Společné dílo vody, času a Brno Contemporary Orchestra v jeskyni Výpustek

Společné dílo vody, času a Brno Contemporary Orchestra v jeskyni Výpustek

Po rozeznění pádové zkušebny FSI VUT sestoupila desátá slavnostní sezona ansámblu Brno Contemporary Orchestra s podtitulem We are the world do podzemí. Odpolední nedělní koncert totiž zavedl milovníky soudobé hudební tvorby do jeskyně Výpustek v Moravském krasu. Koncert s díly Šarūnase Nakase, Giacinta Scelsiho, Michala Wróblewského a Miroslava Tótha vznikl v rámci speciálního environmentálního projektu v režii Radima Nejedlého a koncipovaného u příležitosti Světového dne vody. Součástí koncertu bylo také literární pásmo z textů Radka Štěpánka napsaných pro tuto akci, které recitoval Petr Kubes. Texty tvořily na vhodných místech předěly mezi jednotlivými skladbami či větami. Přednes skladby Rany, kterou na objednávku Brno Contemporary Orchestra složil Miroslav Tóth, zajistila sama autorka předlohy Zuzana Husárová. Koncert řídil dirigent a umělecký vedoucí orchestru Pavel Šnajdr.

Brno Contemporary Orchestra rádo hledá zajímavá místa k provádění nastudovaných skladeb – ostatně koncerty „u mamuta“ či v pádové zkušebně mezi „stroji a strojky“ to jenom potvrzují. Tentokrát však sáhl orchestr po něčem opravdu speciálním a k oslavě Světového dne vody, který spadá na 22. března, se rozhodl vytvořit si malý hudební sál přímo mezi krápníky jeskyně Výpustek. Hned na začátku je třeba zdůraznit, jak nekomfortní prostředí hudebníci měli. Chlad a vlhko působící na hráče i nástroje si totiž lze jen velmi těžko představit jako ideální hudební podmínky. Kromě netradiční akustiky nabízely prostory především niterné spojení s vodou, ale také časem, který byl druhým protagonistou pozdního odpoledne a který byl doslova zhmotněný v každém krápníku trpělivě formovaném tisíciletým odkapáváním vody. (Ostatně i díky tomuto spojení získala poezie Radka Štěpánka v interpretaci Petra Kubese ještě před prvními hudebními tóny na síle a jakési „nekonečné platnosti“.) Ne náhodou koncert zahájila skladba Chronon o čase a jeho plynutí z pera litevského autor Šarūnase Nakase. První věta Ištakos. Paukščiai. (Sources. Birds.) byla kontrapunktem nekonečně padajících polytemporálních sekvencí – útržkovitých, klokotajících a dynamicky dýchajících úseků, které dohromady tvoří specifickou barevnou plochu, ze které tu a tam vyskakují poměrně tradiční melodické úryvky. Naopak druhá a mnohem dravější věta Upé. Révos. (Rivers. Shoals.) v sobě skrývala bezmála jazzové rytmické i melodické elementy a vévodil jí úsečný dialog klarinetu a trumpety. Jejich rozhovor však ležel na pevném rytmickém podkladu violoncella a kontrabasu. (Právě kontrabas z akustiky prostoru těžil nejvíce a získal v ansámblu zvukově mnohem výraznější pozici.) Instrumentalisté byli výtečně sehraní navzdory tomu, že někteří si museli zahřívat ruce, aby jim v jeskynním chladu řádně sloužily. Ještě větší uznání si zaslouží právě hráči na dechové nástroje, kteří i v těchto podmínkách udrželi především ve třetí větě Marios. Dangus. (Sea. Sky.) nádherně rovné tóny a to bez sebemenšího třesu. Pavel Šnajdr udržel ansámbl rytmicky sjednocený, a především v gradacích dynamicky zajímavý a napínavý.

Na litevského autora navázal plynule italský skladatel a aristokrat Giacinto Scelsi dílem Kya, ke kterému dramaturg Brno Contemporary Orchestra Viktor Pantůček dodává: „Kya znamená stovky let před současností, před jakoukoliv současností. KYA italského skladatele Giacinta Scelsiho je nebeský diamant i jednotka nerozlišitelného času.“ Třívětá skladba připomíná svým obsahem spíše meditaci či modlitbu. Dlouhé tóny se v ní střetávající s jinými. Užití mikrointervalů u mne vyvolávalo mírnou (avšak vzhledem ke kontextu příjemnou) klaustrofobii. Ve druhé větě je třeba pochválit jemné pianissimo žesťových nástrojů, které během skladby vystřídaly hned několik různých dusítek. Třetí věta dala naopak prostor hybnějším figuracím klarinetu v bezchybném nastudování Lukáše Daňhela. I tyto figurace však zaznívaly mnohdy nad prodlevou, která dodávala hudbě určitý punc neměnného a věčného.

Po pauze zaznělo Herzmerz skladatele a saxofonisty Michala Wróblewského, který se zabývá mj. improvizovanou hudbou. Brno Contemporary Orchestra provedlo skladbu již dříve v rámci své série Do Not Disturb. Bylo zřejmé, že i jeskynní prostory jí sluší. Plíživou melancholii díla protnul famózní sólový vstup houslisty Lukáše Mika, který nešetřil expresivitou. Z hlediska dynamiky bylo působivé také náhlé projasnění v podobě opakovaného dvoutónového motivu flétny (Michal Vojáček) a klarinetu. Skladba dává výběrem nástrojových technik výrazný prostor zvukově zajímavým barevným kombinacím. Pavel Šnajdr této „hozené rukavice“ plně využil. Účinek – alespoň u mne osobně – rozhodně ještě umocnila akustika jeskyně.

Závěrečná skladba Rany (světová premiéra) autora Miroslava Tótha vznikla přímo na objednávku orchestru a reflektuje současnou vojenskou situaci na Ukrajině prostřednictvím extenzivních hlasových technik, zvukové poezie a textu. Ve skladbě je využit také hammerklavír a dva exponované saxofony. Hned na samém začátku se rozeznívají neklidné struny kladívkového klavíru a začíná recitace – a hrůzostrašný křik – Zuzany Husárové, autorky textu. Extrémně silné sdělení je ještě umocněno (v dobrém slova smyslu!) otupující statičností hudby. Křik a recitace, stejně jako nepatřičné tóny klavíru (resp. strun) a zvuky elektroniky tvoří děsivý a svírající hudební obraz lidského utrpení. Náhlý konec skladby nevyřešil vůbec nic – žádné uspokojení, pouze hlučná prázdnota. Tóthova skladba je sice relativně krátká, avšak v množství emocí, které se snaží předat, překonává mnohem rozměrnější díla.

Koncert Lidské pásmo potoků a řek v sobě dokázal spojit netradiční a hudbě nakloněné prostředí i důležitá poselství nejen o toku vody a času, ale také o nás a o hrůzách, které sužují náš svět. Svojí atmosférou i kvalitním hudebním nastudováním a interpretací se večer v jeskyni Výpustek zařadil mezi zcela jedinečné projekty, kterých má Brno Contemporary Orchestra na svém kontě už i tak poměrně dost. Odhodlání zkoušet nezvyklé věci na netradičních místech a přitom neslevit z vysokých uměleckých hodnot nese své ovoce.

Brno Contemporary Orchestra

Lukáš Daňhel – klarinet

Pavel Šnajdr – dirigent

Petr Kubes – recitace

Radim Nejedlý – režie

Šarūnas Nakas – Chronon for clarinet, trumpet, piano, percussion, cello and double-bass

Giacinto Scelsi – KYA pro klarinet a 7 nástrojů

Michal Wroblewski – Herzmerz (verze pro BCO)

Miroslav Toth – Rany (objednávka BCO)

Jeskyně Výpustek

24. dubna 2022 v 17:00

Foto Jan Mikolášek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Velikonoční festival duchovní hudby letos slaví třicet let své existence. Tradičně je jeho program rozčleněn do dvou velikonočních týdnů. Letos se festival koná mezi 2.–16. Dubnem. Jak sám dramaturg Vladimír Maňas zmiňuje, jubilejní ročník vnímá jako „příležitost k vykročení a hledání nových horizontů“. Myšlenku zrcadlí také festivalové téma, kterým je přetváření – hledání zapomenutých skladeb, střet staré a nové hudby či uvádění hudby soudobé. Kromě provádění duchovní děl minulých staletí i současnosti se program festivalu dramaturgicky opírá o liturgii velikonočních svátků. Rozdělen je do devíti koncertů konajících se v šesti brněnských chrámech, z nichž dva vyčnívají svým nákladných vokálně–instrumentálním aparátem.  více

Závěr postní doby ústí do pašijového týdne s připomínkou Kristova utrpení, jehož motiv byl také hlavní dramaturgickou myšlenkou koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Lamento. Středeční večer 29. března patřil dílům věnujícím se lamentacím českých a britských skladatelů. Příhodně si těleso pro tento koncert zvolilo prostor barokního sálu Konventu Milosrdných bratří, který postní atmosféru umocňoval.  více

Nejčtenější

Kritika

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více