Veletrh Regiontour: hudba propagující i propagovaná

Veletrh Regiontour: hudba propagující i propagovaná

Brněnský Regiontour, Mezinárodní veletrh turistických možností v regionech, oslavil letos v lednu čtvrtstoletí své existence. Portál Brno – město hudby hodnotí, jakou roli hrála v prezentacích jednotlivých regionů hudba.

Svého o rok staršího partnera GO neboli Mezinárodní veletrh průmyslu cestovního ruchu přerostl Regiontour už před více než deseti lety. Tehdy také zájem vystavovatelů kulminoval. Každý z nově ustavených krajů se chtěl představit a předvést co nejpestřeji své možnosti a nabídku rekreačních a turistických možností a cílů pro tuzemské i zahraniční zájemce. Vzrůstající cena výstavního prostoru a konkurence v podobě únorového pražského veletrhu Holiday World však vedla k postupnému uskromňování. Dříve okázalé instalace postupně střídaly menší a menší stánky a pultíky. Letos některé kraje – kupříkladu Liberecký, Ústecký, Pardubický, Moravskoslezský a Vysočina – buď chybějí úplně, nebo se jen podílejí s pořadatelským jihomoravským krajem na společných projektech – jedním z nich je Mapa zážitků. Pestrý výběr propagačních předmětů je častěji ke koupi než volně k rozebrání a také doprovodný program doznal významných úsporných opatření. Přesto hudba na veletrhu k vidění a slyšení stále je – a není jí málo. Bohužel ta v živém provedení víceméně jen pro vyvolené.

Hudební formace jako součást prezentace kraje, města či firmy

První den je otevřeno pouze pro novináře a odbornou veřejnost (a jak to nejen okem hudebního publicisty vypadá, hlavně pro politiky a jejich suity). Celou řadu větších i menších expozic doprovází hudební produkce – často víc hlučná než hudebně hodnotná. Nejokázalejší byla prezentace Jihočeského kraje: bezkonkurenčně nejhlasitější skupina hráčů na bubny a píšťalky doprovázela taneční trojici – skvělého Afroameričana a dvě dekorativní statistky bubnující paličkami i nohama v rytmu karnevalu v Riu. To vše k podpoře Olympijského parku na Lipně, jehož náznak tvořil hlavní atrakci jihočeského stánku. Bubeníci ve čtvrtek obcházeli celý areál pavilonu každou půlhodinu, spolehlivě (zejména díky tanečnicím) poutali pozornost – a spolehlivě a bezohledně rušili „konkurenci“ od všech ostatních expozic.

Nejvíc na to doplatil parádní Dechový orchestr města Hradce Králové stylově otevírající krajskou expozici ke 150. výročí bitvy u Hradce Králové (v dalších dnech už ke slyšení nebyl). Podobně se prezentovala královská družina provázená pištcem při otevírání expozice Středočeského kraje věnované 700. výročí narození krále Karla IV. Některé hudební sestavy patří naopak po léta k veletržnímu koloritu, jako figurka Švejka snesitelně pozpěvujícího známé vojenské písně v doprovodu malé dechovky, nebo s harmonikářkami. Pochopitelně nemohly chybět cimbálové muziky.

V expozici jinak poměrně sterilní Jižní Moravy koncertovala stále známější Musica Folklorica s primášem Mirkem Kolaciou s kořeny na Horňácku (přičemž jejich domovský region se na stánku neprezentoval ani plakátkem zvoucím na Horňácké slavnosti), u Valašska cimbálová muzika Kordulka, u stánku Synotu osvětimanská Cimbálová muzika Jožky Marečka. Při pauzách u domovské expozice se kapely občas různě prolínaly a dobře bavily přihlížející.

V pátek a o víkendu, kdy byl veletrh otevřen veřejnosti, se už žádná velká hudební produkce nekonala, přesto se v rámci expozice Jižní Moravy představila pozoruhodná a žánrově mnohobarevná mladá hudební formace Midnight Coffee Session s primášem Honzou Bradáčem (brněnským loutkohercem, žákem Stano Palúcha na hudebních dílnách) a cimbalistou Michalem Grombiříkem, hodonínským rodákem a jedním z velkých talentů nejen folklórní muziky. Stejně tak se vesele zpívalo a hrálo u stánku Trampského muzea.

Hudební tělesa, akce a festivaly v expozicích krajů

Tady se zdá, že se úspory projevily nejvýrazněji: dříve tradiční samostatný stánek Folklorního sdružení prezentující české i moravské kulturní festivaly, produkci hudebních i knižních vydavatelství prezentujících folklor i stejnojmenný časopis patří minulosti. V rámci expozice jihomoravského kraje se obvykle prezentoval i Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici, dnes je potřeba dlouze se pídit alespoň po jeho tištěném programu (nabízel ho jediný pultík). Lidovou hudební produkci a místní festivaly naopak hojně prezentovaly letáky na pultech Uherskohradišťska, UherskobrodskaStrání. Jižní Morava tedy poměrně slušně obstála, s Brnem už to bylo horší. Problematický a hojně kritizovaný web GOtoBRNO zabral sice celou jednu stranu stánku, ale samostatný pultík věnovaný pouze brněnským hudebním scénám, divadlům a festivalům v nabídce chyběl. Právě zde by se Brno přitom opravdu mělo čím chlubit. Vlajkové festivaly města, tedy Janáček Brno, Moravský podzimJazzFestBrno, nebyly prezentovány ani propagačními materiály, ani programovou upoutávkou. Programová brožura Concentu Moraviae ležela nenápadně, bez upozornění na tradičně skvostný program i krásné koncertní lokace na pultících Brna i Jižní Moravy. Tradiční festival by si určitě zasloužil okázalejší prezentaci především od krajů.

Jako zjevení zapůsobil malý, ale vše potřebné k prezentaci nabízející stánek Filharmonie Brno. Kultivovaná, usměvavá a především informovaná hosteska nabízela kolemjdoucím kvalitní katalog i programovou brožuru, ale především nápaditý propagační tah: veletržní slevu 1+1 (tedy možnost získat zdarma druhou vstupenku při koupi lístku na kterýkoliv koncert letošní sezóny FB v předprodeji do konce ledna). Další suvenýry a propagační předměty byly ke koupi za symbolickou cenu. Návštěvníci si mohli na stánku vyzkoušet smysl pro rytmus pomocí trianglu, rumba koulí nebo tamburíny.

Nejen festivaly, ale ani velkými hudebními tělesy se jinak města ani kraje příliš nechlubí. Na stánku Českých Budějovic mi nabídli solidní vícestránkovou brožuru přehledně mapující koncertní sezónu Jihočeské filharmonie, ale to byla výjimka. Jinde jsem se marně dotazovala na materiály o Janáčkově filharmonii Ostrava, Pardubické komorní filharmonii, zlínské Filharmonii Bohuslava Martinů – kde nic, tu nic. Dokonce ani v okázalém a rozlehlém stánku Maďarska nebylo k nalezení nic o Budapešťské filharmonii, maďarské národní pýše. Stejně tak na stánku Vídně ani letáček o v českých zemích tak populárních Vídeňských filharmonicích či dokonce o vídeňských operních domech.

Foto Helena Bretfeldová

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Hudba provází člověka v lidové tradici od narození až do smrti, ve všech rituálních i osobních souvislostech. Antologie moravské lidové hudby začala vycházet před čtyřmi lety. Měla podat reprezentativní obraz folkloru tak, jak je možné se s ním na Moravě reálně potkat. K prvním pěti dílům přibyly letos na podzim další dva. Šest z dosavadních sedmi alb sestavila hudební publicistka Helena Bretfeldová.  více

Hudební vzpomínka na tak neobyčejnou osobnost, jakou hudební teoretik i praktik Jaromír Nečas bezesporu byl, nemohla být obyčejná. V hledišti seděla řada muzikantských fandů i profesionálů spjatých s moravskou hudbou a těšila se spolu s účinkujícími z hudební tryzny, při níž bylo převážně veselo – tak jak to ostatně měl Jaromír rád.  více


Brněnská rocková skupina Kulturní úderka v čele se zpěvákem a kytaristou Štěpánem Dokoupilem tentokrát své fanoušky nenechala čekat příliš dlouho. Zatímco mezi jejím prvním a druhým albem byla patnáctiletá pauza, novinka Black Metall vyšla necelé dva roky po předchozím albu Sarajevská Katarzija. S názvem nového alba je třeba zacházet opatrně. S black metalem coby hudebním žánrem totiž Úderka nic společného neměla a nemá. Stále máme co do činění nikoli s metalem, ale s poměrně syrovým rockem, který ovšem v některých momentech příjemně zjemňují klávesy Omera Blentiče, případně trubka hostujícího Jana Kozelka.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více