Vítězná radost ze vzkříšení na Petrově. Filharmonie Brno a Libor Pešek

Vítězná radost ze vzkříšení na Petrově. Filharmonie Brno a Libor Pešek

Pod vedením Libora Peška zakončila Filharmonie Brno spolu s Českým filharmonickým sborem dvacátý pátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. V katedrále svatých Petra a Pavla zaznělo slavnostní Te Deum laudamus Antonína Dvořáka a velikonočně laděná Symfonie č. 4 Josefa Bohuslava Foerstra. Zdařilé provedení kazila nepříjemná akustika petrovské katedrály.

Josefa Bohuslava Foerstra (+ 1951) lze označit za definitivně posledního z představitelů české romantické tradice. Foerster byl skladatelem a posluchačem natolik intelektuálně náročným, že byl schopen nařknout z triviálnosti i tak velkého symfonika, jako byl Gustav Mahler. Byl skrz na skrz romantikem s nezlomným přesvědčením o smyslu tematické práce. Jeho Symfonie č. 4 c moll s podtitulem „Veliká noc“ je dílem maximálně programním, navíc uchopujícím velikonoční námět velmi specificky – očima dítěte.

Pro obě díla večera byl příznačný tympánový vstup. V první větě Foerstrovy symfonie tepala bicí sekce citlivě, zároveň však s neutuchající energií, která nenechala pomalu se rozvíjející skladbu ztratit tah. Krásně čistým akordickým rozkladem na sebe upozornila ve vstupu flétna, orchestr jednotně zvládal místy překotné nabírání tempa. Už od začátku si však prostorná katedrální akustika vybírala svoji daň. Při intenzivnějších momentech se zvuk symfonického orchestru sléval do těžko čitelné masy, což bylo všudypřítomným jevem až do samého konce večera. Dirigent Libor Pešek orchestr zdatně dovedl k první klimaktické pasáži, závěr věty vyzněl měkce a přirozeně.

Ostřejší frázování druhé věty se šířilo v prostoru poněkud tupě, srozumitelnosti by snad výraznější staccato neuškodilo. Ke konci věty mohl orchestr trochu zřetelněji akcentovat, perkuse malinko předbíhaly. Ve třetí větě však potěšila líbivá barva sólových smyčců, jako vždy se ve svých vstupech prosadil sólový hoboj. Skutečně pěkně pak souzněla žesťová sekce v nižších dynamických polohách.

Čtvrtá věta byla bohatá na zdařilá sóla, dramatické změny tempa i stoupavou dynamiku. Byť horny tu a tam zápasily s intonací, byla celá věta velmi slušně zahraná. Jakékoli dynamicky či tempově výrazné figury se však totálně utápěly v petrovské akustice. Konec věty skvěle zjitřil varhanní vstup, který zároveň odstartoval explozivní finále. V tom ze zvukové masy se svým mohutným forte pozoruhodně vystoupila žesťová sekce. Celkově symfonie vyšla pěkně a měla celou řadu silných momentů, chrámové prostředí jí však naneštěstí rapidně ubíralo na barvitosti a smazávalo velkou spoustu jemnějších prvků.

Kantáta Te Deum laudamus pro sbor, sóprán, baryton a orchestrvznikla na základě objednávky k příležitosti čtyřstého výročí objevení Ameriky. Okolnosti Dvořákovi naštěstí neumožnily zrealizovat původní záměr, tedy zhudebnění americké vlastenecky orientované básně. Volba tradičního ambroziánského hymnu totiž kompozici dala univerzální charakter.

Pro Dvořákovu kantátu zvolil Libor Pešek značně svižné tempo, čímž ještě umocnil její radostný charakter. V hlasitějších pasážích ženská část Českého filharmonického sboru značně zastiňovala část mužskou, v tišších momentech bez orchestru se rovnováha zdála lepší. Sopranistka Pavla Vykopalová zpívala čistě, s výrazem a bez přehnaného vibrata. Barytonista Jiří Brückler výrazem neplýtval, i tak měl však své heroické momenty, zejména ve středně vysokých polohách, kde jeho hlas zněl nejsytěji. Patrně nejkrásnější barvou disponoval filharmonický sbor v miserere závěrečné části, potěšilo také důsledné frázování v aleluja.

Libor Pešek vedl orchestr po celou dobu energicky. Evidentně nechtěl nechat skladbu v žádném místě vyhasnout, což se mu bez obtíží povedlo. Přes pár drobných nepřesností šlo o povedený koncert, který nepostrádal vřelost ani pokoru. Trochu kratší akustika by však provedení symfonické i monumentálné kantátové tvorby prospěla.

Závěrečný koncert festivalu lze chápat jako dramaturgický protipól zahajovacímu koncertu. Ten jiskrně spojoval kontrastní kompozice tří českých autorů dvacátého století – nyní dostal prostor pravděpodobně nejtradičnější možný set. Stejně jde však o chvályhodné uvedení nepříliš hrané Foersterovy instrumentální tvorby, která má navíc v případě Symfonie č. 4 monumentální rozměry. Dvořákovo Te Deum je proti tomu dílem chronicky známým, avšak pro své kvality a radostný náboj vždy vítaným.

Velikonoční festival duchovní hudby byl důmyslně sestavenou přehlídkou hudby převážně českých autorů napříč stoletími – program se pohyboval od Jana Dismase Zelenky s Franzem Xaverem Richterem až k Petru Ebenovi s Pavlem Zemkem-Novákem. Vyústění v koncertní program z děl Josefa Bohuslava Foerstera a Antonína Dvořáka, tedy v těžiště české národní školy, je pak až symbolickým směřováním k tématu letošního ročníku festivalu – útočišti a srdci.

Vítězství Bílé soboty. Josef Bohuslav Foerster: Symfonie č. 4 c moll „Veliká noc“ op. 54, Antonín Dvořák: Te Deum laudamus op. 103, B. 176. Pavla Vykopalová – soprán, Jiří Brückler – baryton, Český filharmonický sbor – sbormistr Petr Fiala, Filharmonie Brno – dirigent Libor Pešek, 4. dubna 2016, katedrála sv. Petra a Pavla, Brno. V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.

Foto Petr Francán

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více