Vraž do toho Mozarta s krokodýlem aneb Chvála hudby

Vraž do toho Mozarta s krokodýlem aneb Chvála hudby

Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.

V malebném zákoutí Brna s krásnou kulisou renesančního podloubí a jednopatrovou arkádovou lodžií strmí nad prostor dýchající středověkou historií ještě štíhlé věže Petrova. Kde jinde divadelně recyklovat brněnská témata než v tomto speciálním venkovním areálu v centru města. V letních měsících je tento prostor určený open-air představením, která jsou přenášena nejen z pravidelného repertoáru MdB, ale vznikají přímo pro uvádění pouze na Biskupském dvoře. Městské divadlo Brno tímto magickým prostorem už protáhlo Barona Trencka, J.G. Mendela, Cyrila a Metoděje, Elišku Rejčku a také známé městské legendy v muzikálu ze zdejších pověstí Brněnské kolo.

krokodyl_ze_svratky_03

A tak jistě bylo jen otázkou času, kdy přijde na další brněnský fenomén, jak jej máme spojený s vystoupením zázračného jedenáctiletého Mozarta, který pro brněnskou honoraci třískal na konci roku 1767 do klimpru v nedaleké Redutě. Jeho otec Leopold jej tehdy s jeho sestřičkou Nannerl vezl z Vídně do Olomouce na ochranu před epidemií neštovic, které ovšem stejně obě dítka nakonec dostala. Jak ale název hudební komedie napovídá, třem jejím tvůrcům – Stanislavu Slovákovi, Janu Šotkovskému a Petru Štěpánovi, se tato již letitým tradováním omšelá historka zdála dramaticky dietní. A tak svůj příběh zahustili ještě pražskou premiéru Dona Giovanniho a návštěvou tajemného muže, který za Mozartem přišel před jeho smrtí, aby mu napsal Requiem, jak to zase umíme od Formana. Tyto tři časové roviny se volně prostupují a aby té seriózní historie nebylo příliš, je do příběhu vmontován krokodýl, což je Wolfiho nejlepší kamarád a je nakonec vypuštěný do Svratky, protože sežral – jak se ale jen zdá – talentovaného chlapce Janka Skládala ze Žarošic, který mladého od Mozartů svojí hrou i komponováním hravě strčí do kapsy.

Tvůrci této brněnské divadelní legrandy, která je místy až zbytečně přešroubovaná, se obrnili žánrem mystifikačního balábile. Nutno uznat, že fantazii a autorské licenci se fakt meze nekladou. Jen je to občas těžkopádné: navrch všeho to tady satiricky schytávají tři brněnští konšelé, je tady nesmyslná figura barona Verkrachta a děj místy komentují či jej moderují dva pánové Rozumný a Veselý. Takto rozkošatělá autorská fantazie celou bžundu místy znepřehledňuje a zatemňuje, i když ono žánrové balábile označuje nejen okázalý výstup baletního, někdy i pěveckého sboru zakončující představení (dočkáte se taky!) ale hlavně nepřehledný, zmatený a různorodý celek. A tomuto významu tvůrci tedy překombinovanou story dostáli. A v této bezbřehé záplavě švandy a vršení legrace jsou možná navíc také umudrovaná, místy až zvážnělá místa o údělu malého génia. Textová část upomíná na vaření Rettigové ve stylu vraž do toho vše, co máš po ruce… tady byl Mozart s krokodýlem.

krokodyl_ze_svratky_01

Sami tvůrci charakterizovali svůj výsledný tvar jako činohru, v níž hlavní roli hraje hudba. A je pravda, že práce s hudebním materiálem patří k nejvyvedenějším momentům bláznivé inscenace. Už jen proto, že přímo na scéně ji naživo hraje velký čtyřiadvacetičlenný orchestr v perfektním nastudování dirigenta Dana Kalouska a bezchybný symfonický zvuk tvoří devízu večera. Diváci uslyší Mozartovu hudbu v často překvapivých rockových či jazzových aranžmá Františka Štěrbáka, ale výsledkem není ani muzikál ani opera ani singspiel, dokonce ani na webu avizovaná zpěvohra, přestože se tady využívají podkresy k áriím z Dona Giovanního a na závěr dokonce jeho zpívané finále. A muziky je tady naoko neuctivě ale legračně nastraženo opravdu hodně. Herecký zpěv v úvodu zahřmí ve fragmentu Dies irae (Den hněvu) z proslulého Requiem, jindy přijde na řadu Dvořák, Smetana, Beethoven, Bernstein, ale také nejeden vyšší rockový populár a dostane se až na Michala Davida, který chtěl žít nonstop. Prostě taková hudební balábile. Za textově i herecky nejvydařenější považuji slavnou árii Královny noci z Kouzelné flétny, kterou tady ovšem zpívá libretista opery a slavný divadelník Emanuel Schikaneder zosobněný Lukášem Janotou. Nečekejte však koloraturní sopránovou árii, ale opravdu legračně vyrážené trylky na slovo Krokokokokodýl… Ostatně Janota zosobňujícího prohnaného kšeftaře s divadlem (Schikaneder byl v Brně dva roky ředitelem městského divadla a v roce 1809 se tady skutečně ujal role v Kouzelné flétně ovšem mužské) předvádí jeden z nejplnokrevnějších komediálních výkonů večera, podobně jako trojice brněnských konšelů, kterou hraje Milan Němec, Robert Jícha a Jonáš Florián. Jde totiž taky o nejlépe napsané figury. Opravdu usazené herectví bez gestického a intonačního váhání či nervozity nabídnou dva kluci Kryštof Helbich jako malý Mozart a Matyáš Mičulka v dětské roli Janka Skládala ze Žarošic. Suverenita obou mladíků je dechberoucí. Režisér Stanislav Slovák vše pojednává jako lehce plynoucí pásmo bez krkolomných efektů. Kardinální dojem tady ostatně ponejvíce obstarává samo magické prostředí Biskupského dvora. Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně je ukázkou nenáročného lidového zábavního divadla, korunovaného opravdu velkým orchestrem stvrzujícím zásadní roli hudby v celém kusu. Už pro výše řečené nečekejte žádný dušezpyt, ale prostě oddychový, šprýmující kus po jakých je zvláště pod letní oblohou vždy velká poptávka.

Městské divadlo Brno

Wolfgang Amadeus Mozart, František Šterbák

Stanislav Slovák, Jan Šotkovský, Petr Štěpán

Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně

Režie: Stanislav Slovák

Hudební koncepce a orchestrální aranžmá: František Šterbák

Hudební nastudování a dirigent: Dan Kalousek

Scéna: Jaroslav Milfajt

Kostýmy: Andrea Kučerová, Adéla Kučerová

Choreografie: Hana Kratochvilová

Premiéra 3. června v Biskupském dvoře MZM

Foto web MdB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více