S cembalem za Chopinem a popravami

23. únor 2018, 12:30
S cembalem za Chopinem a popravami

Cyklus koncertů staré hudby Barbara Maria Willi uvádí představuje jeden z nejhodnotnějších brněnských hudebních počinů, který již patnáctým rokem seznamuje posluchače s pečlivě vybranou hudbou renesance, baroka a klasicismu. Místo pouhého uvádění osvědčených děl hudební minulosti se dramaturgyně a tvář projektu Barbara Maria Willi soustředí na autory přehlížené, pozapomenuté nebo zcela neznámé. Na programu koncertu s výmluvným názvem Cembaloparáda zazněla kromě skladeb Jeana Philippea Rameaua, Antoinea Forqueraye, také díla polských autorů Stanisława Ossowského, Józefa Elsnera a nám blízkého Jana Ladislava Dusíka ale i premiéra koncertu pro dvě cembala Carla Josepha Birnbacha.

Hostem večera byla polská cembalistka a titulární profesorka hudební akademie Felikse Nowowiejského v Bydhošti Urszula Bartkiewicz. Interpretka dle úvodních slov Barbary Marie Willi vyrostla v tradici těch, kteří vědí, jak s typickými polskými rytmy zacházet, a jedná se tak o historicky poučenou interpretaci sui generis. Úvodní slova v podání samotné patronky cyklu dávají pravidelně nahlédnout pod pokličky mnoha interpretačních úskalí. Kromě přátelského navození atmosféry tedy slouží často i jako maják upozorňující posluchače na co přesně si dát pozor nebo co by nemělo jejich sluchu v žádném případě uniknout.

barbara_marie_willi_uvadi_2018_unor_foto_Stanislav Vitek_01

Žoviální a dovádivý tón interpretky mizí v okamžení, kdy usedá za cembalo – ten tam je smích a vtipkování, obé vystřídala vážnost a elegance. Barbara Maria Willi jako by se do not ani nepotřebovala dívat – většinu času hrála zcela ponořena do hudby a do notového záznamu nahlédla jen tu a tam. Večer zahájila skladbou Jeana Philippea Rameaua L’entretien des muses, neboli Rozhovor múz. Ačkoliv skladba zaujala fantazijním charakterem a bezchybnou interpretací, bylo to až následující dílo La Couperin – La Portugaise skladatele Antoniea Forqueraye, které skutečně ohromilo posluchače. Upoutat mohla obzvláště pestrost rytmických a harmonických kontrastů, změny sazby a okamžiky plné melodických zvratů – to vše zvládala Barbara Maria Willi s grácií a přirozeností. Skladba je také mnohem komplexnější, kontrapunktičtější a zcela záměrně odkazuje pro svoji formální a harmonickou složitost ke skladateli Couperinovi, přezdívanému „francouzský Bach“.

Po doznění děl autorů slunné Francie vstoupila na pódium Urszula Bartkiewicz, a dostalo se tak na kompozice polských skladatelů. Zatímco Šest variací na téma Jsem já krásný sedlácký synek Stanisława Ossowského představovalo spíše odpočinkovou a banální pozdně klasicistní tvorbu, Polonézy f moll a D dur Józefa Elsnera ztělesňují dlouze se táhnoucí nit vedoucí od skladatelů pozdního baroka až k básníkovi klavíru Fryderyku Chopinovi. Ani Ossowskému však nelze upřít občasnou snahu překvapit posluchače netradičním rytmickým nebo harmonickým nápadem. Z ryze klasicistní faktury se vynořily atypické řetězce akordů nebo nezvyklé rytmické proměny. Elsnerovy polonézy naopak předjímají budoucí romantický hudební vývoj a není tedy divu, že se Elsnerův žák – právě Fryderyk Chopin – nechal inspirovat svým učitelem. Stejně jako Chopin i Józef Elsner stál na ramenech obrů. V polonéze D dur nešlo přeslechnout typicky mozartovské vlivy. V obou dílech se dají vysledovat prvky barokní melodiky, pocitového stylu i galantního slohu.

barbara_marie_willi_uvadi_2018_unor_foto_Stanislav Vitek_02

La mort de Marie Antoinette (Smrt Marie Antoinetty) Jana Ladislava Dusíka je skladba plná mimohudebních významů – jednotlivé části popisují uvěznění, odloučení od dětí, výrok trestu smrti, pochod na popraviště nebo i samotný hluk svištící gilotiny. Bez nadsázky můžeme skladbu sestávající z dvanácti krátkých vět označit jako výrazově a emocionálně nejpůsobivější skladbu večera. Barbara Maria Willi dokázala vhodně zvoleným rubatem a kvalitou úhozu podepřít vnitřní drama hudby.

Velkým lákadlem večera byla premiéra Koncertu pro dvě cembala Carla Josepha Birnbacha. Teprve v této skladbě mohli posluchači skutečně ocenit všechny interpretační kvality obou cembalistek najednou. Urszula Bartkiewicz a Barbara Maria Willi vytvořily jednotný hudební proud – navzdory všem změnám tempa, rytmiky a zhusta užívanému rubatu, zůstaly obě interpretky po celou dobu jednotné, a to i v problematických začátcích a koncích frází. Pouze na začátku druhé věty nenastoupily umělkyně zcela přesně, tento drobný rytmický přešlap však dokázaly okamžitě napravit. Po zaslouženém aplausu zazněl přídavek v podobě sonáty pro čtyři ruce Johanna Christiana Bacha.

Naplněný sál konventu Milosrdných bratří dokázal, že i v patnácté sezóně dokáže být cyklus Barbara Maria Willi uvádí pro posluchače přitažlivý. Velkou zásluhu nese právě výtečná dramaturgie a obdivuhodné interpretační kvality nejen samotné Barbary, ale také všech, kteří na koncertech dávají zaznít novým a neotřelým dílům.

Jean Philippe Rameau: L’entretien des muses; Antoine Forqueray: La Couperin – La Portugaise; Stanisław Ossowski: Six Variations sur I’Air Bin I nit a Schöna Kohlbauern Bua; Józef Elsner: Polonéze f moll, Polonéza D dur; Jan Ladislav Dusík: La mort de Marie Antoinette; Carl Joseph Birnbach: Concerto a due cembali.
Urszula Bartkiewicz, Barbara Maria Willi

Foto Stanislav Vítek (c) C.E.M.A.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více