Saxofon na Provázku na dva způsoby

29. duben 2013, 11:08

Saxofon na Provázku na dva způsoby

V konkurenci Reze Abbasiho a Rudreshe Mahanthappy, Omara Hakima s Triem of Oz nebo dokonce Chicka Corey mohl dvojkoncert saxofonistů Luboše Soukupa a Willa Vinsona jen stěží aspirovat na největší událost letošního brněnského JazzFestu. I v tomto případě šlo však o hudbu solidní, zajímavou a – přihlédneme-li ke kontrastu mezi oběma tělesy – pestrou. Rozdíl zdaleka nespočíval pouze v národnosti leaderů (Soukup – Čech usazený v Dánsku, Vinson – Angličan naturalizovaný ve Spojených státech), v typu saxofonu (tenor a soprán u Soukupa, alt u Vinsona) nebo ve volbě harmonického nástroje (piano u Soukupa, kytara u Vinsona). Návštěvníci koncertu byli především svědky dvou různých přístupů k autorské tvorbě a ke hře na saxofon.

„Luboš je hráčsky i skladatelsky hodně intelektuální člověk a jeho skladby jsou většinou rozsáhlé kompozice s množstvím rytmických předělů. Je těžký i melodicky,“ prozradila nedávno o Soukupovi v rozhovoru pro Český rozhlas jeho kolegyně z kapely Inner Spaces Štěpánka Balcarová. Repertoár, který mladý český saxofonista hraje se svým mezinárodním kvartetem, se samozřejmě od jeho tvorby pro Inner Spaces liší. Liší se však také podoba skladeb na výborném albu Beyond The Borders a na pódiu. Jestliže jsem v recenzi pro Harmonii psal, že „jednotliví hráči do týmu přinesli nejen své zkušenosti (zvláště bubeník Hæsum) a energii, ale také něco ze svého severského zadumaného temperamentu“, ale že „není nutné srovnávat se školou ECM nebo s norsko-českým triem Vojtěcha Procházky“, jestliže jsem tvrdil, že „jazyk Luboše Soukupa a jeho spoluhráčů je čitelnější, má blíže k modernímu mainstreamu, hlásí se i k americkým kořenům“, po zážitku z koncertu bych svá slova jemně přehodnotil. Právě intelektuálským přístupem, hledačstvím v reálném čase, důrazem na improvizaci (zdálo se mi to, nebo si skutečně Luboš v jeden momentě až po několika tónech rozmyslel, že přenechá bubeníkovi prostor pro sólo a sám se stáhne do pozadí?), se Soukup mainstreamu vzdaluje. Tón jeho tenorového saxofonu je v řadě případů ševelivý, posluchač musí zvuky spíše vědomě analyzovat než se jimi nechat unášet. A zbytek kapely to rozhodně neulehčuje. Kontrabas hraný střídavě prsty i arco, časté využívání činelů, preparované piano, perkuse v saxofonistových rukou, to vše byly detaily, z nichž se skládala pestrá, nikoli však prvoplánově zábavná, hudba Soukupova kvarteta. Koncert akcentoval především zvukové vjemy (což je samozřejmě v pořádku). Po vizuální stránce na sebe strhával pozornost hlavně bubeník Morten Hæsum, který hraje energicky, vkládá do úderů celé své tělo a každou ránu si opravdu užívá.

Úplně jinak působil bubeník Vinsonova Quartetu. Jochen Rueckert hraje víc „pouhýma“ rukama než celým tělem, na pohled působí méně nervně, což ovšem koresponduje i s uhlazenější hudbou, kterou Will Vinson nabízí. V New Yorku usazený saxofonista se v Brně představil už loni v kapele kytaristy Jonathana Kreisberga. V článku pro Harmonii jsem tehdy ocenil především jeho schopnost „odskakovat“ od saxofonu k pianu a bravurně zvládat oba nástroje. A i když byl aktuální brněnský koncert postaven především jako saxofonový recitál, i tentokrát na piano došlo. Oproti Soukupovi je Vinsonův tón čitelnější, méně experimentální, přímočaře melodický (však má také Vinson zkušenosti z popu, například z kapely Rufuse Wainwrighta). Stojí méně na rozumovém hledačství a více na hudební spontaneitě, čemuž odpovídá i hra kontrabasisty Chrise Smithe, svižná, technicky precizní a opět méně experimentální. Skutečně plnohodnotným partnerem však Vinsonovi byl norský kytarista Lage Lund, možná vůbec největší hvězda večera. „Strávil jsem většinu své kariéry intenzivním hraním s kytaristy a musím říct, že na světě není nástroj, který bych si vybral do dvojice raději,“ tvrdí Vinson v rozhovoru s Borisem Klepalem v programovém zpravodaji JazzFestu. Propojení jeho altky s Lundovou kytarou skutečně vyznělo podobně silně jako před rokem dialog s kytarou Jonathana Kreisberga.

„Vinson je ohromný bavič,“ říká Luboš Soukup. Will Vinson to potvrdil nejen svou hrou, ale i vtipem, s jakým česky (!) představoval svou kapelu. Kouzlo jeho osobnosti je však do psaných řádků nepřenositelné. Proto doporučuji těšit se na nějaký příští koncert. Stejně jako se můžeme těšit na nové CD Luboše Soukupa, které by mělo vyjít na podzim.

Luboš Soukup Quartet (Luboš Soukup – saxofony, Christian Pabst – piano, Joel Illerhag – kontrabas, Morten Hæsum – bicí), Will Vinson Quartet (Will Vinson – saxofon, piano, Lage Lund – kytara, Christ Smith – kontrabas, Jochen Rueckert – bicí). Brno, Divadlo Husa na provázku, 24. 4. 2013, v rámci festivalu JazzFestBrno.

Foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

Nejčtenější

Kritika

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více