Tance v zahradách: přívětivá tvář současné hudby s Ensemble Opera Diversa

Tance v zahradách: přívětivá tvář současné hudby s Ensemble Opera Diversa

Do prostor atria Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na ulici Arne Nováka zavítal 22. června soubor Ensemble Opera Diversa s programem Tance v zahradách, který navázal na loni započatou sérii projektů pod širým nebem. Jako sólisté vystoupili fagotista Pavel Horák a hráč na marimbu Martin Švec. Koncert řídil dirigent Patrik Červák, který před smyčcovým orchestrem Ensemble Opera Diversa stanul vůbec poprvé.

Večeru Tance v zahradách nedalo vzniknout pouze příjemně neformální prostředí univerzitního atria, ale především výběr samotných skladeb. Program nabídl světové premiéry dvou tanečních suit: zatímco čtyřdílnou Českou suitu zkomponoval Ondřej Šárek, ta skotská s názvem Scottish Serenade pochází z pera Filipa Holackého žijícího v Edinburghu. Tyto tanci inspirované skladby doplnila ještě premiéra drobné skladby Seconda prattica IV pro smyčce Miloše Štědroně, který tento rok slaví osmdesátiny. V české premiéře zaznělo Concerto pro fagot a smyčce s marimbou Marjana Mozeticha.

Šárkova Česká suita pro smyčce středeční program zahájila. Kdo by snad čekal drsné souzvuky plné ostrých disonancí a disharmonii charakteristickou pro mnohou soudobou tvorbu, byl by jistě překvapený. Tato suita je posluchačsky přívětivá, melodická až neoklasicistní. Čtyřvětá skladba (Kozlík, Talián, Sýkorka, Vejr) akcentuje především typické české tance a svoji hlavní inspiraci čerpal skladatel z tzv. máteníků tedy tanců střídajících 2/4 a 3/4 takt. Skladbě nelze upřít melodickou líbivost a svěžest, avšak neustávající pohyb prakticky ve všech hlasech v kombinaci s nepříliš kontrastní dynamikou začne po chvíli působit staticky a bezcílně. Nejprve jsem se domníval, že za nedostatečné dynamické kontrasty může volné prostranství, které není akusticky zcela ideálním prostorem. Další skladby tento dojem ovšem vyvrátily. Skladba má rozhodně potenciál– a samotné provedení ze strany souboru, stejně jako nastudování Patrika Červáka lze bez uzardění označit za povedené. Avšak prořídnutí faktury na určitých místech či alespoň výraznější dynamické kontrasty napříč jednotlivými sekcemi, by dílu výrazně pomohly.

eod_tance_v_zahradach_foto_marek_olbrzymek_02

První polovinu podvečera uzavřelo Concerto pro fagot a smyčce s marimbou Marjana Mozeticha, které v atriu Filozofické fakulty MU zaznělo v české premiéře. Jednovětá skladba je charakteristická nejen všudypřítomnou lyričností, ale také stále se navracejícími rychlými figuracemi a běhy, které tvoří zvukově i barevně sympatický kontrast k jinak spíše statičtější homofonii. Právě předáváním rychlejšího motivu napříč orchestrem vznikají stále nové a svěží barevné kontexty. Působivé bylo umístění těchto běhů například do viol, zatímco zbytek ansámblu držel poklidně kráčející harmonii. Dirigent Patrik Červák výtečně vystihnul křehkost díla, čemuž přizpůsobil nejen práci s dynamikou, ale také tempovými změnami. Ohromnou pochvalu si zaslouží rovněž houslistka Barbara Tolarová, jejíž něžné sólo v extrémně tiché dynamice bylo pevné, jasné, bez sebemenšího třesu smyčce, přesto výtečně vypointované a emočně nabité. Samostatnou kapitolu představoval fagotový part v nastudování Pavla Horáka , který na melancholičtějších místech sice příliš virtuózní není, avšak klade na interpreta obrovské nároky z hlediska tónového rozsahu i samotného porozumění skladbě a frázování. Na několika místech dává Mozetich fagotu závratné – a poměrně dlouhé – běhy, které již plně spadají do pomyslného virtuózního repertoáru. Horák si poradil nejen s tónovým rozsahem a melodickými skoky, ale i závratnými běhy na výbornou. Bezchybná byla také jeho práce s dynamikou a barvou tónu. Partu marimby se chopil Martin Švec, který povedeně dotvářel nezvyklou barvu hudby častým zdvojováním fagotu, nebo smyčců.

eod_tance_v_zahradach_foto_marek_olbrzymek

Miniatura Seconda prattica IV pro smyčce Miloše Štědroně navazuje na jeho předchozí stejnojmenné skladby pro syntetizér z let 1991, 1999 a 2001. Také tato skladba má svůj původ – či přinejmenším inspiraci – v hudbě označované jako taneční. Štědroň zde skloubil dodekafonickou passacagliu a foliu, přičemž částečně vychází z jazyka monteverdiovského baroka a vlivů Nové hudby. Seconda prattica IV je svým způsobem hravou syntézou, ve které relativně klidně hladiny spíše tradičněji znějící hudby čeří náhlé běhy a figurace, které by za normální situace patřily spíše do jiného kontextu. Hudebníci zůstávali pod Červákovým vedením rytmicky sjednocení. Dynamické kontrasty potom usnadňovaly posluchačům najít onen „souboj“ starého s novým.

Závěrečná skladba Scottish Serenade pro fagot a smyčce Filipa Holackého opsala pomyslný kruh a vrátila se zpět k formě vícevěté suity (Prelude, Waltz, Air: The Bonnie Banks o’Loch Lomond, Allegretto, Finale), kterou celý koncert započal. Samotné věty vycházely z rytmů a melodiky skotských lidových písní. Ostatně své Air založil Holacký na melodii lidové písně opěvující krásy břehů největšího skotského jezera. Skladba je řemeslně výtečně vystavěna a neschází jí příkladná práce s rytmem, sazbou i dynamikou. Fagotovou cadenzu s rychlými akordickými rozklady i náhlými skoky zvládl Pavel Horák na výbornou a udržel si během ní lehkost tónu i srozumitelnost frázování. Patrik Červák také bedlivě dbal na rytmickou stránku jednotlivých vět, ty si tak díky jednotnému orchestru udržely svoji typickou skotskou ráznost a tanečnost.

Tance v zahradách v příjemném prostředí – umocněným chladivým nanukem, který každý příchozí obdržel – ukázaly přívětivou tvář současné hudby. Nejenže veškerá díla byla posluchačsky vlídná (a to za dodržení vysoké kvality kompozic), ale svojí nenuceností a neformálností navíc zatím poslední koncert Ensemble Opera Diversa pomohl odstraňovat elitářský nános, který se na tzv. vážné hudbě za dlouhá léta usadil. A zdá se, že tanec v zahradě je nejlepším řešením, jak s elitářstvím artificiální hudby bojovat.

Ondřej Šárek: Česká suita pro smyčce (2019) PREMIÉRA

Marjan Mozetich: Concerto pro fagot a smyčce s marimbou (2003/2006) ČESKÁ PREMIÉRA

Miloš Štědroň: Seconda prattica IV pro smyčce (2022) PREMIÉRA

Filip Holacký: Scottish Serenade pro fagot a smyčce (2022) PREMIÉRA

fagot Pavel Horák

marimba Martin Švec

Ensemble Opera Diversa, vedoucí orchestru Jan Bělohlávek

dirigent Patrik Červák

atrium Filozofické fakulty MU, 19:00

22. června 2022

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

Nejčtenější

Kritika

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více