Wayne Shorter Quartet: vysoká škola současné jazzové improvizace

14. duben 2016, 9:48
Wayne Shorter Quartet: vysoká škola současné jazzové improvizace

Jazzová legenda Wayne Shorter byl bezpochyby největší hvězdou letošního JazzFestuBrno. Jeden z vrcholů 15. ročníku festivalu si osobně vychutnalo 1500 návštěvníků koncertu jeho kvarteta.

Čtveřice mistrů jazzové improvizace vedená inovativním komponistou, improvizátorem a špičkovým instrumentalistou Waynem Shorterem, si podmanila skvěle ozvučenou halu brněnského Bobycentra špičkovým půldruhahodinovým výkonem. Koncert bez zbytečných proslovů a prostojů zahrála v jediném zátahu. I občasný potlesk jako by muzikanty jen rozptyloval, jen kývli a znovu se ponořili do proudu svých licků, chromatických kaskád, ostinát i melodických vyhrávek.

Spoluhráče pro svoje kvarteto našel zanedlouho třiaosmdesátiletý Shorter před šestnácti lety v muzikantech o jednu až dvě generace mladších. Jsou to špičkoví instrumentalisté a vyhledávaní studioví hosté: pianista Danilo Pérez (*1965), kontrabasista John Patitucci (*1959) a hráč na bicí Brian Blade (*1970). Od svého založení nahrála tato hvězdná sestava čtveřici alb, z nichž pouze to „rozjezdové“, Footprints Live! (2002), inovace čtyřicet let staré Shorterovy klasiky, nezískalo alespoň jednu Grammy. Zbylá tři (Alegría, 2003, Beyond the Sound Barrier, 2005 a nedávné Without a Net, 2013) už bodovala jako jazzová alba roku, přičemž sám Wayne Shorter získal svou prozatím poslední, desátou (!) Grammy 2013 za Nejlepší improvizované jazzové sólo ve své skladbě Orbits na albu Without a Net.

Právě hudební materiál z oněch tří oceňovaných alb je základem koncertního vystoupení Wayne Shorter Quartetu. Ale kdo by čekal pouhé improvizace na témata konkrétních skladeb, bude překvapen (nikoliv zklamán): žádný tracklist, žádná tradiční jazzová přehrávka melodie a následné improvizování jednotlivých nástrojů, pěkně jednoho po druhém – nic podobného se nekoná. Posluchač je vtažen do kontinuálního proudu imaginace, hudebního pohybu, jehož výška, délka, barva, síla ani směr nejsou omezeny žádnými mantinely. Jen úvodní volná improvizace trvala přes třicet minut, než byla přerušena mírně netrpělivým potleskem publika.

Počáteční opatrný, postupně gradující dialog piana s kontrabasem narušil Shorter poprvé jakoby nejistým „odchrchláním“ tenorsaxofonu až po několika minutách a ani následující „sípavý dech“ se zdánlivě nepevnými tóny nenaznačoval, co má přijít. Přišla smršť, kaskády přes celý rozsah klaviatury doprovázené bicími v celé škále dynamiky od tichého šustění metličkami po údery paličkami plnou silou, a k tomu tiché smyčcové arco kontrabasu střídané až kvílivými vyhrávkami v palcové poloze někde u kobylky, pak basové přiznávky vyhnané až k prudkému slappingu.

Plató fázi pochopilo publikum jako výzvu k potlesku, ale proud hudby neustával: zase dialog piano-kontrabas, ale jiný – smyčcové flažolety provázené vybrnkáváním prsty po strunách otevřeného piana evokujícím cimbál, od bicích přihrávané zvonkohrou. A jemné, dlouhé tóny sopránsaxofonu postupně gradující do neuvěřitelného sóla, jímž Wayne Shorter přesvědčivě dokázal, kdo je pánem prostoru a času. A jako se jeho spoluhráči prozatím doplňovali jako sólisté, postupně se jeden po druhém přirozeně stáhli, po jednom i střídavě po dvojicích jako perfektní empatičtí sidemani soustředění kolem svého sedícího a přesto dominujícího frontmana.

Pro fungování čtyřčlenné formace je obvykle rozhodující vzájemná vazba bicí-kontrabas; zde oba prvky obvyklého formátu občas funkčně nahradilo piano, aniž to posluchač stačil vůbec zaznamenat. Hledat v toku hudby jednotlivé „písně“ nebo aspoň motivy z alb je pro publikum vlastně zábavná hra: co poznáte? Co jste stačili postřehnout? To byly Orbits!Aha, to je Joy Ryder – a to už zase Plaza Real … teď to zní jako začátek She Moves Through the Fair … a teď jako Footprints … a tohle je Zero Gravity!Koneckonců, co na tom sejde – be-bop, post-bop, konceptuální jazz, jazzový impresionismus jsou jenom škatulky, se kterými si čtveřice skvělých instrumentalistů ve své s lehkostí servírované muzikantské konverzaci pohrává podle svého. Přesně v duchu výroku svého stále invenčního guru: „Jazz – to znamená troufnout si, opovážit se.“ Není co dodat.

Jediným mluveným projevem celého večera byl stručný odborný úvod do historie Wayne Shorter Quartetu v podání Jana Beránka-Daleckého: Waynea Shortera (*1933),snad nejvýznamnějšího a jistě nejvlivnějšího žijícího jazzového saxofonistu, představil jako absolventa Newark Art High School a studia kompozice na New York University. Na jazzové scéně se Shorter etabloval jako spoluhráč Manyarda Fergusona a především Arta Blakeyho, který jej v roce 1959 pozval do svých Jazz Messengers. Odtud jej už o rok později – na doporučení svého odcházejícího saxofonisty Johna Coltranea – usiloval přetáhnout Miles Davis; podařilo se mu to až v roce 1964, Shorter dodržel smlouvu. Léta 1964–1970 byla ve znamení spolupráce MD Quintetu (Davis-Shorter-Hancock-Carter-Williams), který ovlivnil dějiny jazzu nejen sedmdesátých let.

Dalších patnáct let prožil Wayne Shorter s legendární jazzrockovou kapelou Weather Report (mj. Joe Zawinul, Miroslav Vitouš, resp. Jaco Pastorius, Airto Moreira). Do konce tisíciletí Shorter jako protagonista vlastních sólových projektů i oblíbený spoluhráč (Carlos Santana, Herbie Hancock, Joni Mitchell) hledal konkrétní podobu prvního souboru, který ponese jeho jméno. V roce 2000 se jím stal Wayne Shorter Quartet ve stejném složení, které slyšeli i posluchači v Brně.

Wayne Shorter Quartet. 13. dubna 2016, Bobycentrum, Brno. V rámci festivalu JazzFestBrno.

Foto archiv JazzFestuBrno

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více