Všechny talenty Jiřího Slavíka: Folklor jako bezedná studnice inspirace

Všechny talenty Jiřího Slavíka: Folklor jako bezedná studnice inspirace

Další z řady dvojkoncertů mezinárodního festivalu Jazz Fest Brno 2018 se odehrál v sobotu v Divadle Husa na provázku. Oba tentokrát propojil skladatel a multiinstrumentalista Jiří Slavík. V první půli programu předvedl své jazzové interpretační a improvizační schopnosti, když na piano doprovodil jazzového bubeníka Douga Hammonda. Poté představil koncertní verzi svého unikátního projektu Mateřština, za který vloni získal cenu Anděl v kategorii world music.

Zpočátku se tedy Jiří Slavík představil pouze se zkušeným amerických muzikantem Dougem Hammondem, který hrál v minulosti s takovými hvězdami americké jazzové scény jako je Charles Mingus nebo Sonny Rollins. Hammondovy kompozice jsou založeny téměř výhradně na rytmu. Tep bicích Hammond doplňuje zpěvem, který však nejde po klasické melodické lince, ale hraje rytmické hry právě s bicími. O těžko stravitelných bubenických sólech tedy v tomto případě nemůže být řeč. Celek navíc podbarvený Slavíkovým pianem působil až překvapivě odlehčeně.

jfb_2018_slavik_hammond_foto_martin_zeman_01

V druhé půli večera měli diváci možnost poznat v koncentrované formě nejen interpretační, ale také skladatelský um Jiřího Slavíka v jeho projektu Mateřština. Slavík od svých čtrnácti let žil a studoval v Itálii, Anglii a Francii. Teprve před pár lety se opět usadil v České republice. Album může budit zdání jako paralely tohoto návratu. Lidové písně byly totiž u počátků Slavíkovy muzikantské kariéry v cimbálové muzice.

Všechny nástroje v původní studiové verzi si autor nahrál sám (violu, cello, kontrabas, klarinet, cimbál a klavír) pouze na píšťaly a jiné dechové lidové nástroje Slavíka doprovázel jeho přítel Marian Friedel, který byl také autor několika písní. Ty další na albu jsou buď kompozicemi Jiřího Slavíka, jeho otce nebo původně lidovými písněmi často z jeho rodného Lašska.

Cena Anděl patrně byla jedním z impulsů, který přiměl autora vytvořit také koncertní verzi desky. Přizval si k tomu krom Mariana Friedla také muzikanty VUS Ondráš. Tento soubor je jediným profesionálním folklorním tělesem působícím v tuzemsku. Jeho muzikanti se tedy s často náročnými aranžemi Jiřího Slavíka dle předpokladů popasovali skvěle.

Musím vyzdvihnout také osobnost Mariana Friedla, který se v projektu Mateřština objevil jako hráč na píšťaly, fujaru a klarinet, ale také jako ryzí lidový zpěvák. Nástroje si sám vyrábí a jako etnolog se jim věnuje i z odborného hlediska. Na Jazzfestu se však neobjevil náhodou. Marian Friedel je totiž stejně jako Jiří Slavík také výborným jazzovým basistou. Jako protipól jeho projektů zaměřených na hudbu lidovou se může zdát například hudebníkovo působení ve freejazzové formaci NOCZ s výborným norským trumpetistou Didrikem Ingvaldsenem.

Svůj velký skladatelský talent a originalitu Jiří Slavík předvedl v jednotlivých kompozicích. Opravdu povedené propojení jazzových postupů s ryzí autenticitou, která evidentně vzešla přímo z nitra člověka. Nebyla proto hraná ani strojená, jak se v podobných folklorních fúzích občas stává. Navíc bezchybné provedení profesionálními hudebníky bylo pro uši potěchou.

jfb_2018_slavik_materstina_foto_martin_zeman_03

Nelze rozebírat všechny skladby, které na koncertu zazněly. Pozitivní energie, která z nich čišela, je stejně touto formou jen stěží přenositelná. Některá čísla však ráda vyzdvihnu.

Svoji virtuozitu při hře na kontrabas Slavík předvedl v notoricky známé písni V širém poli studánečka. Složil ji známý skladatel písní Fanoš Mikulecký. Řada z nich zlidověla a zná je široká veřejnost. Právě proto se již v prostředí cimbálových muzik příliš nehrává. V úpravě Jiřího Slavíka však znovu získala ztracenou jiskru. Velmi podmanivá byla také píseň Kebys vedzela či Ja to je tyn Ondraš nebo píseň Mariana Friedla Ta Králova hora v jeho vlastní interpretaci.

Píseň Hulán, ke které byla přizvána zpěvačka Barbora Kulihová, taktéž stojí za zmínku. Původně doprovod stejnojmenného lidového tance v podání Slavíka zahraná v kánonu, tento folklorní vliv zde byl navíc podpořen zpěvem, k němuž Slavík vyzval obecenstvo.

Místo obvyklé jam session koncert zakončila Horňácká muzika Petra Mičky, která svojí interpretací horňácké lidové hudby dala celému koncertu odpovídající tečku. Ač na něm byl Jiří Slavík v pozici jazzmana a profesionálního umělce, byl to on, kdo do něj vložil lidovou živelnost a ducha. Předvedl, že je folklor bezednou studnicí inspirace v rukách talentovaného skladatele a interpretů, kteří v něm pozdvihli estetickou hodnotu a navíc dokázali udržet sílu prožitku.

Foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Festival JAZZFESTBRNO se letos rozšiřuje o novou programovou linii Tension, která bude představovat hudebníky na pomezí jazzu a elektronické hudby. Jedním z interpretů, kteří se představí 28. března v prostoru Praha v Brně, bude česko-ukrajinské duo Zabelov Group, které nedávno vydalo nové album s názvem Eg. Rozhovor s Romanem Zabelovem (akordeon, hlas, klavír, varhany, harfa…) a Janem Šiklem (bicí, trubka, kytara, perkuse…) vznikl v jedné pražské kavárně těsně před kapelní zkouškou.  více

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více

Zatímco slavnější z rodu Marsalisů, trumpetista Wynton, se v rámci brněnského JazzFestu představil už opakovaně, jeho starší bratr, saxofonista Branford, zavítal na jižní Moravu poprvé. Koncertem jeho Quartetu začal další ročník festivalu JazzFestBrno, který si po necelých dvou dekádách existence drží pozici nejkvalitnější jazzové přehlídky v republice.  více

Třetí koncert abonentního cyklu brněnské filharmonie (Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“) s názvem Paris, Paris včera vzdal svým programem hold významné evropské metropoli a hlavnímu městu Francie. V průběhu večera zazněla díla Wolfganga Amadea Mozarta, Charlese-Marii Widora a současného skladatele Kryštofa Mařatky. Kromě Filharmonie Brno vystoupili klarinetista Michel Lethiec a varhaník Christian Schmitt, představení dirigoval Jiří Rožeň.  více

Večery z cyklu Hudební inventura brněnského orchestru Ensemble Opera Diversa pravidelně vynášejí na světlo pozapomenutá díla českých skladatelů. Úterní koncert v sále Konventu Milosrdných bratří se stal pietní připomínkou výročí let 1939/1969. Po boku orchestru vystoupil houslista Milan Paľa a klavíristky Kristýna Znamenáčková a Lucie Pokorná. Představení řídila stálá dirigentka orchestru Gabriela Tardonová.  více

Skladatelka a písničkářka Bára Zmeková vydává v těchto dnech své nové album s názvem LUNAVES. Oficiálně je představí také v Brně. Křest v Kabinetu Múz proběhne v úterý 19. března.  více

Po úspěšném turné v Japonsku se Filharmonie Brno včera vrátila na brněnské pódium Kulturního centra Babylon. Večer sestával výhradně z děl německého hudebního romantismu, která zazněla v nastudování dirigenta Alexandera Liebreicha. Ve skladbě Čtyři preludia a Vážné zpěvy Johannese Brahmse se představil chorvatský basbarytonista Krešimir Stražanac.  více

Slovácký soubor Šafrán je již tradičním organizátorem brněnského fašanku. Akce se, v duchu lidových tradic, koná vždy v úterý před Popeleční středou a je počátkem křesťanského půstu. Její kořeny sahají do dob pohanských, nyní je však součástí křesťanských svátků téměř po celém světě. Průvodům masek se v regionech Moravy říká končiny, masopust, fašanek nebo např. šibřinky. Jeho souborová brněnská obdoba se snaží držet lidového předobrazu. Začíná průvodem na Náměstí svobody. Letos pokračoval přes Alfa pasáž až do budovy tržnice na Zelném trhu. Zakončení programu bylo v režii souboru Lučina, který divákům předvedl tzv. pochovávání basy. Jedná se o zvyk, který je inscenovaným pohřbem tohoto hudebního nástroje, znázorňuje ukončení zábav, zklidnění a příprav na Velikonoce.  více

„Tolik, co údajně dnes je nám, to dřív bylo starým lidem,“ zpívá Slávek Janoušek v písni Alzheimer a Parkinson.  Písničkář, který loni v září oslavil 65. narozeniny, našel ve stárnutí mimořádně silné téma pro svou novou desku. Tohle je vzkaz je album nejen o přibývajících létech, ale i o tom, jak si „na stará kolena“ čím dál víc vážíme své rodiny a svých kořenů. Třebaže najdeme velmi silné momenty na všech Janouškových albech, Tohle je vzkaz lze vnímat jako třetí díl trilogie jeho nejsilnějších nahrávek – Kdo to zavinil (1988), Tancuj a zpívej (1997) a Tohle je vzkaz (2018).  více

Skupina Nevermore & Kosmonaut získala za album Bleděmodré město, věnované Brnu, nominaci na Anděla v žánrové kategorii Folk. S kapelníkem a autorem písní Michalem Šimíčkem, přezdívaným Kosmonaut, hovoříme o písních, o městě, jeho zvucích a utajených zákoutích i o plánech kapely.  více

Po jedenácté se vrátilo slavné Labutí jezero do Brna a to na jeviště Janáčkova divadla při úterní obnovené premiéře tohoto nesmrtelného titulu. V den premiéry také uplynulo rovné století od okamžiku, kdy brněnské publikum tento baletní klenot Petra Iljiče Čajkovského shlédlo vůbec poprvé. O té doby je na repertoáru největšího moravského divadla jen s krátkými přestávkami téměř nepřetržitě. Do obnovené premiéry mu předcházelo deset jevištních a choreografických přepracování.  více

Hudební cyklus „Barbara Maria Willi uvádí…“ je patnáct let hodnotou brněnského kulturního života. Koncerty staré hudby pořádané energickou cembalistkou a varhanicí v jedné osobě se těší neutuchající přízni posluchačů a programová nabídka hudebních večerů je rok od roku pestřejší. Není tedy divu, že nová sezóna přišla s něčím zcela ojedinělým – včera zahájil cyklus již 16. ročník spojením středověké hudby, výtvarného umění a Alighieriho Božské komedie. Večer s názvem KCHUN: PURGATIO vznikl spoluprací pěveckého dua KCHUN sestávajícího z tenoristy Martina Prokeše a barytonisty Marka Šulce s akademickým malířem Atilou Vörösem a video jockeyem Rudolfem Živcem. Umělecký výtvor sui generis doplnil záznam recitace herce Jiřího Dvořáka.  více

V sále Blahoslavova domu (centru Českobratrské církve evangelické) zazněla včera podvečer duchovní díla pozdní renesance a raného baroka v podání komorního sboru Ensemble Versus a souboru historických nástrojů Castello in Aria. Obě tělesa řídil umělecký vedoucí sboru Vladimír Maňas. V programu večera figurovaly skladby léty prověřených i takřka neznámých, sporadicky uváděných autorů evropské hudby.  více

Městské divadlo Brno včera uvedlo evropskou premiéru muzikálu Poslední loď (The Last Ship), jehož autorem je světoznámý hudebník Sting. A bude to směs jeho výtečné muziky vycházející z britského folku, zdařile a upřímně vyprávěný příběh, a také silné herecké výkony, které by měly zaručit šťastnou plavbu inscenace směrem k divákům.  více

Webový portál Brno - město hudby letos slaví šesté narozeniny. Jako symbolický dárek našim čtenářům přinášíme první z pravidelných měsíčních příspěvků brněnského dramatika, spisovatele a scenáristy Milana Uhdeho. Který se s vámi bude dělit o své vzpomínky, úvahy i popis aktuálního dění na poli brněnské kultury. Jeho dnešním tématem je Festival Janáček Brno.  více

Nejčtenější

Kritika

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více