Scénická kázání a rozjímání s Ensemble Damian

15. červenec 2019, 14:00
Scénická kázání a rozjímání s Ensemble Damian

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.

Komponovaný večer zahájila novodobá premiéra Koncertu pro cembalo Josefa Antonína Štěpána. Krásnou a hudebně nesmírně zajímavou kompozici prosvítilo vynikající nastudování orchestru a brilantní interpretace cembalisty Martina Smutného. Sehranost souboru stvrdilo také důmyslné rozestavení interpretů do kruhu uprostřed kruhové kaple. Výsledný zvuk se tak nesl plně a příjemně vyrovnaně. Dal vyniknout afektovým zvratům i citlivě vyvedeným momentům dravosti ale i jemnosti.

V půdním prostoru konviktu byl poté provedený melodram z Kázání na svatého Jána Pavla Josefa Axlara. Kázání Tomáš Hanzlík proložil fragmenty skladeb neznámých autorů, čímž vzniklo zajímavé pasticcio. Texty kazatele Axlara recitoval s náležitou horlivostí Vladimír Hrabal, jehož přednes přes všechnu snahu o důslednou dikci místy v hudebním doprovodu tonul. Provedení by pak možná více slušelo rozvážnější rozestavění interpretů v prostoru - například oddálením hudební složky a přiblížením kazatele k publiku tak, aby se orchestr nemusel příliš uměle tlumit a dramatický přednes by nepůsobil přeexponovaně. Taktéž zasazení melodramu v dramaturgii večera je na pováženou, neboť vybrané texty příliš nekorespondují s následně uváděným Rozjímáním. Záměr tohoto experimentu se takto alespoň formou přibližuje dobové praxi, kdy byla na Velký pátek uváděna sepolkra u Božího hrobu, na něž obsahově odkazovala předcházející kázání. Takový byl alespoň apel hraběte Johanna Adama z Questenbergu, který na jaroměřickém dvoře nechal uvést právě Zpívané rozjímání některých tajemství hořkého umučení a umírání pána a spasitele našeho Ježíše Krista Františka Adama Míči. Tuto skladbu uvedl Ensemble Damian jako zlatý hřeb večera ve scénickém provedení Tomáše Hanzlíka.

Přes zdobnost kostýmů i pestrost prospektů a sufit zůstalo provedení poněkud nevýrazné. Zde je třeba ale vycházet z problematiky díla samotného. Oratorium pro hraběte Questenberga bylo původně komponováno v německém jazyce. Questenberg jej však – a to z ušlechtilých důvodů – nechal přeložit a dílo pro srozumitelnost poddanstva znělo v češtině stejně jako při víkendové obnovené premiéře. České překlady však sebou do hudby vnáší jistou šroubovanost, která není pro interpretaci snadná. Zpěváci zůstávají spíše v méně příjemných středních polohách svého rozsahu, jak prozradily například nádherně znějící výšky Zuzany Kopřivové v roli Duše, které prostor prosvětlily bohužel je málokrát. S obtížnou hudební předlohou se však důstojně popasovali Zuzana Petrasová s měkce kulatým mezzosopránem a Vladimír Šlepec, jehož rytmicky náročný part hříšníka komponoval Míča pravděpodobně sám pro sebe. Velmi dobře posazeným a pro roli Krista příhodně autoritativním basem překvapoval Michal Marhold. Rozpačitosti inscenace by jistě ubrala důslednější deklamace zpěváků i plastičtější dynamika. Pilíř libreta tak silně podpírala vhodná barokní gestika, která dotahovala obsah nedořečeného. Ve výsledném ale bodoval orchestr, jehož pojetí nešetřilo dynamikou a artikulací.

Takto zeširoka rozkročený program vybízí k otázkám o dramaturgické střídmosti, jedním dechem se ale lze zasnít nad bohatostí hudebních archivů. Vedle dobré a stabilní interpretační úrovně totiž soubor v čele s Tomášem Hanzlíkem záslužně upozorňuje na nefrekventovaná a povětšinou vůbec neprobádaná díla. Příkladem jsou právě Štěpánovy cembalové koncerty, které jistě byly perlou večera a vynést je na dnešní světlo, si zcela jistě zaslouží.

Olomoucké barokní slavnosti

Josef Antonín Štěpán: Koncert pro cembalo

Josef Axlar: Kázání na svatého Jána Pavla
František Antonín Míča: Zpívané rozjímání některých tajemství hořkého umučení a umírání pána a spasitele našeho Ježíše Krista

Ensemble Damian

Režie, scéna, kostýmy, hudební nastudování, rekonstrukce partitur – Tomáš Hanzlík

Duše – Zuzana Kopřivová

Outrpnost – Zuzana Petrasová

Hříšník – Vladimír Šlepec

Kristus – Michal Marhold

Kazatel – Vladimír Hrabal

Cembalo – Martin Smutný

Psáno z premiéry 13. července 2019

Ensemble Damian - Martin Smutný/ foto archiv souboru

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Ačkoliv za poslední dva měsíce kulturní život velmi utrpěl, touha lidí po uměleckém zážitku nepohasla. Ba naopak – umění a jeho role, kterou v našem životě plní, jsou snad ještě potřebnější, než tomu bylo předtím. A tak ačkoliv koncertní sály zejí prázdnotou a posluchači jsou nuceni je navštěvovat pouze prostřednictvím záznamů svých oblíbených koncertů, množství povedených hudebních nosičů (nejen) z počátku roku pomáhá toto nešťastné mezidobí překlenout.  více

Šestý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Oheň, poezie, banjo.  více

Kapely, které na scéně působí několik desetiletí, mají dvě možnosti: Buď žijí ze své podstaty, a tedy z hitů z doby minulé. Anebo se stále snaží přicházet s něčím novým, někdy i přáním konzervativních fanoušků navzdory. „Brněnští“ Poutníci, kteří letos slaví 50 let od svého vzniku, jsou někde na půli cesty. Stále hrají Panenku, kterou si publikum žádá, ale naštěstí neustrnuli a – sice po dlouhé době, ale přece – přicházejí s novým řadovým albem, které by mezi fanoušky české country a bluegrassu nemělo zapadnout.  více

Pátý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Muziky a krúžky.   více

V první části rozhovoru s horňáckým primášem Petrem Mičkou a s producentem Jiřím Hradilem jsme sledovali začátky spolupráce kapely Lesní zvěř s Horňáckou muzikou Petra Mičky a cestu k nadžánrovému spojení na albu Hrubá Hudba. O samotném natáčení, o kompozici dvojalba Hrubá Hudba, o spolupráci s hosty z jiných žánrů a v neposlední řadě také o Hlasech starého světa, tedy té části projektu, v níž promlouvají autentické hlasy horňáckých zpěváků, pojednává tato druhá a závěrečná část rozhovoru.  více

Brněnské vydavatelství Indies Scope vydalo v loňském roce dva tituly, které stojí i po bezmála roce za připomenutí, protože jejich obsah daleko překračuje časové určení. Prvním titulem je Beskydská Odysea Mariana Friedla (Indies Scope 2019, 2664506 – 2) a druhým je cédéčko s prostým názvem Majstr od horňácké legendy Martina Hrbáče a Musiky Folkloriky (Indies Scope 2019, 2664517 – 2).  více

Čtvrtý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Symfonie města.  více

Nejčtenější

Kritika

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více