Stejné procento posluchačů vyjmutých z celku obyvatel Prahy by jistě zaplnilo identickou kapacitu klubu mnohem více. Klub Fléda ale s takto nižší návštěvností již počítal a samotná plná kapacita sálu byla od začátku snížena z uvedených 800 na menší číslo, jelikož zadní třetina sálu byla zahrazena posuvnými stěnami. Dle mého názoru to bylo všeobecně ku prospěchu koncertu Floex, jelikož k jejich hudbě mi více sednou komorněji uspořádané prostory než tisícihlavové sály.
  • Vojta

    15. květen 2015, 13:10
    Návštěvnost je daná tím, že Floex hraje relativně často a nenabízí na koncertech příliš mnoho nového materiálu, takže jsem ho všichni slyšeli pětkrát a víckrát už to nemá význam...

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více