Všechny talenty Jiřího Slavíka: Folklor jako bezedná studnice inspirace

Všechny talenty Jiřího Slavíka: Folklor jako bezedná studnice inspirace

Další z řady dvojkoncertů mezinárodního festivalu Jazz Fest Brno 2018 se odehrál v sobotu v Divadle Husa na provázku. Oba tentokrát propojil skladatel a multiinstrumentalista Jiří Slavík. V první půli programu předvedl své jazzové interpretační a improvizační schopnosti, když na piano doprovodil jazzového bubeníka Douga Hammonda. Poté představil koncertní verzi svého unikátního projektu Mateřština, za který vloni získal cenu Anděl v kategorii world music.

Zpočátku se tedy Jiří Slavík představil pouze se zkušeným amerických muzikantem Dougem Hammondem, který hrál v minulosti s takovými hvězdami americké jazzové scény jako je Charles Mingus nebo Sonny Rollins. Hammondovy kompozice jsou založeny téměř výhradně na rytmu. Tep bicích Hammond doplňuje zpěvem, který však nejde po klasické melodické lince, ale hraje rytmické hry právě s bicími. O těžko stravitelných bubenických sólech tedy v tomto případě nemůže být řeč. Celek navíc podbarvený Slavíkovým pianem působil až překvapivě odlehčeně.

jfb_2018_slavik_hammond_foto_martin_zeman_01

V druhé půli večera měli diváci možnost poznat v koncentrované formě nejen interpretační, ale také skladatelský um Jiřího Slavíka v jeho projektu Mateřština. Slavík od svých čtrnácti let žil a studoval v Itálii, Anglii a Francii. Teprve před pár lety se opět usadil v České republice. Album může budit zdání jako paralely tohoto návratu. Lidové písně byly totiž u počátků Slavíkovy muzikantské kariéry v cimbálové muzice.

Všechny nástroje v původní studiové verzi si autor nahrál sám (violu, cello, kontrabas, klarinet, cimbál a klavír) pouze na píšťaly a jiné dechové lidové nástroje Slavíka doprovázel jeho přítel Marian Friedel, který byl také autor několika písní. Ty další na albu jsou buď kompozicemi Jiřího Slavíka, jeho otce nebo původně lidovými písněmi často z jeho rodného Lašska.

Cena Anděl patrně byla jedním z impulsů, který přiměl autora vytvořit také koncertní verzi desky. Přizval si k tomu krom Mariana Friedla také muzikanty VUS Ondráš. Tento soubor je jediným profesionálním folklorním tělesem působícím v tuzemsku. Jeho muzikanti se tedy s často náročnými aranžemi Jiřího Slavíka dle předpokladů popasovali skvěle.

Musím vyzdvihnout také osobnost Mariana Friedla, který se v projektu Mateřština objevil jako hráč na píšťaly, fujaru a klarinet, ale také jako ryzí lidový zpěvák. Nástroje si sám vyrábí a jako etnolog se jim věnuje i z odborného hlediska. Na Jazzfestu se však neobjevil náhodou. Marian Friedel je totiž stejně jako Jiří Slavík také výborným jazzovým basistou. Jako protipól jeho projektů zaměřených na hudbu lidovou se může zdát například hudebníkovo působení ve freejazzové formaci NOCZ s výborným norským trumpetistou Didrikem Ingvaldsenem.

Svůj velký skladatelský talent a originalitu Jiří Slavík předvedl v jednotlivých kompozicích. Opravdu povedené propojení jazzových postupů s ryzí autenticitou, která evidentně vzešla přímo z nitra člověka. Nebyla proto hraná ani strojená, jak se v podobných folklorních fúzích občas stává. Navíc bezchybné provedení profesionálními hudebníky bylo pro uši potěchou.

jfb_2018_slavik_materstina_foto_martin_zeman_03

Nelze rozebírat všechny skladby, které na koncertu zazněly. Pozitivní energie, která z nich čišela, je stejně touto formou jen stěží přenositelná. Některá čísla však ráda vyzdvihnu.

Svoji virtuozitu při hře na kontrabas Slavík předvedl v notoricky známé písni V širém poli studánečka. Složil ji známý skladatel písní Fanoš Mikulecký. Řada z nich zlidověla a zná je široká veřejnost. Právě proto se již v prostředí cimbálových muzik příliš nehrává. V úpravě Jiřího Slavíka však znovu získala ztracenou jiskru. Velmi podmanivá byla také píseň Kebys vedzela či Ja to je tyn Ondraš nebo píseň Mariana Friedla Ta Králova hora v jeho vlastní interpretaci.

Píseň Hulán, ke které byla přizvána zpěvačka Barbora Kulihová, taktéž stojí za zmínku. Původně doprovod stejnojmenného lidového tance v podání Slavíka zahraná v kánonu, tento folklorní vliv zde byl navíc podpořen zpěvem, k němuž Slavík vyzval obecenstvo.

Místo obvyklé jam session koncert zakončila Horňácká muzika Petra Mičky, která svojí interpretací horňácké lidové hudby dala celému koncertu odpovídající tečku. Ač na něm byl Jiří Slavík v pozici jazzmana a profesionálního umělce, byl to on, kdo do něj vložil lidovou živelnost a ducha. Předvedl, že je folklor bezednou studnicí inspirace v rukách talentovaného skladatele a interpretů, kteří v něm pozdvihli estetickou hodnotu a navíc dokázali udržet sílu prožitku.

Foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více