Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích.
Jako první se na pódiu objevili Monkey Business, kteří svoji show odstartovali hitem Party Shit. Kapela začala hrát téměř na čas, což u podobných akcí není ani zdaleka samozřejmé. Pravidelní návštěvníci koncertů „Mankáčů“ vědí, že si kapela kromě hudby samotné potrpí i na image, která je na pódiu vždy perfektně sladěná. Jinak tomu nebylo ani při čtvrtečním koncertu. Celá kapela, kromě dvojice zpěváků, byla oblečena do černých teplákových souprav, které doplňovaly oranžové reflexní pruhy ve stylu oblečení od značky Adidas. Matěj Ruppert měl naopak teplákovku bílou, ale ve stejném stylu. Tereza Černochová byla oděna do černobílých kostkovaných kalhot, černého trika a síťovaného přehozu přes ramena. Po písni Prisoners of Superlatives Ruppert pozdravil publikum, pochválil prostor, ve kterém se koncert odehrával a vyjádřil radost, že si můžou zahrát společně se svoji sesterskou kapelou a „pak se ožrat na pokoji v hotelu“. To by nebyli Monkey Business, kdyby si podobné vtipné komentáře odpustili. Nechybělo ani několik narážek na dnes již neexistující brněnský Moulin Rouge.
Po krátké interakci s publikem následovala píseň Dva na kolejích z připravovaného alba Když múzy mlčí, které by mělo vyjít 30. srpna letošního roku. Tato deska bude první v celé diskografii Monkey Business, jejíž texty budou výhradně české. Během písně dostal prostor Ondřej Brousek, který na elektrické piano Rhodes zahrál velice povedené melodické sólo. Při písni Gumball se Ruppertovi podařilo vyburcovat téměř celý amfiteátr, který si s kapelou zazpíval, za což pak lidem patřičně poděkoval. Při následujícím songu MJ is 50 nechyběla klasická vsuvka v podobě syntezátorů z úvodu Jacksonovy písně Thriller, po kterém kapela plynule přešla na úryvek z písně Don’t Stop ‘Til You Get Enough. Michaela Jacksona samozřejmě nemůže nikdo nahradit, ale pokud se má někdo v českém hudebním prostoru jeho genialitě alespoň přiblížit, jsou to právě Monkey Business. Pří následné interakci s publikem Matěj Ruppert mimo jiné prohlásil, že doteď nechápe, proč je mezi Prahou a Brnem taková rivalita, že má na tohle město jen ty nejlepší vzpomínky a moc se mu tady líbí. Podobné průpovídky útočí na sentiment brněnského publika, přesto ale diváky potěšily a ti kapele to vrátili bouřlivou ovací.
Po následujícím hitu Piece of my Life, který odzpíval Ruppert bez Terezy Černochové, přišla na řadu další nová píseň Homo Sovieticus s refrénem se slovy „Běž domů, Ivane, a už se nevracej. Smysl tohoto textu není potřeba blíže vysvětlovat... Tereza Černochová využila krátkou pauzu během předchozí písně, aby změnila outfit a na pódium se vrátila v černých šatech s oranžovým reflexním páskem. Při následujícím songu We Feel Better than Jan Hus dostali prostor pro krátkou sólovou exhibici opět Ondřej Brousek, ale také kytarista Oldřich Krejčoves, který vystřihl naprosto ukázkové rockové sólo. Během zbytku programu zaznělo několik dalších písní včetně CIAO! CIAO! CIAO!, prvního vydaného singlu z připravovaného alba, v jehož klipu si zahráli herci pražského Dejvického divadla. Jako přídavek Monkey Business zahráli svoji nejznámější píseň My Friends, kterou ale oživili vsuvkou „Ak nie si moja, potom neviem čia si.“ Po skončení Matěj Ruppert ještě jednou pochválil brněnské publikum a poděkoval za hojnou účast.
Monkey Business nabídli divákům, během téměř hodinu a půl dlouhé show, výběr písní z celé jejich dosavadní tvorby, kterou doplnili o ochutnávky z připravovaného alba, na které se podle tohoto vzorku jistě můžeme těšit. Koncertu se dá jen stěží něco vytknout. Zpěv Matěje Rupperta i Terezy Černochové byl bezchybný; jejich dvojhlasy byly křišťálově čisté. Hammondky, elektrická piana i ostré syntezátorové zvuky Romana Holého a Ondřeje Brouska jako obvykle představovaly esenci zvuku kapely, který byl kvůli nim neskutečně hutný ale zároveň svěží. Oldřich Krejčoves publiku předvedl neskutečný typicky funkový kytarový feeling a rytmika baskytaristy Pavla Mrázka a bubeníka Martina Houdka tmelila kapelu dohromady pomocí výtečných a skvěle procítěných groovů. Perfektní hudební výkon doplnila výborná pódiová performance obohacená o skvělou komunikaci s publikem a řadu vtipných poznámek mezi písněmi.
Po půl hodinové přestávce, která byla potřeba pro přestavbu pódia, se za plachtou (která před výstupem druhé kapely zakrývala pódium) začaly ozývat krátké poznámky a komentáře. Diváci mohli podle hlasů rozpoznat ústřední trojici zpěváků/raperů kapely J.A.R. nebo vokalizér Romana Holého. Samotná show začala intrem Biliony kilometrů, které otevírá poslední vydané album Jezus Kristus Neexistus?, jehož titulní píseň následovala záhy. Po několika prvních tónech zástěna před pódiem spadla a lidem se zjevila desetičlenná formace dnes již legendární funk-rapové skupiny. Do prvních tónů následující Pap Musiek pronesl raper Michael Viktořík „tak se bavte, nebo se zabte“, pro JARy typický styl poznámek. Na konci písně se v plné síle ukázal Dan Bárta, který předvedl naprosto ukázkové sket sólo.
Po několika starších písních přišel na řadu song Sláva nazdar výfetu z posledního alba, kterou raper Oto Klempíř uvedl se slovy, že Pink Floyd napsali Wish You Were Here a oni by si přáli, aby tady s nimi mohli být PSH, kteří s nimi Slávu nazpívali. Právě při ní se projevil lehký nedostatek zvuku, neboť dechy byly lehce utopené. Zvukař tuto závadu ale vzápětí napravil. Při písni Zhublas dostali prostor pro sólo hned dva muzikanti, nejprve baskytarista Robert Balzar, který nezapřel svoje původní a hlavní zaměření a zahrál nádherné jazzové sólo plné dvojhmatů. Následně kytarista Miroslav Chyška z jednoduché, avšak melodické linky vygradoval až k technicky náročným postupům. Celé písni nasadil korunu Michael Viktořík, když po posledním zaznění slova zhublas dodal: „a kdo ti to poradil? Fiala?“ Ten, ač povětšinou spíše rapuje, se v písni Fjůča představil také jako zpěvák. Nejedná se o složité linky, ale zazpíval je dobře. Jen v samém závěru párkrát popletl text. V následující Jsem pohodlný pak odhodil triko a publiku předvedl svoji horní půlku těla bez jakéhokoliv zahalení. Zde také následovala další várka sólových výstupů. Na perfektní sket Dana Bárty plynule navázal František Kop s výborně nafrázovaným a melodickým sólem na tenorsaxofon. Zde je potřeba pochválit i klávesáka Romana Holého, který dokázal, s pomocí ostatních muzikantů, vytvořit dokonalý background pro sólové melodie. Právě jeho uvedl Dan Bárta při představení členů kapely naprosto právoplatně: klávesy a mozek.
Po dvou starších písních přišly na řadu přídavky. Ještě se připlazíš z oceňovaného alba Eskalace dobra, Bulhaři, při kterém se s krátkým ale skvělým funkovým sólem představil také trombonista Filip Jelínek a na úplný závěr zazněl hard rockový song Ťo ti ťo, během kterého se ještě jednou jako sólista ukázal Miroslav Chyška. Po zaznění posledních tónů členové kapely poděkovali publiku se slovy: Sluší se říct, že Brno zase nejlepší nebo Brno, to je pohádka.
Podobně jako v případě první kapely, se nedá koncertu moc co vytknout. Roman Holý pravidelně divákům dokazuje, že je jak skvělý autor písní a producent, tak výborný klávesista, který nepotřebuje za každou cenu vyčnívat. Od zpěvu Dana Bárty se už před začátkem koncertu očekávalo, že bude perfektní, což se stoprocentně potvrdilo. Duo akademických raperů Michael Viktořík a Oto Klempíř, který je také autorem většiny textů, silně podporuje image skupiny a svým rapem dodávali uskupení typický zvuk. Koncert navíc, společně s Bártou a Holým, doprovázeli satirickými, lehce egoistickými, avšak stále velmi vtipnými poznámkami. Při některých písních Viktořík předvedl i několik tanečních kreací. Bubeník Pavel Bady Zbořil s baskytaristou Robertem Balzarem vytvářeli skvěle šlapající rytmiku plnou neskutečně usazených groovů, které s výborným citem doplňoval Miroslav Chyška. Celému zvuku kapely pak dodávaly říz perfektně nafrázované zářezy saxofonistů Radka Kašpara, Fratiška Kopa a trombonisty Filipa Jelínka.
Jednoznačnou pochvalu si zaslouží i zvukař (během koncertu jsem byl nejprve přímo vedle jeho stanu a později jsem se ze zvukové zvědavosti přesunul blíže k pódiu). Ač se občas dostavil menší problém, v případě Monkey Business to byly chvíli obtížněji slyšitelné klávesy a u JAR výše zmíněné utopené dechy, vždy to dokázal rychle napravit a výsledný zvuk lze označit za velmi povedený. Největší obdiv si ale zaslouží jednoznačně Roman Holý, který dokázal odehrát dva hodinu a půl dlouhé koncerty takřka hned za sebou, aniž by druhou show jakkoliv ošidil. Gregoryfest tak přichystal brněnskému publiku více než tři hodiny dlouhý dvojkoncert, během kterého se v perfektní formě představily kapely, které se právem řadí k nejen české funkové špičce.
Monkey Business:
Matěj Ruppert – zpěv
Tereza Černochová – zpěv, perkuse
Roman Holý – klávesy, vokály
Ondřej Brousek – klávesy
Pavel Mrázek – baskytara
Oldřich Krejčoves – kytara
Martin Houdek – bicí
setlist:
Party Shit
Sex and Sport? Never!
Worst Lover Ever
Prisoners of Superlatives
Dva na kolejích
Intercooler
Gumball
MJ is 50
Piece of my Life
Homo Sovieticus
We Feel Better than Jan Hus
Harder than your Father
Sensation
CIAO! CIAO! CIAO!
Baby, I am a Star
přídavek: My Friends
J.A.R.:
Michael Viktořík – rap, zpěv
Oto Klempíř – rap, zpěv
Dan Bárta – zpěv, perkuse
Roman Holý – klávesy, vokály
Miroslav Chyška – kytara
Pavel Bady Zbořil – bicí
Robert Balzar – baskytara
Filip Jelínek – trombón
Radek Kašpar – altsaxofon
František Kop – tenorsaxofon
setlist:
intro: Biliony kilometrů
Jezus Kristus Neexistus?
Pap muziek
Metamegamastítko
Už mizí pryč je... Hanka
Sláva nazdar výfetu
Superpéro
Zhublas
Poslední rváč
Fjůča
Jsem pohodlný
Potomek Prahy
Stability
Přídavky:
Ještě se připlazíš
Bulhaři
Ťo ti ťo
čtvrtek 13. června v 19:30, Amfiteátr Starý pivovar, Brno – Řečkovice
Zatím nebyl přidán žádný komentář..