Sklepní skicování s Nejtkem, Brahmsem a Barberem

Sklepní skicování s Nejtkem, Brahmsem a Barberem

Dlouho odkládaná premiéra skladby The Basement Sketches (Sklepní skici) skladatele Michala Nejtka, jejíž provedení bylo plánováno už na loňský červen 2020 a která vznikla přímo na objednávku Filharmonie Brno, konečně zazněla ve čtvrtek 25. listopadu v sále Besedního domu. Spolu se Sklepními skicami zazněly i Variace na Haydnovo téma B dur op. 56a Johannese Brahmse a Violoncellový koncert op. 22 Samuela Barbera. Kromě hráčů brněnské filharmonie vystoupili také violoncellista Matt Haimovitz a klavíristka Nikol Bóková. Dramaturgický pestrý večer složený ze tří výrazně odlišných hudebních děl i dobových kontextů řídil šéfdirigent tělesa Dennis Russell Davies.

Koncert zahájily Brahmsovy Variace na Haydnovo téma – desetivětá (počítáme-li i úvodní Téma a Finále) skladba inspirovaná motivem „Chorale St. Antoni“ z druhé věty dechové serenády, která byla dříve připisována Josephu Haydnovi. Pozdější výzkumy nicméně toto autorství vyvrátily a do dnešních dnů není původní skladatel znám. Mezi možnými kandidáty figuruje kupříkladu Haydnův žák Ignaz Joseph Pleyel, ačkoliv ani jeho autorství se doposud nepodařilo potvrdit. Není ani jasné, zda ono citované „Chorale St. Antoni“ pochází přímo od skladatele dechové serenády, nebo zda jde taktéž o citovaný motiv z neznámé kompozice. Jisté je, že do dnešního dne se žádné další „Chorale St. Antoni“ zatím neobjevilo.

filharmonie_brno_nejtek_foto_jiri_jelinek_02

Téma samotné zazní na počátku Brahmsovy skladby takřka v původní podobě. V následujících osmi větách však prochází variačními, instrumentačními i harmonickými proměnami, které zásadním způsobem alterují charakter a náladu předlohy. Místo koncertního mistra včera připadlo houslistovi Leoši Zavadilíkovi, ačkoliv původní obsazení počítalo s Marií Petříkovou. Zavadilík nicméně povinnosti koncertního mistra zvládl bez sebemenších potíží, ačkoliv je pravděpodobné, že změna byla náhlá a nečekaná. Orchestr pod vedením Dennise Russella Daviese byl rytmicky a intonačně přesný i zvukově vyvážený. Z hlediska dynamiky a práce s tempem však výsledku docházel dech – šéfdirigent brněnské filharmonie má obecně vzato sklon ke spíše rozvážnější interpretaci hudebních děl. A tak i tempové rozdíly mezi jednotlivými větami v Brahmsově skladbě byly menší, než by dle mého názoru bylo vhodné. Věty Poco presto či Vivace by zkrátka vždy měly být výrazně rychlejší než Andante. V Daviesově provedení se nicméně většina rychlých vět pohybovala spíše na hranici Allegretta. Podobně tomu bylo i s dynamikou, kde se větší rozdíly objevily snad výhradně až v šesté, sedmé, osmé variaci a závěrečném Andante. Do té doby hudba oscilovala spíše někde mezi mezzopianem a mezzofortem. Kombinace dynamiky a tempa tak naneštěstí odebrala Brahmsově skladbě její laškovný a „divočejší“ hudební element.

Následující Violoncellový koncert Samuela Barbera nicméně onu „statičnost“ pomohl rozhýbat. Davies vedl orchestr mnohem dravěji a s většími rozdíly mezi dynamikami – tvořil tak dobrou živnou půdu pro violoncello v rukou Matta Haimovitze. Sólista umně balancoval mezi něžným, místy až nebývale sladkým tónem a drsnějším výrazem v dramatičtějších plochách. Bylo nicméně zřejmé, že klidnější části tvořily středobod jeho práce s barvou tónu. Z hlediska frázování lze bezpochyby vyzdvihnout druhou větu Andante sostenuto, která dala Haimovitzovi největší prostor k budování klenutých úseků s vydařenou závěrečnou pointou.

Druhá polovina programu patřila avizovanému premiérovanému dílu Michala Nejtka. Ještě předtím, než mohl orchestr zahájit první větu The Secret Garden (Tajná zahrada) z celkem pětivěté symfonie The Basement Sketches, seznámil dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš posluchače s nejdůležitějšími kompozičními prvky nadcházející skladby. Chvíli poté se již rozezněla měkká plocha smyčcové sekce, kterou čeřila pouze občasná glissanda. Prakticky od samého počátku tak bylo zřejmé, že Nejtkova symfonie bude stavět primárně na pestrých orchestrálních barvách a melodika jako taková bude spíše dotvářet komplexní obrazec, než že by vystupovala příliš do popředí. Druhá a mnohem dramatičtější věta The Owls Are Not What They Seem (Sovy nejsou tím, čím se zdají být) nabídla jiný obrazec ze spektra orchestrálních barev. Svébytný minimalismus ve spojení s pozvolně narůstající dynamikou dával tušení gradace, která však nikam nevedla. Věta tak částečně evokovala zvukový fenomén známý jako Shepard tone – zdánlivě neustále stoupající tón, který však ve skutečnosti zůstává po celou dobu ve stejné výšce.

filharmonie_brno_nejtek_foto_jiri_jelinek_01

Třetí a výrazně improvizační část Blind Walk (Procházka naslepo) náležela výhradně klavíristce Nikole Bókové. Klavír sice zastává důležité místo i v ostatních větách, zde však vystoupil vyloženě jako sólový nástroj. V improvizaci Nikoly Bókové se objevovaly názvuky nejen Nejtkova díla, ale také jazzu, který je ostatně klavíristce velmi blízkým žánrem. Přestože se jednalo o prakticky nejkratší z vět, její umístění i zcela odlišná hudební faktura jí zajistily jedinečné místo v rámci celé kompozice. Následující věty In a Vicious Circle a Lapis Lazuli se pak staly svébytným odrazem první poloviny Nejtkovy skladby.

Ačkoliv několika návštěvníkům vývoj večera pravděpodobně neimponoval, jak ostatně naznačovaly předčasné odchody několika jedinců, měla navzdory své tematické a stylové šíři každá skladba na programu zasloužené místo. Koncert navíc povedeně mapoval vývoj hudební řeči a dokázal, že i moderní a vysoce současná hudba dokáže znít něžně, tajemně, sladce, děsivě či apaticky. A když posluchač přistoupí na předpoklad, že podobné a (snad i zcela stejné!) věci lze vypovědět mnoha způsoby, čeká jej upřímný a netradiční hudební zážitek, ve kterém stále zůstává cosi dávno známého. A přesto k nám hudba takto mluví svěže a se zcela novým elánem.

JOHANNES BRAHMS

Variace na Haydnovo téma B dur op. 56a I 18'

Téma: Chorál svatého Antonína. Andante

1. variace: Andante con moto

2. variace: Vivace

3. variace: Con moto

4. variace: Andante

5. variace: Poco presto

6. variace: Vivace

7. variace: Grazioso

8. variace: Poco presto

Finále: Andante

SAMUEL BARBER

Violoncellový koncert op. 22 I 30'

1. Allegro moderato

2. Andante sostenuto

3. Molto allegro e appassionato

MICHAL NEJTEK

The Basement Sketches (Sklepní skici), symfonie pro orchestr a klavír, objednávka Filharmonie Brno, světová premiéra I 35'

1. The Secret Garden (Tajná zahrada)

2. The Owls Are Not What They Seem (Sovy nejsou tím, čím se zdají být)

3. Blind Walk (Procházka naslepo)

4. In a Vicious Circle (V bludném kruhu)

5. Lapis Lazuli

Besední dům, 25. 11. 2021, 19:00

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Radek Zapadlo je brněnský jazzový saxofonista, který působí například ve skupinách Two-Generation Trio nebo Vilém Spilka Quartet. Kromě toho stojí v čele vlastní kapely Four in Blue, která funguje v obsazení saxofon, kytara, varhany a bicí. Debutové album této skupiny vyšlo jako první titul nového brněnského vydavatelství Bivak Records.  více

Pres Veselé je chodníček, aj po něm jezdil na kole nebo chodil s typicky opřenou basou na rameni Jaroslav Smutný. Od středy 5. ledna 2022 už ho tam ale nepotkáte. Sběratel lidových písní, muzikant, zpěvák a hlavně tělem, duší i srdcem zapálený milovník folkloru nás totiž právě onoho dne opustil. Svým úsilím a neutuchající vášní dokázal vzkřísit dávno zapomenuté písně, které následně ožily a znovu se staly součástí repertoáru lidových muzik. Písně, které sám složil, v některých případech navíc zlidověly.  více

Na počátku třetího adventního týdne dýchla slavnostní atmosféra při společném vystoupení Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů a Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu. Koncert se konal v Konventu milosrdných bratří v Brně a představil dvě alba, která tato tělesa společně natočila.  více

Jevištní adaptaci jedné z nejslavnějších filmových komedií Světáci představilo pod stejným názvem Městské divadlo Brno. Na zdejší činoherní scéně vznikla sice pocta ikonickému snímku, ale také průměrná a spotřební hudební komedie, jejíž nová písničková náplň, způsob vyprávění i herecké výkony neskutečné jiskrnosti originálu nedosahují. Není navíc moc jasné, koho, čím a jak chce tento legrační obrázek ze socialistických dob oslovit.  více

Když přibližně před třemi lety hudební těleso Brno Contemporary Orchestra uvádělo v sále Konventu Milosrdných bratří šestivětý cyklus Má vlast vzniklý na objednávku orchestru a vycházející ze Smetanovy stejnojmenné symfonické básně, bylo tomu ke stému výročí vzniku naší republiky. Skladatelé Petr Kofroň, Marek Piaček, Miloš Štědroň, Pavel Zemek Novák, Miroslav Tóth a Daniel Forró si „rozebrali“ původní věty (v některých případech spíše tematické inspirace) Smetanovy Mé vlasti a pokusili se sdělit, jak tato hudba rezonuje u dnešních autorů. V říjnu 2021 vyšla pod hlavičkou Navona Records (NV6349) nahrávka „nové“ Mé vlasti šestice skladatelů a Brno Contemporary Orchestra (řídí Pavel Šnajdr) pod názvem My Country – A cycle of symphonic poems after Bedřich Smetanavíce

Dlouho odkládaná premiéra skladby The Basement Sketches (Sklepní skici) skladatele Michala Nejtka, jejíž provedení bylo plánováno už na loňský červen 2020 a která vznikla přímo na objednávku Filharmonie Brno, konečně zazněla ve čtvrtek 25. listopadu v sále Besedního domu. Spolu se Sklepními skicami zazněly i Variace na Haydnovo téma B dur op. 56a Johannese Brahmse a Violoncellový koncert op. 22 Samuela Barbera. Kromě hráčů brněnské filharmonie vystoupili také violoncellista Matt Haimovitz a klavíristka Nikol Bóková. Dramaturgický pestrý večer složený ze tří výrazně odlišných hudebních děl i dobových kontextů řídil šéfdirigent tělesa Dennis Russell Daviesvíce

V pořadí druhý koncert slavnostní desáté sezóny hudebního tělesa Brno Contemporary Orchestra nazvaný Kamenné mantry představil v pondělí 22. listopadu v brněnském pavilonu Anthropos skladby Fausta Romitelliho, Michala Rataje, Miloslava Ištvana a nedávno zesnulého (brněnským posluchačům dobře známého) litevského skladatele Bronia Kutavičiuse. Vedle samotného orchestru vystoupili také sopranistka Irena Troupová, hráč na marimbu Martin Opršál a recitátor Pavel Zajíc, který nahradil v programu původně uvedeného Otakara Blahu. Koncert pořádaný ve spolupráci s Moravským zemským muzeem řídil umělecký vedoucí tělesa Pavel Šnajdrvíce

Součástí Českého rozhlasu Brno je už téměř sedmdesát let také folklorní redakce. V rozhovoru s jejím současným dramaturgem, ale také cimbalistou a pedagogem Jaroslavem Kneislem se dozvíte, co se v nově zrekonstruované budově brněnského rozhlasu právě chystá. A dále vám kupříkladu prozradíme, proč by měl každý milovník lidové hudby ladit tuto stanici právě v listopadu.  více

Sváteční večer 28. října oslavila část brněnských folklorních nadšenců v honosném prostoru Mahenova divadla. Hned dvakrát po sobě zde stejným programem oslavil své půlkulaté čtyřicáté páté výročí Dětský národopisný soubor brněnský Valášek.  více

Tvorba britského skladatele Benjamina Brittena tvoří zásadní část současné operní produkce. V celosvětovém měřítku dokonce jde o nejčastěji inscenovaného autora narozeného ve 20. století. Operou, která určila směr také dalším Brittenovým hudebně-dramatickým dílům, se stal Peter Grimes na libreto Montagu Slatera a na motivy básně George Crabbea. A právě titulem Peter Grimes zahájilo Národní divadlo Brno svoji operní část sezóny 2021/2022. Příběh hrubiána a drsného rybáře, kterému zahynou brzy po sobě hned dva malí učedníci a on v důsledku toho odplouvá na moře, kde potápí svoji loď a s ní i sebe, měl československou premiéru právě v Brně v červnu roku 1947. Po takřka 75 letech nyní opět ožívá v režii Davida Radoka a v hudebním nastudováním Marka Ivanoviće v Janáčkově divadle příběh o rybářské vesnici, zášti, krutosti a pomluvách. V titulní roli se představil tenorista Joachim Bäckström a ovdovělou učitelku Ellen Orfordovou, která nalezla v Grimesovi zalíbení, ztvárnila sopranistka Jana Šrejma Kačírková. Není to poprvé, co se tito dva setkávají na společném pódiu – právě s Markem Ivanovićem a Davidem Radokem totiž spojili již dříve své síly při inscenaci Juliette / Lidský hlas. Dále vystoupili Jana Hrochová (Tetička), Andrea Široká (Neteř), Tereza Kyzlinková (Neteř), Svatopluk Sem (Balstrode), Jitka Sapara-Fischerová (Paní Nabob Sedleyová), Jan Šťáva (Swallow), Vít Nosek (Bob Boles), Petr Levíček (Horace Adams), David Nykl (Hobson), Jiří Hájek (Ned Keene), Ivo Šiler (Dr. Crabbe) a další.  více

Slavný román Jane Eyrová od spisovatelky Charlotte Brontëové inspiroval řadu umělců. Mimořádná próza patří k vrcholům romantické literatury. O jejím významu svědčí také přes třicet filmových, televizních a muzikálových adaptací. A právě v české premiéře uvedlo o víkendu Městské divadlo Brno (MdB) její muzikálové zpracování. Inscenace režiséra Petra Gazdíka představuje silné a působivé hudební divadlo, které zaujme hudebním nastudováním, pěveckými i hereckými výkony, ale také kostýmním, scénografickým i pohybovým zpracováním.  více

Pod „šifrou“ 29/2 (čti „Dvacátý devátý únor“) se skrývá kapela, která vznikla tak trochu z legrace. Použila kompoziční postupy, které by při psaní písní vůbec neměly fungovat. Sjednotila muzikanty, kteří si už z podstaty snad ani nemohou navzájem rozumět. A přitom vzniklo album velmi silných písní, které při vší experimentálnosti mají hlavu a patu a funguji i jako celek.  více

Hudební festival Moravský podzim včera došel do finále – v průběhu sedmnácti dní zazněla hudba skladatele Jana Nováka, díla světových minimalistů i tvorba arménských umělců. A právě arménská dramaturgická linka 51. ročník festivalu v sále Janáčkova divadla uzavřela. Nejednalo se však o arménskou hudbu v nastudování Filharmonie Brno, která festival pořádá, ale o skutečnou Arménskou filharmonii v čele s dirigentem Eduardem Topčjanem. Jako sólista vystoupil violista Luca Ranieri a zazněla díla Tigrana Mansurjana, Aveta Terterjana a Arama Chačaturjana. Koncert se konal při příležitosti 30. výročí arménské nezávislosti a byl zaštítěn J. E. Ashotem Hovakimianem, velvyslancem Arménské republiky v tuzemsku.  více

Letošní ročník hudebního festivalu Moravský podzim se svým tematickým ukotvením ani okrajově nedotýká skladatelského odkazu Antonína Rejchy. Jeho Umění variace aneb 57 variací pro klavír (L’Art de varier ou 57 Variations pour le piano-forte), op. 57, věnované knížeti Louisi-Ferdinandovi Pruskému, se však objevilo na program úterního koncertu 12. října v Besedním domě. Není se čemu divit: Filharmonie Brno, která festival pořádá, se propagaci díla tohoto českého rodáka poměrně intenzivně věnuje ve svých abonentních koncertech či nedávno vydanou nahrávkou skladatelovy Lenory. Tento rok si navíc připomínáme výročí 185 let od Rejchova úmrtí. S celovečerním cyklem variací vystoupil srbsko-americký klavírista Ivan Ilić, který momentálně pracuje na pětidílné řadě kompaktních disků s názvem Reicha Rediscovered, z níž třetí a momentálně nejnovější přírůstek vyšel v lednu tohoto roku.  více

Brněnskému kytaristovi Milanu Kašubovi, se kterým v poslední době koncertuje, připravila knihu k osmdesátinám. Současně dala dohromady další knížku s vlastními texty a ilustracemi. Vyšlo jí živé album a průběžně připravuje videoklipy, ve které jsou její texty tlumočeny do českého znakového jazyka. Zpěvačka, textařka a výtvarnice Dáša Ubrová prožívá pestré tvůrčí období.  více

Nejčtenější

Kritika

Jevištní adaptaci jedné z nejslavnějších filmových komedií Světáci představilo pod stejným názvem Městské divadlo Brno. Na zdejší činoherní scéně vznikla sice pocta ikonickému snímku, ale také průměrná a spotřební hudební komedie, jejíž nová písničková náplň, způsob vyprávění i herecké výkony neskutečné jiskrnosti originálu nedosahují. Není navíc moc jasné, koho, čím a jak chce tento legrační obrázek ze socialistických dob oslovit.  více