Symfonické tance s Jakubem Hrůšou

26. srpen 2014, 0:19

Symfonické tance s Jakubem Hrůšou

Filharmonie Brno svým druhým vystoupením na festivalu Špilberk 2014 udělala radost snad všem přítomným a zdálo se, že radost z hudby má i celý orchestr, což často nebývá patrné. Pořad nazvaný „Symfonické tance“ pod vedením Jakuba Hrůši byl nabitý jiskřivou energií a přitom vůbec nekoketoval s lacinou zábavou.

Večer nás provedl skladbami inspirovanými tanečními rytmy od Ameriky až do Ruska, začal ale přibližně uprostřed – totiž ve Francii. Úvodní La valse Maurice Ravela je oblíbený orchestrální kus, jehož zdroje jsou vídeňské, ale spíš než někoho ze slavné rodiny Straussů připomněl jejich jmenovce Richarda a jeho „valčíkovou operu“ Rosenkavalier. Jakub Hrůša z partitury vytáhl lesk tanečního sálu, který k ní patří, ale neztratila se ani její impresionistická barevnost. Orchestr se zdál být od začátku nezvykle pozitivně nabuzený a snad až požitkářsky ponořený do interpretované hudby. Nevím, čím to bylo, ale rád bych toho byl svědkem častěji. Nejde o to, že bych se potřeboval dívat na rozzářené tváře hudebníků, ale úroveň koncertu to prostě pozvedne o úroveň nahoru a všem je najednou jaksi líp. A všechno i lépe zní navzdory tomu, že akustické podmínky hradního nádvoří nejsou úplně ideální.

Na Špilberku dost záleží na tom, kam se posadíte, což do určité míry platí pro každý koncertní sál. My sice v Brně žádný nemáme, ale můžeme si to zkusit představit aspoň teoreticky. Dlužno také říci, že ať se na Špilberku posadíte kamkoliv, pořád to zní líp než v Janáčkově divadle. Když sedíte moc u kraje, patrně uslyšíte orchestr poněkud nevyrovnaný, třeba se vám ztratí trubky a naopak vylezou pozouny. Když se ale posadíte někam ke středu, máte velkou šanci slyšet kompaktní zvuk, i když maličko plechový, pokud sedíte moc vpředu. V otevřeném prostoru zvuk jaksi vane pryč, místo aby se držel na místě, ale to spíš navádí k většímu soustředění na hudbu, což je jenom dobře.

Koncert pokračoval Symfonickými tanci z West Side Story Leonarda Bernsteina, vlastně autorskou suitou z populárního muzikálu. Nápaditým variačním způsobem jsou v ní zpracována i témata slavných písní (Somewhere, Maria), ale skladba na hitových melodiích nestojí. Střídá energické a lyrické momenty a interpretačně není vůbec jednoduchá. Filharmonie Brno s Jakubem Hrůšou ji ale hrála, jako by o nic nešlo. Z amerických hudebních zdrojů byl cítit vliv George Gershwina, ale symfonické zpracování písňových témat a zamyšlený, pomalý závěr odkazují především k druhému Bernsteinovu komotrovi, jímž je Gustav Mahler.

Do Ruska nás z Ameriky přivedly Symfonické tance Sergeje Rachmaninova, v nichž se do tanečních rytmů vmíchal všudypřítomný melancholický podtón. Orchestru to ale na energii neubralo a druhá část koncertu udržela publikum ve stejně zaujaté pozornosti, i když její vyznění bylo celkově klidnější. Během celého koncertu zněly velmi dobře horny, včetně první samostatně v sólech. Drobná zaváhání sice slyšet byla, ale zvukově to byl požitek. „Na cédéčko to nebylo,“ dostala se ke mně zasvěcená a trochu ironická poznámka o čtvrtečním výkonu. Ano, nebylo, ale kdyby orchestr takto zahrál program „Symfonických tanců“ třeba čtyřikrát, tak už by se z toho ta živá nahrávka asi i sestříhala. A celkový účinek byl bez debat výborný.

Špilberk svoji tvář mezi ostatními filharmonickými festivaly stále trošku hledá. Velikonoční festival duchovní hudby ji nachází v putování brněnskými kostely, Moravský podzim se zaměřuje na interpretační hvězdy, Expozice nové hudby na progresivní proudy v hudbě 20. století až současné. Špilberk chce publikum především inteligentně bavit – prázdninový termín a prostředí k tomu i vybízejí. To svádí k poněkud neurovnané dramaturgii, ale jak bylo vidět a slyšet, lze z toho vybruslit i bez uměleckých ústupků.

Maurice Ravel: La valse, Leonard Bernstein: Symfonické tance z West Side Story, Sergej Rachmaninov: Symfonické tance op. 45. Hudební nastudování – Jakub Hrůša, Filharmonie Brno. 22. 8. 2014, Velké nádvoří hradu Špilberk, Brno. V rámci festivalu Špilberk 2014.

Filharmonie Brno a Jakub Hrůša na Špilberku, foto Drahomír Stulír

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Jakoupak si Filharmonie Brno zahraje dnes – Imagine, nebo raději Ej, lásko, lásko? Ano, opravdu jsme v Besedním domě, jen se zkouší program 4tet Symphonic.  více


Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více