Společné prožívání hudby i smutku. Janovy pašije u svatých Janů

Společné prožívání hudby i smutku. Janovy pašije u svatých Janů

Po úvodním koncertu z autorů 20. století přinesl Velikonoční festival duchovní hudby velké oratorní dílo Johanna Sebastiana Bacha – skladatele, u nějž na letopočtu narození nezáleží. Provedení Wrocławským barokním orchestrem mělo především kolektivní kvalitu.

V díle Johanna Sebastiana Bacha nalezneme dvě kompletní zhudebnění pašijových textů: podle Matouše a podle Jana. Janovy pašije jsou poněkud zastíněny pašijemi Matoušovými, které ostatně stály také u znovuobjevení Bacha Felixem Mendelssohnem-Bartholdym. Jeho provedení Matoušových pašijí v Lipsku v roce 1829 obrátilo pozornost k pozapomenutému kantorovi, jehož obrovské dílo tvoří v dějinách hudby jakýsi osamělý a jakoby z běhu času vytržený monolit. Je to hudba, která nestárne, lze ji nahlížet z nekonečného množství úhlů a kromě vyložených technických chyb ji téměř nelze interpretačně zničit.

Janovy pašije jsou oratorium s obrovským dramatickým nábojem, který se projevuje už ve výběru textů. Kromě příslušných kapitol z Janova evangelia se skladatel obrátil také k Matoušovi, objevují se i texty Heinricha Brockese a Christiana Postela. Zdá se, jako by se Bach uchyloval k alternativním zdrojům především tam, kde potřeboval do mystického a filosofujícího Jana dostat silné lidské emoce. Podstatná úloha sboru není jen v komentářích, ale také v přímé účasti na ději, oratorium si vyloženě říká o scénické zpracování (možná ještě víc než Matoušovy pašije, jejichž poloscénickou podobu natočili Berlínští filharmonici se Simonem Rattlem v režii Petra Sellarse o čtyři roky dříve než pašije podle Jana).

V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby provedl Janovy pašije Wrocławský barokní orchestr s početnou skupinou sólistů začleněných i do sboru, jak je při historicky poučených interpretacích často zvykem. Kostel svatých Janů má akustiku, která hudbě hodně pomáhá, i malá tělesa zde znějí sytě a zároveň srozumitelně. Udělat z něj významný koncertní prostor festivalu místo prvoplánově efektního Petrova byl rozumný a prospěšný krok. Dirigent Andrzej Kosendiak vedl provedení v energických tempech, ale bez nemístného spěchu. Jestli jsem v celkovém pojetí něco postrádal, tak to byla především větší pestrost, a to jak v tempech, tak v dynamice. Ze sólistů se jednoznačně prosazoval především tenorista Nicholas Mulroy ve vděčné roli Evangelisty. Jeho zaujatý a emocemi nabitý přednes tvořil jednoznačné vrcholy provedení, které místy poněkud upadalo do monotónnosti. Sbor zněl dobře, ale měl by se poněkud mírnit v sykavkách.

Zařazení Janových pašijí do programu festivalu jednoznačně vítám, i když provedení mělo rezervy – především co se týká sólistů. Myslím, že špičkoví zpěváci by posunuli vyznění o několik tříd nahoru. Sólisté-sboristé přece jen postrádali charakterističtější hlasy i výraz a zněli při samostatných áriích dost zaměnitelně, s výjimkou již zmíněného Evangelisty. Posunout festivalová provedení tímto směrem je ale už víc než cokoli jiného otázka peněz. Janovy pašije v předvečer Škaredé středy vtáhly posluchače do svého světa a přivedly je k období vrcholícího půstu. Co se týká společného prožívání hudby a pocitu sounáležitosti, koncert vlastně neměl chybu.

Johann Sebastian Bach: Janovy pašije pro sóla, sbor a orchestr, BWV 245. Hudební nastudování – Andrzej Kosendiak. Aldona Bartnik, Marzena Michałowska – soprán, Piotr Łykowski, Piotr Olech – alt, Karol Kozłowski, Maciej Gocman – tenor, Nicholas Mulroy – tenor, Evangelista, Jerzy Butryn, Jarosław Bręk, Bogdan Makal – bas. NFM (Narodowe Forum Muzyki) sbor, NFM chlapecký sbor, Małgorzata Podzielny – umělecká vedoucí. Wrocławska Orkiestra Barokowa / Wrocławský barokní orchestr, Jarosław Thiel – umělecký vedoucí. 31. března 2015, kostel sv. Janů, Brno. V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Během 24. ročníku festivalu čeká publikum v prostorách brněnských kostelů celkem devět koncertů. Pestrý program obsáhne středověké chorální zpěvy, renesanční vícehlas z unikátních brněnských rukopisů, Janovy pašije i zvuk varhan doplněný baskytarou.  více

V neděli začíná v Červeném kostele dvaadvacátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. O současné podobě festivalu i o tom, jak vznikla, jsem mluvil s dramaturgem Vladimírem Maňasemvíce

Prvním impulsem pro setkání s basistou Richardem Novákem byl letošní ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. Skoro jsme u něj začali, potom jsme u něj i skončili, ale zkuste mluvit o letošku s člověkem, který zpívá už šedesát let. Richardu Novákovi bude letos osmdesát tři let a zpívá pořád výborně. A kdybyste měli v následujícím textu pocit, že se snad místy trochu chlubí, nenechte se mýlit. Jsou to všechno prostě sdělené skutečnosti.  více




K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Nejčtenější

Kritika

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více