Tomáš Pálka: Ztišením k poznání

2. září 2015, 0:20

Tomáš Pálka: Ztišením k poznání

V řadě profilových nahrávek členů skladatelského sdružení Konvergence se Tomáš Pálka objevil jako druhý. Mezi úvodním Na cestě k vlídnosti Ondřeje Štochla a třetími Hovory o jednohlasu Pavla Zemka-Nováka tvoří album Ztišením k poznání další pohled do hudebního a myšlenkového světa autorů, které sdružuje především vnitřní klid a programové směřování stranou světského ruchu. V jejich hudbě se to projevuje v různé míře, ale u Tomáše Pálky možná nejvíc ze tří dosavadních alb.

Tomáš Pálka studoval kompozici na brněnské konzervatoři a jeho učitelem byl Pavel Zemek-Novák (dále pokračoval ve studiu na HAMU u Klementa Slavického). Konvergence evidentně nehledí na vnější malichernosti, jako jsou generační rozpory nebo věkové rozdíly. Sbližování je postaveno na zásadnějších věcech, důležité je především vnitřní souznění. Alba Ondřeje Štochla i Pavla Zemka-Nováka jsou sestavena ze skladeb z delšího období, u Tomáše Pálky se můžeme o vročení jednotlivých titulů jen dohadovat, data jejich vzniku nejsou nikde uvedena. Vzhledem k pečlivě vypraveným obalům edice se domnívám, že jde o záměr. Zatímco u Štochla se jedná o nahlédnutí jeho skladatelské cesty a u Nováka o autorskou retrospektivu, Tomáš Pálka jako by svou hudbou uváděl posluchače do totálního bezčasí. Zatímco u Ondřeje Štochla vzniká pocit, že se čas zastavil, u Pálky úplně mizí. Všech šest kompozic alba působí dojmem výtvorů z jedné hmoty. Hmoty průsvitné, měkké, jemně vymodelované, sem tam doplněné lehce vyrytou čárou nebo nádechem barvy. Jednotlivé skladby mají i příbuznou stopáž mezi 10:22 a 13:29. Zdá se, jako by skladatel usiloval o nalezení jednoho dokonalého tvaru pro ideální materiál. Jako člověk, který má hodně co říci, ale stále nemůže najít těch několik naprosto přesných, výstižných slov, a mnohomluvnými popisy nechce rušit.

Nahrávky charakteristických skladeb vznikly naopak velmi rychle. Nahrávalo se v Galerii HAMU od 14. do 16. července 2013 a album má spíš parametry živé nahrávky bez publika než dokonalé studiové práce. Tomáš Pálka svou hudbou možná nemluví nahlas a radikálně do světa, ale ve spolupráci s tvůrcem výsledného zvuku Janem Trojanem nechává mluvit svět do své hudby. Sice tiše a mimochodem, ale přece jen se nezříká jeho působení úplně. Nahrávka je v zásadě čistá, ale ne sterilní. V drobných detailech přiznává prostředí, ve kterém vznikla.

Album rámují dvě kompozice pro sólový klavír, obě interpretuje Eva Hutyrová. U první nazvané Les Dentelles, tedy Krajky nebo snad Krajkoví, před sebou máme zvukovou drobnokresbu, tenké linky zvuků s mezerami ticha. Krajka je to nepravidelná, hodně průsvitná, snad až poněkud řídká. Titul závěrečné skladby Silent Light, Tiché světlo, je jen jemná slovní hříčka v názvu, která s obsahem samotné hudby nijak nesouvisí. Pokud se pokusíme porovnat atmosféru obou krajů dramaturgického oblouku, světlo se zdá být intenzivnější a kompaktnější než krajky, skrz které snadno prozáří.

Čtyři „vnitřní“ skladby alba jsou věnovány lehce proměnlivým obsazením, v nichž jako dynamický vrchol dominuje třetí Les Gouttes – Kapky, případně Slzy. Tady přiznávám, že se pokouším charakterizovat jednotlivé kompozice bez znalosti poznámek, které k nim dodal autor a jsou obsaženy v bookletu – s nimi by byl překlad patrně jasný. K ráznějšímu vyznění skladby přispívá jediné použití bicích nástrojů na celém albu, byť se s nimi zachází velmi střídmě. Měkký zvukový protipól jim tvoří kytarové flažolety. Předcházející Simple Silence (Prosté ticho) tvoří v celku alba přechod k mohutnějšímu obsazení Les Gouttes, k sólovému klavíru se přidávají viola a klarinet. Dojem průsvitnosti přetrvává i přes maličko hutnější výsledek.

Po Les Gouttes se album opět vrací k tichu, tentokrát ve skladbě Silence d’un Coeur – Mlčení srdce. K triu klarinet, viola, klavír se přidává ještě violoncello, v jemném hudebním předivu jsou jeho temnější tóny nad očekávání působivé. V následujícím Kraji Jitřenky ubývá z předchozího obsazení karinet a přidávají se dvoje housle. Máme tedy před sebou standardní klavírní kvinteto, ale tak křehce využívané, že se to ze samotného poslechu skoro těžko odhaduje. Po Les Gouttes se ale i tady ozvou alespoň krátce trošku dramatičtější místa.

Ztišením k poznání je album tak tiché, že vyžaduje od posluchače soustředění až nadlidské, kterému by mělo předcházet ztišení sebe sama. Z takové hudby vás může vytrhnout i hlasitější dech. Není to hudba pro každý den, ani pro každou příležitost. Detail obrazu Zastávka Vojtěcha Pálky, který tvoří titulní stránku, jako by o obsahu alba sám mluvil – zastavte se a trpělivě čekejte, časem se něco určitě stane.

Tomáš Pálka: Ztišením k poznání. Eva Hutyrová – kavír, Jiří Mráz – klarinet, basklarinet, Ondřej Štochl – viola, Jan Tuláček – kytara, Anton Ždanovič – bicí nástroje, Sebastian Tóth – violoncello, Viktor Mazáček, Matěj Vlk – housle. Ensemble Konvergence. Text CZ, A. Nahráno 14.–16. července 2013. Vydáno 2013. TT 69:18. 1 CD. Vydavatelství Rosa, RD2244.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V setkání s hudbou Pavla Zemka Nováka je vždy cosi očistného a zároveň tajemného. Je to pohled do pramene, který vyvěrá z dávných časů a plyne si dneškem, aniž ho spoutává okolí. Hledá přitom vlastní cestu bez halasného pokřikování, bez okázalých skoků, teče si kudy chce a zároveň nic neničí. A posluchač jen žasne, kolik krásy se může skrývat v jednohlasu.  více

Soudobou a romantickou hudbu měly na programu poslední dva koncerty letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více




Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.  více

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více

Komická opera Růžový kavalír patří k nejmilovanějším a nejčastěji uváděným operám Richarda Strausse, ale také k nejvýznačnějším operním dílům minulého věku. Za více než století od své premiéry 26. ledna 1911 se stala prubířským kamenem operních režisérů, sólových zpěváků, orchestrálních hráčů i dirigentů. V pátek se tento titul po pětatřiceti letech vrátil do Brna na jeviště Janáčkova divadla. Po více než úspěšných Hoffmannových povídkách v režii uměleckého dua SKUTR, které sezonu zahájily, se jednalo o další velké sousto dramaturgického plánu Národního divadla Brno. Režijního nastudování se tentokrát chopil umělecký šéf opery Národního divadla Brno Jiří Heřman. Scénu navrhl Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková Rusínová a světelný design Daniel Tesař. O videoprojekce se postaral Tomáš Hrůza. Orchestr řídil a hudbu nastudoval Robert Kružík, sbor vedla Klára Složilová Roztočilová.  více

Dva měsíce po zahajovacím koncertu sezóny se Filharmonie Brno vrátila do provizoria sálu brněnského Stadionu, tentokrát s prvním koncertem spadajícím do abonentní řady Filharmonie na Stadionu. Program včerejšího večera s názvem Emoce a vášně mile překvapil, stejně jako jeho precizní provedení brněnskou filharmonií.  více

Brněnský hudebník Jan Švihálek se řadu let věnuje blues s kapelou Hoochie Coochie Band. Před pár lety však založil další kapelu, Band of Heysek, ve které naplňuje své představy o jiné podobě blues, syrovější, punkovější, rytmičtější. Za kořeny této hudby se vypravil nejprve sám a později s celou kapelou. Navázal kontakty i přátelství s americkými špičkami žánru, zahrál si na prestižním festivalu, přivezl mississippské bluesmany do Česka a jeho kapela s nimi dokonce natočila nahrávky, které nyní připravuje k vydání.  více

Nejznámější slovenský folklorní soubor Lúčnica vystoupil na pódiu Janáčkova divadla v Brně. Z Bratislavy přivezli starší choreografie legendárního Štefana Nosáľa, který nás před dvěma lety navždy opustil.   více

Brněnská skupina Ateliér na sebe poprvé upozornila v roce 2015 sedmipísňovou nahrávkou Půlcédé. První plnohodnotné CD natočila na jaře 2019 ve studiu Indies ve spolupráci s mistrem zvuku Dušanem Součkem. Album vyšlo pod názvem Kalevalavíce

Novinka mezinárodní skupiny Korjen je jednou z nejúspěšnějších letošních nahrávek z distribuce společnosti Indies Scope. Album Sabur vyšlo v polovině září 2019 a hned na začátku října zabodovalo na 15. místě v prestižní hitparádě World Music Charts Europe, kterou sestavuje 43 rozhlasových publicistů z celé Evropy.  více

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Nejčtenější

Kritika

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více