Scofield otevřel Echoes of JazzFest Brno americkou country klasikou

4. listopad 2016, 10:40
Scofield otevřel Echoes of JazzFest Brno americkou country klasikou

Prologem listopadových ozvěn brněnského JazzFestu byl středeční koncert čtyřčlenné hvězdné formace kolem kytaristy Johna Scofielda.V Sono Centru tak pokračovalo jejich pětitýdenní evropské turné na podporu nového alba Country For Old Men vydaného letos v září.

Sázka na Brno není pro Scofielda a jeho různé koncertní sestavy ničím rizikovým či novým. Jen v rámci JazzFestu zde vystupoval potřetí a oba předchozí projekty, Überjam před dvanácti lety i akustický JS Quartet v roce 2010, si brněnské publikum podmanily. Letošní koncept alba postavený na písňových hitech amerického stylu country&western byl na první pohled poněkud kontroverzní. Už první (byť vstřícné a většinou příznivé) americké kritiky zmiňovaly jistou konzervativnost jazzového i country publika k ojedinělým fúzím obou zdánlivě neslučitelných žánrů. Melodické country písně a jejich interpreti (Hank Williams, Merle Haggard, Bob Wills, George Jones, Dolly Parton, Shania Twain), z jejichž repertoáru Scofield vybíral, jsou přitom pro většinu Američanů něčím posvátným. Ani ve střední Evropě (notabene v Čechách a na Moravě, zemích tradičnímu country a obzvlášť bluegrassu zaslíbených) nemají tyto dva žánry mnoho společných příznivců. O to větší byla očekávání.

scofield_2016_foto_Martin_Zeman_03Johnu Scofieldovi je ovšem čtyřiašedesát a ví, že si může dovolit to, co by se někomu jinému podařilo jen s obtížemi. Tento kytarista podobnou inspiraci nepromarní a zbytečně nezlehčí. Na své průkopnické cestě v inspiraci country a westernem měl respektované předchůdce jako třeba Garyho Burtona (CD Country Roads, 1969) nebo Billa Frisella (CD Nashville, 1997). On sám se však pokládá za pokračovatele Boba Willse, zpěváka a skladatele, průkopníka tzv. western swingu, který se proslavil ve 40. - 60. letech minulého století. Za hlavní obtíž podobné fúze Scofield pokládá vhodný výběr písní, kterým by převlek do jazzového šatu neublížil, ale naopak je obohatil. Záměrně volil nikoliv instrumentální tradicionály, ale skutečné písně postavené na sdělných textech. Hodiny trávil poslechem původních nahrávek, aby se mu podařilo transformovat osobité nuance zpěvákova stylu do jazyka jazzu. Veškerá sdělení obsažená v textu originální písně se tak v její jazzové úpravě transformují do melodických a harmonických linií a barev. A jak se ukázalo při koncertu, pozoruhodný výsledek nestojí výhradně na frontmanovi s kytarou.

scofield_2016_foto_Martin_Zeman_02Samotné album obsahuje tucet písní a opravdových hitů několika desetiletí americké c&w. Jak ale dokládá pódiový playlist, posluchači v Srbsku, Rakousku, Itálii a Španělsku se mohou těšit na víc než jen na živé provedení toho, co bylo nahráno ve studiu. Téměř devadesátiminutový koncertní set přerušený několika Scofieldovými promluvami tvoří ze dvou třetin repertoár z CD a tři čtyři písně navíc. V Brně nabídlo čtyřčlenné combo jazzových sólistů par excellence jako rozehrávku improvizaci na píseň Mr. Fool  George Jonese. Vedle Johna Scofielda s elektrickou kytarou stála dvojice sidemanů - bubeník Bill Stewart a baskytarista Steve Swallow, na levém křídle obsluhoval Larry Goldings střídavě Hammondky a piano.

Po tomto úvodu běžel koncert jako na drátku. Brzy došlo i na novinky mimo album (jak podotýká Scofield v komentáři na svém facebookovém profilu šlo o premiérové provedení) tedy na milostnou píseň You Win Again od Hanka Williamse. Následoval vlakový hit Carter Family nebo Roye Acuffa Wabash Cannonball, který u nás v 70. letech zpopularizoval zpěvák Ladislav Vodička s Country Beatem (na pódiu excelentně „vyšlapal“ vtipné ostináto Steve Swallow a Bill Stewart vystřihl sólo na bicí). Dál na řadu přišel The Gambler Dona Schlitze, kterého proslavil na Západě hlas Kenny Rogerse a u nás skvělý text Zdeňka Rytíře zpívaný Petrem Spáleným. A pak se zase chvíli hrálo podle desky: skvostná jazzová předělávka hitu Dolly Parton Jolene (s dominantním baskytarovým sólem Steva Swallowa), pocta Bobu Willsovi Faded Love, tesknou atmosféru hitu Hanka Williamse uchovávající I´m So Lonesome I Could Cry, jazzově rozfrázovaný Wayfaring Stranger i novodobější inspirace autorským hitem zpěvačky Shanii Twain You´re Still The One.  A na závěr přišla symbolická vzpomínka na Carter Family a Mamma Maybelle – Wildwood Flower.  Celý koncert rozkvétal hudebními nápady výborně sehrané a na sebe navázané muzikantské čtveřice. Ke country klasice přistupovala s patrným respektem, ale s nijak přehnanou úctou. Navíc disponovala potenciálem u country kapel nevídaným: dvojicí sehraných sidemanů za bicími a baskytarou, která doprovázela bez zbytečných exhibic, nenápadně, věcně, ale nápaditě. A v pravou chvíli si navrch střihla parádní sólo. Pro řadu posluchačů byl Steve Swallow, nejzkušenější ze čtveřice na pódiu a mnohaletý Scofieldův souputník, nejvýraznější postavou koncertu. Z pevných kořenů poctivého backsidu vyrůstala invenční jazzová improvizace s patrnými swingovými názvuky, v níž John Scofield vedle vlastních gejzírů radostného muzicírování ponechával dostatečný prostor svému partnerovi v sólování Larrymu Goldingsovi,. Ten zase citlivě podle atmosféry písně střídal Hammondovy varhany a piano. Veškeré dění na pódiu podporovala výborná práce zvukaře (jen baskytarová sóla si místy zasloužila více vytáhnout).

Pokud název alba (parafrázující v opozitu film bratří Coenů No Country For Old Men) byl míněn ironicky v narážce na průměrný věk této party (country muzika pro staré pány), pak brněnský koncert Johna Scofielda a jeho parťáků potvrdil, že nejsou zapovězené cesty a invence nemá hranice ve věku ani v hudebních žánrech.

John Scofield/ Foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat
  • Adam

    10. listopad 2016, 16:22
    Podepisuju každé slovo. Scofield jako obyčejně skvělý, basák brutus. Jsem rád, že jsem zajel do Brna.
  • Milan T., Brno

    9. listopad 2016, 12:45
    Na koncert jsem se vypravil ze zvědavosti, patřím k té citované menšině, rád poslouchám country i jazz. A dostal jsem krásný zážitek. Naprosto podepisuji chvalozpěv na basáka, byl výborný, a Scofield samozřejmě taky.

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více