Vítr, pápěří, ptačí křídla. Cat & Dogs: Nahá

Vítr, pápěří, ptačí křídla. Cat & Dogs: Nahá

Jana Jun Šrámková má široký záběr, ale asi nejdéle a nejhlouběji rozvíjí své představy o písních ve svém autorském projektu Cat & Dogs. Přestože její nové album Nahá obsahuje nemálo energičtějších pasáží, nakonec po poslechu v hlavě převažuje melancholická nálada a rozevlátost.

Talentovaná brněnská zpěvačka a skladatelka Jana Jun Šrámková má široký záběr. Zpívala s crazy-funkovou skupinou Grimasa čápa, exceluje v akustickém triu Tři masa (s druhou zpěvačkou Evou Doležalovou a jazzovým kytaristou Jaromírem Vitekerem), ale asi nejdéle a nejhlouběji rozvíjí své představy o písních ve svém autorském projektu Cat & Dogs. Přitom jde spíše o volné uskupení muzikantů kolem Jany než o regulérní kapelu. Od demonahrávky Kočka a pes z roku 2006 skupina několikrát změnila složení a také zvuk. V roce 2009 vystoupili v pořadu České televize Na moll jako folkové trio – zpěvačka Jana, kytarista Martin Kroupa a hráč na akustickou baskytaru Tomáš Kedzior. První oficiální album Intimně v roce 2010 vzniklo už v úplně jiné sestavě – vedle kytar a basy se na desce objevila trubka Jana Přibila a obecně přibylo jazzových prvků. Sám jsem tehdy album přirovnával k projektu Selfbrush písničkáře Václava Havelky (dnes Please The Trees), k Umakartu Jaromíra Švejdíka nebo k albům Moniky Načevy). Tedy k těm muzikantům, kteří neřeší žánry a vybírají si stylotvorné prvky ze scény folkové, jazzové i elektronické. Psal jsem: „Žánrově album osciluje mezi poprockem a folkem, přičemž nejblíže má k nu jazzu.“ Uplynuly čtyři roky, Cat & Dogs po pauze (opravdu jsem o nich za tu dobu prakticky neslyšel) přicházejí s novou nahrávkou a mně se v hlavě honí podobné myšlenky a naskakují podobná přirovnání jako tenkrát. Jenže scéna se za těch pár let změnila, a tak na ní i kočka Jana se svými psy zaujímají nové místo.

Především se posunulo vnímání popu jako žánru. Ještě před pár lety se vůči němu kapely z okrajovějších žánrů často vymezovaly a v některých kruzích platil pop málem za sprosté slovo. Jenže mezitím vznikly úspěšné a přitom originální kapely, které mají blízko k tomu, jak se dnes, po ztrátě vlivu nadnárodních vydavatelství, vnímá pop ve světě. Za všechny můžeme jmenovat projekty Ille, Never Sol, duo Kieslowski nebo skupinu Lanugo. Tyto kapely mají různé kořeny (Lanugo začínalo velmi blízko jazzu, David Pomahač z Kieslowski byl rocker, Olga Königová z Ille byla členkou alternativně rockové Obří broskve), ale ve všech najdeme výraznou zpěvačku, která více než na komplikované „písničkářské“ texty vsází na emoce. Ze všech zmíněných skupin má Jana Šrámková se svými Cat & Dogs momentálně nejblíže k Markétě Foukalové a Lanugu. Nikoli přímou podobností písní, ale náladou a také mixem nahrávky, který v obou případech dává zpěvu jen tolik prostoru, aby se z posluchačova ucha nevytratili ostatní muzikanti.

Cat & Dogs totiž možná vznikli jako Janin autorský projekt, ale zvuk nového alba je navýsost kapelový. Mimochodem i to, že zpěv v první písni začíná zvukomalebným citoslovcem, situuje album spíše k popu než do písničkářské sféry. Přestože kolekce obsahuje nemálo energičtějších pasáží (funkový rytmus v Proměním slova, taneční Baletky, swingová mezihra s banjem a s hostujícím saxofonistou Janem Vašinou v Odlesku tváře), nakonec po poslechu v hlavě převažuje melancholická nálada a rozevlátost. „V myšlenkách tak rozevlátá,“ zpívá Jana příznačně v druhé písni Havrani. S touto náladou korespondují neurčité, abstraktní texty, ve kterých se to přímo hemží atmosférickými jevy (Jinovatky, Mrak), padajícím listím nebo pápěřím či ptačími křídly. Všechno to nějak souvisí s pohybem vzduchu a ve vzduchu. Není vlastně vůbec žádným překvapením, že Jana do svých textů ráda obsazuje vítr. „Kolik let asi má vítr, co proletěl mezi nás?“ ptala se už na minulém albu. Tentokrát „do vlasů vítr fouká“ (V listí) a jinde „vánek foukne“ (Pápěří).

Kapelu, která pianistku a zpěvačku Janu Jun Šrámkovou na albu obklopuje, tvoří výborní muzikanti v čele s jejím dlouholetým souputníkem Martinem Kroupou. Na kontrabas a baskytaru hraje oblíbený brněnský sideman Jakub Šimáně. Basa je už od dob spolupráce s Tomášem Kedziorem klíčovým aktérem písní Cat & Dogs a Kuba tomuto očekávání dostál na výbornou (viz například píseň Mrak). Za bicími sedí zkušený hráč Pavel Bříza, jehož hra je tak náladotvorná, jak to projekt vyžaduje. Celkovou atmosféru alba však zdůrazňují dvě klavírní melodie bez bicích – titulní instrumentální skladba Nahá (hlas je v ní použit pouze jako nástroj) a závěrečný šanson Pro Mihu. V něm text vystupuje do popředí – ne proto, že by byl výrazně lepší než slova ostatních písní, ale proto, že zpěvačka se zde chce představit jako sólistka a kapela a zvukový mistr při mixu (což byl opět Kuba Šimáně) se tomuto záměru přizpůsobili. Cat & Dogs totiž skutečně oscilují mezi různými polohami a je dobře, že to nahrávka svým charakterem a také technickým zpracováním respektuje.

Cat & Dogs: Nahá. Vydala Jana Jun Šrámková 2014. 11 skladeb, celková stopáž: 38:13

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Duo Kieslowski rozvíjí i na svém třetím řadovém albu nazvaném Mezi lopatky osvědčený koncept „tichých lásek“. Ten nenápadně představilo v roce 2010 svým debutem Tiché lásky a naplno předvedlo o dva roky později silnou kolekcí Na nože.  více

Biorchestru se i tentokrát většinou daří vybalancovat originalitu aranží, tedy alternativní složku, a složku „popovou“ – líbivost jako východisko, se kterým se dál pracuje. S hudební hravostí korespondují i texty písní.  více

Jsou to písničky, ale zpěv v nich skoro není. Jsou tam elektrické kytary a bicí, ale rock to není. Je tam banjo, ale country to teprve není. Texty napsali undergroundoví básníci, ale underground to taky není. Jsou to Děti kapitána Morgana a jejich poslední album Mami, proč jsi nezůstala v Africe.  více


Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více