V brněnském muzikálu Matilda vítězí děti

V brněnském muzikálu Matilda vítězí děti

Městské divadlo Brno vyrukovalo s českou premiérou muzikálu Matilda podle slavné, stejnojmenné knihy Roalda Dahla, jednoho z nejprodávanějších autorů světa. Rodinné představení v režii Petra Gazdíka v hledišti aspiruje na podívanou pro všechny věkové kategorie. Na jevišti však v této náročné produkci vítězí děti v čele s představitelkou hlavní role Maruškou Juráčkovou, jejíž výkon budí nejen co do kvantity textu, kvality zpěvu a zvládání pohybu respekt. Pro spravedlnost: dětské role jsou však třikrát alternovány a jejich představitelé prošli stejnou přípravou.

Děti v brněnské muzikálové Matildě nefungují jako neodolatelné lepidlo na city diváků či jako automatické lapače emocí bezbranných přihlížejících. Company školáků je tady opravdu rovnoměrným a legitimním pendatem hrajících dospěláků. A v této proporčnosti a balanci velkých s malými vidím jedno z největších kouzel tříhodinového titulu, v němž se čaruje i jinými prostředky. Bez takto šikovných dětí by Matilda v Brně byla oním pocukrovaným divadlem, v němž jsou malí jen líbeznou vatičkou či sladkým doplňkem šou, v níž se o nich hraje. Byla by produkcí, v níž špunti na jeviště neodolatelně dohopkají, ale do toho seriózního divadla velkých vlastně nemají co mluvit, jsou jen přívěškem, jehož roztomilostí lze maskovat či vykrýt ďoury v libretu i režii. Gazdíkova inscenace dětské herce v organizaci divadelního dění obdivuhodně emancipuje, sází na jejich přirozenou energii a nenutí je k rozkošnému, ale umělému pitvoření se. Dlužno zdůraznit, že už Dahlův příběh a scénář Dennise Kellyho je ale sentimentu prostý, umí však vyvolat silné emoce a nesvádí k citovému vyděračství.

Před hledištěm se odvíjí příběh Matildy, která je navzdory problematickému rodinnému zázemí nadmíru talentovaná a inteligentní. Navíc má neobvyklý magický dar telekineze. Umí vyvolat pohyb předmětu silou myšlenky. A holčička se zvláštními schopnostmi se rozhodne postavit všem, kdo jí dělají ze života peklo – hlavně kruté ředitelce Trunchbullové a bezcitným rodičům. Populární bylo také zfilmování této nápadité story, mluvím o snímku z devadesátých let. V poslední době si opět získala diváky muzikálová adaptace natočená pro streamovací platformu Netflix. V Brně se Matilda nyní odehrává ve středoevropské divadelní premiéře.

matilda_foto_archiv_MdB_02

Divadelníci dobře vědí, že se do výsledného tvaru vyplatí investice různého druhu. Než zhodnotím vizuál a vlastní provedení kusu, připomenu na tomto místě velký konkurz, v němž inscenátoři ze tří stovek dětí vybrali sedmadvacet na devět rolí, přičemž každá má tři alternace. Děti pak ještě absolvovaly desetiměsíční školičku s herci, kteří si pro ně připravili výuku tance, zpěvu a herectví. A na výsledku je to setsakramentsky (děti a útlocitné ženy tento slovník prominou) znát. Synergie mezi oběma věkovými póly účinkujících tady prostě funguje.

Gazdík na jevišti podtrhuje stejná témata jako v knize: i když se narodíte do špatné a nefunkční rodiny, je potřeba překážkám čelit, čtení a vzdělání je funkční obranou proti hlouposti či zlobě okolí, krutost přemůže laskavost a soucit, dětská upřímnost, přímost, opravdovost či úsilí zde vyhrává nad zlobou a omezeností dospělých.

Samozřejmě je brněnská inscenace také očekávaná výpravná šou, která ale není didaktická, i když chce zejména bavit a oslnit. Slouží k tomu barevná scéna Petra Hlouška, který jeviště obklopil labyrintem obrovské knihovny s mnoha regály a okny. A podobně jak jsou v Matyldině příběhu mnohé věci a lidé nakřivo, ani tady nenajdete jediný pravý úhel. Výprava se po obvodu hrací plochy jakoby potácí, uprostřed je dost místa pro efektní sborová čísla a choreografie. Právě ty dětské secvičila Carli Rebecca Jefferson nadobyčejně efektně a účinně, hromadná vystoupení školáků jsou velkou devizou inscenace. K ní lze připočítat také opravdu svižné a šlapající, živé hudební nastudování, v němž třeba dlouhé a náročné pěvecké číslo Matildy vzbudí obdiv u malých a respekt u velkých diváků. Hudebníci tentokrát sedí v zakrytém orchestřišti, muzika se pod taktovkou Dana Kalouska valí v přesných tempech a interpreti ji publiku postupují bez zádrhele. Kostýmy Elišky Lupačové Ondráčkové vycházejí z britských školních uniforem, u dospělých v hyperbole podtrhují jejich charaktery. Matildina povrchní a ordinérní matka je křiklavě, vyzývavě oblečena jako od kolotočů podobně jako její podvodnický táta s čírem Elvise. Jevišti dominuje despotická učitelka Trunchbullová s přezvětšeným poprsím a siluetou osvalené mužatky, tato někdejší sportovkyně v hodu kladivem nese na hrudi olympijské kruhy, ale ušlechtilé ideály tohoto klání jsou jí vzdálené: Děti jsou podle ní zkrátka bezcenní červi!

matilda_foto_archiv_MdB_01

Jak už bylo řečeno, malí jsou tady rovnocennými partnery velkých. Marie Juráčková jako Matilda nabízí skutečně autentickou, herecky přesvědčivou podobu neohroženého děvčátka, které se nezalekne zloby či nepřejícnosti v rodině i škole. Zlou babu Trunchbullovou podle původního castu i zde hraje chlap. Milanu Němcovi tato despotická mrcha vychází na výbornou podobně jako medově příjemná Slečna Honeyová v podání Kristýny Daňhelové. Povrchností prorostlá matka Ivany Vaňkové nebo Jiří Ressler v roli jejího chotě jsou předpisoví rodiče na odstřel. Gazdík si se svými aktéry neodpustí pár povinných, předepsaných kouzel (roztočení žákyně za copy a odhození do prostoru, telekinetické posunování kelímku po stole), ale brněnská Matilda je zejména holdem divadlu a dětem v něm. Inscenace v místy i trochu rozjíveném slovníku (šulek, podvozek, nádobíčko, matka jako blbka) vyvažuje sdělení, zábavnost i neodolatelnost malých herců. Je příjemným kratochvilným povyražením stejně jako ukázkou fortelné, promyšlené a řemeslně cizelované muzikálové produkce a práce s herci ze školních lavic.

matilda_foto_archiv_MdB_03

Městské divadlo Brno

Dennis Kelly – Tim Minchin

MATILDA

muzikál podle knihy Roalda Dahla

Překlad a režie: Petr Gazdík

Hudební nastudování a dirigenti: Dan Kalousek, Ema Mikešková

Scéna: Petr Hloušek

Kostýmy: Eliška Lupačová Ondráčková

Choreografie: Carli Rebecca Jefferson

Sbormistr – dospělí: Dan Kalousek, Karel Škarka

Sbormistr – děti: Jana Suchomelová

Trikové efekty: Jan Vaidiš

Jazyková spolupráce: Kateřina Vižďová

Produkce: Zdeněk Helbich

Dramaturgie: Klára Latzková

Psáno z první premiéry 21. ledna 2023

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.  více

Šestý koncert abonentního cyklu Filharmonie doma, který nesl název Beethoven, „český Beethoven“ a Martinů, se uskutečnil ve čtvrtek 22. května v Besedním domě. Jak název napovídá, na programu se objevila díla Jana Václava Huga Voříška, Bohuslava Martinů a Ludwiga van Beethovena. Do čela Filharmonie Brno se tentokrát postavila dirigentka Alena Hron a v první polovině koncertu brněnský orchestr doplnilo Trio Bohémo ve složení Matouš Pěruška – housle, Kristina Vocetková – violoncello a Jan Vojtek – klavír. Celý večer byl věnován nedávno zesnulé prof. Aleně Štěpánkové Veselé, brněnské varhanici, bývalé rektorce JAMU a jedné z nejvýraznějších osob brněnského kulturního dění.  více

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.  více