The Name´s Bond… James Bond

The Name´s Bond… James Bond

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára Milfajtová, Vendula Příhodová a David Kraus.

Příjemně a vtipně doprovázel dirigent Steven Mercurio večerem, přičemž se primárně zaměřoval na dramaturgii vystavěnou chronologicky dle jednotlivých filmových snímků. Program – podle svých slov – vnímal, a také popisoval podle ér hereckých hvězd v roli Jamese Bonda jako byli Sean Connery, George Lazenby, Roger Moore, Timothy Dalton, Pierce Brosnan nebo Daniel Craig.

Celým večerem prostupovala světelná a grafická show podkreslující a navozující atmosféru jednotlivých písní. Světelné efekty se jevily jako velice zdárné a vkusné, přičemž je pravda, že u čistě instrumentálních vstupů by pro příště mohla zafungovat také videoprojekce filmových scén, ze kterých byla hudba hrána (např. mořská scéna s názvem The Journey to Atlantis nebo romantická plážová scéna Solange). Byť projekce v tomto případě nebyla nutností, jelikož po většinu času na sebe strhávaly pozornost pěvecké výkony, určitě by se jednalo o další zpestření a obohacení hudební produkce.

Koncert započal z úst Mercuria efektně citací „The Name´s Bond… James Bond“, přičemž záhy zaznělo hlavní bondovské téma jako úvodní znělka večera. Po celou dobu orchestr vynikal bicí a dechovou sekcí, kterým se v případě těchto filmových melodií dostává nejvíce prostoru. Těleso působilo sehraně, dynamicky vyrovnaně, čemuž také dopomohla zvuková aparatura. Nazvučení oproti minulému ročníku festivalu bylo víceméně vyvážené a samotné výkony zvukově podpořilo. Pokud se však někomu mohlo zdát, že vybrané pěvecké části pod velkou masou orchestru zanikaly, je nutno dodat, že třeba v případě vstupů zpěvačky Sáry Milfajtové k takovýmto situacím nedocházelo, a tedy se nejspíše jednalo o slabiny ostatních zpěváků, nikoli zvučení. Právě sólistka Sára Milfajtová zaujala vyrovnaností a vysokou úrovní svých výkonů (i v případě doprovodných vokálů). Intonační přesnost, suverenita, dostatečná intenzita a působivá kontrola hlasu i jeho velký rozsah či zajímavá barva snoubící se s přesvědčivým a procítěným přednesem udělaly například z písní Licence to Kill (1989) nebo Skyfall (2012) bezpochyby vrcholy večera.

Ke zmíněným highlightům můžeme přidat také ikonickou skladbu Golden Eye z roku 1995, jež mnozí znají v provedení Tiny Turner. V případě festivalového koncertu se sólového partu ujala Vendula Příhodová, jejímuž temně, sametově zabarvenému hlasu píseň více než sedla, avšak v částech s velice nízkým rozsahem bylo znát, že se jedná o rozsahovou hranici zpěvačky. Nicméně sólistka se s rolí poprala se ctí, za kterou si také vysloužila velké ovace. Jako slabší článek pěveckého tria se jevil David Kraus. Potýkal se s častými intonačními nepřesnostmi a přednesem, který působil jako by zpěvák svá čísla připravoval na poslední chvíli. Tento pocit umocňoval fakt, že některé písně Kraus zpíval za pomoci not – textu na stojanu (např. The Living Daylights), přičemž jeho dvě kolegyně za celý večer nic takového nepotřebovaly. Opomenout se však nedá náročnost písní svěřeným Krausovi- kupříkladu skladba Live and Let Die (1973) charakteristickou častými tempovými i stylovými změnami (rock vs. reggae) nebo také rozsáhlým hlasovým ambitem. Překvapením se stal moment, při němž se dirigent v díle Casino Royale – You Know My Name (2006) vzdal dirigentské hůlky a namísto ní se publiku představil jako energický rockový kytarista. Z postu kytaristy nejen dokázal oddirigovat a uřídit celý orchestr, ale také v závěru písně vystřihl strhující kytarové sólo.

Koncert skončil jak započal: společným zvoláním „The Name´s Bond… James Bond“ Mercuria s diváky a navazujícím hlavním tématem se ve velké noblese Český národní symfonický orchestr a sólisté rozloučili. Uvolněná atmosféra, skvělé oslovující výkony muzikantů i zpěváků na návštěvníky silně zapůsobily, publikum interprety právem odměnilo aplausem ve stoje.

Program

John Barry: Dr. No (1962) – Jams Bond Theme, Goldfinger (1964), Fom Russia With Love, You Only Live Twice

Burt Bacharach: Casino Royale (1967) – The Look of Love

John Barry: Diamonds Are Forever (1971)

Paul a Linda Mccartneyovi & George Martin: Live and let Die (1973)

John Barry: The Man With the Golden Gun (1974)

Marvin Hamlisch: The Spy Who Loved Me (1977) – The Journey to Atlantis, Nobody Does It Better

John Barry: The Living Daylights (1987)

Michael Kamen: Licence to Kill (1989)

Eric Serra: Golden Eye (1995)

Chris Cornel & David Arnold: Casino Royale (2006) – You Know My Name

Thomas Newman – Skyfall (2012)

David Arnold: Casino Royale (2006) – Solange, The Name´s Bond… James Bond

Sára Milfajtová, Vendula Příhodová, David Kraus – zpěv

Český národní symfonický orchestr

Steven Mercurio – dirigent

Středa 21. srpna 2024 ve 20h, nádvoří hradu Špilberk

foto/ Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Nejčtenější

Kritika

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce