Sedm smrtelných hříchů. Vynikající Maria Bill v poloviční hře

Sedm smrtelných hříchů. Vynikající Maria Bill v poloviční hře

Městské divadlo Brno včera hostilo hudební představení, jaké se v něm obvykle nevidí. Zábavu a odpočinkové vtipkování vystřídala satira a ironie, popové zpívání šanson. Sedm smrtelných hříchů Kurta Weilla a Bertolta Brechta získalo podobu exhibičního představení pro zpěvačku a herečku Marii Bill.

Divadelní svět Brno se letos poprvé koná v režii Národního divadla Brno a jeho ředitele Martina Glasera, orientace na německé divadlo je očividná. Naprostou většinu inscenací tvoří činohra, ale v programu je přece jen i několik představení, v nichž hraje zásadní roli hudba. Po hostování Bavorského státního baletu provedl včera své představení mnohem skromnější Volkstheater Wien. Sedm smrtelných hříchů (Die Sieben Todsünden) je zpívaný balet Kurta Weilla, libreto napsal Bertolt Brecht, byla to jejich poslední velká spolupráce. Měli za sebou již fantastický úspěch Třígrošové opery (Die Dreigroschenoper, 1928), propadák Happy End (1929) i vynikající operu Vzestup a pád města Mahagonny (Aufstieg und Fall der Stadt Mahagonny, 1931). Sedm smrtelných hříchů vzniklo již na útěku před nacisty a premiéru mělo v Paříži v roce 1933. 

Původní představa baletu se změnila již ve chvíli, kdy Weill dostával na dílo objednávku. Původní tančená role Anny byla zdvojená zpěvačkou a staly se z ní sestry Anna I a Anna II. Ty se vydávají v Americe z Louisiany do velkých měst, aby uživily svou rodinu jako barové tanečnice. Dvojice postav je ale silně nejednoznačná a libreto svádí k myšlence, že jde o jednu zdvojenou osobu, hned na začátku (máme jedno srdce, jedny boty…). Obsadit obě role jednou představitelkou se tedy svým způsobem nabízí, ačkoli tím vznikne cosi jiného, než autoři zamýšleli a napsali – přinejmenším nejednoznačnost schizmatu se vytratí. Když navíc ještě chybí titulkovací zařízení a publikum vesměs netuší, o co vlastně jde, je to už na pováženou. Celé představení tím stálo na výkonu Marie Bill, ale ten byl zato oslnivý.

Rakouská zpěvačka a herečka se tímto představením minulý rok s Volkstheater Wien loučila po deseti letech a v tomto kontextu získává forma scénického galakoncertu úplně jiný smysl. Český divák to ale pravděpodobně netuší, jméno Marie Bill nikdy neslyšel (natož její zpěv) a z programu se nic konkrétního nedozví. S prvním překvapením je tedy konfrontovaný hned na začátku, kdy začne Maria Bill s klavírním doprovodem zpívat pořad písní Kurta Weilla – začne standardem Speak Low, několik písní z Třígrošové opery se střídá s dalšími tituly, na černé plátno v pozadí se promítají jména textařů.

Maria Bill zpívá temným hlasem, s ráznou a pečlivou dikcí v němčině, angličtině i francouzštině, její charisma trošku připomene Soňu Červenou. Bill je ale poněkud jednotvárná a strojová, pětatřicetiminutový blok písní zazpívá v jednom kuse, prakticky bez meziher, zcela bez pauz: prostě nasadí a jede. Celkově je ohromně stylová, i když z některých písní se vytrácí jejich jasný ironický podtón (Zuhälterballade, Ballade von der sexuellen Hörigkeit). Stojí na scéně v černých šatech s výrazným bílým boa, boty na kothurnech z ní dělají téměř sochu. Po poslední písni úvodního bloku se rozhrne opona, za ní sedí orchestr a začíná vlastní představení.

Maria Bill je víc zpěvačka než herečka a režisér Michael Schottenberg jí představení nachystal opravdu na míru. Podtrhl tím všechno, co Bill umí, ale zároveň také ubral samotné hře: Sedm smrtelných hříchů se hrálo jen tak napůl, ochuzení o baletku se zaretušovat nedá. Herecké akce i taneční kreace představovaly spíš bizarní podklad pro samotný zpěv než opravdové divadlo. Zároveň ale umocnily a podněcovaly pěvecký výraz, který narozdíl od první, koncertní části získal na rozmanitosti. Putování polosvětem amerických velkoměst a jejich hříšnými pastmi doprovázely změny variabilního kostýmu (Erika Navas). Marie Bill je zvládala s přehledem na scéně, její schopnosti byly pravděpodobně využity opravdu do důsledku.

Výborný výkon podal orchestr Virtuosi Brunensis. Hrál pod vedením Milana Turkoviće stylově, přesně, byl to opravdu dobře podaný Kurt Weill. Stylovost není zmíněná již podruhé náhodou, byla to jedna z hlavních ozdob představení. Výborně zpívalo kvarteto rodinných příslušníků, v krátkém sóle vynikl především první tenor. Klavírista Michael Hornek byl excelentní doprovazeč první části.

Divadelní práce dvojice Weill – Brecht se na našich scénách příliš často neobjevují a Divadelní svět z tohoto hlediska zaslouží pochvalu už za samotný fakt, že inscenaci Sedmi smrtelných hříchů přivezl. Je ovšem otázka, jestli zrovna tato verze mohla mít pro české publikum seznamovací funkci, jakkoli bylo představení velmi dobré. A rozhodně je dobře, že v divadle nezatěžující muzikálové zábavy našlo jednou místo také vážně míněné a ostře satirické hudebního divadlo.

Kurt Weill, Bertolt Brecht: Die Sieben Todsünden (Sedm smrtelných hříchů). Hudební nastudování – Milan Turković, klavír – Michael Hornek, režie – Michael Schottenberg, kostýmy – Erika Navas. Maria Bill, Martin Mairinger, Wilhelm Spuller, Johannes Schwendinger – otec, Ivaylo Guverov – matka, Virtuosi Brunensis. 19. října 2015, Městské divadlo Brno. V rámci festivalu Divadelní svět.

Maria Bill, foto archiv Volkstheater Wien

Ostravská rodačka Nikol Bóková byla dlouho považována za jedinečný talent v oboru vážné hudby. V devíti letech si jako sólová klavíristka zahrála s Janáčkovou filharmonií a studium na konzervatoři a následně na JAMU bylo tedy samozřejmostí. Ale už během studií hudební klasiky se formoval a postupně projevovalo další její nadání a to kompoziční. Spolu se svým triem (Nikol Bóková-klavír, Martin Kocián-kontrabas, Michal Wierzgoń-bicí) nahrála v roce 2019 debutové autorské album Inner Place a ihned se prosadila mezi českou (a vlastně i evropskou) jazzovou elitu. Během covidu následovaly další dva projekty – Unravel (2020) pro stejnou jmenovanou sestavu a loňský Prometheus natočený s mimořádným nasazením v pozoruhodné studiové sestavě. Z ní a z několika následných koncertů (mimo jiné v rámci JazzFestu Brno vloni na podzim) vykrystalizovalo také zcela logické rozšíření jejího tria o univerzálního a empatického kytaristu Davida Dorůžku, Vznikl Nikol Bóková Quartet. V této sestavě se rodilo i nejnovější autorské album Elements, s nímž se pro Nikol a jejího partnera a spolutvůrce Jana Valu otevírá nová tvůrčí etapa.  více

Do prostor atria Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na ulici Arne Nováka zavítal 22. června soubor Ensemble Opera Diversa s programem Tance v zahradách, který navázal na loni započatou sérii projektů pod širým nebem. Jako sólisté vystoupili fagotista Pavel Horák a hráč na marimbu Martin Švec. Koncert řídil dirigent Patrik Červák, který před smyčcovým orchestrem Ensemble Opera Diversa stanul vůbec poprvé.  více

Opatství na starém Brně, kde až do své smrti působil Gregor Johann Mendel, skrývá za svými zdmi několik krásných zákoutí. Jedním z nich je i Rajský dvůr, do kterého se vchází nenápadným vchodem vedle Baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Ve čtvrtek 16. června tento starobylý prostor s kamennými zdmi hostil úvodní koncert projektu Brno a jeho chrámy. Zahrála na něm Horňácká muzika Petra Mičky a jedinečným způsobem tuto akci zahájila.  více

Dnes, tedy v pátek 17. června, vystoupí v Brně v rámci festivalu Ibérica katalánská písničkářka Magalí Sare. Její aktuální album Eponja je v červnu 2022 na šestém místě prestižního žebříčku World Music Charts Europe, který sestavuje 45 evropských rozhlasových publicistů z alb z celého světa. Jako pozvánku na koncert vám přinášíme recenzi tohoto alba.  více

Po prvním úspěšném koncertu rezidenčního souboru festivalu Concentus Moraviae na zámku ve Slavkově se těleso vedené houslistou Pavlem Fischerem rozšířilo o klavíristku Katyu Apekishevu. V této sestavě v neděli 12. června ve Velkém sále mikulovského zámku představilo mnohým neznámou tvář hudebního jazyka maďarského skladatele Bély Bartóka v podobě jeho Klavírního kvintetu C dur. Spolu s Fischerem a Apekishevou vystoupili také houslistka Markéta Janoušková, violista Diede Verpoest a violoncellista Erich Oskar Hüttervíce

Na tuzemské jazzové scéně stále ještě rezonuje loňské 100. výročí od narození Gustava Broma. Na samém konci roku 2021 vyšel komplet 4 CD Gustav Brom – 100 let, který nabízí průřez repertoárem orchestru od písňové tvorby přes jazz až po průniky k soudobé vážné hudbě. Vedle toho se u téhož vydavatele (Indies Happy Trails) objevilo i album mapující dlouholetou spolupráci Bromova orchestru s Karlem Velebným. Na obou počinech se jako jeden z producentů podílel rozhlasový redaktor a jazzový hudebník a pedagog Jan Dalecký.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae zavítal ve své sedmadvacetileté existenci již na celou řadu netradičních a jedinečných míst. Nedělní program Homo sapiens – příběh rytmu ve Velkém Meziříčí získal potenciál patřit mezi ty vůbec nejzáslužnější koncerty festivalu. V běžně nepřístupných prostorách Nové synagogy, která již po léta slouží jako centrum levného nákupu, vystoupili 5. června hudebníci OK Percussion Duo – Martin Opršál a Martin Kleibl – společně s hosty a svými studenty Tomášem Javorou a Kryštofem Vašíčkem. Koncert se konal ve spolupráci s Evropským festivalem filosofie, Židovskou obcí Brno a městem Velké Meziříčí. Současně šlo o součást projektu Z obchodního centra ke kulturní komunitěvíce

Letošní 27. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae je sice stále ještě na začátku svého takřka měsíčního programu, přesto se dramaturgicky vůbec nedrží zpátky. Po zahajovacím průletu argentinským a uruguayským tangem v Boskovicích a balkánské hudbě v Ivančicích přivedl festival ve čtvrtek 2. června do atria radnice v Kyjově smyčcové kvarteto Arcadia, které společně s přáteli z Transylvánské filharmonie provedlo Smyčcový oktet C dur rumunského skladatele George Enesca. Kromě členů kvarteta (houslisté Ana TörökRăsvan Dumitru, violista Traian Boală a violoncellista Zsolt Török) tedy vystoupili houslisté Vlad RăceuValentin Șerban, violista Mihai Oșvat a violoncellista Ștefan Cazacu. Záštitu nad koncertem převzala velvyslankyně Rumunska v České republice J. E. Antoaneta Barta.  více

S houslistou Pavlem Fischerem jsme se potkali u metra na Budějovické a cestou k divadlu Dobeška stihli probrat jeho dovolenou v Itálii. Zároveň jsme už naplňovali podtitul letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae „Od kořenů k budoucnosti“. Vedle Dobešky, kde hrává divadlo Sklep, totiž stojí takzvaný dřevník, kde už pětatřicet let zkouší Škampovo kvarteto. Pavel Fischer byl zakládajícím členem ansámblu, z něhož odešel v době, kdy sklízel jeden mezinárodní úspěch za druhým. Jak sám říká, lákala ho větší hudební volnost i klidnější život. Na Dobešce ho po našem rozhovoru čekal koncert s violoncellistou Olinem Nejezchlebou a kytaristou Norbim Kovácsem. Začali jsme u něj, i když naším hlavním tématem byla Fischerova rezidence na letošním ročníku Concentu Moraviae.  více

Harafica ovládla středeční večer 25. května brněnskou Flédu. Cimbálová muzika z Uherského Hradiště, která už dávno překročila hranice tohoto města, ale i zdejšího folkloru. Sál byl téměř zaplněn diváky všech generací – od fanoušků v pubertě až po babičky. Dvouhodinový koncert plný pecek, na které jsme u kapely zvyklí, byl okořeněný dávkou zážitků z letošního turné cimbálovky po Americe.  více

Další z řady tematických „výročních“ orchestrálních konceptů Jiřího Kotači pro jeho big band připomněl sto deset let od narození kanadsko-amerického jazzového pianisty, skladatele, kapelníka a především geniálního aranžéra Gila Evanse a jeho úspěšnou spolupráci s legendárním trumpetistou Milesem Davisem na sklonku padesátých let minulého století.  více

Už v roce 1999 se režisér a ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša se svým inscenačním týmem rozhodl upravit slavný muzikál My Fair Lady přímo pro brněnské prostředí. Namísto londýnského nářečí cockney použil brněnský hantec, děj zasadil do současnosti a vznikla divácky velmi vyhledávaná inscenace My Fair Lady (ze Zelňáku). Nyní se s odstupem bezmála čtvrtstoletí k oblíbenému titulu brněnské divadlo vrací znovu. A režisérem i autorem úpravy je opět Stanislav Moša, který se nyní rozhodl děj posunout do počátku 20. století. A secesní háv tomuto staronovému titulu sluší.  více

V dramaturgické linii chrámových koncertů se hudební těleso Ensemble Opera Diversa v úterý 17. května vydalo do prostor nového brněnského kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné. Zde na koncertě s názvem Misericordia představilo duchovní tvorbu současných britských autorů – Davida Matthewse, Jamese MacMillana – v kontrastu k dílům vycházejícím z tradice evropského kontinentálního minimalismu v podobě skladeb lotyšského autora Pēterise Vaskse a slovenského skladatele Lukáše Borzíka. Kromě instrumentalistů orchestru Ensemble Opera Diversa a sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase vystoupili sólově trumpetisté Vít Otáhal a Jozef Zimka. Koncert řídila dirigentka souboru Gabriela Tardonovávíce

Dlouholetá spolupráce houslového virtuosa Milana Paľy a souboru Ensemble Opera Diversa přinesla milovníkům soudobé hudební tvorby celou řadu pozoruhodných (a v mnoha případech i premiérových) koncertů. Jejich zatím posledním společným projektem se stala dvojice sólových recitálů Milana Paľy. První projekt nesl název Dotyky. Za zrkadlom (30. dubna) se stejnojmennou skladbou Adriána Demoče a středeční koncert v prostorách brněnské Káznice se jmenoval O tvojej tvári (11. května) a představil dílo Dve vety o tvojej tvári skladatelky Jany Kmiťové, která kompozici Milanu Paľovi věnovala. Nahrávky obou kompozic jsou již nějakou dobu dostupné – obě vyšly u nakladatelství Pavlík Records v roce 2021. Svých světových premiér se však díla dočkala až nyní.  více

Brněnští muzikanti rozmanitých žánrů jsou dlouhověcí a vitální jedinci. Potvrdila to také oslava životního jubilea pedagoga, skladatele, aranžéra a především virtuózního hráče na trombon Mojmíra Bártka. Jubilejní koncert s pracovním názvem Mojda Bártek 80 do brněnského Sono Centra připravili jeho přátelé pod vedením trumpetisty a kapelníka B-Side Bandu Josefa Buchty. Oslavenec, ač si dvouapůlhodinový program nepokrytě (a s dojetím) užíval, až na krátké okamžiky oddechu zůstával aktivním účastníkem celé hudební produkce. Představil se jako autor mnohých skladeb, ale především hráč, s trombonem v rukách a v plném nasazení.  více

Nejčtenější

Kritika

Do prostor atria Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na ulici Arne Nováka zavítal 22. června soubor Ensemble Opera Diversa s programem Tance v zahradách, který navázal na loni započatou sérii projektů pod širým nebem. Jako sólisté vystoupili fagotista Pavel Horák a hráč na marimbu Martin Švec. Koncert řídil dirigent Patrik Červák, který před smyčcovým orchestrem Ensemble Opera Diversa stanul vůbec poprvé.  více