Sborové prolnutí mistrů Křížkovského a Janáčka

4. listopad 2024, 1:00
Sborové prolnutí mistrů Křížkovského a Janáčka

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.

Q VOX v obsazení Petr Julíček (tenor), Tomáš Badura (tenorbaryton), Tomáš Krejčí (baryton) a Pavel Maška (bas) koncert rozdělil do několika tematických bloků, které slovy provázel sbormistr Tomáš Krejčí. Sympaticky působilo zahájení, při němž zpěváci nastoupili a ihned započali v programu první Janáčkovu skladbu Orání, čímž vytrhli publikum z předkoncertního ševelení a posluchače ihned vtáhli do hudby. Následovaly dvě balady Pavla Křížkovského Utonulá a Odvedeného prosba. Pro těleso zde byl dostatek prostoru k dynamickému i agogickému vyklenutí a neméně důležité práci s rytmikou a tempem, s čímž si ansámbl výtečně poradil.

Nechybělo pásmo vojenských písní z pera Leoše Janáčka kombinující melodie a texty různých regionů. Kromě rozmanité frazeologie, akcentace a expresivnějšího, ale stylového podání mne zaujala také práce s textem. V mnoha písních totiž došlo ke škrtům veršů nebo dokonce celých slok uvedených v programové brožuře. Nedá se říct, že by to samotným skladbám a jejich spádu uškodilo, avšak pro ty, co se rádi podívají na slova písní se určitá místa mohla zdát matoucí. Ocenit musím snahu u vybraných melodií naznačit charakterem zpěvu jejich žánrové ukotvení – táhlá, verbuňk, čardáš a podobně. Tím zpěváci do vysoce stylizovaných úprav přidali špetku folklórní syrovosti, která kultivovaný pěvecký projev okořenila.

Program sestával převážně ze čtyřhlase upravených lidových písní jednodušších forem. Nicméně jsme se setkali i s propracovanějšími kusy, jako je například Křížkovského Rozchodná. Kromě pasáží s ostinátním doprovodem pod vyklenutou melodickou frází skladba disponuje také principem refrénu na slabiku „du“ dodávající kompozici neustálý pohyb a vnitřní pnutí. Předposlední blok byl věnován lásce v mnoha podobách, kde zazněla známá díla Leoše Janáčka Ó lásko, Láska opravdivá, Klekánica a další, jež v sobě nesl osvěžující a efektní attacca navázání mezi Láskou opravdivou a rytmičtější Divím se milému. Díky hbitému a přesvědčivému přechodu se jednalo o kontrastní a posluchačsky přívětivý prvek.

Poslední pásmo písní, jak už bylo naznačeno v úvodu recenze, obsahovalo skladby či úpravy komponistů hudebně spjatých s Leošem Janáčkem. Všechny měly jeden společný rys, kterým byl „motor“ vystavěný na jedné či více slabikách (např. dam dali dam v Hostině A. Dvořáka) podporující odlehčený a v případě Hostiny a Polky (Z. Kaňák) žertovný charakter hudby.

I přes povedené nastudování programu nelze opomenout určité intonační nepřesnosti, především v oblasti velkých a malých tercií určujících durový nebo mollový základ harmonie. Mnoho z písní bylo harmonicky vystavěno na dur-mollovém prolínání, což u komorního čtyřhlasého sboru může být zvukově a technicky velice obtížná disciplína. Bohužel se vícekrát opakovala situace, při níž v dané pasáži nebylo možné přesně rozpoznat harmonické ukotvení právě díky dostatečně nepřiznaným durovým nebo mollovým terciím. Byť je těleso sehrané, zvukově kompaktní a barevně rozmanité, v některých skladbách byla jeho zvuková celistvost narušena výrazným až dynamicky vyčnívajícím tenorovým hlasem. Když opomineme tyto drobné výtky, lze provedení programu a jeho dramaturgické vystavění označit za povedené a posluchačsky přívětivé, což se také odrazilo na vřelém potlesku publika, které si vyžádalo přídavek: Lásku opravdivou.

Program:

Leoš Janáček:

Orání; Keď já pojdem na tu vojnu, milá má!; V tom velickém širém poli; Šiel som cez město; Ach, vojna, vojna; Proč kalino; O lásko; Láska opravdivá; Divím se milému; Vínek stonulý; Na košatej jedli dva holubi seďá; Klekánica

Pavel Křížkovský:

Utonulá; Odvedeného prosba; Rozchodná

Antonín Dvořák: Hostina, op. 27

Oldřich Halma: Zahrajte ně husličky

Zdeněk Kaňák: Polka

Martin Šujan: Keď ja pojdzem

Q VOX:

Petr Julíček – tenor

Tomáš Badura – tenorbaryton

Tomáš Krejčí – baryton

Pavel Maška – bas

Sobota 2. listopadu 2024 v 11h, Refektář augustiniánského opatství na Starém Brně

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více