S cembalem za Chopinem a popravami

23. únor 2018, 12:30
S cembalem za Chopinem a popravami

Cyklus koncertů staré hudby Barbara Maria Willi uvádí představuje jeden z nejhodnotnějších brněnských hudebních počinů, který již patnáctým rokem seznamuje posluchače s pečlivě vybranou hudbou renesance, baroka a klasicismu. Místo pouhého uvádění osvědčených děl hudební minulosti se dramaturgyně a tvář projektu Barbara Maria Willi soustředí na autory přehlížené, pozapomenuté nebo zcela neznámé. Na programu koncertu s výmluvným názvem Cembaloparáda zazněla kromě skladeb Jeana Philippea Rameaua, Antoinea Forqueraye, také díla polských autorů Stanisława Ossowského, Józefa Elsnera a nám blízkého Jana Ladislava Dusíka ale i premiéra koncertu pro dvě cembala Carla Josepha Birnbacha.

Hostem večera byla polská cembalistka a titulární profesorka hudební akademie Felikse Nowowiejského v Bydhošti Urszula Bartkiewicz. Interpretka dle úvodních slov Barbary Marie Willi vyrostla v tradici těch, kteří vědí, jak s typickými polskými rytmy zacházet, a jedná se tak o historicky poučenou interpretaci sui generis. Úvodní slova v podání samotné patronky cyklu dávají pravidelně nahlédnout pod pokličky mnoha interpretačních úskalí. Kromě přátelského navození atmosféry tedy slouží často i jako maják upozorňující posluchače na co přesně si dát pozor nebo co by nemělo jejich sluchu v žádném případě uniknout.

barbara_marie_willi_uvadi_2018_unor_foto_Stanislav Vitek_01

Žoviální a dovádivý tón interpretky mizí v okamžení, kdy usedá za cembalo – ten tam je smích a vtipkování, obé vystřídala vážnost a elegance. Barbara Maria Willi jako by se do not ani nepotřebovala dívat – většinu času hrála zcela ponořena do hudby a do notového záznamu nahlédla jen tu a tam. Večer zahájila skladbou Jeana Philippea Rameaua L’entretien des muses, neboli Rozhovor múz. Ačkoliv skladba zaujala fantazijním charakterem a bezchybnou interpretací, bylo to až následující dílo La Couperin – La Portugaise skladatele Antoniea Forqueraye, které skutečně ohromilo posluchače. Upoutat mohla obzvláště pestrost rytmických a harmonických kontrastů, změny sazby a okamžiky plné melodických zvratů – to vše zvládala Barbara Maria Willi s grácií a přirozeností. Skladba je také mnohem komplexnější, kontrapunktičtější a zcela záměrně odkazuje pro svoji formální a harmonickou složitost ke skladateli Couperinovi, přezdívanému „francouzský Bach“.

Po doznění děl autorů slunné Francie vstoupila na pódium Urszula Bartkiewicz, a dostalo se tak na kompozice polských skladatelů. Zatímco Šest variací na téma Jsem já krásný sedlácký synek Stanisława Ossowského představovalo spíše odpočinkovou a banální pozdně klasicistní tvorbu, Polonézy f moll a D dur Józefa Elsnera ztělesňují dlouze se táhnoucí nit vedoucí od skladatelů pozdního baroka až k básníkovi klavíru Fryderyku Chopinovi. Ani Ossowskému však nelze upřít občasnou snahu překvapit posluchače netradičním rytmickým nebo harmonickým nápadem. Z ryze klasicistní faktury se vynořily atypické řetězce akordů nebo nezvyklé rytmické proměny. Elsnerovy polonézy naopak předjímají budoucí romantický hudební vývoj a není tedy divu, že se Elsnerův žák – právě Fryderyk Chopin – nechal inspirovat svým učitelem. Stejně jako Chopin i Józef Elsner stál na ramenech obrů. V polonéze D dur nešlo přeslechnout typicky mozartovské vlivy. V obou dílech se dají vysledovat prvky barokní melodiky, pocitového stylu i galantního slohu.

barbara_marie_willi_uvadi_2018_unor_foto_Stanislav Vitek_02

La mort de Marie Antoinette (Smrt Marie Antoinetty) Jana Ladislava Dusíka je skladba plná mimohudebních významů – jednotlivé části popisují uvěznění, odloučení od dětí, výrok trestu smrti, pochod na popraviště nebo i samotný hluk svištící gilotiny. Bez nadsázky můžeme skladbu sestávající z dvanácti krátkých vět označit jako výrazově a emocionálně nejpůsobivější skladbu večera. Barbara Maria Willi dokázala vhodně zvoleným rubatem a kvalitou úhozu podepřít vnitřní drama hudby.

Velkým lákadlem večera byla premiéra Koncertu pro dvě cembala Carla Josepha Birnbacha. Teprve v této skladbě mohli posluchači skutečně ocenit všechny interpretační kvality obou cembalistek najednou. Urszula Bartkiewicz a Barbara Maria Willi vytvořily jednotný hudební proud – navzdory všem změnám tempa, rytmiky a zhusta užívanému rubatu, zůstaly obě interpretky po celou dobu jednotné, a to i v problematických začátcích a koncích frází. Pouze na začátku druhé věty nenastoupily umělkyně zcela přesně, tento drobný rytmický přešlap však dokázaly okamžitě napravit. Po zaslouženém aplausu zazněl přídavek v podobě sonáty pro čtyři ruce Johanna Christiana Bacha.

Naplněný sál konventu Milosrdných bratří dokázal, že i v patnácté sezóně dokáže být cyklus Barbara Maria Willi uvádí pro posluchače přitažlivý. Velkou zásluhu nese právě výtečná dramaturgie a obdivuhodné interpretační kvality nejen samotné Barbary, ale také všech, kteří na koncertech dávají zaznít novým a neotřelým dílům.

Jean Philippe Rameau: L’entretien des muses; Antoine Forqueray: La Couperin – La Portugaise; Stanisław Ossowski: Six Variations sur I’Air Bin I nit a Schöna Kohlbauern Bua; Józef Elsner: Polonéze f moll, Polonéza D dur; Jan Ladislav Dusík: La mort de Marie Antoinette; Carl Joseph Birnbach: Concerto a due cembali.
Urszula Bartkiewicz, Barbara Maria Willi

Foto Stanislav Vítek (c) C.E.M.A.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více