Stvoření světa v Besedním domě

14. březen 2025, 16:00
Stvoření světa v Besedním domě

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikuláš.

Propojení Haydnova Stvoření s Händelovým Mesiášem není otázka pouze dramaturgie letošní filharmonické sezóny, ale byla to právě oratoria Georga Friedricha Händela, která Josepha Haydna, při jeho pobytu v Londýně, inspirovala k napsání podobného díla ve stylu vídeňského klasicismu. Jako libreto mu posloužil text anonymního básníka popisující stvoření světa dle biblické knihy Genesis, žalmů a Ztraceného ráje Johna Miltona, který si Haydn odvezl z Londýna do Vídně. Oratorium vznikalo v letech 1796–1798 a neveřejná premiéra se uskutečnila v dubnu roku dokončení v městském paláci knížete Josefa ze Schwarzenbergu na Neuer Marktu. Veřejně bylo dílo premiérováno v březnu následujícího roku ve vídeňském Burgtheateru a setkalo se s obrovským úspěchem.

Filharmonie Brno pod vedením Petra Altrichtera začala přesně a s patřičnou energií; již během úvodní části Chaos vesmíru se ukázal dynamicky pestrý projev orchestru. Zároveň se ale také hned v úvodu ozvalo pár nečistých tónů lesních rohů, což se v průběhu oratoria ještě několikrát zopakovalo. Vždy se ale jednalo o ojedinělé případy a nešlo o pravidelný případ, který by provázel celé dílo. Intonace orchestru byla jinak naprosto v pořádku. Hudebníci se také výborně poprali s technickou stránkou kompozice. Výrazněji slyšitelné chyby se neobjevovaly, a to ani v několika náročnějších bězích ve smyčcových či dechových partech, které byly vždy precizně vyhrány. Taktéž energie vložená do hry nebyla špatná, i když zejména v první části koncertu by neuškodilo, kdyby muzikanti dotáhli projev do výrazové špičky. Přesto mělo provedení povedený spád, což bylo do jisté míry, podobně jako výtečná sehranost orchestru, dozajista způsobeno dirigováním Petra Altrichtera. Ten veškeré dynamické změny či nástupy nástrojových skupin, sboru i sólistů ukazoval velmi pečlivě a výrazně.

Trojice sólistů se svých partů taktéž zhostila velice zdařile. Sopranistka Jana Sibera (archanděl Gabriel, Eva) pečlivě vyzpívala všechny figury, její intonace byla čistá a všechny tóny zněly přesvědčivě, i ty ve vysoké poloze a zároveň nízké dynamice. K jedinému výraznějšímu zaváhání došlo v deváté části, kdy na konci dlouhého drženého tónu její hlas lehce ujel. S intonací neměl sebemenší problém ani tenor Petr Nekoranec (archanděl Uriel). I on vyzpíval všechny postupy čistě a rytmicky přesně. Přesto jeho zpěvní projev disponoval na můj vkus až příliš silným vibratem zejména v silnější dynamice. Ve třetím díle se i tento aspekt alespoň částečně napravil. V expresivitě projevu dominoval bas Peter Mikuláš (archanděl Rafael, Adam). Jeho výraz byl často téměř na herecké úrovni, což provedení celého oratoria jistě přidalo. Pouze pár tónů ze začátku nebylo nasazeno úplně jistě a občas k nim musel lehce „doplout“, přesto se jednalo o ojedinělé případy a intonace mu jinak problém nedělala. Celá trojice si navíc zaslouží pochvalu za výslovnost, neboť text byl v jejich podání hezky srozumitelný. Sezpívanost s orchestrem, sborem i mezi sebou v duetech či triích byla taktéž výborná. Sóloví zpěváci byli také vždy velmi hezky slyšet a ve zvuku orchestru nebyli utopení.

Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy se sice potýkal s horší srozumitelností textu, což je jediná výtka směrem k tělesu. Jejich zpěv byl perfektně čistý, všichni sboristé výborně reagovali na dirigenta, ženská a mužská část byla velmi vyvážená. Celkový zvuk sboru perfektně zapadal do zvuku orchestrálního, aniž by se v něm jakkoliv ztrácel.

Přes pár drobných výtek bylo provedení Haydnova Stvoření povedené. Toto relativně dlouhé dílo mělo příjemný spád a výkony sólistů, orchestru i sboru byly na vysoké úrovni. Velice milá byla také děkovačka, při které dirigent Petr Altrichter všechny sólisty, sbormistra i koncertního mistra objal, což příjemně atmosféru celého večera dokreslilo.

Joseph Haydn: Die Schöpfung (Stvoření), oratorium pro sólisty, sbor a orchestr Hob. XXI:2

Jana Sibera – soprán

Petr Nekoranec – tenor

Peter Mikuláš – bas

Český filharmonický sbor Brno

Petr Fiala – sbormistr

Filharmonie Brno

Petr Altrichter – dirigent

čtvrtek 13. března v 19 hodin, Besední dům

Foto Jakub Joch

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

Nejčtenější

Kritika

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více