Vítězná radost ze vzkříšení na Petrově. Filharmonie Brno a Libor Pešek

Vítězná radost ze vzkříšení na Petrově. Filharmonie Brno a Libor Pešek

Pod vedením Libora Peška zakončila Filharmonie Brno spolu s Českým filharmonickým sborem dvacátý pátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. V katedrále svatých Petra a Pavla zaznělo slavnostní Te Deum laudamus Antonína Dvořáka a velikonočně laděná Symfonie č. 4 Josefa Bohuslava Foerstra. Zdařilé provedení kazila nepříjemná akustika petrovské katedrály.

Josefa Bohuslava Foerstra (+ 1951) lze označit za definitivně posledního z představitelů české romantické tradice. Foerster byl skladatelem a posluchačem natolik intelektuálně náročným, že byl schopen nařknout z triviálnosti i tak velkého symfonika, jako byl Gustav Mahler. Byl skrz na skrz romantikem s nezlomným přesvědčením o smyslu tematické práce. Jeho Symfonie č. 4 c moll s podtitulem „Veliká noc“ je dílem maximálně programním, navíc uchopujícím velikonoční námět velmi specificky – očima dítěte.

Pro obě díla večera byl příznačný tympánový vstup. V první větě Foerstrovy symfonie tepala bicí sekce citlivě, zároveň však s neutuchající energií, která nenechala pomalu se rozvíjející skladbu ztratit tah. Krásně čistým akordickým rozkladem na sebe upozornila ve vstupu flétna, orchestr jednotně zvládal místy překotné nabírání tempa. Už od začátku si však prostorná katedrální akustika vybírala svoji daň. Při intenzivnějších momentech se zvuk symfonického orchestru sléval do těžko čitelné masy, což bylo všudypřítomným jevem až do samého konce večera. Dirigent Libor Pešek orchestr zdatně dovedl k první klimaktické pasáži, závěr věty vyzněl měkce a přirozeně.

Ostřejší frázování druhé věty se šířilo v prostoru poněkud tupě, srozumitelnosti by snad výraznější staccato neuškodilo. Ke konci věty mohl orchestr trochu zřetelněji akcentovat, perkuse malinko předbíhaly. Ve třetí větě však potěšila líbivá barva sólových smyčců, jako vždy se ve svých vstupech prosadil sólový hoboj. Skutečně pěkně pak souzněla žesťová sekce v nižších dynamických polohách.

Čtvrtá věta byla bohatá na zdařilá sóla, dramatické změny tempa i stoupavou dynamiku. Byť horny tu a tam zápasily s intonací, byla celá věta velmi slušně zahraná. Jakékoli dynamicky či tempově výrazné figury se však totálně utápěly v petrovské akustice. Konec věty skvěle zjitřil varhanní vstup, který zároveň odstartoval explozivní finále. V tom ze zvukové masy se svým mohutným forte pozoruhodně vystoupila žesťová sekce. Celkově symfonie vyšla pěkně a měla celou řadu silných momentů, chrámové prostředí jí však naneštěstí rapidně ubíralo na barvitosti a smazávalo velkou spoustu jemnějších prvků.

Kantáta Te Deum laudamus pro sbor, sóprán, baryton a orchestrvznikla na základě objednávky k příležitosti čtyřstého výročí objevení Ameriky. Okolnosti Dvořákovi naštěstí neumožnily zrealizovat původní záměr, tedy zhudebnění americké vlastenecky orientované básně. Volba tradičního ambroziánského hymnu totiž kompozici dala univerzální charakter.

Pro Dvořákovu kantátu zvolil Libor Pešek značně svižné tempo, čímž ještě umocnil její radostný charakter. V hlasitějších pasážích ženská část Českého filharmonického sboru značně zastiňovala část mužskou, v tišších momentech bez orchestru se rovnováha zdála lepší. Sopranistka Pavla Vykopalová zpívala čistě, s výrazem a bez přehnaného vibrata. Barytonista Jiří Brückler výrazem neplýtval, i tak měl však své heroické momenty, zejména ve středně vysokých polohách, kde jeho hlas zněl nejsytěji. Patrně nejkrásnější barvou disponoval filharmonický sbor v miserere závěrečné části, potěšilo také důsledné frázování v aleluja.

Libor Pešek vedl orchestr po celou dobu energicky. Evidentně nechtěl nechat skladbu v žádném místě vyhasnout, což se mu bez obtíží povedlo. Přes pár drobných nepřesností šlo o povedený koncert, který nepostrádal vřelost ani pokoru. Trochu kratší akustika by však provedení symfonické i monumentálné kantátové tvorby prospěla.

Závěrečný koncert festivalu lze chápat jako dramaturgický protipól zahajovacímu koncertu. Ten jiskrně spojoval kontrastní kompozice tří českých autorů dvacátého století – nyní dostal prostor pravděpodobně nejtradičnější možný set. Stejně jde však o chvályhodné uvedení nepříliš hrané Foersterovy instrumentální tvorby, která má navíc v případě Symfonie č. 4 monumentální rozměry. Dvořákovo Te Deum je proti tomu dílem chronicky známým, avšak pro své kvality a radostný náboj vždy vítaným.

Velikonoční festival duchovní hudby byl důmyslně sestavenou přehlídkou hudby převážně českých autorů napříč stoletími – program se pohyboval od Jana Dismase Zelenky s Franzem Xaverem Richterem až k Petru Ebenovi s Pavlem Zemkem-Novákem. Vyústění v koncertní program z děl Josefa Bohuslava Foerstera a Antonína Dvořáka, tedy v těžiště české národní školy, je pak až symbolickým směřováním k tématu letošního ročníku festivalu – útočišti a srdci.

Vítězství Bílé soboty. Josef Bohuslav Foerster: Symfonie č. 4 c moll „Veliká noc“ op. 54, Antonín Dvořák: Te Deum laudamus op. 103, B. 176. Pavla Vykopalová – soprán, Jiří Brückler – baryton, Český filharmonický sbor – sbormistr Petr Fiala, Filharmonie Brno – dirigent Libor Pešek, 4. dubna 2016, katedrála sv. Petra a Pavla, Brno. V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.

Foto Petr Francán

Jedním z nejzajímavějších souborů, které se na letošním ročníku mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae objevily, byl bezesporu Zefiro Torna pod vedením loutnisty Jurgena De bruyn. Jejich hudební program s názvem Balzám zazněl v sobotu 14. června na Panském dvoru v Telči a o den později na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Tento text se věnuje prvnímu z vystoupení.  více

Na prkna Janáčkova divadla zavítala v české premiéře opera Král Roger polského hudebního skladatele Karola Szymanowského. Titulní postavy se zhostil Jiří Brückler, královu choť, Roxanu, ztvárnila Veronika Rovná, Rogerovy pravé ruky, mudrce Edrisiho, se ujal Vít NosekPetr Nekoranec vystoupil coby Pastýř a hlavní zdroj Rogerova příkoří. Roli Velekněze nastudoval David Szendiuch, jako Diakonistka se objevila Jana Hrochová a sólový soprán a tenor zazněly v podání Evy Daňhelové a Pavla Valenty. Kromě sólistů vystoupil také Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB pod vedením Martina Buchty a Dětský sbor Brno se sbormistryní Valerií Maťašovou. Režie byla dílem Vladimíra Johna, scénu navrhl Martin Chocholoušek a kostýmy Barbora Rašková. Světelného designu se chopil Martin Kroupa a choreografii zpracovali Jan Kodet a Michal Heriban. Hudebního nastudování se ujal Robert Kružík, který premiérové provedení rovněž řídil.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.  více

Šestý koncert abonentního cyklu Filharmonie doma, který nesl název Beethoven, „český Beethoven“ a Martinů, se uskutečnil ve čtvrtek 22. května v Besedním domě. Jak název napovídá, na programu se objevila díla Jana Václava Huga Voříška, Bohuslava Martinů a Ludwiga van Beethovena. Do čela Filharmonie Brno se tentokrát postavila dirigentka Alena Hron a v první polovině koncertu brněnský orchestr doplnilo Trio Bohémo ve složení Matouš Pěruška – housle, Kristina Vocetková – violoncello a Jan Vojtek – klavír. Celý večer byl věnován nedávno zesnulé prof. Aleně Štěpánkové Veselé, brněnské varhanici, bývalé rektorce JAMU a jedné z nejvýraznějších osob brněnského kulturního dění.  více

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Nejčtenější

Kritika

Jedním z nejzajímavějších souborů, které se na letošním ročníku mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae objevily, byl bezesporu Zefiro Torna pod vedením loutnisty Jurgena De bruyn. Jejich hudební program s názvem Balzám zazněl v sobotu 14. června na Panském dvoru v Telči a o den později na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Tento text se věnuje prvnímu z vystoupení.  více