S čerty na školním výletě

12. prosinec 2016, 8:00

S čerty na školním výletě

Zábavná, milá, pozitivní a opravdu pohádková – nová brněnská inscenace Dvořákovy opery Čert a Káča potěší a pobaví. Jiří Heřman při její režii naplno projevil dosud spíše skrývané komediální sklony.

Sobotní premiéra v Mahenově divadle potvrdila dvě věci – že skutečnou osobnost, kterou Heřman nesporně od počátků je, není možné si natrvalo zaškatulkovat jen do jedné přihrádky. A že českou operní klasiku držet v naší moderní době v hlavním repertoáru - bez předsudku, že už je moc stará a nezajímavá - s naprostou samozřejmostí lze. Stačí „jen“ jediné: připravit ji tak dobře, tedy nápaditě a nenásilně, jak se to v tomto případě inscenačnímu týmu Národního divadla Brno povedlo. Spolu s Jiřím Heřmanem jde ještě především o dirigenta Jakuba Kleckera, který rozhýbal hudbu k plnosti invence i zvuku, v šíři i plynulosti, s jistotou a s chutí. Partitura je oběma pány, tedy pro poslech i pro pohled, přečtena přesně a pěkně - hudba se pojí s děním na scéně v celkovém dojmu i v mnoha detailech až dojemně krásně.

cert_a_kaca_premiera_2016_03Jaký bude mít inscenace tón, je jasné hned od začátku. Na jevišti začíná příběh ještě dlouho před předehrou a pokračuje při ní, aby vlastní děj opery mohl pak mít bez přerušení o to větší odpich. Děti na školním výletě, které si režisér přidal (ale není to nic, co by působilo svévolně), procházejí zámkem a setkávají se s kněžnou, ovčákem, s venkovským lidem, s Káčou a hlavně se všudypřítomnými čerty. Školáci občas přihlížejí, občas jsou spoluaktéry pohádky. Současnost a oživlé příběhy se prostupují a mísí bez jakéhokoli zaváhání, s uvolněnou a bohatou fantazií, nikoli jako snové, ale skutečné, v jedné realitě, která je zároveň neskutečná, výsostně divadelní. Dvořákova hudba v této opeře dává nadstandardně velký prostor rozehrání choreografie. Jejím autorem je Mário Radačovský. Příležitost je využita beze zbytku: v pestrém sledu proměn přichází řada na mnohé nápady, režii a choreografii se v naprosté jednotě podařilo rozpohybování všech na jevišti v reji, který nemá hluchá místa.

cert_a_kaca_premiera_2016_02Sólisté první premiéry tvořili vyrovnaný tým, nikdo pěvecky zbytečně nedominoval a nestrhával na sebe ani herecky pozornost: Káča Václavy Krejčí Houskové je sveřepá a s přehledem brzy opanuje situaci i v pekle. Ovčák Jíra v podání měkce a civilně zpívajícího Aleše Voráčka není žádný přehnaný hrdina, ale normální sympaťák. Jako čert Marbuel zaujal hlasem i hraním nový člen souboru Roman Hoza. Dobře vybaveni jsou ke svým úkolům i Jan Štáva a Josef Škarka, Jitka Zerhauová i Marta Reichelová. Nenápadně, ale přesto jednoznačně mají všichni na prvním místě komplexní divadlo, nikoli sólové zpívání. Aniž by zpěv přišel zkrátka. Důkaz, že Jiří Heřman strhl všechny zúčastněné jedním směrem a že je zaujal.

cert_a_kaca_premiera_2016_01Inscenace naštěstí zůstává u dostatečně tradičně pojaté výtvarné stránky. Stojí za ní scénograf Pavel Svoboda a autorka kostýmů Alexandra Grusková. Čerti a čertice jsou opravdovými pekelníky, ale vlastně neškodnými, vesničané jsou vesničany, zámek má v dětských očích veliké místnosti. A v pekle jsou kotle, v nichž se někdo vaří, a na zem se z něj vylézá poklopem, z kterého se čoudí. Opera je v souladu s hudbou v celkovém pojetí a dojmu roztančená, barevná, veselá, na správných místech postraší anebo zjihne. Vyznívá radostně. Za všechny zábavné epizody a přesně naaranžované obrazy snad alespoň jedna scénka: kněžna v očekávání brzkého příchodu pekelného trestu zpívá svou jímavou sebereflexi. Pavla Vykopalová je přesná a vynikající. Tři malí kluci ze skupiny výletníků, kteří jsou náhodou u toho, krčí ve snaze o empatii trochu chápavě a trochu bezradně rameny, ale zároveň sahají do baťůžků, plně zaujati svačinou a lahvičkou s pitím.

V Brně hrají Čerta a Káču v Mahenově divadle. Janáčkovo divadlo se zřejmě na jaře na nějakou dobu zavře, a tak inscenaci připravili už rovnou v prostoru pro operu obecně spíše náhradním. I když je tato starší scéna mnohem menší a možná připravila souboru při realizaci některé komplikace, tak právě tomuto projektu, který by mohl mít rodinné poslání, o něco intimnější rozměr hrací plochy rozhodně prospívá a sluší. Někdy se poslední dobou říkává, že české opery z 19. století bude čím dál těžší hrát, že o ně nebude setrvalý a dostatečný divácký zájem, protože prý začínají působit naivně a antikvovaně. Dvořákova pohádka Čert a Káča má v sousedství například Smetanových vážnějších děl svým charakterem, žánrem a ustrojením samozřejmě výhodu. Ale snad i obecněji, bez zdůrazňování takové výhody, může být právě tato nejnovější inscenace vzata za příklad toho, že není nezbytně nutné všechna sto a víc let stará díla v zájmu současného pochopení a návštěvnosti pokaždé hodně aktualizovat, vykládat, přizpůsobovat, přetvářet a zpřístupňovat – ale že stačí talentovaně vyhmátnout jejich krásu.

Čert a Káča/ foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více