Sklepní skicování s Nejtkem, Brahmsem a Barberem

Sklepní skicování s Nejtkem, Brahmsem a Barberem

Dlouho odkládaná premiéra skladby The Basement Sketches (Sklepní skici) skladatele Michala Nejtka, jejíž provedení bylo plánováno už na loňský červen 2020 a která vznikla přímo na objednávku Filharmonie Brno, konečně zazněla ve čtvrtek 25. listopadu v sále Besedního domu. Spolu se Sklepními skicami zazněly i Variace na Haydnovo téma B dur op. 56a Johannese Brahmse a Violoncellový koncert op. 22 Samuela Barbera. Kromě hráčů brněnské filharmonie vystoupili také violoncellista Matt Haimovitz a klavíristka Nikol Bóková. Dramaturgický pestrý večer složený ze tří výrazně odlišných hudebních děl i dobových kontextů řídil šéfdirigent tělesa Dennis Russell Davies.

Koncert zahájily Brahmsovy Variace na Haydnovo téma – desetivětá (počítáme-li i úvodní Téma a Finále) skladba inspirovaná motivem „Chorale St. Antoni“ z druhé věty dechové serenády, která byla dříve připisována Josephu Haydnovi. Pozdější výzkumy nicméně toto autorství vyvrátily a do dnešních dnů není původní skladatel znám. Mezi možnými kandidáty figuruje kupříkladu Haydnův žák Ignaz Joseph Pleyel, ačkoliv ani jeho autorství se doposud nepodařilo potvrdit. Není ani jasné, zda ono citované „Chorale St. Antoni“ pochází přímo od skladatele dechové serenády, nebo zda jde taktéž o citovaný motiv z neznámé kompozice. Jisté je, že do dnešního dne se žádné další „Chorale St. Antoni“ zatím neobjevilo.

filharmonie_brno_nejtek_foto_jiri_jelinek_02

Téma samotné zazní na počátku Brahmsovy skladby takřka v původní podobě. V následujících osmi větách však prochází variačními, instrumentačními i harmonickými proměnami, které zásadním způsobem alterují charakter a náladu předlohy. Místo koncertního mistra včera připadlo houslistovi Leoši Zavadilíkovi, ačkoliv původní obsazení počítalo s Marií Petříkovou. Zavadilík nicméně povinnosti koncertního mistra zvládl bez sebemenších potíží, ačkoliv je pravděpodobné, že změna byla náhlá a nečekaná. Orchestr pod vedením Dennise Russella Daviese byl rytmicky a intonačně přesný i zvukově vyvážený. Z hlediska dynamiky a práce s tempem však výsledku docházel dech – šéfdirigent brněnské filharmonie má obecně vzato sklon ke spíše rozvážnější interpretaci hudebních děl. A tak i tempové rozdíly mezi jednotlivými větami v Brahmsově skladbě byly menší, než by dle mého názoru bylo vhodné. Věty Poco presto či Vivace by zkrátka vždy měly být výrazně rychlejší než Andante. V Daviesově provedení se nicméně většina rychlých vět pohybovala spíše na hranici Allegretta. Podobně tomu bylo i s dynamikou, kde se větší rozdíly objevily snad výhradně až v šesté, sedmé, osmé variaci a závěrečném Andante. Do té doby hudba oscilovala spíše někde mezi mezzopianem a mezzofortem. Kombinace dynamiky a tempa tak naneštěstí odebrala Brahmsově skladbě její laškovný a „divočejší“ hudební element.

Následující Violoncellový koncert Samuela Barbera nicméně onu „statičnost“ pomohl rozhýbat. Davies vedl orchestr mnohem dravěji a s většími rozdíly mezi dynamikami – tvořil tak dobrou živnou půdu pro violoncello v rukou Matta Haimovitze. Sólista umně balancoval mezi něžným, místy až nebývale sladkým tónem a drsnějším výrazem v dramatičtějších plochách. Bylo nicméně zřejmé, že klidnější části tvořily středobod jeho práce s barvou tónu. Z hlediska frázování lze bezpochyby vyzdvihnout druhou větu Andante sostenuto, která dala Haimovitzovi největší prostor k budování klenutých úseků s vydařenou závěrečnou pointou.

Druhá polovina programu patřila avizovanému premiérovanému dílu Michala Nejtka. Ještě předtím, než mohl orchestr zahájit první větu The Secret Garden (Tajná zahrada) z celkem pětivěté symfonie The Basement Sketches, seznámil dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš posluchače s nejdůležitějšími kompozičními prvky nadcházející skladby. Chvíli poté se již rozezněla měkká plocha smyčcové sekce, kterou čeřila pouze občasná glissanda. Prakticky od samého počátku tak bylo zřejmé, že Nejtkova symfonie bude stavět primárně na pestrých orchestrálních barvách a melodika jako taková bude spíše dotvářet komplexní obrazec, než že by vystupovala příliš do popředí. Druhá a mnohem dramatičtější věta The Owls Are Not What They Seem (Sovy nejsou tím, čím se zdají být) nabídla jiný obrazec ze spektra orchestrálních barev. Svébytný minimalismus ve spojení s pozvolně narůstající dynamikou dával tušení gradace, která však nikam nevedla. Věta tak částečně evokovala zvukový fenomén známý jako Shepard tone – zdánlivě neustále stoupající tón, který však ve skutečnosti zůstává po celou dobu ve stejné výšce.

filharmonie_brno_nejtek_foto_jiri_jelinek_01

Třetí a výrazně improvizační část Blind Walk (Procházka naslepo) náležela výhradně klavíristce Nikole Bókové. Klavír sice zastává důležité místo i v ostatních větách, zde však vystoupil vyloženě jako sólový nástroj. V improvizaci Nikoly Bókové se objevovaly názvuky nejen Nejtkova díla, ale také jazzu, který je ostatně klavíristce velmi blízkým žánrem. Přestože se jednalo o prakticky nejkratší z vět, její umístění i zcela odlišná hudební faktura jí zajistily jedinečné místo v rámci celé kompozice. Následující věty In a Vicious Circle a Lapis Lazuli se pak staly svébytným odrazem první poloviny Nejtkovy skladby.

Ačkoliv několika návštěvníkům vývoj večera pravděpodobně neimponoval, jak ostatně naznačovaly předčasné odchody několika jedinců, měla navzdory své tematické a stylové šíři každá skladba na programu zasloužené místo. Koncert navíc povedeně mapoval vývoj hudební řeči a dokázal, že i moderní a vysoce současná hudba dokáže znít něžně, tajemně, sladce, děsivě či apaticky. A když posluchač přistoupí na předpoklad, že podobné a (snad i zcela stejné!) věci lze vypovědět mnoha způsoby, čeká jej upřímný a netradiční hudební zážitek, ve kterém stále zůstává cosi dávno známého. A přesto k nám hudba takto mluví svěže a se zcela novým elánem.

JOHANNES BRAHMS

Variace na Haydnovo téma B dur op. 56a I 18'

Téma: Chorál svatého Antonína. Andante

1. variace: Andante con moto

2. variace: Vivace

3. variace: Con moto

4. variace: Andante

5. variace: Poco presto

6. variace: Vivace

7. variace: Grazioso

8. variace: Poco presto

Finále: Andante

SAMUEL BARBER

Violoncellový koncert op. 22 I 30'

1. Allegro moderato

2. Andante sostenuto

3. Molto allegro e appassionato

MICHAL NEJTEK

The Basement Sketches (Sklepní skici), symfonie pro orchestr a klavír, objednávka Filharmonie Brno, světová premiéra I 35'

1. The Secret Garden (Tajná zahrada)

2. The Owls Are Not What They Seem (Sovy nejsou tím, čím se zdají být)

3. Blind Walk (Procházka naslepo)

4. In a Vicious Circle (V bludném kruhu)

5. Lapis Lazuli

Besední dům, 25. 11. 2021, 19:00

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více