Vilém Spilka Quartet: Podvod

Vilém Spilka Quartet: Podvod

Propojení moderního jazzu s trampskou písní je na první pohled šílenost nebo – jak s oblibou říká Vilém Spilka – dílo s „cimrmanovským elementem“. Ve skutečnosti je však Spilkovo nové album Podvod s úpravami písní Honzy Nedvěda sice projektem překvapivým, ale z hlediska hudební tradice naprosto pochopitelným.

Už když se trampská píseň jako žánr začala rozvíjet, nabalovala na sebe řadu prvků tehdejší populární hudby včetně začínajícího jazzu. Ostatně Jarka Mottl, autor řady prvorepublikových trampských písní, souběžně psal pro swingové zpěváky Oldřicha Kováře nebo Věru Vincíkovou. Druhá vlna české trampské písně, takzvaná moderní trampská píseň, zosobňovaná v 60. letech bratry Ryvolovými a Kapitánem Kidem, si pak vzala swing a jazzové harmonie jako jedno ze svých základních východisek. Ostatně Kapitán Kid v roce 1998 natočil výborné dixielandové album Zpověď unaveného clowna (ve spolupráci s Jiřím Suchým) a zatím poslední album Mikiho Ryvoly Tunel jménem čas (2016) spojuje známé trampské hity s doprovodem komorního jazzového orchestru. Ano, je pravda, že jazz se mezitím dostal od dixielandové a swingové éry o dost dál a že současná varianta žánru má svou komplexností blíže k artificiální hudbě než k populárním, tanečním či trampským písním. Jenže jazzoví instrumentalisté stále sahají po písňovém materiálu a inspirují se jeho melodiemi, harmonicky či rytmicky je přetváří a právě na základě písní konstruují svou hudbu. Velká část jazzových standardů vznikla z muzikálových nebo filmových písní a dnes je naprosto běžné, že jazzoví umělci sahají po písních Beatles, Radiohead, Nirvany nebo (jako například u nás Jaromír Honzák) popově jednoduché Abby. Proč si tedy nevzít za základ „novodobého jazzového standardu“ notoricky známé melodie Jana Nedvěda. Tak známé, že i po jejich úpravě pro saxofon Radka Zapadla zvolá můj patnáctiletý syn bez větších hudebních znalostí: „To jsou Stánky!“

img/vile%CC%81m_spilka_quartet_foto_Roman%20Franc01.jpgVilém Spilka uznává Jana Nedvěda jako silného melodika a právě na jeho melodiích své album vystavěl. Přitom se úspěšně vyhnul oběma extrémním řešením, která se nabízela. Nenatočil album typu „Romantický Nedvěd“ (tedy takové, kde by kapela se sólovým romantickým saxofonem tklivě přehrávala písně bez jakýchkoli změn), ale současně má jeho projekt daleko ke kubistické nebo dadaistické dekonstrukci Nedvěda, při níž by posluchač musel jednotlivé tóny a „slabiky“ původních zpívaných pasáží hledat napříč skladbami. Výsledkem Spilkovy promyšlené práce jsou průměrně sedmiminutové skladby, v nichž se většinou formou introdukce představí – či spíše připomene – známá melodie, na niž pak jednotliví hráči hrají předepsané variace nebo improvizují. Tedy práce pro jazz obvyklá a – nebýt zdánlivě neobvyklého výchozího materiálu – úplně standardní.

Třebaže naznačené schéma s menšími nebo většími výhradami najdeme u všech osmi skladeb, jsou mezi nimi pochopitelně velké rozdíly. Svým pojetím se od sebe liší i dva největší hity alba, úvodní Podvod a závěrečné Stánky. Zatímco „Na dlani jednu z tvých řas…“ začíná ležérním preludováním Spilkovy kytary, na niž naváže v refrénu Zapadlův saxofon, a teprve potom následují variace, Stánky kapela začne stavět saxofonovým sólem až po několika taktech rytmického vzorce, který s lehkými obměnami zůstává přítomen po celou dobu skladby a je základem pro práci s harmonií. Lehce se tomuto přístupu blíží úprava Růže z papíru, kterou zahajuje kontrabas Vlastimila Trlla, a opět až nad ním se postupně začne vynořovat známá melodie. Podobně jako u Podvodu si i zde dělí Zapadlo a Spilka role vypravěčů původně zpívaných pasáží. Ptáčata, píseň jen o trochu méně známá než dosud zmíněné („Víš, holky těžší to maj…“), pojal Vilém Spilka jako téměř ambientní lamentaci – dlouhou, zpomalenou, s rozklady bicích.

Mimochodem hra s tempem a s rytmem patří k nejzajímavějším momentům celého alba. Nejde jen o to, že z Tuláckého rána se naprosto přirozeně stalo cosi jako valčík nebo že Růži z papíru liché metrum jakoby rozverně pohání kupředu. Bicí Martina Kleibla jsou sice nástrojem z Quartetu pro nedvědovky nejméně přirozeným (řekneme-li si, že saxofon supluje lidský hlas), ale jejich role pro celkové vyznění alba je nedocenitelná.

Nejen z alba samotného, ale i z jeho koncertního provedení (křest se konal 13. listopadu na Šelepce) je zřejmé, že celou kapelu tento cimrmanovský projekt baví. Vtipná je ostatně i grafická podoba alba – spousta krásných černobílých fotografií Romana France na téma „jazzmani převlečení za trampy na Oslavce“. Honzu Nedvěda se už snažil zparodovat kdekdo – od Vlasty Redla a Neřež přes povedené písně Wabiho Daňka a Marka Ebena až po Muchu. Ale až Vilému Spilkovi se povedlo na základě jeho skladeb vybudovat nové solidní dílo, které patří k tomu nejlepšímu, co na české jazzové scéně letos vyšlo.

Vilém Spilka Quartet: Podvod; vydavatel: Indies Happy Trails 2016. 8 skladeb, celkový čas: 52:57

Vilém Spilka Quartet/ foto Roman Franc

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Překvapivý materiál zařadil na své nové album Podvod Vilém Spilka Quartet. Skupina, v jejímž čele stojí ředitel a dramaturg festivalu JazzFest Brno, totiž natočila instrumentální jazzové úpravy písní Hejna včel, Tulácký ráno, Na kameni kámen, Stánky a dalších táborákových hitů Jana Nedvěda. Ten měl možnost si nahrávku vyslechnout krátce po jejím dokončení a i o jeho reakci jsme hovořili s Vilémem Spilkou. A v rozhovoru pochopitelně došlo i na Portu, špekáčky a kotlík.  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více