Společné dílo vody, času a Brno Contemporary Orchestra v jeskyni Výpustek

Společné dílo vody, času a Brno Contemporary Orchestra v jeskyni Výpustek

Po rozeznění pádové zkušebny FSI VUT sestoupila desátá slavnostní sezona ansámblu Brno Contemporary Orchestra s podtitulem We are the world do podzemí. Odpolední nedělní koncert totiž zavedl milovníky soudobé hudební tvorby do jeskyně Výpustek v Moravském krasu. Koncert s díly Šarūnase Nakase, Giacinta Scelsiho, Michala Wróblewského a Miroslava Tótha vznikl v rámci speciálního environmentálního projektu v režii Radima Nejedlého a koncipovaného u příležitosti Světového dne vody. Součástí koncertu bylo také literární pásmo z textů Radka Štěpánka napsaných pro tuto akci, které recitoval Petr Kubes. Texty tvořily na vhodných místech předěly mezi jednotlivými skladbami či větami. Přednes skladby Rany, kterou na objednávku Brno Contemporary Orchestra složil Miroslav Tóth, zajistila sama autorka předlohy Zuzana Husárová. Koncert řídil dirigent a umělecký vedoucí orchestru Pavel Šnajdr.

Brno Contemporary Orchestra rádo hledá zajímavá místa k provádění nastudovaných skladeb – ostatně koncerty „u mamuta“ či v pádové zkušebně mezi „stroji a strojky“ to jenom potvrzují. Tentokrát však sáhl orchestr po něčem opravdu speciálním a k oslavě Světového dne vody, který spadá na 22. března, se rozhodl vytvořit si malý hudební sál přímo mezi krápníky jeskyně Výpustek. Hned na začátku je třeba zdůraznit, jak nekomfortní prostředí hudebníci měli. Chlad a vlhko působící na hráče i nástroje si totiž lze jen velmi těžko představit jako ideální hudební podmínky. Kromě netradiční akustiky nabízely prostory především niterné spojení s vodou, ale také časem, který byl druhým protagonistou pozdního odpoledne a který byl doslova zhmotněný v každém krápníku trpělivě formovaném tisíciletým odkapáváním vody. (Ostatně i díky tomuto spojení získala poezie Radka Štěpánka v interpretaci Petra Kubese ještě před prvními hudebními tóny na síle a jakési „nekonečné platnosti“.) Ne náhodou koncert zahájila skladba Chronon o čase a jeho plynutí z pera litevského autor Šarūnase Nakase. První věta Ištakos. Paukščiai. (Sources. Birds.) byla kontrapunktem nekonečně padajících polytemporálních sekvencí – útržkovitých, klokotajících a dynamicky dýchajících úseků, které dohromady tvoří specifickou barevnou plochu, ze které tu a tam vyskakují poměrně tradiční melodické úryvky. Naopak druhá a mnohem dravější věta Upé. Révos. (Rivers. Shoals.) v sobě skrývala bezmála jazzové rytmické i melodické elementy a vévodil jí úsečný dialog klarinetu a trumpety. Jejich rozhovor však ležel na pevném rytmickém podkladu violoncella a kontrabasu. (Právě kontrabas z akustiky prostoru těžil nejvíce a získal v ansámblu zvukově mnohem výraznější pozici.) Instrumentalisté byli výtečně sehraní navzdory tomu, že někteří si museli zahřívat ruce, aby jim v jeskynním chladu řádně sloužily. Ještě větší uznání si zaslouží právě hráči na dechové nástroje, kteří i v těchto podmínkách udrželi především ve třetí větě Marios. Dangus. (Sea. Sky.) nádherně rovné tóny a to bez sebemenšího třesu. Pavel Šnajdr udržel ansámbl rytmicky sjednocený, a především v gradacích dynamicky zajímavý a napínavý.

Na litevského autora navázal plynule italský skladatel a aristokrat Giacinto Scelsi dílem Kya, ke kterému dramaturg Brno Contemporary Orchestra Viktor Pantůček dodává: „Kya znamená stovky let před současností, před jakoukoliv současností. KYA italského skladatele Giacinta Scelsiho je nebeský diamant i jednotka nerozlišitelného času.“ Třívětá skladba připomíná svým obsahem spíše meditaci či modlitbu. Dlouhé tóny se v ní střetávající s jinými. Užití mikrointervalů u mne vyvolávalo mírnou (avšak vzhledem ke kontextu příjemnou) klaustrofobii. Ve druhé větě je třeba pochválit jemné pianissimo žesťových nástrojů, které během skladby vystřídaly hned několik různých dusítek. Třetí věta dala naopak prostor hybnějším figuracím klarinetu v bezchybném nastudování Lukáše Daňhela. I tyto figurace však zaznívaly mnohdy nad prodlevou, která dodávala hudbě určitý punc neměnného a věčného.

Po pauze zaznělo Herzmerz skladatele a saxofonisty Michala Wróblewského, který se zabývá mj. improvizovanou hudbou. Brno Contemporary Orchestra provedlo skladbu již dříve v rámci své série Do Not Disturb. Bylo zřejmé, že i jeskynní prostory jí sluší. Plíživou melancholii díla protnul famózní sólový vstup houslisty Lukáše Mika, který nešetřil expresivitou. Z hlediska dynamiky bylo působivé také náhlé projasnění v podobě opakovaného dvoutónového motivu flétny (Michal Vojáček) a klarinetu. Skladba dává výběrem nástrojových technik výrazný prostor zvukově zajímavým barevným kombinacím. Pavel Šnajdr této „hozené rukavice“ plně využil. Účinek – alespoň u mne osobně – rozhodně ještě umocnila akustika jeskyně.

Závěrečná skladba Rany (světová premiéra) autora Miroslava Tótha vznikla přímo na objednávku orchestru a reflektuje současnou vojenskou situaci na Ukrajině prostřednictvím extenzivních hlasových technik, zvukové poezie a textu. Ve skladbě je využit také hammerklavír a dva exponované saxofony. Hned na samém začátku se rozeznívají neklidné struny kladívkového klavíru a začíná recitace – a hrůzostrašný křik – Zuzany Husárové, autorky textu. Extrémně silné sdělení je ještě umocněno (v dobrém slova smyslu!) otupující statičností hudby. Křik a recitace, stejně jako nepatřičné tóny klavíru (resp. strun) a zvuky elektroniky tvoří děsivý a svírající hudební obraz lidského utrpení. Náhlý konec skladby nevyřešil vůbec nic – žádné uspokojení, pouze hlučná prázdnota. Tóthova skladba je sice relativně krátká, avšak v množství emocí, které se snaží předat, překonává mnohem rozměrnější díla.

Koncert Lidské pásmo potoků a řek v sobě dokázal spojit netradiční a hudbě nakloněné prostředí i důležitá poselství nejen o toku vody a času, ale také o nás a o hrůzách, které sužují náš svět. Svojí atmosférou i kvalitním hudebním nastudováním a interpretací se večer v jeskyni Výpustek zařadil mezi zcela jedinečné projekty, kterých má Brno Contemporary Orchestra na svém kontě už i tak poměrně dost. Odhodlání zkoušet nezvyklé věci na netradičních místech a přitom neslevit z vysokých uměleckých hodnot nese své ovoce.

Brno Contemporary Orchestra

Lukáš Daňhel – klarinet

Pavel Šnajdr – dirigent

Petr Kubes – recitace

Radim Nejedlý – režie

Šarūnas Nakas – Chronon for clarinet, trumpet, piano, percussion, cello and double-bass

Giacinto Scelsi – KYA pro klarinet a 7 nástrojů

Michal Wroblewski – Herzmerz (verze pro BCO)

Miroslav Toth – Rany (objednávka BCO)

Jeskyně Výpustek

24. dubna 2022 v 17:00

Foto Jan Mikolášek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dlouholetá spolupráce houslového virtuosa Milana Paľy a souboru Ensemble Opera Diversa přinesla milovníkům soudobé hudební tvorby celou řadu pozoruhodných (a v mnoha případech i premiérových) koncertů. Jejich zatím posledním společným projektem se stala dvojice sólových recitálů Milana Paľy. První projekt nesl název Dotyky. Za zrkadlom (30. dubna) se stejnojmennou skladbou Adriána Demoče a středeční koncert v prostorách brněnské Káznice se jmenoval O tvojej tvári (11. května) a představil dílo Dve vety o tvojej tvári skladatelky Jany Kmiťové, která kompozici Milanu Paľovi věnovala. Nahrávky obou kompozic jsou již nějakou dobu dostupné – obě vyšly u nakladatelství Pavlík Records v roce 2021. Svých světových premiér se však díla dočkala až nyní.  více

Brněnští muzikanti rozmanitých žánrů jsou dlouhověcí a vitální jedinci. Potvrdila to také oslava životního jubilea pedagoga, skladatele, aranžéra a především virtuózního hráče na trombon Mojmíra Bártka. Jubilejní koncert s pracovním názvem Mojda Bártek 80 do brněnského Sono Centra připravili jeho přátelé pod vedením trumpetisty a kapelníka B-Side Bandu Josefa Buchty. Oslavenec, ač si dvouapůlhodinový program nepokrytě (a s dojetím) užíval, až na krátké okamžiky oddechu zůstával aktivním účastníkem celé hudební produkce. Představil se jako autor mnohých skladeb, ale především hráč, s trombonem v rukách a v plném nasazení.  více

Závěrečný koncert abonentní řady brněnských filharmoniků Filharmonie v divadle II udělal bezpochyby radost všem fanouškům animátorského studia Ghibli. Přestože dramaturgie večera nebyla vystavěna na melodiích z nespočtu filmových partitur, které hlavní hvězda večera dirigent a skladatel Joe Hisaishi pro studio Ghibli zkomponoval, již jen samotná přítomnost oblíbeného umělce přilákala celou řadu posluchačů, kteří koncerty artificiální hudby pravděpodobně pravidelně nenavštěvují. Program dvou koncertů v Janáčkově divadle (28. a 29. dubna) zahrnoval Symfonii č. 7 cis moll Sergeje Prokofjeva, českou premiéru Hisaishiho skladby Variace 57 pro dva klavíry a orchestr, v níž se jako sólisté představili Dennis Russell Davies a Maki Namekawa, a českou premiéru Symfonie č. 2 estonského skladatele Lepa Sumery. (Autor recenze navštívil čtvrteční provedení).  více

Po rozeznění pádové zkušebny FSI VUT sestoupila desátá slavnostní sezona ansámblu Brno Contemporary Orchestra s podtitulem We are the world do podzemí. Odpolední nedělní koncert totiž zavedl milovníky soudobé hudební tvorby do jeskyně Výpustek v Moravském krasu. Koncert s díly Šarūnase Nakase, Giacinta Scelsiho, Michala Wróblewského a Miroslava Tótha vznikl v rámci speciálního environmentálního projektu v režii Radima Nejedlého a koncipovaného u příležitosti Světového dne vody. Součástí koncertu bylo také literární pásmo z textů Radka Štěpánka napsaných pro tuto akci, které recitoval Petr Kubes. Texty tvořily na vhodných místech předěly mezi jednotlivými skladbami či větami. Přednes skladby Rany, kterou na objednávku Brno Contemporary Orchestra složil Miroslav Tóth, zajistila sama autorka předlohy Zuzana Husárová. Koncert řídil dirigent a umělecký vedoucí orchestru Pavel Šnajdrvíce

Brněnskou stopu najdeme na jednom z nejpozoruhodnějších mezinárodních hudebních alb roku 2021. Na nahrávce Live at Tou skupiny Angrusori, která nedávno získala na Slovensku ocenění Radio_Head Award v kategorii World music a folk, se totiž výraznou měrou podílela Iva Bittová. Houslistka a zpěvačka, kterou si už několik dekád spojujeme s brněnskou scénou.  více

Na čtyři stovky diváků si s nadšením užily mimořádný koncert čtveřice špičkových muzikantů v čele s frontmanem Deanem Brownem, už několik desetiletí výrazného protagonisty fusion stylu, a jeho tří rovnocenných spoluhráčů: saxofonisty Boba Franceschiniho, baskytaristy Victora Wootena a bubeníka Dennise Chamberse. Jarní otvírák 15. ročníku festivalu Groove Brno tak byl mimořádný především hudební extratřídou, v níž čtyři sólisté v naprostém souznění mezi sebou vzájemně, a především s publikem po dvě hodiny prolínali jazz, rock, funk i blues v gejzíru energie a nevázané muzikantské radosti.  více

Nejnovější operní inscenace Národního divadla Brno přenesla Mozartovu Kouzelnou flétnu v režii Miroslava Krobota do mezihvězdného prostoru a do daleké budoucnosti: vesmírná loď Sedm slunečních kruhů se tady střetne s pásem asteroidů a záchranné moduly dopraví cestovatele na povrch nejbližší obyvatelné planety. Posádka lodi se marně snaží navázat spojení s vesmírným plavidlem a již tak problematickou situaci umocní smrt kapitána, který přenechá velení druhému důstojníkovi Sarastrovi, a nikoliv své manželce a první důstojnici přezdívané Královna noci. Rozdělení na dvě znepřátelené frakce je nevyhnutelné a Královna noci i se svými stoupenci opouští tábor. Vzájemná nevraživost ani po deseti letech, které od nehody již uplynuly, nevyvanula. Když však Sarastro unese Paminu, dceru Královny noci, uvede tím do chodu záchrannou misi, která změní osudy trosečníků i původních obyvatel planety. Modernizovanou podobu Mozartova singspielu pomohli Miroslavu Krobotovi vytvořit Andrej Ďurík (scéna), Jana Preková (kostýmy), Přemysl Janda (světelný design), Hana Achilles (choreografie) a Patricie Částková (dramaturgie). Hudebního nastudování se chopil Pavel Šnajdr a druhou premiéru (14. dubna), kterou autor textu navštívil, dirigoval Ondrej Olos. Sbor řídila Klára Složilová Roztočilová a sólově vystoupili David Szendiuch (Sarastro), Daniel Matoušek (Tamino), Martina Masaryková (Královna noci), Andrea Široká (Pamina), Tadeáš Hoza (Papageno), Eva Esterková (Papagena), Vít Nosek (Monostatos), Eliška Gattringerová (První dáma), Jana Hrochová (Druhá dáma), Jarmila Balážová (Třetí dáma), Josef Škarka (Mluvčí/Kněz) a Eliška CrhákováZuzana Vítková a Markéta Kolářová v rolích Tří géniů.  více

Třetí koncert 29. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby s tématem Tělo / Vtělení / Oslavení rozezněly 12. dubna skladby Antona Brucknera, Knuta Nystedta, Vytautase Barkauskase a Toivo Tuleva v brněnské katedrále svatých Petra a Pavla. Večer s názvem Rozjímání pro orchestr představil posluchačům tři odlišné hudební polohy – ryze instrumentální, vokální a jejich kombinaci. Kromě orchestru Filharmonie Brno s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem vystoupil také sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kollera. Sólových partů v nově nastudované a po třech letech festivalem znovu uvedené kantátě So Shall He Descend Toivo Tuleva se chopili sopranistka Claudia Goebl, altistka Johanna Krokovay, tenorista Jan Petryka a barytonista Wolfgang Resch. Malý sbor obsadily Lucie Netušilová KarafiátováJana Vondrů a Pavla Radostová. Kvůli nemoci museli být zastoupeni původně ohlášení sólisté Martina Fender (soprán) a Klemens Sander (baryton). Změny zaznamenal také program, ze kterého byly vynechány původně plánované sborové skladby Antona Brucknera (In jener letzten der Nächte) a Josefa Gabriela Rheinbergera (Sanctus z Cantus Misae Es dur).  více

Po dvouleté pauze vynucené covidovou pandemií se včera do brněnských chrámů vrátil Velikonoční festival duchovní hudby. Letošní 29. ročník se nese v dramaturgické linii Tělo / Vtělení / Oslavení a svým způsobem se jedná o symbolické splynutí neuskutečněných programů z minulých let. Původní emblémy umučeného i oslaveného těla se tak staly ještě aktuálnějšími. Festival zahájil v kostele sv. Janů na Květnou neděli ansámbl Musica Figuralis s uměleckým vedoucím a hráčem na klávesové nástroje Markem Čermákem. Kromě instrumentalistů a choralistů (pod vedením Vladimíra Maňase, hru na pozitiv obstaral Ondřej Múčka) vystoupili také sopranistka Lenka Cafourková Ďuricová, mezzosopranistka Monika Jägerová, tenorista Matúš Šimko a basista Tomáš Šelc. Lákadlem klasicistního programu s názvem Affettuoso („s mocným vzruchem duševním“ dle Ottova slovníku naučeného) bylo nejen Haydnovo málo známé, přesto hudebně fascinující Salve Regina, ale především premiéry děl Josepha Puschmanna (novodobá) a Antona Zimmermanna (česká novodobá).  více

Osmdesáté narozeniny bývají pro jubilanta obvykle příležitostí k bilancování a retrospektivě. U výročního úterního koncertu Miloše Štědroně, stále aktivně píšícího, přednášejícího, vyučujícího a komponujícího, však tento přístup nehrozil. Program večera na jeho počest v Divadle Husa na provázku naopak nabídl několik méně známých hudebních miniatur z pera skladatelů, kteří byli s formováním tvůrčí osobnosti Miloše Štědroně různou měrou spojeni – jubilantova úhlavního skladatele a objektu bádání tedy Leoše Janáčka a trojice jeho učitelů i pozdějších kolegů Miroslava Ištvana, Ctirada Kohoutka a Jana Kapra. Přímo pro svůj narozeninový koncert zkomponoval oslavenec cyklus písní pro soprán a komorní orchestr na slova básní dalšího svého spřízněnce, básníka Jana Skácela.  více

Ve čtvrtek 24. března diváci v Brně dostali možnost zažít opravdu výjimečný večer. Režisér Břetislav Rychlík se svojí ženou připravili na hudební scéně Městského divadla Brno koncert na podporu ukrajinských umělců, kteří utekli před válkou ze své země. Večer nesl název Společné kořeny a publiku měl přiblížit analogie lidové kultury Ukrajiny a Moravy. Já jsem při programu cítila zejména paralely v hudbě obecně. Výjimeční umělci navrch dokážou předávat krásu kdekoliv na světě.  více

V těchto dnech spatřilo světlo světa nové CD; nahrávka folklorních muzikantů muzikanty se však v žánru trochu vymyká. Autory desky jsou členové kapely Lilium liste Luďka Běťáka a její název zní Dovolte eště malučkovíce

Duo Ensoi tvoří zpěvačka Tereza Kopecká a bubeník a producent elektronické hudby Martin Čech. I když je jejich společný projekt stále ještě nový, oba mají bohaté zkušenosti z různých (nejen) brněnských kapel. Terezu si můžeme pamatovat především z Narcotic Fields, případně z jejich akustické odnože Acoustic Fields. Martin hraje ve skupině Lesní zvěř. Díky těmto zkušenostem je debutové album dua Ensoi hudebně vyzrálé a přesvědčivé, i když je určitě méně rockové než Narcotic Fields a méně (nu)jazzové než Lesní zvěř. Ensoi sice používají výrazové a zvukové prostředky elektronické hudby, ale hrají pop. Příjemný pop založený na pocitech a náladách více než na příbězích.  více

V prvních měsících roku 2022 se Filharmonie Brno může pyšnit již dvěma novými hudebními nosiči z vlastní produkce. První nahrávkou je CD s hudbou estonského skladatele Arvo Pärta, tou druhou záznam Symfonie č. 12 „Lodger“ Philipa Glasse, kterou brněnští filharmonici pod taktovkou Dennise Russella Daviese natočili dokonce jako první na světě. Věnujme se první ze zmiňovaných nahrávek se skladbami LamentateNekrolog a Symfonie č. 3 Arva Pärta v nastudování šéfdirigenta Daviese. V díle Lamentate vystoupila jako sólistka klavíristka Maki Namekawa. Nahrávka vznikla v Besedním domě v Brně v listopadu 2020 a v únoru 2021.  více

Původní program třetího abonentního koncertu Filharmonie Brno z řady Filharmonie v divadle II sliboval pokračování načrtnuté dramaturgické linie Dvořák-Brahms v interpretaci Elisabeth Leonské. Ze zamýšleného programu pro večer Dvořák & Brahms II však zůstala pouze Dvořákova Symfonie č. 4. Nemocnou Elisabeth Leonskou totiž na koncertech 25. a 26. února v Janáčkově divadle zastoupil klavírista Alexander Ullman s provedením Koncertu pro klavír a orchestr a moll Edvarda Hagerupa Griega. Orchestr řídil šéfdirigent brněnské filharmonie Dennis Russell Daviesvíce

Nejčtenější

Kritika

Dlouholetá spolupráce houslového virtuosa Milana Paľy a souboru Ensemble Opera Diversa přinesla milovníkům soudobé hudební tvorby celou řadu pozoruhodných (a v mnoha případech i premiérových) koncertů. Jejich zatím posledním společným projektem se stala dvojice sólových recitálů Milana Paľy. První projekt nesl název Dotyky. Za zrkadlom (30. dubna) se stejnojmennou skladbou Adriána Demoče a středeční koncert v prostorách brněnské Káznice se jmenoval O tvojej tvári (11. května) a představil dílo Dve vety o tvojej tvári skladatelky Jany Kmiťové, která kompozici Milanu Paľovi věnovala. Nahrávky obou kompozic jsou již nějakou dobu dostupné – obě vyšly u nakladatelství Pavlík Records v roce 2021. Svých světových premiér se však díla dočkala až nyní.  více