Výlety páně Broučkovy – komedie beze smíchu

Výlety páně Broučkovy – komedie beze smíchu

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2018 vyvrcholil operním představením Výlety páně Broučka v nastudování Národního divadla (Praha) v režii Slávy Daubnerové se scénografií Pavla Boráka a s kostýmy Simony Vachálkové. V hlavních rolích se představili Jaroslav Březina, Aleš Briscein, František Zahradníček, Alžběta Poláčková, Jiří Sulženko, Andrea Široká, Stanislava Jirků, Martin Šrejma, Roman Janál a Josef Moravec. Orchestr a sbor Národního divadla řídil Jaroslav Kyzlink, o taneční čísla se postarali členové Baletu Národního divadla a externisté.

Janáčkova pátá opera Výlety páně Broučkovy podle povídek Svatopluka Čecha staví na rozdíl od jeho ostatních děl na humoru, satiře a kritice. Protagonista je ustrašený a přízemní chvastoun, který si více než estetických krás světa a národních ideálů cení dobrého jídla a pití. Matěj Brouček ve svých opileckých snech šokuje éterické Měsíčňany, bojovné husity ale především posluchače svojí nadutostí, zbabělostí a malostí. Zatímco Broučkova cesta do Měsíce je spíše úsměvnou karikaturou nadosobních uměleckých ideálů, kde se Janáček vysmívá tak trochu Broučkovi i Měsíčňanům, výlet do XV. století je nekompromisní satirickou kritikou české malosti – dílo aktuální včera, dnes i zítra. Jenže nesmlouvavá satira i humor pražské inscenaci scházely.

vylety_pane_broucka_foto_olbrzymek_01

Režisérka Sláva Daubnerová uchopila Janáčkovo dílo způsobem, který dovede být působivý ve vážných, melancholických a symbolických operách. Mám na mysli rozevlátost, klidné tempo jevištní akce, množství abstraktních mimohudebních a často modernistických odkazů a obrazů pohybujících se po scéně. To vše se dá s úspěchem použít v operách, které mají k této snové a symbolické estetice blízko. Broučkova dobrodružství jsou koneckonců snem, a tak i jisté vzdálení od reality a přechod k symboličnosti až surrealismu je logickým krokem. Jenže hrdinovy sny jsou pouhým prostředkem k vyprávění příběhu, nikoliv příběhem samotným. Dlužno však dodat, že dívky stylizované do podoby antických soch – symbolů a ideálů krásy – byly dobrým nápadem. Nahé tanečnice, které se vyskytovaly ve větší části inscenace, nepohoršovaly, jejich využití bylo spíše dekorativní a sám Brouček na ně reagoval minimálně.

vylety_pane_broucka_foto_olbrzymek_03

Zatímco při cestě do Měsíce byla tato popisovaná symbolická estetika (byť neschopna humoru) ještě celkem ospravedlnitelná, při husitských bojích už se naprosto ztrácela jakákoliv logika inscenace. Sbor bezcílně pochodoval v pozadí, tanečnice rozestavěné v prostoru prováděla náročná, avšak zcela irelevantní gesta. Postavy mluvily k posluchačům a po scéně se pohybovala přední a zadní polovina Žižkovy sochy; dohromady se však nejednalo o působivý a promyšlený konstrukt, ale pouze o prázdné hemžení a zbytečné využívání prostoru. Mnohem realističtější uchopení opery by celkovému vyznění prospělo více, což se týká také scény, která jde ruku v ruce s režijním záměrem. Ačkoliv výprava byla vyhotovená vcelku působivě a zdařile balancovala mezi minimalismem a klišé, její užití v této operní inscenaci postrádalo většího smyslu.

vylety_pane_broucka_foto_olbrzymek_04

Pěvecké výkony hlavních představitelů byly povedené – Jaroslav Březina (Matěj Brouček)i Aleš Briscein (Mazal, Blankytný, Petřík) zpívali i hráli s ohledem na charaktery jednotlivých postav. Ocenění si zaslouží také jejich bohatost výrazová, obzvláště Jaroslav Březina dokázal do hlasu dostat ustrašenost i jistou (a v tomto případě chvályhodnou) dávku hulvátství. Výtečná byla rovněž Alžběta Poláčková v rolích Ethery, Málinky a Kunky. Tam kde oslňovali sólisté, však zaostával sbor, který nastupoval často nepřesně rytmicky i intonačně. Podobné problémy se nevyhnuly ani orchestru, v němž byly nejslabším článkem žesťě.

Pražská inscenace Výletů páně Broučka si s sebou nese mnoho dobrých nápadů, které by však našly lepší využití ve zcela odlišné operní inscenaci. Hudební výkony sólistů bohužel nezastínily problematické sbory, chyby orchestru, ani neadekvátní režii, která zapomněla, že představení má být především výsměchem společnosti a nikoliv toliko symbolistním snem.

Dirigent: Jaroslav Kyzlink 
Režie Sláva Daubnerová 
Scéna: Pavel Borák 
Kostýmy Simona Vachálková 
Videoart: Erik Bartoš 
Světelný design: Daniel Tesař 
Sbormistr: Martin Buchta 
Dramaturgie: Ondřej Hučín 

Obsazení 
Matěj Brouček: Jaroslav Březina 
Mazal, Blankytný, Petřík: Aleš Briscein 
Sakristán u sv. Víta, Lunobor, Domšík od Zvonu: František Zahradníček 
Málinka, Etherea, Kunka: Alžběta Poláčková 
Würfl, Čaroskvoucí, Konšel: Jiří Sulženko
Číšníček, Zázračné dítě, Žák: Andrea Široká 
Básník, Svatopluk Čech, Oblačný, Vacek Bradatý: Roman Janál 
Skladatel, Harfoboj, Miroslav Zlatník:Petr Levíček 
Malíř, Hlas profesorův, Duhoslav, Vojta od Pávů: Josef Moravec 
Kedruta: Stanislava Jirků

Středa 5. prosince 2018, Janáčkovo divadlo

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Klavírní recitál šéfdirigenta brněnské filharmonie Denise Russella Daviese a jeho manželky klavíristky Maki Namekawy včera v Besedním domě nabídnul skladby tří výrazných tváří amerického minimalismu. V průběhu večera zazněla minimalistická tvorba Steva Reicha v podobě díla Piano Phase, skladba Hallelujah Junction Johna Adamse a Four Movements for Two Pianos Philipa Glasse.  více

Festival JAZZFESTBRNO se letos rozšiřuje o novou programovou linii Tension, která bude představovat hudebníky na pomezí jazzu a elektronické hudby. Jedním z interpretů, kteří se představí 28. března v prostoru Praha v Brně, bude česko-ukrajinské duo Zabelov Group, které nedávno vydalo nové album s názvem Eg. Rozhovor s Romanem Zabelovem (akordeon, hlas, klavír, varhany, harfa…) a Janem Šiklem (bicí, trubka, kytara, perkuse…) vznikl v jedné pražské kavárně těsně před kapelní zkouškou.  více

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více

Zatímco slavnější z rodu Marsalisů, trumpetista Wynton, se v rámci brněnského JazzFestu představil už opakovaně, jeho starší bratr, saxofonista Branford, zavítal na jižní Moravu poprvé. Koncertem jeho Quartetu začal další ročník festivalu JazzFestBrno, který si po necelých dvou dekádách existence drží pozici nejkvalitnější jazzové přehlídky v republice.  více

Třetí koncert abonentního cyklu brněnské filharmonie (Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“) s názvem Paris, Paris včera vzdal svým programem hold významné evropské metropoli a hlavnímu městu Francie. V průběhu večera zazněla díla Wolfganga Amadea Mozarta, Charlese-Marii Widora a současného skladatele Kryštofa Mařatky. Kromě Filharmonie Brno vystoupili klarinetista Michel Lethiec a varhaník Christian Schmitt, představení dirigoval Jiří Rožeň.  více

Večery z cyklu Hudební inventura brněnského orchestru Ensemble Opera Diversa pravidelně vynášejí na světlo pozapomenutá díla českých skladatelů. Úterní koncert v sále Konventu Milosrdných bratří se stal pietní připomínkou výročí let 1939/1969. Po boku orchestru vystoupil houslista Milan Paľa a klavíristky Kristýna Znamenáčková a Lucie Pokorná. Představení řídila stálá dirigentka orchestru Gabriela Tardonová.  více

Skladatelka a písničkářka Bára Zmeková vydává v těchto dnech své nové album s názvem LUNAVES. Oficiálně je představí také v Brně. Křest v Kabinetu Múz proběhne v úterý 19. března.  více

Po úspěšném turné v Japonsku se Filharmonie Brno včera vrátila na brněnské pódium Kulturního centra Babylon. Večer sestával výhradně z děl německého hudebního romantismu, která zazněla v nastudování dirigenta Alexandera Liebreicha. Ve skladbě Čtyři preludia a Vážné zpěvy Johannese Brahmse se představil chorvatský basbarytonista Krešimir Stražanac.  více

Slovácký soubor Šafrán je již tradičním organizátorem brněnského fašanku. Akce se, v duchu lidových tradic, koná vždy v úterý před Popeleční středou a je počátkem křesťanského půstu. Její kořeny sahají do dob pohanských, nyní je však součástí křesťanských svátků téměř po celém světě. Průvodům masek se v regionech Moravy říká končiny, masopust, fašanek nebo např. šibřinky. Jeho souborová brněnská obdoba se snaží držet lidového předobrazu. Začíná průvodem na Náměstí svobody. Letos pokračoval přes Alfa pasáž až do budovy tržnice na Zelném trhu. Zakončení programu bylo v režii souboru Lučina, který divákům předvedl tzv. pochovávání basy. Jedná se o zvyk, který je inscenovaným pohřbem tohoto hudebního nástroje, znázorňuje ukončení zábav, zklidnění a příprav na Velikonoce.  více

„Tolik, co údajně dnes je nám, to dřív bylo starým lidem,“ zpívá Slávek Janoušek v písni Alzheimer a Parkinson.  Písničkář, který loni v září oslavil 65. narozeniny, našel ve stárnutí mimořádně silné téma pro svou novou desku. Tohle je vzkaz je album nejen o přibývajících létech, ale i o tom, jak si „na stará kolena“ čím dál víc vážíme své rodiny a svých kořenů. Třebaže najdeme velmi silné momenty na všech Janouškových albech, Tohle je vzkaz lze vnímat jako třetí díl trilogie jeho nejsilnějších nahrávek – Kdo to zavinil (1988), Tancuj a zpívej (1997) a Tohle je vzkaz (2018).  více

Skupina Nevermore & Kosmonaut získala za album Bleděmodré město, věnované Brnu, nominaci na Anděla v žánrové kategorii Folk. S kapelníkem a autorem písní Michalem Šimíčkem, přezdívaným Kosmonaut, hovoříme o písních, o městě, jeho zvucích a utajených zákoutích i o plánech kapely.  více

Po jedenácté se vrátilo slavné Labutí jezero do Brna a to na jeviště Janáčkova divadla při úterní obnovené premiéře tohoto nesmrtelného titulu. V den premiéry také uplynulo rovné století od okamžiku, kdy brněnské publikum tento baletní klenot Petra Iljiče Čajkovského shlédlo vůbec poprvé. O té doby je na repertoáru největšího moravského divadla jen s krátkými přestávkami téměř nepřetržitě. Do obnovené premiéry mu předcházelo deset jevištních a choreografických přepracování.  více

Hudební cyklus „Barbara Maria Willi uvádí…“ je patnáct let hodnotou brněnského kulturního života. Koncerty staré hudby pořádané energickou cembalistkou a varhanicí v jedné osobě se těší neutuchající přízni posluchačů a programová nabídka hudebních večerů je rok od roku pestřejší. Není tedy divu, že nová sezóna přišla s něčím zcela ojedinělým – včera zahájil cyklus již 16. ročník spojením středověké hudby, výtvarného umění a Alighieriho Božské komedie. Večer s názvem KCHUN: PURGATIO vznikl spoluprací pěveckého dua KCHUN sestávajícího z tenoristy Martina Prokeše a barytonisty Marka Šulce s akademickým malířem Atilou Vörösem a video jockeyem Rudolfem Živcem. Umělecký výtvor sui generis doplnil záznam recitace herce Jiřího Dvořáka.  více

V sále Blahoslavova domu (centru Českobratrské církve evangelické) zazněla včera podvečer duchovní díla pozdní renesance a raného baroka v podání komorního sboru Ensemble Versus a souboru historických nástrojů Castello in Aria. Obě tělesa řídil umělecký vedoucí sboru Vladimír Maňas. V programu večera figurovaly skladby léty prověřených i takřka neznámých, sporadicky uváděných autorů evropské hudby.  více

Městské divadlo Brno včera uvedlo evropskou premiéru muzikálu Poslední loď (The Last Ship), jehož autorem je světoznámý hudebník Sting. A bude to směs jeho výtečné muziky vycházející z britského folku, zdařile a upřímně vyprávěný příběh, a také silné herecké výkony, které by měly zaručit šťastnou plavbu inscenace směrem k divákům.  více

Nejčtenější

Kritika

Klavírní recitál šéfdirigenta brněnské filharmonie Denise Russella Daviese a jeho manželky klavíristky Maki Namekawy včera v Besedním domě nabídnul skladby tří výrazných tváří amerického minimalismu. V průběhu večera zazněla minimalistická tvorba Steva Reicha v podobě díla Piano Phase, skladba Hallelujah Junction Johna Adamse a Four Movements for Two Pianos Philipa Glasse.  více