Sedm smrtelných hříchů. Vynikající Maria Bill v poloviční hře

Sedm smrtelných hříchů. Vynikající Maria Bill v poloviční hře

Městské divadlo Brno včera hostilo hudební představení, jaké se v něm obvykle nevidí. Zábavu a odpočinkové vtipkování vystřídala satira a ironie, popové zpívání šanson. Sedm smrtelných hříchů Kurta Weilla a Bertolta Brechta získalo podobu exhibičního představení pro zpěvačku a herečku Marii Bill.

Divadelní svět Brno se letos poprvé koná v režii Národního divadla Brno a jeho ředitele Martina Glasera, orientace na německé divadlo je očividná. Naprostou většinu inscenací tvoří činohra, ale v programu je přece jen i několik představení, v nichž hraje zásadní roli hudba. Po hostování Bavorského státního baletu provedl včera své představení mnohem skromnější Volkstheater Wien. Sedm smrtelných hříchů (Die Sieben Todsünden) je zpívaný balet Kurta Weilla, libreto napsal Bertolt Brecht, byla to jejich poslední velká spolupráce. Měli za sebou již fantastický úspěch Třígrošové opery (Die Dreigroschenoper, 1928), propadák Happy End (1929) i vynikající operu Vzestup a pád města Mahagonny (Aufstieg und Fall der Stadt Mahagonny, 1931). Sedm smrtelných hříchů vzniklo již na útěku před nacisty a premiéru mělo v Paříži v roce 1933. 

Původní představa baletu se změnila již ve chvíli, kdy Weill dostával na dílo objednávku. Původní tančená role Anny byla zdvojená zpěvačkou a staly se z ní sestry Anna I a Anna II. Ty se vydávají v Americe z Louisiany do velkých měst, aby uživily svou rodinu jako barové tanečnice. Dvojice postav je ale silně nejednoznačná a libreto svádí k myšlence, že jde o jednu zdvojenou osobu, hned na začátku (máme jedno srdce, jedny boty…). Obsadit obě role jednou představitelkou se tedy svým způsobem nabízí, ačkoli tím vznikne cosi jiného, než autoři zamýšleli a napsali – přinejmenším nejednoznačnost schizmatu se vytratí. Když navíc ještě chybí titulkovací zařízení a publikum vesměs netuší, o co vlastně jde, je to už na pováženou. Celé představení tím stálo na výkonu Marie Bill, ale ten byl zato oslnivý.

Rakouská zpěvačka a herečka se tímto představením minulý rok s Volkstheater Wien loučila po deseti letech a v tomto kontextu získává forma scénického galakoncertu úplně jiný smysl. Český divák to ale pravděpodobně netuší, jméno Marie Bill nikdy neslyšel (natož její zpěv) a z programu se nic konkrétního nedozví. S prvním překvapením je tedy konfrontovaný hned na začátku, kdy začne Maria Bill s klavírním doprovodem zpívat pořad písní Kurta Weilla – začne standardem Speak Low, několik písní z Třígrošové opery se střídá s dalšími tituly, na černé plátno v pozadí se promítají jména textařů.

Maria Bill zpívá temným hlasem, s ráznou a pečlivou dikcí v němčině, angličtině i francouzštině, její charisma trošku připomene Soňu Červenou. Bill je ale poněkud jednotvárná a strojová, pětatřicetiminutový blok písní zazpívá v jednom kuse, prakticky bez meziher, zcela bez pauz: prostě nasadí a jede. Celkově je ohromně stylová, i když z některých písní se vytrácí jejich jasný ironický podtón (Zuhälterballade, Ballade von der sexuellen Hörigkeit). Stojí na scéně v černých šatech s výrazným bílým boa, boty na kothurnech z ní dělají téměř sochu. Po poslední písni úvodního bloku se rozhrne opona, za ní sedí orchestr a začíná vlastní představení.

Maria Bill je víc zpěvačka než herečka a režisér Michael Schottenberg jí představení nachystal opravdu na míru. Podtrhl tím všechno, co Bill umí, ale zároveň také ubral samotné hře: Sedm smrtelných hříchů se hrálo jen tak napůl, ochuzení o baletku se zaretušovat nedá. Herecké akce i taneční kreace představovaly spíš bizarní podklad pro samotný zpěv než opravdové divadlo. Zároveň ale umocnily a podněcovaly pěvecký výraz, který narozdíl od první, koncertní části získal na rozmanitosti. Putování polosvětem amerických velkoměst a jejich hříšnými pastmi doprovázely změny variabilního kostýmu (Erika Navas). Marie Bill je zvládala s přehledem na scéně, její schopnosti byly pravděpodobně využity opravdu do důsledku.

Výborný výkon podal orchestr Virtuosi Brunensis. Hrál pod vedením Milana Turkoviće stylově, přesně, byl to opravdu dobře podaný Kurt Weill. Stylovost není zmíněná již podruhé náhodou, byla to jedna z hlavních ozdob představení. Výborně zpívalo kvarteto rodinných příslušníků, v krátkém sóle vynikl především první tenor. Klavírista Michael Hornek byl excelentní doprovazeč první části.

Divadelní práce dvojice Weill – Brecht se na našich scénách příliš často neobjevují a Divadelní svět z tohoto hlediska zaslouží pochvalu už za samotný fakt, že inscenaci Sedmi smrtelných hříchů přivezl. Je ovšem otázka, jestli zrovna tato verze mohla mít pro české publikum seznamovací funkci, jakkoli bylo představení velmi dobré. A rozhodně je dobře, že v divadle nezatěžující muzikálové zábavy našlo jednou místo také vážně míněné a ostře satirické hudebního divadlo.

Kurt Weill, Bertolt Brecht: Die Sieben Todsünden (Sedm smrtelných hříchů). Hudební nastudování – Milan Turković, klavír – Michael Hornek, režie – Michael Schottenberg, kostýmy – Erika Navas. Maria Bill, Martin Mairinger, Wilhelm Spuller, Johannes Schwendinger – otec, Ivaylo Guverov – matka, Virtuosi Brunensis. 19. října 2015, Městské divadlo Brno. V rámci festivalu Divadelní svět.

Maria Bill, foto archiv Volkstheater Wien

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více