Vítězná radost ze vzkříšení na Petrově. Filharmonie Brno a Libor Pešek

Vítězná radost ze vzkříšení na Petrově. Filharmonie Brno a Libor Pešek

Pod vedením Libora Peška zakončila Filharmonie Brno spolu s Českým filharmonickým sborem dvacátý pátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. V katedrále svatých Petra a Pavla zaznělo slavnostní Te Deum laudamus Antonína Dvořáka a velikonočně laděná Symfonie č. 4 Josefa Bohuslava Foerstra. Zdařilé provedení kazila nepříjemná akustika petrovské katedrály.

Josefa Bohuslava Foerstra (+ 1951) lze označit za definitivně posledního z představitelů české romantické tradice. Foerster byl skladatelem a posluchačem natolik intelektuálně náročným, že byl schopen nařknout z triviálnosti i tak velkého symfonika, jako byl Gustav Mahler. Byl skrz na skrz romantikem s nezlomným přesvědčením o smyslu tematické práce. Jeho Symfonie č. 4 c moll s podtitulem „Veliká noc“ je dílem maximálně programním, navíc uchopujícím velikonoční námět velmi specificky – očima dítěte.

Pro obě díla večera byl příznačný tympánový vstup. V první větě Foerstrovy symfonie tepala bicí sekce citlivě, zároveň však s neutuchající energií, která nenechala pomalu se rozvíjející skladbu ztratit tah. Krásně čistým akordickým rozkladem na sebe upozornila ve vstupu flétna, orchestr jednotně zvládal místy překotné nabírání tempa. Už od začátku si však prostorná katedrální akustika vybírala svoji daň. Při intenzivnějších momentech se zvuk symfonického orchestru sléval do těžko čitelné masy, což bylo všudypřítomným jevem až do samého konce večera. Dirigent Libor Pešek orchestr zdatně dovedl k první klimaktické pasáži, závěr věty vyzněl měkce a přirozeně.

Ostřejší frázování druhé věty se šířilo v prostoru poněkud tupě, srozumitelnosti by snad výraznější staccato neuškodilo. Ke konci věty mohl orchestr trochu zřetelněji akcentovat, perkuse malinko předbíhaly. Ve třetí větě však potěšila líbivá barva sólových smyčců, jako vždy se ve svých vstupech prosadil sólový hoboj. Skutečně pěkně pak souzněla žesťová sekce v nižších dynamických polohách.

Čtvrtá věta byla bohatá na zdařilá sóla, dramatické změny tempa i stoupavou dynamiku. Byť horny tu a tam zápasily s intonací, byla celá věta velmi slušně zahraná. Jakékoli dynamicky či tempově výrazné figury se však totálně utápěly v petrovské akustice. Konec věty skvěle zjitřil varhanní vstup, který zároveň odstartoval explozivní finále. V tom ze zvukové masy se svým mohutným forte pozoruhodně vystoupila žesťová sekce. Celkově symfonie vyšla pěkně a měla celou řadu silných momentů, chrámové prostředí jí však naneštěstí rapidně ubíralo na barvitosti a smazávalo velkou spoustu jemnějších prvků.

Kantáta Te Deum laudamus pro sbor, sóprán, baryton a orchestrvznikla na základě objednávky k příležitosti čtyřstého výročí objevení Ameriky. Okolnosti Dvořákovi naštěstí neumožnily zrealizovat původní záměr, tedy zhudebnění americké vlastenecky orientované básně. Volba tradičního ambroziánského hymnu totiž kompozici dala univerzální charakter.

Pro Dvořákovu kantátu zvolil Libor Pešek značně svižné tempo, čímž ještě umocnil její radostný charakter. V hlasitějších pasážích ženská část Českého filharmonického sboru značně zastiňovala část mužskou, v tišších momentech bez orchestru se rovnováha zdála lepší. Sopranistka Pavla Vykopalová zpívala čistě, s výrazem a bez přehnaného vibrata. Barytonista Jiří Brückler výrazem neplýtval, i tak měl však své heroické momenty, zejména ve středně vysokých polohách, kde jeho hlas zněl nejsytěji. Patrně nejkrásnější barvou disponoval filharmonický sbor v miserere závěrečné části, potěšilo také důsledné frázování v aleluja.

Libor Pešek vedl orchestr po celou dobu energicky. Evidentně nechtěl nechat skladbu v žádném místě vyhasnout, což se mu bez obtíží povedlo. Přes pár drobných nepřesností šlo o povedený koncert, který nepostrádal vřelost ani pokoru. Trochu kratší akustika by však provedení symfonické i monumentálné kantátové tvorby prospěla.

Závěrečný koncert festivalu lze chápat jako dramaturgický protipól zahajovacímu koncertu. Ten jiskrně spojoval kontrastní kompozice tří českých autorů dvacátého století – nyní dostal prostor pravděpodobně nejtradičnější možný set. Stejně jde však o chvályhodné uvedení nepříliš hrané Foersterovy instrumentální tvorby, která má navíc v případě Symfonie č. 4 monumentální rozměry. Dvořákovo Te Deum je proti tomu dílem chronicky známým, avšak pro své kvality a radostný náboj vždy vítaným.

Velikonoční festival duchovní hudby byl důmyslně sestavenou přehlídkou hudby převážně českých autorů napříč stoletími – program se pohyboval od Jana Dismase Zelenky s Franzem Xaverem Richterem až k Petru Ebenovi s Pavlem Zemkem-Novákem. Vyústění v koncertní program z děl Josefa Bohuslava Foerstera a Antonína Dvořáka, tedy v těžiště české národní školy, je pak až symbolickým směřováním k tématu letošního ročníku festivalu – útočišti a srdci.

Vítězství Bílé soboty. Josef Bohuslav Foerster: Symfonie č. 4 c moll „Veliká noc“ op. 54, Antonín Dvořák: Te Deum laudamus op. 103, B. 176. Pavla Vykopalová – soprán, Jiří Brückler – baryton, Český filharmonický sbor – sbormistr Petr Fiala, Filharmonie Brno – dirigent Libor Pešek, 4. dubna 2016, katedrála sv. Petra a Pavla, Brno. V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.

Foto Petr Francán

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více