Po rozeznění pádové zkušebny FSI VUT sestoupila desátá slavnostní sezona ansámblu Brno Contemporary Orchestra s podtitulem We are the world do podzemí. Odpolední nedělní koncert totiž zavedl milovníky soudobé hudební tvorby do jeskyně Výpustek v Moravském krasu. Koncert s díly Šarūnase Nakase, Giacinta Scelsiho, Michala Wróblewského a Miroslava Tótha vznikl v rámci speciálního environmentálního projektu v režii Radima Nejedlého a koncipovaného u příležitosti Světového dne vody. Součástí koncertu bylo také literární pásmo z textů Radka Štěpánka napsaných pro tuto akci, které recitoval Petr Kubes. Texty tvořily na vhodných místech předěly mezi jednotlivými skladbami či větami. Přednes skladby Rany, kterou na objednávku Brno Contemporary Orchestra složil Miroslav Tóth, zajistila sama autorka předlohy Zuzana Husárová. Koncert řídil dirigent a umělecký vedoucí orchestru Pavel Šnajdr.
Brno Contemporary Orchestra rádo hledá zajímavá místa k provádění nastudovaných skladeb – ostatně koncerty „u mamuta“ či v pádové zkušebně mezi „stroji a strojky“ to jenom potvrzují. Tentokrát však sáhl orchestr po něčem opravdu speciálním a k oslavě Světového dne vody, který spadá na 22. března, se rozhodl vytvořit si malý hudební sál přímo mezi krápníky jeskyně Výpustek. Hned na začátku je třeba zdůraznit, jak nekomfortní prostředí hudebníci měli. Chlad a vlhko působící na hráče i nástroje si totiž lze jen velmi těžko představit jako ideální hudební podmínky. Kromě netradiční akustiky nabízely prostory především niterné spojení s vodou, ale také časem, který byl druhým protagonistou pozdního odpoledne a který byl doslova zhmotněný v každém krápníku trpělivě formovaném tisíciletým odkapáváním vody. (Ostatně i díky tomuto spojení získala poezie Radka Štěpánka v interpretaci Petra Kubese ještě před prvními hudebními tóny na síle a jakési „nekonečné platnosti“.) Ne náhodou koncert zahájila skladba Chronon o čase a jeho plynutí z pera litevského autor Šarūnase Nakase. První věta Ištakos. Paukščiai. (Sources. Birds.) byla kontrapunktem nekonečně padajících polytemporálních sekvencí – útržkovitých, klokotajících a dynamicky dýchajících úseků, které dohromady tvoří specifickou barevnou plochu, ze které tu a tam vyskakují poměrně tradiční melodické úryvky. Naopak druhá a mnohem dravější věta Upé. Révos. (Rivers. Shoals.) v sobě skrývala bezmála jazzové rytmické i melodické elementy a vévodil jí úsečný dialog klarinetu a trumpety. Jejich rozhovor však ležel na pevném rytmickém podkladu violoncella a kontrabasu. (Právě kontrabas z akustiky prostoru těžil nejvíce a získal v ansámblu zvukově mnohem výraznější pozici.) Instrumentalisté byli výtečně sehraní navzdory tomu, že někteří si museli zahřívat ruce, aby jim v jeskynním chladu řádně sloužily. Ještě větší uznání si zaslouží právě hráči na dechové nástroje, kteří i v těchto podmínkách udrželi především ve třetí větě Marios. Dangus. (Sea. Sky.) nádherně rovné tóny a to bez sebemenšího třesu. Pavel Šnajdr udržel ansámbl rytmicky sjednocený, a především v gradacích dynamicky zajímavý a napínavý.
Na litevského autora navázal plynule italský skladatel a aristokrat Giacinto Scelsi dílem Kya, ke kterému dramaturg Brno Contemporary Orchestra Viktor Pantůček dodává: „Kya znamená stovky let před současností, před jakoukoliv současností. KYA italského skladatele Giacinta Scelsiho je nebeský diamant i jednotka nerozlišitelného času.“ Třívětá skladba připomíná svým obsahem spíše meditaci či modlitbu. Dlouhé tóny se v ní střetávající s jinými. Užití mikrointervalů u mne vyvolávalo mírnou (avšak vzhledem ke kontextu příjemnou) klaustrofobii. Ve druhé větě je třeba pochválit jemné pianissimo žesťových nástrojů, které během skladby vystřídaly hned několik různých dusítek. Třetí věta dala naopak prostor hybnějším figuracím klarinetu v bezchybném nastudování Lukáše Daňhela. I tyto figurace však zaznívaly mnohdy nad prodlevou, která dodávala hudbě určitý punc neměnného a věčného.
Po pauze zaznělo Herzmerz skladatele a saxofonisty Michala Wróblewského, který se zabývá mj. improvizovanou hudbou. Brno Contemporary Orchestra provedlo skladbu již dříve v rámci své série Do Not Disturb. Bylo zřejmé, že i jeskynní prostory jí sluší. Plíživou melancholii díla protnul famózní sólový vstup houslisty Lukáše Mika, který nešetřil expresivitou. Z hlediska dynamiky bylo působivé také náhlé projasnění v podobě opakovaného dvoutónového motivu flétny (Michal Vojáček) a klarinetu. Skladba dává výběrem nástrojových technik výrazný prostor zvukově zajímavým barevným kombinacím. Pavel Šnajdr této „hozené rukavice“ plně využil. Účinek – alespoň u mne osobně – rozhodně ještě umocnila akustika jeskyně.
Závěrečná skladba Rany (světová premiéra) autora Miroslava Tótha vznikla přímo na objednávku orchestru a reflektuje současnou vojenskou situaci na Ukrajině prostřednictvím extenzivních hlasových technik, zvukové poezie a textu. Ve skladbě je využit také hammerklavír a dva exponované saxofony. Hned na samém začátku se rozeznívají neklidné struny kladívkového klavíru a začíná recitace – a hrůzostrašný křik – Zuzany Husárové, autorky textu. Extrémně silné sdělení je ještě umocněno (v dobrém slova smyslu!) otupující statičností hudby. Křik a recitace, stejně jako nepatřičné tóny klavíru (resp. strun) a zvuky elektroniky tvoří děsivý a svírající hudební obraz lidského utrpení. Náhlý konec skladby nevyřešil vůbec nic – žádné uspokojení, pouze hlučná prázdnota. Tóthova skladba je sice relativně krátká, avšak v množství emocí, které se snaží předat, překonává mnohem rozměrnější díla.
Koncert Lidské pásmo potoků a řek v sobě dokázal spojit netradiční a hudbě nakloněné prostředí i důležitá poselství nejen o toku vody a času, ale také o nás a o hrůzách, které sužují náš svět. Svojí atmosférou i kvalitním hudebním nastudováním a interpretací se večer v jeskyni Výpustek zařadil mezi zcela jedinečné projekty, kterých má Brno Contemporary Orchestra na svém kontě už i tak poměrně dost. Odhodlání zkoušet nezvyklé věci na netradičních místech a přitom neslevit z vysokých uměleckých hodnot nese své ovoce.
Brno Contemporary Orchestra
Lukáš Daňhel – klarinet
Pavel Šnajdr – dirigent
Petr Kubes – recitace
Radim Nejedlý – režie
Šarūnas Nakas – Chronon for clarinet, trumpet, piano, percussion, cello and double-bass
Giacinto Scelsi – KYA pro klarinet a 7 nástrojů
Michal Wroblewski – Herzmerz (verze pro BCO)
Miroslav Toth – Rany (objednávka BCO)
Jeskyně Výpustek
24. dubna 2022 v 17:00
Zatím nebyl přidán žádný komentář..