Výlety páně Broučkovy – komedie beze smíchu

Výlety páně Broučkovy – komedie beze smíchu

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2018 vyvrcholil operním představením Výlety páně Broučka v nastudování Národního divadla (Praha) v režii Slávy Daubnerové se scénografií Pavla Boráka a s kostýmy Simony Vachálkové. V hlavních rolích se představili Jaroslav Březina, Aleš Briscein, František Zahradníček, Alžběta Poláčková, Jiří Sulženko, Andrea Široká, Stanislava Jirků, Martin Šrejma, Roman Janál a Josef Moravec. Orchestr a sbor Národního divadla řídil Jaroslav Kyzlink, o taneční čísla se postarali členové Baletu Národního divadla a externisté.

Janáčkova pátá opera Výlety páně Broučkovy podle povídek Svatopluka Čecha staví na rozdíl od jeho ostatních děl na humoru, satiře a kritice. Protagonista je ustrašený a přízemní chvastoun, který si více než estetických krás světa a národních ideálů cení dobrého jídla a pití. Matěj Brouček ve svých opileckých snech šokuje éterické Měsíčňany, bojovné husity ale především posluchače svojí nadutostí, zbabělostí a malostí. Zatímco Broučkova cesta do Měsíce je spíše úsměvnou karikaturou nadosobních uměleckých ideálů, kde se Janáček vysmívá tak trochu Broučkovi i Měsíčňanům, výlet do XV. století je nekompromisní satirickou kritikou české malosti – dílo aktuální včera, dnes i zítra. Jenže nesmlouvavá satira i humor pražské inscenaci scházely.

vylety_pane_broucka_foto_olbrzymek_01

Režisérka Sláva Daubnerová uchopila Janáčkovo dílo způsobem, který dovede být působivý ve vážných, melancholických a symbolických operách. Mám na mysli rozevlátost, klidné tempo jevištní akce, množství abstraktních mimohudebních a často modernistických odkazů a obrazů pohybujících se po scéně. To vše se dá s úspěchem použít v operách, které mají k této snové a symbolické estetice blízko. Broučkova dobrodružství jsou koneckonců snem, a tak i jisté vzdálení od reality a přechod k symboličnosti až surrealismu je logickým krokem. Jenže hrdinovy sny jsou pouhým prostředkem k vyprávění příběhu, nikoliv příběhem samotným. Dlužno však dodat, že dívky stylizované do podoby antických soch – symbolů a ideálů krásy – byly dobrým nápadem. Nahé tanečnice, které se vyskytovaly ve větší části inscenace, nepohoršovaly, jejich využití bylo spíše dekorativní a sám Brouček na ně reagoval minimálně.

vylety_pane_broucka_foto_olbrzymek_03

Zatímco při cestě do Měsíce byla tato popisovaná symbolická estetika (byť neschopna humoru) ještě celkem ospravedlnitelná, při husitských bojích už se naprosto ztrácela jakákoliv logika inscenace. Sbor bezcílně pochodoval v pozadí, tanečnice rozestavěné v prostoru prováděla náročná, avšak zcela irelevantní gesta. Postavy mluvily k posluchačům a po scéně se pohybovala přední a zadní polovina Žižkovy sochy; dohromady se však nejednalo o působivý a promyšlený konstrukt, ale pouze o prázdné hemžení a zbytečné využívání prostoru. Mnohem realističtější uchopení opery by celkovému vyznění prospělo více, což se týká také scény, která jde ruku v ruce s režijním záměrem. Ačkoliv výprava byla vyhotovená vcelku působivě a zdařile balancovala mezi minimalismem a klišé, její užití v této operní inscenaci postrádalo většího smyslu.

vylety_pane_broucka_foto_olbrzymek_04

Pěvecké výkony hlavních představitelů byly povedené – Jaroslav Březina (Matěj Brouček)i Aleš Briscein (Mazal, Blankytný, Petřík) zpívali i hráli s ohledem na charaktery jednotlivých postav. Ocenění si zaslouží také jejich bohatost výrazová, obzvláště Jaroslav Březina dokázal do hlasu dostat ustrašenost i jistou (a v tomto případě chvályhodnou) dávku hulvátství. Výtečná byla rovněž Alžběta Poláčková v rolích Ethery, Málinky a Kunky. Tam kde oslňovali sólisté, však zaostával sbor, který nastupoval často nepřesně rytmicky i intonačně. Podobné problémy se nevyhnuly ani orchestru, v němž byly nejslabším článkem žesťě.

Pražská inscenace Výletů páně Broučka si s sebou nese mnoho dobrých nápadů, které by však našly lepší využití ve zcela odlišné operní inscenaci. Hudební výkony sólistů bohužel nezastínily problematické sbory, chyby orchestru, ani neadekvátní režii, která zapomněla, že představení má být především výsměchem společnosti a nikoliv toliko symbolistním snem.

Dirigent: Jaroslav Kyzlink 
Režie Sláva Daubnerová 
Scéna: Pavel Borák 
Kostýmy Simona Vachálková 
Videoart: Erik Bartoš 
Světelný design: Daniel Tesař 
Sbormistr: Martin Buchta 
Dramaturgie: Ondřej Hučín 

Obsazení 
Matěj Brouček: Jaroslav Březina 
Mazal, Blankytný, Petřík: Aleš Briscein 
Sakristán u sv. Víta, Lunobor, Domšík od Zvonu: František Zahradníček 
Málinka, Etherea, Kunka: Alžběta Poláčková 
Würfl, Čaroskvoucí, Konšel: Jiří Sulženko
Číšníček, Zázračné dítě, Žák: Andrea Široká 
Básník, Svatopluk Čech, Oblačný, Vacek Bradatý: Roman Janál 
Skladatel, Harfoboj, Miroslav Zlatník:Petr Levíček 
Malíř, Hlas profesorův, Duhoslav, Vojta od Pávů: Josef Moravec 
Kedruta: Stanislava Jirků

Středa 5. prosince 2018, Janáčkovo divadlo

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Ke stému výročí narození Jiřího Ortena připravila společnost ProArt v brněnské káznici na Cejlu multižánrový projekt nazvaný Ohnice – kde tančí vítr. Poetickou inscenaci s verši mladého básníka, která reflektovala jeho těžký a krátkým život, představil soubor v premiéře 25. června.  více

Dvacátý čtvrtý ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae po takřka měsíci plném intenzivních hudebních zážitků dospěl ke konci. Hudební díla tematicky nadepsaná jako Koncert národů provedla návštěvníky festivalu třinácti malebnými moravskými městy a dala jim ochutnat stěžejní hudební díla (nejen) evropských národů. To vše bylo navíc servírováno v interpretaci více než dvaceti světově proslulých ansámblů. S uvědoměle nadnárodním, české hranice překračujícím konceptem zvolili organizátoři festivalu jako vhodné místo pro slavnostní závěrečný večer Zlatý sál proslulého vídeňského koncertního domu Musikverein. Mimořádné finále 24. ročníku tak otevřelo řadu Koncertů česko-rakouského partnerství a zároveň tak předznamenalo oslavy festivalového čtvrtstoletí na příští rok. V souladu s tímto symbolickým podtextem koncertu vystoupila jako hlavní hvězda večera patronka festivalu a proslulá zpěvačka Magdalena Kožená doprovázená neméně známým orchestrem Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse.  více

Eva Jurčáková pochází z malé vesnice Nozdrovice z Trenčínského kraje na Slovensku. Do Brna poprvé přijela na výletě s gymnáziem a okamžitě si toto město zamilovala. „Cítila jsem tehdy tu atmosféru kavárenského povalečství,“ vzpomíná s úsměvem. Když se o pár let později hlásila na vysokou školu, bylo pro ni Brno jasnou volbou. Po úspěšném studiu psychologie Eva na Moravě zůstala a v současné době vydává své první album s kapelou Evolet, kterou vedle ní tvoří brněnští hudebníci známí z mnoha jiných projektů – Antonín Koutný (kytara), Martin Kyšperský (baskytara) a Jakub Kočička (bicí). Křest alba se koná ve středu 26. června v klubu Mersey.  více

Jedním z největších příslibů 24. ročníku mezinárodního festivalu Concentus Moraviae byl včerejší koncert legendárního ansámblu Borodin Quartet, kterému jedinečný zvuk vtiskla nejen tvrdá píle, ale také spolupráce se skladatelem Dmitrijem Šostakovičem. Tuto osobní a interpretační stopu si těleso dodnes hýčká a postupuje ji každému novému členovi. Program se odehrál v knihovně zámku v Náměšti nad Oslavou, kde v 18. a 19. století sídlil hudbymilovný rod Haugwitzů. Hudba Sergeje Prokofjeva, Josepha Haydna a Dmitrije Šostakoviče tak promlouvala k posluchačům na místě více než důstojném.  více

Nádvoří hradu Špilberk v letních měsících často rozeznívá hudba. Až do září je možné spojit prohlídku hradu také s kulturním zážitkem. Pořadatelé se snažili připravit program napříč žánry, aby si přišel na své opravdu každý. Večer patřil lidovým tónům. Pódium i přes nepříznivé počasí ovládl Vojenský umělecký soubor Ondráš.  více

Dan Vertígo je živel, neřízená střela. Když má zahrát tři soutěžní písně na Portě, nepostřehnete, zda ještě probíhá zvuková zkouška, nebo jestli je svérázná komunikace se zvukařem a diváky součástí sofistikované performance pro porotu. Ošlehán zkušenostmi z pouličního hraní z Brna, Prahy i odjinud, vydal nyní Dan své druhé album. Čistě autorské, pestré, postavené na vlastních hudebních, cestovatelských a pozorovatelských zážitcích. Ale především – v dobrém slova smyslu – ukázněnější, než by člověk, který měl s tímto brněnským písničkářem spíše letmé kontakty, čekal.  více

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více

Polský ansámbl Szymanowski Quartet na festivalu Concentus Moraviae včera přesdtavil v řeznovickém kostele sv. Petra a Pavla díla svých krajanů Karola Szymanowského, Stanisława Moniuszka a Gražyny Bacewiczové. Koncert byl součástí celosvětových oslav dvou stého výročí narození Stanisława Moniuszka, který je mnohými pokládán za zakladatele polské národní hudby. Večeru udělila záštitu velvyslankyně Polské republiky v ČR J. E. Barbara Ćwioro.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více