Scaglione a Filharmonie Brno. Kvalitní dirigentské vedení nenechalo nic náhodě

Scaglione a Filharmonie Brno. Kvalitní dirigentské vedení nenechalo nic náhodě

V podmanivě semknutém programu vystoupila Filharmonie Brno po dlouhé době pod vedením dirigenta opravdové světové extratřídy a výsledek byl znát. Šlo o dosavadní interpretační vrchol sezóny.

V pořadí teprve druhý abonentní koncert prvního orchestrálního cyklu Filharmonie Brno v Janáčkově divadle byl koncipován jako cosi tajuplného, vzácného a zvláštně sjednoceným způsobem prosvětleného. Nutno uznat, že spojení Berliozova Harolda v Itálii, Messiaenových Zapomenutých obětí a Lutosławského Koncertu pro orchestr je opravdu mistrovským dramaturgickým kouskem, a to nikoliv díky odvaze či náročnosti programu, nýbrž naopak proto, s jakým citem spojuje zdánlivě nesourodé partitury do srozumitelného působivého celku, který nejednomu z přítomných otevřel nové obzory hudební krásy a uměleckého prožitku. Čím dál více se zdá, že jsme díky dramaturgické práci Vítězslava Mikeše svědky něčeho nesmírně cenného a světově významného. Světový rozhled býval pro Brno charakteristický, lokální zabedněnost a pohodlnost tu nemívala místo. Zdá se, že se kulturní Brno vrací tam, kam patří.

Bylo by však chybou zůstat jen u programu: ten sice letos nastartoval rázně Moravským podzimem a síla prožitku graduje koncert od koncertu, v nesrovnatelně větší nejistotě se ale pohybuje obsazení šéfdirigentského stupínku. Po odchodu Aleksandara Markoviće zůstává prázdný a hned tak se na tom nic nezmění. Ke spolupráci, tentokrát jednorázové, byli letos přizvání všichni čtyři žijící dosavadní šéfdirigenti, což ale představuje přínos jen u některých z nich a možná úskalí tohoto postupu ukázalo i působení takového Petra Altrichtera, jenž rozhodně patří k těm šťastnějším volbám. Svým temperamentem dokázal minulý týden rozhýbat partitury Jana Nováka, B. Martinů i S. S. Prokofjeva a koncert to byl zdařilý, zároveň ale byla patrná oboustranná smířenost s určitými interpretačními nedostatky. Člověku už začalo být smutno z toho, jak nízko leží hráčské meze a potažmo i hrdost našeho orchestru, když tu náhle...

Třiatřicetiletý americký dirigent Case Scaglione působil jako opravdové zjevení a zároveň protipól impulsivního Altrichtera. Jedním jediným přesným gestem dokázal v orchestru vytvořit takové soustředění, zaujetí a ponor, jako by neměl taktovku, ale kouzelnou hůlku. I na tomto koncertě si většina hráčů sáhla na svůj interpretační strop, ten byl ale posunut výrazně výš, a to nikoliv nějakým radostným zaujetím, které zase opadne, ale charismatickým a inteligentním dirigentským vedením. Až si člověk místy vzpomněl na ten pocit, kdy hostující orchestr exceluje po všech stránkách a akusticky nesnesitelné Janáčkovo divadlo najednou tolik nevadí.

Berliozův Harold v Itálii zazněl netypicky na úvod a v jeho violovém partu se zaskvěla Kristina Fialová, vynikající mladá sólistka, která dokázala vytvořit patřičně zasněnou atmosféru sytým znělým tónem a absolutní zvukovou vyrovnaností a kázní bez sebemenších zaváhání, třesů či poryvů. Orchestr hrál pod precizním gestem dirigernta Scaglioneho krajně koncentrovaně, žestě s nebývalou barevnou jednotou, dřeva o třídu výrazněji a pregnantněji, než je obvyklé. Tradičně a po zásluze chválený hobojista Vilém Veverka předvedl krásná unisona s jinými nástroji, mimo jiné i se sólovou violou. Celkově vyzněl Berlioz nezvykle svěže a barevně, což muselo být v neznějícím prostoru divadla obzvláště hráčsky náročné.

Po přestávce zahájil Scaglione krátké Zapomenuté oběti, osobitou orchestrální prvotinu Olivierra Messiaena, dlouhým tichým rozjímáním, což bylo přesně to, co orchestr i publikum potřebovalo. Obavy z prostoru i tělesa byly tytam a bylo hned jasné, že toto podání této statické a tiché hudby si uchová strhující podmanivost až do konce. Ve výbušné střední části excelovala jinak spíše nevzrušivá bicí sekce, překvapivě jakoby bez života.

Lutosławského Koncert pro orchestr je jednou z nejefektnějších poválečných skladeb pro velký orchestr a Scaglione se nesmířil s žádnou polovičatostí, kompromisním tempem či opatrným projevem. Zřetelně se ukázalo, jak fantasticky může orchestr znít, když se důraz přenese z bezchybné hry na výrazový, inteligentní a rytmicky i dynamicky exponovaný projev. Trubky mohly trochu přidat, ale i tak se překonávaly. Pro horny se žádná složitost nezdála jako neřešitelná, díky jejich zápalu byly občasné kiksy předem odpuštěny jako okrajové. Trombóny a tuba se ne vždy sešly intonačně, ale tak energický a sytý zvuk u nich člověk také dlouho nezažil. Smyčce ve střední části vivace obtížně stíhaly raketové tempo, ale stíhaly, až na jeden takt zezačátku v primech byly víceméně jednotné, což je v takto náročné skladbě sám o sobě úspěch. Lutosławského náročný a virtuózní koncert ukázal potenciál okamžitého pronikavého zlepšení za předpokladu kvalitního dirigentského vedení. Tímto způsobem, a ideálně zřetězením třebas tří takto exponovaných koncertů se skvělými dirigenty, lze hmatatelně a víceméně okamžitě zlepšovat úroveň orchestru. Naopak výkonnostní výkyvy unavují a kazí motivaci.

Nelze považovat za pravděpodobné, že by mladý Scaglione nebo někdo mu podobný stál o to pracovat s brněnským orchestrem v pozici šéfdirigenta. Cestuje po celém světě a setkává se s dobře připravenými orchestry, které jsou lačné po zajímavých i náročných interpretačních finesách. Má-li orchestr přežít v dobré formě období bez šéfdirigenta odpovědného za stálou interpretační kvalitu, je třeba o to důsledněji dbát na špičkovou techniku, ale také nemůže takový „nehlídaný“ orchestr dirigovat jen tak někdo. Nebude asi možné na každý koncert zajistit kapelníka Scaglioneho formátu, je ale nezbytně nutné vyhýbat se těm průměrným, kterým by za normálních okolností (odpovědný šéfdirigent ve funkci, alespoň průměrný sál, vyšší počet koncertů) taktovka tu a tam patřila přinejmenším ze zdvořilosti či za zásluhy. Anebo se nabízí možnost angažovat některou z mladých světových hvězd, které si na pár sezón rády vyzkouší soustavnou práci s velkým symfonickým orchestrem. Pokud ale budeme trvat na tom, že šéfdirigent musí být být Čech v letech a s bohatými zkušenostmi, budeme tu takto i za čtyři roky, kdy už by měl fungovat nový koncertní sál, naříkat nad tím, že je jeden koncert vynikající a jiný mizerný.

Jediná repríza programu se uskuteční dnes, v pátek 5. února 2016 od 19:30 v Janáčkově divadle.

Foto Jiří Jelínek

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více