Saxofon na Provázku na dva způsoby

29. duben 2013, 11:08

Saxofon na Provázku na dva způsoby

V konkurenci Reze Abbasiho a Rudreshe Mahanthappy, Omara Hakima s Triem of Oz nebo dokonce Chicka Corey mohl dvojkoncert saxofonistů Luboše Soukupa a Willa Vinsona jen stěží aspirovat na největší událost letošního brněnského JazzFestu. I v tomto případě šlo však o hudbu solidní, zajímavou a – přihlédneme-li ke kontrastu mezi oběma tělesy – pestrou. Rozdíl zdaleka nespočíval pouze v národnosti leaderů (Soukup – Čech usazený v Dánsku, Vinson – Angličan naturalizovaný ve Spojených státech), v typu saxofonu (tenor a soprán u Soukupa, alt u Vinsona) nebo ve volbě harmonického nástroje (piano u Soukupa, kytara u Vinsona). Návštěvníci koncertu byli především svědky dvou různých přístupů k autorské tvorbě a ke hře na saxofon.

„Luboš je hráčsky i skladatelsky hodně intelektuální člověk a jeho skladby jsou většinou rozsáhlé kompozice s množstvím rytmických předělů. Je těžký i melodicky,“ prozradila nedávno o Soukupovi v rozhovoru pro Český rozhlas jeho kolegyně z kapely Inner Spaces Štěpánka Balcarová. Repertoár, který mladý český saxofonista hraje se svým mezinárodním kvartetem, se samozřejmě od jeho tvorby pro Inner Spaces liší. Liší se však také podoba skladeb na výborném albu Beyond The Borders a na pódiu. Jestliže jsem v recenzi pro Harmonii psal, že „jednotliví hráči do týmu přinesli nejen své zkušenosti (zvláště bubeník Hæsum) a energii, ale také něco ze svého severského zadumaného temperamentu“, ale že „není nutné srovnávat se školou ECM nebo s norsko-českým triem Vojtěcha Procházky“, jestliže jsem tvrdil, že „jazyk Luboše Soukupa a jeho spoluhráčů je čitelnější, má blíže k modernímu mainstreamu, hlásí se i k americkým kořenům“, po zážitku z koncertu bych svá slova jemně přehodnotil. Právě intelektuálským přístupem, hledačstvím v reálném čase, důrazem na improvizaci (zdálo se mi to, nebo si skutečně Luboš v jeden momentě až po několika tónech rozmyslel, že přenechá bubeníkovi prostor pro sólo a sám se stáhne do pozadí?), se Soukup mainstreamu vzdaluje. Tón jeho tenorového saxofonu je v řadě případů ševelivý, posluchač musí zvuky spíše vědomě analyzovat než se jimi nechat unášet. A zbytek kapely to rozhodně neulehčuje. Kontrabas hraný střídavě prsty i arco, časté využívání činelů, preparované piano, perkuse v saxofonistových rukou, to vše byly detaily, z nichž se skládala pestrá, nikoli však prvoplánově zábavná, hudba Soukupova kvarteta. Koncert akcentoval především zvukové vjemy (což je samozřejmě v pořádku). Po vizuální stránce na sebe strhával pozornost hlavně bubeník Morten Hæsum, který hraje energicky, vkládá do úderů celé své tělo a každou ránu si opravdu užívá.

Úplně jinak působil bubeník Vinsonova Quartetu. Jochen Rueckert hraje víc „pouhýma“ rukama než celým tělem, na pohled působí méně nervně, což ovšem koresponduje i s uhlazenější hudbou, kterou Will Vinson nabízí. V New Yorku usazený saxofonista se v Brně představil už loni v kapele kytaristy Jonathana Kreisberga. V článku pro Harmonii jsem tehdy ocenil především jeho schopnost „odskakovat“ od saxofonu k pianu a bravurně zvládat oba nástroje. A i když byl aktuální brněnský koncert postaven především jako saxofonový recitál, i tentokrát na piano došlo. Oproti Soukupovi je Vinsonův tón čitelnější, méně experimentální, přímočaře melodický (však má také Vinson zkušenosti z popu, například z kapely Rufuse Wainwrighta). Stojí méně na rozumovém hledačství a více na hudební spontaneitě, čemuž odpovídá i hra kontrabasisty Chrise Smithe, svižná, technicky precizní a opět méně experimentální. Skutečně plnohodnotným partnerem však Vinsonovi byl norský kytarista Lage Lund, možná vůbec největší hvězda večera. „Strávil jsem většinu své kariéry intenzivním hraním s kytaristy a musím říct, že na světě není nástroj, který bych si vybral do dvojice raději,“ tvrdí Vinson v rozhovoru s Borisem Klepalem v programovém zpravodaji JazzFestu. Propojení jeho altky s Lundovou kytarou skutečně vyznělo podobně silně jako před rokem dialog s kytarou Jonathana Kreisberga.

„Vinson je ohromný bavič,“ říká Luboš Soukup. Will Vinson to potvrdil nejen svou hrou, ale i vtipem, s jakým česky (!) představoval svou kapelu. Kouzlo jeho osobnosti je však do psaných řádků nepřenositelné. Proto doporučuji těšit se na nějaký příští koncert. Stejně jako se můžeme těšit na nové CD Luboše Soukupa, které by mělo vyjít na podzim.

Luboš Soukup Quartet (Luboš Soukup – saxofony, Christian Pabst – piano, Joel Illerhag – kontrabas, Morten Hæsum – bicí), Will Vinson Quartet (Will Vinson – saxofon, piano, Lage Lund – kytara, Christ Smith – kontrabas, Jochen Rueckert – bicí). Brno, Divadlo Husa na provázku, 24. 4. 2013, v rámci festivalu JazzFestBrno.

Foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více